Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Tento zákon upravuje rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen "zpravodajské služby") Parlamentem a postavení orgánů pro kontrolu zpravodajských služeb zřízených Poslaneckou sněmovnou.

(2) Obsahem kontroly zpravodajských služeb je zjišťování

a) zda činnost zpravodajských služeb a jejich zaměstnanců je v souladu se zájmy České republiky, s Ústavou, ústavním pořádkem a jinými právními předpisy České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s vnitřními předpisy zpravodajských služeb,

b) zda prostředky určené ze státního rozpočtu na činnost zpravodajských služeb jsou efektivně využívány.

(1) Parlament vykonává kontrolu zpravodajských služeb prostřednictvím Dozorčí komise Parlamentu pro zpravodajské služby (dále jen "Dozorčí komise") a Kontrolního orgánu Parlamentu pro zpravodajské služby (dále jen "Kontrolní orgán").

(2) Dozorčí komise vykonává kontrolu Bezpečnostní informační služby a Vojenského obranného zpravodajství.¹

(3) Kontrolní orgán vykonává kontrolu všech zpravodajských služeb.¹

(1) Dozorčí komise se skládá z pěti členů volených Poslaneckou sněmovnou.

(2) Členem Dozorčí komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny nebo senátor, zpravidla působící v Parlamentu nejméně ve druhém volebním období, který svou předchozí veřejnou činností získal důvěru, a poskytuje záruky naplňování zájmů stanovených tímto zákonem a záruky ochrany utajovaných skutečností.

(3) Členové Dozorčí komise zůstávají ve funkci i po skončení svého volebního období do doby, dokud nejsou zvoleni noví členové Dozorčí komise z nově zvolených poslanců nebo senátorů.

(1) Kontrolní orgán se skládá ze tří členů volených Poslaneckou sněmovnou (dále jen sněmovna), navrhovaných po jednom prezidentem republiky, vládou České republiky (dále jen "vláda") a Senátem.

(2) Členem Kontrolního orgánu může být pouze osoba, která

a) je občanem České republiky nejméně deset let,

b) je starší 40 let,

c) nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin,

d) je spolehlivá a občansky bezúhonná,

e) splňuje stanovené předpoklady pro seznamování se státním tajemstvím podle zvláštního zákona² a splňuje některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním podle zvláštního zákona,

f) souhlasí s kandidaturou; součástí projevu vůle občana přijmout kandidaturu musí být jeho závazek poskytnout součinnost při ověřování skutečností uvedených v písmenu d).

(3) Člen Kontrolního orgánu je volen na období pěti let, přičemž může být zvolen jen na dvě volební období následující po sobě.

(1) Způsob volby a odvolávání členů Dozorčí komise a Kontrolního orgánu stanoví zvláštní zákon, nestanoví-li tento zákon jinak. Členství v Dozorčí komisi anebo Kontrolním orgánu zaniká také tehdy, vezme-li sněmovna na vědomí rezignaci podanou předsedovi sněmovny.

(2) Činnost Kontrolního orgánu organizuje vždy jeden z jeho členů po dobu půl roku, v pořadí podle abecedního pořadí příjmení a jmen, případně věku.

Dozorčí komise a Kontrolní orgán kontrolují zpravodajské služby prováděním kontrolních činností.

(1) Dozorčí komise vykonává kontrolu zpravodajských služeb na základě svého rozhodnutí nebo na základě podnětu občana.

(2) Dozorčí komise je oprávněna využít pro svoji činnost externí spolupracovníky, kteří musejí splňovat stanovené předpoklady pro seznamování se státním tajemstvím podle zvláštního zákona² a splňovat některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním podle zvláštního zákona.³

(3) Zjistí-li Dozorčí komise skutečnosti nasvědčující porušení zákona, mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, jiného právního předpisu nebo vnitřního předpisu zpravodajské služby, předá věc Kontrolnímu orgánu. Kontrolní orgán informuje bez zbytečného odkladu Dozorčí komisi o svých závěrech a přijatých opatřeních k uvedené věci.

(1) Kontrolní orgán vykonává kontrolu zpravodajských služeb na základě svého rozhodnutí, na základě rozhodnutí člena Kontrolního orgánu nebo na základě podnětu Dozorčí komise. Může vykonat kontrolu i na základě jiného vnějšího podnětu.

(2) Kontrolní orgán není oprávněn použít pro svoji činnost přesahující pravomoci Dozorčí komise jakoukoliv jinou osobu.

(3) Kontrolní orgán je oprávněn provádět kontrolu používání zpravodajské techniky zpravodajskými službami v celém rozsahu jejího nasazení. V případě potřeby může spolupracovat s orgánem sněmovny pro kontrolu použití operativní techniky Policií České republiky.

(1) Zjistí-li Kontrolní orgán skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k porušení zákona, mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, jiného právního předpisu nebo vnitřního předpisu zpravodajské služby, anebo k jednání směřujícímu proti zájmu České republiky, je oprávněn

a) zadržet dokumentaci související s těmito skutečnostmi; tuto dokumentaci vrátí po přešetření věci,

b) požadovat v odůvodněných případech na příslušných státních orgánech přijetí takových opatření, která by zabránila nebo znemožnila příslušníkům (zaměstnancům) zařazeným ve zpravodajské službě mařit šetření zjištěných skutečností.

(2) Kontrolní orgán je povinen poskytnout zjištění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu předsedovi sněmovny, prezidentu republiky, předsedovi vlády a nejvyššímu státnímu zástupci. Poskytne je i řediteli zpravodajské služby, jíž se tato zjištění týkají, není-li pochybnost o tom, že na zjištěných skutečnostech není účasten.

(3) Státní orgány a osoby uvedené v odstavcích 1 a 2, s výjimkou presidenta republiky, jsou povinny bez zbytečného odkladu Kontrolnímu orgánu sdělit, jaká opatření byla přijata, a informovat ho o konečném výsledku šetření a o přijatých opatřeních.

(4) Má-li Kontrolní orgán nebo jeho člen za to, že přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, může to sdělit sněmovně na její nejbližší schůzi. Může také požádat předsedu sněmovny o svolání schůze sněmovny, na níž se toto sdělení zařadí. Kontrolní orgán nebo jeho člen předloží sněmovně pro takové jednání sněmovny písemnou zprávu. Při svolání schůze sněmovny se postupuje podle zvláštního zákona.⁴

(5) Písemnou zprávu pro jednání sněmovny podle odstavce 4 předloží Kontrolní orgán nebo jeho člen před odesláním sněmovně presidentovi republiky a k vyjádření vládě. Vláda Kontrolnímu orgánu bezodkladně se zdůvodněním sdělí, zda předložení zprávy sněmovně může ohrozit zájem České republiky a zda s předložením souhlasí. Vyjádřením vlády není Kontrolní orgán vázán. Předkládá-li zprávu člen Kontrolního orgánu, je vyjádřením vlády vázán.

Statuty a jednací řády Dozorčí komise a Kontrolního orgánu, které schvaluje sněmovna, upraví zásady činnosti a jednání Dozorčí komise a Kontrolního orgánu, zásady kontrolních úkonů, jakož i účast jiných osob na jejich jednání.

(1) Členové Dozorčí komise a Kontrolního orgánu, jakož i jiné osoby, které se zúčastní jejich jednání o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět státního tajemství² a o dalších skutečnostech týkajících se zpravodajských služeb, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, popřípadě při účasti na jednání těchto orgánů, a to i v době, kdy již nejsou členy těchto orgánů nebo kdy se jejich jednání již neúčastní.

(2) Dozorčí komise nebo Kontrolní orgán mohou rozhodnout, že neveřejné jsou také předmět a průběh určité části jejich jednání. Takovým rozhodnutím jsou vázáni členové Dozorčí komise, Kontrolního orgánu a další osoby, které se zúčastnily dotčené části jejich jednání.

(3) Osoby uvedené v předchozích odstavcích mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením sněmovny.

Členové Dozorčí komise jsou na základě souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů oprávněni

a) vstupovat s vědomím ředitele zpravodajské služby, a v jeho nepřítomnosti s vědomím funkcionáře pověřeného jeho zastupováním, popřípadě nejvyššího přítomného funkcionáře této služby, do objektů zpravodajské služby a provádět tam kontrolní úkony podle tohoto zákona,

b) seznamovat se s úkoly uloženými zpravodajské službě vládou nebo prezidentem republiky a zjišťovat, jak byly splněny a jaké prostředky byly k tomu vynaloženy (§ 1 odst. 2 písm. b)),

c) seznamovat se se statutem a ostatními vnitřními předpisy zpravodajské služby a požadovat od ředitele a příslušníků (zaměstnanců) zařazených ve zpravodajské službě informace o tom, jak jsou tyto předpisy plněny,

d) požadovat od ředitele a příslušníků (zaměstnanců) zařazených ve zpravodajské službě informace, vysvětlení a podklady vztahující se k činnosti zpravodajské služby, s výjimkou případů, v nichž je zpravodajská služba prokazatelně činná, a s výjimkou údajů umožňujících identifikaci osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby nebo příslušníků (zaměstnanců) zařazených ve zpravodajské službě, jejichž totožnost je utajována z důvodu dlouhodobého plnění služebních nebo pracovních povinností pod krytím.

Členové Kontrolního orgánu vedle oprávnění podle § 12 mohou též vyžadovat od ředitele a příslušníků (zaměstnanců) zařazených ve zpravodajské službě potřebné informace, vysvětlení a podklady i v případech, v nichž je zpravodajská služba prokazatelně činná, s výjimkou údajů umožňujících identifikaci osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby nebo příslušníků (zaměstnanců) zařazených ve zpravodajské službě, jejichž totožnost je utajována z důvodu dlouhodobého plnění služebních nebo pracovních povinností pod krytím.

Dozorčí komise, Kontrolní orgán a jejich členové nemají s výjimkou stanovenou v § 9 odst. 1 vůči řediteli a příslušníkům (zaměstnancům) zařazeným ve zpravodajských službách žádné výkonné ani personální pravomoce.

Dozorčí komise i Kontrolní orgán předkládají sněmovně anebo Senátu na žádost sněmovny, nejméně však jednou ročně, zprávu o své činnosti a závěrech. Zpráva musí být před odesláním sněmovně předložena vládě. Vláda bezodkladně se zdůvodněním Dozorčí komisi nebo Kontrolnímu orgánu sdělí, zda předložení příslušné zprávy sněmovně může ohrozit zájem České republiky a zda s předložením souhlasí. Vyjádřením vlády není Dozorčí komise ani Kontrolní orgán vázán.

(1) Ředitel a příslušníci (zaměstnanci) zařazení ve zpravodajské službě jsou povinni umožnit členům Dozorčí komise a Kontrolního orgánu vykonávat kontrolní činnost podle tohoto zákona, zejména jim poskytovat požadované informace, vysvětlení nebo podklady.

(2) Ředitel a příslušníci (zaměstnanci) zařazení ve zpravodajské službě mají právo v případech, kdy jsou přesvědčeni o tom, že je zpravodajskou službou, jejími příslušníky (zaměstnanci) nebo osobami jednajícími v její prospěch porušován zákon, nebo že dochází k jednání, které je v rozporu se zájmy České republiky, obrátit se přímo na člena Kontrolního orgánu a sdělit mu nezbytné informace.

(3) Při poskytování informací, vysvětlení a podkladů podle odstavců 1 a 2 nejsou ředitel a příslušníci (zaměstnanci) zařazení ve zpravodajské službě povinni zachovávat mlčenlivost uloženou zákonem.

Vláda může předat Dozorčí komisi, Kontrolnímu orgánu nebo příslušnému orgánu sněmovny nebo Senátu odůvodněný návrh na odvolání člena Dozorčí komise nebo Kontrolního orgánu, je-li důvodné podezření, že jeho jednání ohrožuje zájem státu.

Osoba, která je členem Dozorčí komise nebo Kontrolního orgánu, a po dobu 3 let od ukončení výkonu této funkce, nesmí být v pracovním, služebním nebo jiném podobném vztahu k některé ze zpravodajských služeb¹, anebo osobou konající ve prospěch zpravodajské služby. Toto omezení se netýká funkce ředitelů zpravodajských služeb a nejvyšších představitelů součásti Vojenského zpravodajství.

(1) Členu Kontrolního orgánu náleží plat a další plat, náhrady výdajů a naturální plnění ve stejném rozsahu a výši jako řediteli Bezpečnostní informační služby .

(2) Zajišťování bezpečnosti člena Kontrolního orgánu provádí Policie ČR.

(3) Zajištění činnosti Kontrolního orgánu, jakož i plat a další náležitosti členů Kontrolního orgánu poskytuje kancelář sněmovny.

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., se mění takto:

§ 14 až 16 včetně nadpisu a poznámky č. 5 se vypouštějí.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:

Část třetí včetně nadpisu se vypouští.

Dosavadní část čtvrtá až šestá se označuje jako část třetí až pátá.

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb., se mění takto:

Hlava pátá A včetně nadpisu se vypouští.

Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava pátá.

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR ve znění zákona č. 23/1993 Sb. zákona 67/1993 Sb., zákona 163/1993 Sb., zákona 326/1993 Sb., zákona 82/1993 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb., se doplňuje takto:

V § 2, odst. 1, písm. g se za slova "činitelů České republiky" doplňuje text:

", osob, u kterých to stanoví zvláštní zákon"

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 1997.

Obecná část

Zpravodajské - jinak řečeno tajné - služby jsou důležitými orgány každého státu, protože chrání ústavní principy a nejdůležitější zájmy společnosti. Úkolem zpravodajských služeb České republiky je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Proto musejí mít tyto služby oproti jiným státním orgánům výrazně vyšší oprávnění, dotýkající se často základních lidských práv občanů. Tato skutečnost musí být vyvážena kontrolou jak exekutivními orgány, tak Parlamentem. Tato kontrola musí být koncipována tak, aby byla dostatečně účinná a přitom nesnižovala efektivitu a operativnost zpravodajských služeb.

Zkušenosti z řady demokratických států ukazují, že neexistuje-li dostatečně účinná kontrola zpravodajských služeb, dříve nebo později dojde k jedné variantě jejich selhání. Buď se její představitelé pokusí vysokých oprávnění služby využít pro své politické cíle (v sedmdesátých letech v jedné ze zemí jižní Evropy), nebo zneužití její činnosti pro stranické či osobní zájmy (aféra Wattergate) anebo dojde k výraznému uvolnění kázně a morálky ve službě (aféra Ames). Úmyslně jsou uvedeny jen nejznámější případy z demokratických zemí. Každá tato aféra měla samozřejmě za následek změny ve způsobu kontroly těchto služeb.

Předložený návrh se snaží zvýšit pravděpodobnost, že ke vzniku podobné či jiné veřejné aféry nedojde. Přitom je nutné upozornit na základní právní problém. Mají zákony pouze reagovat na vzniklé situace, nebo je správné i v oblasti represivní a kontrolní předjímat vývoj a navrhovat a přijímat zákony snižující pravděpodobnost negativních jevů? Na tuto otázku lze pravděpodobně odpovědět zodpovědně jen tak, že vždy záleží na významnosti a na možnosti vzniku příslušného negativního jevu. Předkladatelé jsou na základě veřejně známých zkušeností ze zahraničí i na základě dalších informací přesvědčeni, že pokud nebude existovat dostatečně účinná kontrola zpravodajských služeb, s vysokou pravděpodobností dojde dříve či později k negativním jevům, jejichž dlouhodobý dopad na prestiž České republiky a na efektivitu činnosti těchto služeb bude významný.

Dále je nutné odpovědět na otázku, jak se předložený návrh zákona vyrovnává s protikladnými požadavky dostatečně účinné kontroly a maximální efektivnosti práce těchto služeb, která vyžaduje co nejvyšší utajení. Tyto požadavky však nejsou zdaleka tak neslučitelné, jak se zdá. Zpravodajská služba, jejíž účinnost (výsledky) a efektivita (výsledky vztažené k vynaloženým nákladům) nebude bez dostatečné kontroly nikdy dobře pracovat - tedy nebude dostatečně účinná a efektivní. Nic ji k tomu nebude nutit. Nikdo totiž z vnějšku nebude bez dostatečné znalosti metod, počtu pracovníků a výše prostředků vynaložených na tu kterou oblast, činnosti a akci, schopen posoudit, jak dalece je ta která zpravodajská služba účinná a efektivní.

Předložený návrh zákona samozřejmě respektuje potřebu co nejvyššího omezení úniku informací z kontrolní činnosti a to několika způsoby.

Nejdůležitějším z nich je skutečnost, že žádný kontrolní orgán nemá právo dozvědět se jména osob konajících ve prospěch kterékoliv ze zpravodajských služeb a jména jejích příslušníků, jejichž totožnost je utajována z důvodu plnění dlouhodobé služební nebo pracovní povinnosti pod krytím jiným stálým zaměstnáním nebo činností.

Dalším z nich je skutečnost, že kontrola je dvoustupňová s rozdílnou působností a s rozdílnými pravomocemi.

Dále je to co nejnižší počet členů v obou kontrolních orgánech, kriteria pro výběr členů obou orgánů a konečně způsob navrhování členů Kontrolního orgánu.

Návrh zákona obsahuje ustavení pětičlenné Dozorčí komise, složené z poslanců a senátorů parlamentu, jejíž působnost je pouze pro t.zv. vnitřní nebo také kontrarozvědné zpravodajské služby (Bezpečnostní informační služba a část Vojenského zpravodajství nazvaná Vojenské obranné zpravodajství) a jejíž oprávnění neumožňuje kontrolu případů, v nichž je zpravodajská služba prokazatelně činná. Počet pěti členů je nejnižší možný z hlediska předpokládané míry jisté proporcionality v obsazení části komise opozičními poslanci.

Dalším orgánem je Kontrolní orgán, který je pouze tříčlenný, jehož působnost se však vztahuje na všechny zpravodajské služby a i na kontrolu případů, v nichž je zpravodajská služba činná. Předpokládá se, že členové Kontrolního orgánu budou v této funkci zaměstnáni na plný úvazek. Počet členů, způsob jejich výběru, jejich ochrana a nemožnost využítí spolupracovníků při kontrole nejcitlivějších oblastí pravděpodobnost úniku informací z kontrolní činnosti téměř vylučují.

Kriterium pro výběr členů Dozorčí komise (členem komise může být poslanec nebo senátor "zpravidla působící v Parlamentu nejméně ve druhém volebním období, který svou předchozí veřejnou činností získal důvěru, a poskytuje záruky naplňování zájmů stanovených tímto zákonem a záruky ochrany utajovaných skutečností") zpřísňuje výběr navrhovaných osob a navíc umožňuje účinně argumentovat proti volbě v případě návrhu osoby, u které jsou v tomto směru jakékoliv pochybnosti.

Zvláštní způsob navrhování členů Kontrolního orgánu (prezidentem, vládou a senátem) je veden snahou o zvýšení důvěry exekutivních orgánů zodpovědných za činnost zpravodajských služeb (vlády a vedení zpravodajských služeb) tím, že dva ze tří členů navrhují exekutivní orgány (prezident a vláda) a jednoho senát, tedy jiný orgán, než který členy kontrolního orgánu volí. Navíc jsou nároky na občana, který může být členem Kontrolního orgánu velmi přísné - alespoň 10 let občanem ČR, stáří nejméně 40 let, nebyl nikdy pravomocně odsouzen za trestný čin, spolehlivost a občanská bezúhonnost, negativní "lustrační" osvědčení. Podmínkou je dále souhlas občana s poskytnutím součinnosti při ověřování jeho občanské bezúhonosti, jehož součástí bude samozřejmě bezpečnostní prověrka zahrnující veškeré oblasti, pro které by mohl být zpochybňován nebo dokonce vydírán. Jeden z hlavních předpokladů účinné kontroly tímto orgánem je totiž co největší důvěra pracovníků zpravodajských služeb v nestrannost a kompetentnost členů Kontrolního orgánu. Navíc se samozřejmě předpokládá, že členové tohoto orgánu musejí být osoby, které jsou nejen mravně a politicky nezpochybnitelné, ale také s intelektuálními předpoklady pro výkon takové kontroly. V úvodní etapě svého působení budou muset tyto osoby absolvovat velmi důkladné odborné vzdělání, úzce zaměřené na činnost zpravodajských služeb a zvláště pak na metody jejich kontroly. Dalším opatřením je hmotné zabezpečení členů Kontrolního orgánu a způsob jejich ochrany. Předpokladem jejich činnosti je administrativní zabezpečení Kanceláří Poslanecké sněmovny (místnosti i pomocný personál).

Ekonomické zhodnocení:

Pravidlené roční ekonomické náklady na zajištění parlamentní kontroly zpravodajských služeb představují náklady na platy členů Kontrolního orgánu (cca 2, 7 milionu Kč), náklady na náhrady (cca 400 tisíc Kč), na zajištění naturálních požitků (provoz automobilu, telefonní stanice), kanceláří, administrativního personálu (při počtu cca 3 osob cca 1,1 milionu Kč). Dále lze počítat s náklady na odborné vzdělání a na jejich ochranu.

U činnosti Dozorčí komise není důvodu, aby náklady byly vyšší, než v současné době náklady na činnost komise pro kontrolu BIS.

Zákon nemá vazbu na žádnou z mezinárodních smluv a dohod ČR. Právo ES tuto oblast neupravuje.

zvláštní část

K § 1

Zákon navazuje na tzv. "střechový zákon o zpravodajských službách".

Při vymezení obsahu kontroly se předpokládá, že vyjmenované oblasti dostatečně umožní reálný výkon kontroly. Zároveň považujeme za vhodné taxativně obsah kontroly upravit, aby nedocházelo k různému výkladu.

Kontrola hospodaření se považuje za neoddělitelnou a podstatnou součást kontroly ZS. Mnohdy lze reálně provést kontrolní úkony jen pomocí finanční prověrky.

K § 2

Zásadním prvkem navrhovaného zákona je tzv. dvoustupňová kontrola. Jejím cílem je především umožnit reálný výkon kontroly, který je možný jen při přístupu k téměř celému rozsahu činností ZS (jak se stanoví v § 12), ale zároveň ochránit ZS před nebezpečím úniku informací. Důležité je také vybudovat ovzduší důvěry mezi pracovníky ZS a Kontrolním orgánem.

Navrhujeme odlišit "vnější" stupeň kontroly s menším přístupem k citlivým informacím a kompetentní jen pro vnitřní ZS, od "vnitřního" stupně, s vysokým přístupem k citlivým informacím a kompetentním i pro služby působící navenek.

K § 3

Hlavním úkolem Dozorčí komise je zprostředkovávat pro sněmovnu dostatečně věrohodným způsobem kontrolu ZS. Proto jde o komisi sněmovny složenou z poslanců ve smyslu jednacího řádu. Oproti běžným komisím se stanoví vyšší nároky, směřující k vysoké loajalitě k uchování mlčenlivosti, zároveň se však umožňuje odpovídající politické složení komise.

Pro udržení kontinuity kontroly, např. po ustavující schůzi nové sněmovny (několik měsíců nemusí být zvolena nová Dozorčí komise), anebo v období ústavní krize, kdy by Senát jen ztěžka převzal plně roli sněmovny a její komise v této oblasti, navrhujeme setrvání členů Dozorčí komise ve funkci i po přechodnou dobu bez ohledu na existenci poslaneckého mandátu.

K § 4

Kontrolní orgán se navrhuje tak, aby při svých vysokých pravomocech mohl mít plnou důvěru výkonné moci (návrhy vlády a presidenta), avšak aby zároveň měl nezávislou povahu (návrh Senátu a stvrzující volba sněmovnou).

Na členy Kontrolního orgánu navrhujeme klást nejvyšší možné požadavky, zajišťující naprostou loajalitu k povinné mlčenlivosti, vysoké morální vlastnosti, odolnost vůči vlivům ať politickým či zpravodajským, povahovou zralost a stabilitu. Proto navrhujeme věkovou hranici jako u Senátu.

Protože se u těchto osob předpokládá zvláštní bezpečnostní prověrka, navrhujeme požadovat po uchazečích souhlas s ní, protože obecná úprava této problematiky zatím neexistuje.

Navrhujeme funkční období člena Kontrolního orgánu přesahující volební období sněmovny, aby se zvýšila nezávislost členů na aktuálním politickém spektru.

K § 5

Pro volbu a odvolání členů obou orgánů navrhujeme využít jednací řád sněmovny, což mj. znamená, že předsedu Dozorčí komise volí sněmovna. Vzhledem k nedostatečné úpravě při rezignaci navrhujeme výslovnou úpravu, vycházející pouze z potřeby jednoznačně upravit statut rezignujícího člena do doby projednání jeho rezignace sněmovnou. Dále počítáme se zajištěním zázemí Dozorčí komise ze strany kanceláře sněmovny jako v případě jiných komisí sněmovny. Totéž předpokládáme i u zajištění zázemí Kontrolního orgánu. Předseda Dozorčí komise má nárok na úpravu platu a některé další náležitosti podle zákona o platech a náhradách některých představitelů státní moci.

V Kontrolním orgánu nepředpokládáme volbu předsedy, protože kolegiální způsob práce v počtu tří nevyžaduje takovouto roli.

Kontrolní orgán nemá být orgánem sněmovny podle jednacího řádu. Typově jde o sněmovnou volené orgány pro zajištění určité oblasti, kterou není vhodné řešit přímou účastí poslanců.

K § 6

Podobu kontroly je třeba zpřesnit oproti dosavadnímu stavu, kdy často jde o volnou konverzaci bez ověřitelného výstupu. Navrhujeme zavést pojem "kontrolní činnost", a její speciální část "kontrolní úkon". Jejich náležitosti, zejm. počet přítomných členů kontrolujícího orgánu, evidenční náležitosti, formální podobu záznamu o kontrolním úkonu, povinné součásti obsahu a další prvky, stanoví statuty orgánů.

K § 7

Pro účinnost a operativnost kontroly navrhujeme, aby v určité věci mohla komise být činná nejen na základě formalizovaného rozhodnutí - tedy na jednání komise, ale i na základě vnějšího podnětu.

Protože činnost poslanců v komisi se bude překrývat s jejich činností ve výborech a další poslaneckou prací, je zcela nutné podpořit činnost komise pomocí profesionálních spolupracovníků. Předpokládáme jejich zajištění ze strany kanceláře sněmovny.

Smyslem kontroly je vposledku zjednat nápravu při zjištění nesprávného stavu či postupu ZS. Na úrovni Dozorčí komise navrhujeme jako opatření postoupení věci Kontrolnímu orgánu s tím, že Dozorčí komise bude ihned informována o dalším postupu. Smyslem tohoto mechanismu je zajistit ochranu ZS před nežádoucím zásahem či dekonspirací, zároveň však umožnit Dozorčí komisi v dostatečné míře přejímat odpovědnost před sněmovnou za realizaci kontrolní činnosti a provedení nápravných opatření.

K § 8

U Kontrolního orgánu pro zvýšení jeho kontrolní účinnosti navrhujeme oproti Dozorčí komisi možnost být činný navíc i pouze z vlastního podnětu člena Kontrolního orgánu.

U Kontrolního orgánu nepředpokládáme při kontrole uvedené oblasti pomoc dalších spolupracovníků. Důvodem je nutnost jednoznačně omezit okruh osob, které se seznámí s nejcitlivějšími informacemi. Předpokládáme, že členové Kontrolního orgánu jsou sami vysoce erudovaní odborníci, zaměstnaní na plný pracovní úvazek, s vysokým platem. Pro běžnou kancelářskou podporu (evidence a vyřizování pošty, organizace času apod.) předpokládáme zajištění administrativních pracovníků kanceláří sněmovny.

Případnou spoluprací s orgánem sněmovny pro kontrolu použití operativní techniky by se také překonal dosavadní problém, kdy vzhledem k technické nerozlišitelnosti policejní operativní techniky od zpravodajské techniky BIS prakticky neexistuje její kontrola ani pro policejní účely.

K § 9

Pro skutečný výkon kontrolní pravomoci je třeba stanovit některé základní nástroje, pomocí kterých Kontrolní orgán může řešit situaci, kdy narazí na nepatřičný jev.

Zahraniční zkušenosti s kontrolou zpravodajských služeb ukazují, že kontrola může být účinná jen v případě, že Kontrolní orgán může své kontrolní činnosti provádět kdykoliv a že má právo zabránit pracovníkům zpravodajské služby jakékoliv dodatečné úpravy či doplňování dokumentace.

Proto vedle práva zajistit podklady potřebné pro šetření navrhujeme i možnost požádat jiný orgán, především Vládu ČR resp. její orgán pro kontrolu ZS, o součinnost, pokud je to potřebné.

Přitom je však nutné zajistit povinnost členů Kontrolního orgánu v takovém případě bezodkladně o svých zjištěních informovat nejvýznamnější ústavní činitele státu. Uvedená formulace vytváří podmínky pro spolupráci Kontrolního orgánu a jeho jednotlivých členů jak s předpokládaným orgánem vlády pro kontrolu zpravodajských služeb, tak s orgány působícími v oblasti trestního řízení.

Kontrolnímu orgánu musí být umožněno v uvedeném případě (oddalování řešení, nedostatečná opatření, atd.) dosáhnout jednání sněmovny o celé záležitosti.

Vláda musí mít možnost vyjadřit se k obsahu zprávy, nemůže však jejímu předání poslancům zabránit. Je nutné vycházet z toho, že vláda jako orgán zodpovědný za činnost zpravodajských služeb by mohla mít zájem některé informace ve zprávě neuvádět. Přitom se v případě nesouhlasu vlády předpokládá též jednání o jejích návrzích na úpravu zprávy.

K § 10

Kontrolním úkonem se rozumí vymezená formalizovaná část kontrolní činnosti. Jsou pro něj stanoveny náležitosti, které musí záznam o kontrolním úkonu obsahovat (např. datum, čas, jména kontrolujících osob, důvod kontrolního úkonu, popis a zdroje zjištěných skutečností, závěry, ke kterým kontrolující došli, doporučení, podpisy kontrolujících).

K § 11

Toto ustanovení vedle obecné ochrany státního a služebního tajemství má zajistit také ochranu před zveřejněním dalšího okruhu informací, vypovídajících o činnosti ZS.

Pro zbavení mlčenlivosti navrhujeme mechanismus, zavedený a obvyklý pro tuto oblast obdobně jako v zákoně o ochraně státního tajemství.

Předpokádáme, že v souvislosti s přijetím nového zákona o státním tajemství a navazujících předpisů bude dostatečně pokryta i oblast, uvedená v těchto odstavcích, včetně sankcí, vyplývajících z trestního zákona.

K § 12

Oprávnění Dozorčí komise je nutné dostatečně jednoznačně a velmi podrobně definovat.

Hlavní podmínkou účiné kontroly je možnost svobodného vstupu a výkonu kontroly v prostorách ZS.

V ustanoveních pod písmeny b) až d) jsou taxativně vyjmenovány oblasti, které nezasahují do oblasti nejcitlivějších informací, jejich znalost by však měla být dostatečná pro kontrolu na úrovni Dozorčí komise.

K § 13

Pravomoc Kontrolního orgánu musí být rozsáhlejší, přesto však navrhujeme ponechat nejcitlivější oblast informací mimo jeho dosah. Jde o informace, které při úniku mohou vést k okamžitému ohrožení životů osob anebo k jiné akci, směřující proti zájmům ČR a úkolům ZS stanoveným zákonem.

K § 14

Toto výslovné ustanovení navrhujeme zařadit pro jednoznačné vymezení vzájemného poměru orgánů, vykonávajích kontrolu, a zpravodajských služeb a jejich příslušníků (zaměstnanců).

K § 15

Navrhujeme převzít dosavadní úpravu s tím, že navíc uvádíme povinnost uvedených orgánů požádat vládu před zasláním zpráv sněmovně o stanovisko z hlediska možnosti, že uváděné informace představují ohrožení zájmu České republiky. Přitom se opět v případě nesouhlasu vlády předpokládá též jednání o jejích návrzích na úpravu zprávy.

K § 16

Vzhledem k možným sporům při výkonu kontroly ZS navrhujeme velmi výslovně a jednoznačně upravit povinnosti ze strany ZS, díky kterým je možná skutečná kontrola.

Podobně jako tomu bylo v zákoně 527/1992 ("§ 11 (3) Příslušníci jsou oprávněni v případě, pokud se domnívají, že jim nařízená činnost přesahuje působnost Bezpečnostní informační služby vymezenou ustanoveními § 4 až 6, nebo je jinak nezákonná, obrátit se na Kontrolní orgán.") navrhujeme umožnit příslušníkovi ZS sdělit tyto skutečnosti Kontrolnímu orgánu. Vzhledem k vyšší ochraně informací na úrovni Kontrolního orgánu však tato úprava dává vyšší záruky proti nežádoucímu využití této možnosti, než tomu bylo v uvedeném zákoně.

Navrhujeme odstranit případný rozpor mezi zákonem o ochraně státního tajemství a výkonem kontroly podle tohoto zákona.

K § 17

Jako potřebnou zpětnou vazbu navrhujeme mechanismus, který by umožil chránit ZS před zneužitím postavení člena Dozorčí komise nebo Kontrolního orgánu.

K § 18

Pokud by člen Dozorčí komise nebo Kontrolního orgánu měl zájem a možnost být po skončení své funkce angažován zpravodajskou službou, velmi vážně by se tím narušil smysl a účinnost kontroly. Naopak možnost stát se ředitelem zpravodajské služby smysl ani účinnost kontroly nenarušuje.

Realizace části ustanovení, týkající se osob konajících ve prospěch služby, bude zcela v kompetenci kontrolních mechanismů vlády, protože parlamentní kontrola podle tohoto zákona nemá přístup k údajům o identitě těchto osob.

K § 19

Výši platu a rozsah dalších náležitostí navrhujeme stanovit ve stejné výši jako řediteli BIS, protože má jít o vzájemně si odpovídající úroveň. Výše materiálního zabezpečení má zároveň přispívat k odolnosti proti ovlivnění.

Členové Kontrolního orgánu budou nositeli velmi závažných znalostí a informací, proto je potřeba také zajistit jejich ochranu. I tento prvek zvýší jejich odolnost proti ovlivnění.

Činnost Kontrolního orgánu musí být zajištěna i po provozní stránce. Vzhledem k účelu kontroly pro potřebu Parlamentu navrhujeme, aby ji zajistila kancelář sněmovny.

K § 20

Ustanovení těchto paragrafů uvedeného zákona upravují způsob informování Poslanecké sněmovny Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb a způsob jednání příslušného orgánu sněmovny sněmovny o činnosti zpravodajských služeb.

K § 21

Uvedená část se zabývá kontrolou BIS parlamentním orgánem.

K § 22

Uvedená část se zabývá kontrolou VOZ parlamentním orgánem.

K § 23

Uvedená úprava umožňuje zajistit ochranu členů Kontrolního orgánu v návaznosti na ustanovení § 18 odstavce 2 tohoto zákona.

K § 24

Při předpokládaném přijetí zákona na jaře 1996 navrhujeme termín účinnosti zákona tak, aby bylo dost času pro zajištění podmínek činnosti kontrolních orgánů uvedených v tomto zákonu.

1. § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

3. Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb. a usnesení Poslanecké sněmovny č. 255/1995 Sb. ze dne 18. října 1995.

4. Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

5. § 36a zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

6. § 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7. § 3 písmeno c) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8. § 25, 26 a 27 zákona 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

9. zákon č. . ze dne . o kontrole zpravodajských služeb České republiky Parlamentem.