Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") je povinno na žádost fyzické osoby, která je státním občanem České republiky nebo kdykoliv v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 byla československým státním občanem nebo státním občanem České socialistické republiky anebo Slovenské socialistické republiky, této osobě
a) sdělit, zda je o ní v informačním systému svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti (dále jen "svazek") evidován svazek a zda je tento svazek zachován,
b) zpřístupnit kopii zachovaného svazku způsobem stanoveným tímto zákonem.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) svazkem samostatný dokumentační soubor založený a vedený Státní bezpečností o fyzické osobě zařazené Státní bezpečností v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 do evidence osob a evidovaný v evidenčních pomůckách statisticko-evidenčního odboru Federálního ministerstva vnitra nebo statisticko-evidenčních oddělení krajských správ Sboru národní bezpečnosti anebo jejich předchůdců, který je ve správě ministerstva;
b) osobou evidovanou jako spolupracovník Státní bezpečnosti osoba, o které byl kdykoliv v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 Státní bezpečností evidován svazek v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu anebo držitel konspiračního bytu.
(1) Žádost o zpřístupnění svazku (dále jen "žádost") se podává písemně ministerstvu. Žádost lze podat nejdříve po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůta k podání žádosti končí dnem 30. června 2000.
(2) V žádosti uvede žadatel své jméno, příjmení včetně předchozích změn, datum a místo narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, jakož i název kraje předchozích trvalých pobytů na území České republiky. K žádosti připojí úředně ověřenou kopii dokladu o státním občanství 1) potvrzujícího, že je nebo byl státním občanem uvedeným v § 1. Žádost opatří svým úředně ověřeným podpisem.
(3) Úřední ověření podpisu a dokladu podle odstavce 2 není potřebné, pokud žadatel při osobním podání žádosti ministerstvu
prokáže svou totožnost a předloží doklad o státním občanství [§ 20 a § 24 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.]potvrzující, že je nebo byl státním občanem uvedeným v § 1.
(1) Žádost, která neobsahuje náležitosti stanovené v § 3 odst. 2 nebo 3, ministerstvo bez zbytečného odkladu odmítne s uvedením zjištěných vad žádosti; učiní tak vždy písemně do vlastních rukou žadatele, s výjimkou případů, kdy žadatel na základě ústního jednání vzal svou žádost zpět.
(2) Žádost, která obsahuje náležitosti stanovené v § 3 odst. 2 a 3 ministerstvo vyřídí ve lhůtě do 90 dnů ode dne doručení žádosti písemnou odpovědí do vlastních rukou žadatele.
(3) V písemné odpovědi ministerstvo sdělí žadateli
a) údaje uvedené v § 1 písm. a),
b) místo zpřístupnění svazku, pokud je svazek o jeho osobě zachován,
c) údaje o evidenčním záznamu o existenci svazku, pokud svazek není zachován,
d) zjištění, že žadatel je osobou evidovanou jako spolupracovník Státní bezpečnosti, pokud je svazek o jeho osobě zachován.
(1) Žadatel, kterému bylo ministerstvem sděleno, že svazek o jeho osobě je zachován (dále jen "oprávněná osoba"), má právo na zpřístupnění kopie svazku. Pokud je oprávněnou osobou osoba evidovaná jako spolupracovník Státní bezpečnosti, má právo pouze na zpřístupnění kopie
a) obsahu evidenčního záznamu,
b) částí svazku, které k této osobě vznikly na základě činnosti jiné osoby evidované jako spolupracovník Státní bezpečnosti nebo v souvislosti s úřední činností jiných osob,
c) částí svazku, které zachycují výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky Státní bezpečností na tuto osobu,
d) částí svazku, které vznikly v době, kdy osoba nebyla evidovaná jako spolupracovník Státní bezpečnosti.
(2) Zpřístupnění se uskuteční seznámením se oprávněné osoby s kopií svazku na místě, které ji ministerstvo sdělilo v písemné odpovědi.
Ministerstvo před zpřístupněním kopie svazku oprávněné osobě znečitelní v této kopii datum narození a bydliště jiných osob, jakož i všechny záznamy o soukromém a rodinném životě jiných osob, o jejich politických postojích, členství v politických stranách, vztahu k náboženství, trestné činnosti, zdraví a majetkových poměrech.
Oprávněná osoba může při seznamování se se zpřístupněným svazkem požádat ministerstvo o sdělení pravých jmen osob, které jsou v tomto svazku uvedeny pod nepravým (krycím) jménem. Pokud byla osoba, která je ve svazku uvedena pod nepravým (krycím) jménem, osobou evidovanou jako spolupracovník Státní bezpečnosti a ztotožnění pravého jména s nepravým jménem je možné, ministerstvo oprávněné osobě neprodleně na místě vyhoví.
(1) Ministerstvo vydá oprávněné osobě na její žádost podanou při seznamování se se zpřístupněným svazkem jednu kopii celého nebo části tohoto svazku, podle jejího výběru. Ministerstvo každou stranu vydané kopie svazku označí razítkem. Převzetí vydané kopie svazku oprávněná osoba potvrdí podpisem.
(2) Za vydání kopie vybírá ministerstvo správní poplatek podle zvláštního předpisu. [Položka 3 sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.]
(1) Za účelem zpřístupnění svazků vytvoří ministerstvo informační systém svazků a provozuje jej.
(2) V informačním systému svazků eviduje ministerstvo neutajené svazky a uchovává údaje o oprávněných osobách získané ze zachovaných evidenčních pomůcek statisticko-evidenčního odboru Federálního ministerstva vnitra a statisticko-evidenčních oddělení krajských správ Sboru národní bezpečnosti a jejich předchůdců vztahující se k těmto svazkům.
(3) Ministerstvo není povinno ověřovat, zda údaje obsažené ve svazku a údaje získané do informačního systému svazků z dochovaných evidenčních pomůcek uvedených v odstavci 2 jsou přesné či pravdivé. Ostatní povinnosti provozovatele informačního systému podle zvláštního předpisu nejsou tímto dotčeny. [Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.]
(4) Součástí informačního systému svazků je evidence žádostí. V této evidenci ministerstvo uchovává žádosti a kopie odpovědí podle § 4 a potvrzení o převzetí kopie podle § 8.
Na postup podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zákon pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000.
I.OBECNÁ ČÁST
Návrh zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti se svým účelem zařazuje mezi právní předpisy, které současným občanům České republiky i cizincům, kteří měli státoobčanský vztah k Československé republice nebo Československé socialistické republice, umožňují vyrovnat se s minulostí, tedy mezi zákony o soudních a mimosoudních rehabilitacích, o restitucích soukromého a řádového majetku a tzv. zákony lustrační.
Protože svazky vzniklé činností Státní bezpečnosti, které jsou předmětem vztahů na něž se má navrhovaná úprava vztahovat, jsou chápány jako součást Jednotného archivního fondu České republiky, byla zvažována možnost využít k jejich zpřístupnění platnou právní úpravu obsaženou v zákoně ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č.343/1992 Sb. Stávající právní úprava archivnictví ale nepředpokládá realizaci zpřístupnění archivních fondů v rozsahu a za podmínek, jak je tomu zapotřebí pro účely zpřístupnění svazků. Archivní zákon by tedy bylo možno použít jen za podmínky jeho rozsáhlejší novely. Část Jednotného archivního fondu ČR by totiž musela být na přechodnou dobu vyjmuta z obecného archivního režimu a podřízena speciálnímu režimu. Nově a přesněji by musely být vymezeny práva a povinnosti jak správce archiválií, tak žadatelů o zpřístupnění (např. pokud jde o zájmy státu a právem chráněné zájmy žijících osob, odstranění třicetileté ochranné lhůty, po jejímž uplynutí jsou archiválie zpřístupňovány atd.). Toto novelizační řešení, byť přechodné, by představovalo závažný a neorganický zásah do koncepce archivního práva a nebylo by přínosem ani z hlediska legislativní ekonomie. Proto bylo rozhodnuto nerealizovat zpřístupnění svazků cestou novely zákona o archivnictví a navrhnout přímo samostatný zákon, platný pouze po omezenou dobu, kterým se stanoví podmínky, za nichž může fyzická osoba požádat o zpřístupnění osobní dokumentace vzniklé z činnosti Státní bezpečnosti, ještě před uplynutím lhůty podle archivního zákona.
Při přípravě návrhu zákona bylo využito i zkušeností získaných při praktické aplikaci zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Z průběhu soudních sporů na ochranu osobnosti, které proti Ministerstvu vnitra vedou navrhovatelé, kteří od Ministerstva vnitra obdrželi tzv. pozitivní lustrační osvědčení, vyplývá několik skutečností. Předně skutečnost, že soudy vesměs nepovažují dokumentaci pořizovanou bývalou Státní bezpečností za hodnověrné úřední listiny a přisuzují jim spíše povahu jakýchsi soukromých poznámek a záznamů, dále však též to, že nikterak nepopírají, že navrhovatelé v jistém styku s příslušníky bývalé Státní bezpečnosti byli. Tento styk však nehodnotí jako tajnou spolupráci. Ministerstvo vnitra nemůže z objektivních důvodů ověřit pravdivost celého obsahu zpřístupňované dokumentace. Proto se navrhuje ve zpřístupňované dokumentaci anonymizovat osobní údaje o jiných osobách v rozsahu vycházejícím z § 16 zákona č.256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
Návrh zákona nekoncipuje žádné zvláštní právní důsledky, které by se následně odvíjely od zpřístupnění svazků. Přesto nelze vyloučit, že po přijetí návrhu bude Ministerstvo vnitra, jako právní nástupce bývalé Státní bezpečnosti, nuceno vést řadu soudních sporů na ochranu osobnosti s osobami, které budou namítat nepravdivost informací obsažených ve zpřístupněném svazku (např. ze strany agentů, jejichž pravá jména budou oprávněné osobě sděleny).
Svazky bude možno zpřístupnit odhadem asi 6Oti tisícům osob. Dalším asi 120 -15Oti tisícům osob bude sdělen pouze obsah evidenčního záznamu, protože osobní dokumentace k nim vedená byla již skartována nebo je ztracena. Další velká skupina osob, podchycených v evidenčních pomůckách již zemřela a jiné zase nelze identifikovat (v nejstarších zápisech jsou uvedena pouze jména a příjmení, nikoliv data narození). Rovněž je třeba upozornit na skutečnost, že evidenční pomůcky nejsou zachovány v úplnosti, takže není úplný přehled o všech osobách, které se v období vymezeném navrhovaným zákonem staly předmětem zájmu Státní bezpečnosti.
S ohledem na specifický charakter navrhované právní úpravy nebylo možno provést její posouzení s právem Evropské unie. V právu jednotlivých států Evropské unie není tato problematika buď upravena vůbec nebo jenom proklamativně. Nebylo též možno převzít základní principy obdobné úpravy zpřístupnění materiálů Stasi, jak byla přijata ve Spolkové republice Německo. Právní předpis přijatý ve Spolkové republice Německo upravuje zpřístupňování dokumentace, která jako celek neprošla řádným skartačním řízením, jedná se tedy o archivně neposouzený spisový materiál. Proto bylo k této právní úpravě pouze dílčím způsobem přihlédnuto v otázce rozsahu anonymizace svazků.
Budování a naplnění informačního systému svazků bude vyžadovat náklady cca 15, 4 mil. Kč. Z této částky je cca 12 mil. Kč určeno na počítačový hardware a software a 3,4 mil. Kč na materiálně technické zabezpečení pěti pracovišť.
Po dobu fungování informačního systému svazků, t.j. do roku 2001, bude dále potřeba vyčlenit 18,5 mil. na krytí průběžných nákladů na materiálně technické zabezpečení.
Mzdové náklady jsou odhadnuty na počet 105 zaměstnanců v pracovním poměru a na dobu 6 let a činí cca 82.9 mil. Kč. V této částce je vzat v úvahu 10% meziroční nárůst mzdových nákladů.
II.ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovení vymezuje okruh osob oprávněných k podání žádosti. Rozsah osobní působnosti vychází z cíle sledovaného návrhem zákona, t.j. vypořádání se s minulostí České republiky.
Zpřístupnění svazku fyzické osobě není vázáno na podmínku trvalého pobytu na území České republiky.
Datum uvedené v ustanovení vymezuje období, v němž Státní bezpečnost získávala údaje k osobám. Svou činnost ukončila dne 15. února 1990 rozkazy ministra vnitra ČSSR č. 16 a 17 ze dne 31.1.1990, ve znění rozkazů ministra vnitra ČSSR č. 19 a 20 ze dne 5. 2. 1990.
K § 2
Pojmem "svazek" je vymezen rozsah dokumentačních souborů vzniklých z činnosti operativních útvarů státobezpečnostních součástí bývalého Sboru národní bezpečnosti, které bude Ministerstvo vnitra zpřístupňovat.
Ministerstvo vnitra nemůže z objektivních důvodů zpřístupnit všechny dokumentační soubory, které vznikly z činnosti uvedených součásti. Např. dokumentační soubory vzniklé z činnosti bývalé vojenské kontrarozvědky tvoří součást dosud nerozděleného majetku bývalé ČSFR, část dokumentačních souborů byla v průběhu dělení majetku bývalého Federální ministerstva vnitra uznána za majetek Slovenské republiky apod.
V zájmu omezení technické, ekonomické a personální náročnosti projektu zpřístupnění dokumentace bývalé Státní bezpečnosti se navrhuje umožnit zpřístupnění toliko osobní dokumentace vedené k určité oprávněné osobě, tj. osobě, které Státní bezpečnost věnovala konkrétní zájem v podobě samostatné akce.
Pojem "osoba evidovaná jako spolupracovník Státní bezpečnosti" byl zaveden z legislativně technických důvodů; je využit např. v ustanovení § 5 a 7.
K § 3
Ustanovení vymezuje podmínky pro uplatnění žádosti o zpřístupnění svazku.
S ohledem na časově omezenou platnost návrhu zákona je časově omezena i možnost podání žádosti.
Žádost o zpřístupnění svazku nepodléhá zpoplatnění.
Rozsah vyžadovaných údajů je nezbytný pro identifikaci konkrétní oprávněné osoby, k níž byl do evidenční pomůcky pořízen evidenční záznam - t.j. záznam o existenci svazku.
Návrh zákona umožňuje i osobní podání žádosti.
K § 4
Ustanovení vymezuje obsah odpovědi Ministerstva vnitra žadateli o zpřístupnění svazku.
Lhůta stanovená Ministerstvu vnitra pro vyřízení žádosti splňující náležitosti podle § 3 je stanovena na základě zkušeností s prováděním lustračního zákona. Jedná se o lhůtu maximální; v případě, že nebude problém s identifikací konkrétní osoby, lze předpokládat i dřívější vyřízení uvedené žádosti.
Evidenčním záznamem o existenci svazku se rozumí údaje o založení svazku, jeho pohybu a event. ukončení, jakož i datu skartace.
K § 5
Oprávněným osobám, které byly sledovány Státní bezpečností a proti nimž byly Státní bezpečností zneužívány ve svazcích shromažďované údaje, je třeba umožnit, aby se seznámily s obsahem těchto údajů.
Osoby evidované jako spolupracovník Státní bezpečnosti o své spolupráci se Státní bezpečností věděly a obsah svazku je jim rámcově znám z průběhu jejich činnosti pro Státní bezpečnost. Protože však i tyto osoby mohly být v průběhu období, kdy Státní bezpečnost o ně projevovala zájem, osobou, proti níž byly zneužívány ve svazcích shromažďované údaje, upravuje se režim částečného zpřístupňování svazků těmto osobám. Zpřístupněna jim bude ta část svazku, která vznikla bez jejich vědomí a v rozporu s jejich tehdejšími zájmy.
Oprávněné osobě bude zpřístupněna kopie dokumentačního souboru. Toto opatření sleduje cíl zamezit znehodnocení archivního fondu anonymizováním údajů podle § 6.
K § 6
Svazky budou zpřístupněny v částečně anonymizované podobě. Rozsah anonymizace vychází z účelu tohoto zákona. Proto vedle údajů o oprávněné osobě budou ve svazku ponechána jména a příjmení jiných osob a krycí jména osob evidovaných jako spolupracovníci Státní bezpečnosti.
Rozsah záznamů, které se navrhuje anonymizovat, vychází z § 16 zákona č. 256/1992 Sb.
K § 7
Oprávněné osobě budou na žádost sdělena pravá jména osob evidovaných Státní bezpečností v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu a držitel konspiračního bytu, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl, že osoby byly jako tajní spolupracovníci vedeny neoprávněně. Možnost identifikace osob je dále omezena z objektivních důvodů. Nebude možno identifikovat spolupracovníky útvarů zrušených např. při reformě státní správy, která byla provedena v roce 1960, např. krajské správy Olomouc. Identifikace nebude možná také v případech, kdy krycí jména a registrační čísla příslušných svazků budou odkazovat k osobám, u nichž není v registračních protokolech uvedeno datum narození, nutné pro jednoznačnou identifikaci osoby; v úvahu je nutno vzít i fakt, že v případě několika krajských útvarů byly registrační protokoly zčásti nebo zcela zničeny.
K § 8
Žádost o vyhotovení kopie svazku (nebo jeho části, popř. i jednotlivých stránek) pro vlastní potřebu může oprávněná osoba sdělit pracovníku Ministerstva vnitra, který ji předal svazek k seznámení se s jeho obsahem.
Převzetí kopie potvrdí podpisem tiskopisu, který bude založen do evidence žádostí.
Opatření vydávaných stran svazku razítkem má zamezit případným pokusům o "úpravu" či jinou změnu vydávaných kopií.
Navrhovaný poplatek má krýt náklady, které jsou spojeny s pořízením kopie svazku nebo jeho části.
K § 9
Informační systém svazků bude vytvořen po shromáždění a následném počítačovém zpracování všech dostupných údajů z evidenčních pomůcek Státní bezpečnosti vztahujících se ke svazkům. S pomocí tohoto informačního systému bude Ministerstvo vnitra moci v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem zpřístupňovat oprávněným osobám svazky či údaje o nich. Ministerstvo vnitra je definováno jako provozovatel tohoto informačního systému.
K naplnění účelu zákona je nutno provést odtajnění svazků postupem podle platné právní úpravy, kterou je zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů, a podle prováděcích předpisů k němu vydaných. Některé svazky svým obsahem mohou ohrozit bezpečnost státu (jedná se o cca. 100 svazků) a nemohou být proto předmětem zpřístupnění. Tyto svazky nebudou v informačním systému zaevidovány.
Informační systém svazků je oproti jiným informačním systémům budován ze zdrojů, u nichž nelze ověřit pravdivost nebo přesnost v nich obsažených údajů. Není také možno aktualizovat tyto údaje. Toto specifické postavení předmětného informačního systému je příčinou stanovení částečně odlišného režimu jeho provozování od režimu podle zákona č. 256/1992 Sb.
Ustanovení odst. 4 upravuje další nakládání se žádostí o zpřístupnění svazku a kopií odpovědi Ministerstva vnitra na tuto žádost a tiskopisem podle ustanovení § 8.
Informační systém svazků je budován pouze na omezené časové období. Po 1. lednu 2001 bude tento informační systém zrušen a následně vypořádán ve smyslu archivních předpisů.
K § 10
Ministerstvo vnitra při realizaci tohoto zákona neprovádí žádný rozhodovací proces. Proto se v tomto ustanovení v zájmu vyloučení pochybností jednoznačně stanoví, že na postup podle návrhu zákona se správní řád nevztahuje.
K § 11
Podle § 3 je možné podat žádost o zpřístupnění svazku šest měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Během tohoto půl roku Ministerstvo vnitra vytvoří a naplní informační systém svazků. S ohledem na uvedené se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.
Návrh má pozbýt platnosti dnem 31. 12. 2000.
V Praze dne 13. prosince 1995