Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Zřizuje se Česká národní nadace.

(2) Česká národní nadace je právnickou osobou. Sídlem České národní nadace je Praha.

Posláním České národní nadace je zajistit demokratické a veřejností kontrolované rozdělování prostředků vytvořených hospodařením s majetkem svěřeným České národní nadaci a s dalšími zdroji nabytými Českou národní nadací podle tohoto zákona.

(1) Česká národní nadace poskytuje prostředky získané z výnosů jí spravovaného majetku a z dalších zdrojů nadacím se sídlem v České republice na posílení nadačního jmění a na podporu jimi doporučených projektů zvláštního významu.

(2) Nadace, které se ucházejí o prostředky České národní nadace, musí působit v některém z těchto oborů:

1. charitativní a sociální péče,

2. péče o zdraví,

3. péče o rozvoj vědy, vzdělávání a osvěty,

4. péče o děti a mládež,

5. péče o rozvoj kulturní a umělecké tvorby,

6. péče o stavební a kulturní památky,

7. péče o životní prostředí a ochranu přírody,

8. péče o rozvoj osobnosti, ochranu lidských práv a svobod.

(3) Prostředky České národní nadace jsou poskytovány na základě posouzení žádosti nadace orgány České národní nadace.

(4) Nikdo nemá právní nárok na prostředky České národní nadace.

(1) Akcie, které jsou v rozhodnutích o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů určeny pro Nadační investiční fond, tvoří nadační jmění České národní nadace.

(2) Další zdroje nadačního jmění České národní nadace jsou:

a) nájemné a příjmy z prodeje nemovitostí a věcí movitých, které jsou součástí nadačního jmění,

b) příjmy z prodeje a výnosy z cenných papírů a majetkových podílů na podnikání jiných osob,

c) úroky z vkladů u bank a náhrady od pojišťoven,

d) výnosy z veřejných sbírek, kulturních, společenských a vzdělávacích akcí,

e) dary a příspěvky fyzických a právnických osob.

(2) Prostředky uvedené v článku (1) pod písmenem a), b) a c) jsou výnosy nadačního jmění a prostředky uvedené pod písmenem d) a e) jsou příjmy České národní nadace.

(3) Parlament České republiky může rozhodnout o navýšení nadačního jmění České národní nadace poskytnutím příspěvku ze státního rozpočtu nebo jinou formou.

(4) Nadační jmění České národní nadace nelze použít jako zástavu ani jako předmět jiného zajištění závazku.

(1) Česká národní nadace nesrní vlastním jménem podnikat. Pro účely tohoto zákona se za podnikání nepovažuje pronájem nemovitostí, pořádání veřejných sbírek a kulturních, společenských a vzdělávacích akcí.

(2) Majetková účast České národní nadace na podnikání jiných osob nesmí činit u každé této osoby více než 20% jejího základního jmění podle stavu vypočteného k 31. prosinci předchozího kalendářního roku.

(3) Česká národní nadace nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti, komplementářem komanditní společnosti ani tichým společníkem podnikatele.

(4) Cenné papíry z tvořící nadační jmění České národní nadace mohou být nakupovány a prodávány pouze na veřejných trzích.

(1) Orgány České národní nadace jsou:

1) Správní rada České národní nadace (dále jen "Správní rada")

2) Prezident České národní nadace (dále jen "Prezident")

3) Dozorčí rada České národní nadace (dále jen "Dozorčí rada")

4) Oborové výbory České národní nadace (dále jen "oborové výbory")

(2) Česká národní nadace může zřídit i další orgány stanovené ve Statutu České národní nadace (dále jen "Statut").

(3) Činnost České národní nadace zajišťuje Kancelář České národní nadace (dále jen "Kancelář")

(1) Správní rada je nejvyšším orgánem České národní nadace.

(2) Správní rada má sedmnáct členů, z nichž devět je voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky na období šesti let. Po ustavení oborových výborů podle tohoto zákona je Správní rada doplněna o předsedy oborových výborů.

(3) Kandidáty do funkce volených členů Správní rady navrhují výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

(4) Volená část Správní rady se obměňuje po třetinách.

(5) Prvního zasedání Správní rada se účastní pouze volení členové. Toto zasedání Správní rady svolá ten člen Správní rady, který byl zvolen největším počtem hlasů, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne zvolení. Pokud tak neučiní, je k tornu oprávněn kterýkoliv další přímo zvolený člen Správní rady.

(6) Na prvním zasedání Správní rada zvolí Prezidenta.

(7) Na prvním zasedání Správní rada losem určí jednu třetinu volených členů Správní rady, kterým funkční období skončí po dvou letech a další třetinu volených členů Správní rady, kterým konči funkční období po čtyřech letech.

(1) Členství ve Správní radě je veřejnou funkcí a je nezastupitelné.

(2) Členství ve Správní radě je neslučitelné s členstvím v Dozorčí radě a s výkonem činnosti správce nadačního jmění České národní nadace (dále jen "Správce").

(3) Člen Správní rady nemůže být v pracovně právním vztahu k České národní nadaci.

(4) Členové Správní rady mají nárok na náhradu nutných nákladů spojených s výkonem jejich funkce. Tato náhrada je výdajem spojeným s činností České národní nadace.

(1) Na návrh dvoutřetinové většiny všech členů Správní rady nebo všech členů dozorčí rady České národní nadace může být člen Správní rady odvolán Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, pokud

a) neplní své povinnosti podle zákona po dobu delší než šest měsíců,

b) svým jednáním poškozuje zájmy České národní nadace,

c) byl po svém zvolení pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,

d) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena.

(2) Výkon funkce člena Správní rady zaniká

a) uplynutím funkčního období

b) odstoupením,

c) odvoláním,

d) úmrtím.

(3) Na místo členů Správní rady, jejichž členství zaniklo v průběhu funkčního období jsou noví členové v souladu s tímto zákonem voleni nejpozději do tří měsíců, pokud do konce příslušného funkčního období zbývá ke dni uvolnění alespoň devět měsíců.

(4) Člen Správní rady zvolený na uvolněné místo člena Správní rady je volen na dobu do konce funkčního období člena, jehož členství zaniklo.

(1) Správní rada

a) volí Prezidenta a dva viceprezidenty České národní nadace,

b) vydává Statut a schvaluje jeho změny,

c) schvaluje závazná pravidla výběru nadací a projektů navržená oborovými výbory podle § 15,

d) stanoví objem disponibilních prostředků pro kalendářní rok v návaznosti na výsledky hospodaření České národní nadace,

e) stanoví poměr dělení disponibilních prostředků České národní nadace mezi obory, v nichž působí oborové výbory schvaluje návrhy oborových výborů na rozdělení disponibilních prostředků České národní nadace,

g) schvaluje rozpočet a roční účetní závěrku České národní nadace,

h) schvaluje výroční zprávu České národní nadace,

i) vyhlašuje veřejné sbírky,

j) rozhoduje o nabytí, zcizení, zastavení a pronájmu nemovitého majetku České národní nadace, k) jmenuje a odvolává ředitele Kanceláře a stanoví jeho mzdu,

l) stanoví osobu odpovědnou za správu nadačního jmění České národní nadace (Správce) a určuje její odměnu,

m) určuje počet pracovníků Kanceláře,

n) vykonává další kompetence vymezené Statutem.

(2) Správní rada se schází nejméně 2x ročně.

(3) Správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou všech svých členů, pokud tento zákon nebo Statut nestanoví jinak.

(1) Prezident je statutárním orgánem České národní nadace.

(2) Funkční období Prezidenta a viceprezidentů je dvouleté.

(3) Volby Prezidenta a viceprezidentů se účastní pouze volení členové správní rady.

(4) Prezident zejména:

a) svolává a řídí zasedání Správní rady,

b) předkládá Správní radě ke schválení návrh Statutu a jeho změn, návrh rozpočtu, roční účetní závěrku a výroční zprávu České národní nadace,

c) předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nejpozději do 30. června výroční zprávu České národní nadace.

(5) Činnosti vyplývající z výkonu funkce Prezidenta zajišťuje Prezident prostřednictvím Kanceláře,

(6) Za výkon funkce náleží Prezidentovi vedle náhrad podle § 8 odst. (3) roční odměna, kterou stanoví Správní rada.

(7) Viceprezidenti České národní nadace zastupují Prezidenta v době jeho nepřítomnosti s výjimkou pravomoci podle § 11 odstavce (2) písmena c).

(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem České národní nadace.

(2) Dozorčí rada má tři členy. Členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

(3) Členství v Dozorčí radě je neslučitelné s činností Správce.

(4) Funkční období členů Dozorčí rady je dvouleté.

(5) Dozorčí rada

a) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu České národní nadace,

b) kontroluje hospodaření České národní nadace a nejméně jednou ročně podává Správní radě zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti,

c) dohlíží na činnost Kanceláře.

(6) Dozorčí rada je oprávněna:

a) podávat Správní radě návrhy na odvolání ředitele Kanceláře

b) podat předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky návrh na odvolání člen, Správní rady,

c) při provádění kontrolní činnosti nahlížet do účetních knih a jiných dokladů České národní nadace a kontrolovat tam obsažené údaje.

(7) V ostatním se pro Dozorčí radu uplatní přiměřeně ustanovení o Správní radě.

(1) Česká národní nadace zřizuje oborové výbory k odbornému posouzení žádostí nadací o příspěvek a o podporu projektů.

(2) Oborový výbor má nejméně sedm členů.

(3) Členy oborového výboru volí shromáždění zástupců nadací se sídlem v České republice, které působí v příslušném oboru.

(4) Shromáždění zástupců nadací pro volbu členů oborového výboru svolává Správní rada České národní nadace nebo jí pověřená osoba nejméně jednou za tři roky.

(5) Statut upravuje postup svolání shromáždění zástupců nadací a volby členů oborového výboru.

(6) Jeden oborový výbor může být zřízen pro nejvýše dva obory uvedené v §3 odst. 2. tohoto zákona.

(1) Funkční období člena oborového výboru je tříleté.

(2) Členství v oborovém výboru je neslučitelné s výkonem funkce ředitele nebo správce nadačního jmění nadace činné v oboru působnosti příslušného oborového výboru. Není možné členství ve více než jednom oborovém výboru.

(3) Členství v oborovém výboru zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odstoupením,

c) úmrtím.

(4) Správní rada může pozastavit členství v oborovém výboru osobě, proti které bylo zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestní čin, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům a osobě, která opakovaně hrubým způsobem poškozuje zájmy České národní nadace.

(5) Za výkon funkce náleží členu oborového výboru České národní nadace odměna ve výši, kterou stanoví Správní rada.

(1) Oborový výbor:

a) volí ze svého středu předsedu oborového výboru na funkční období jednoho roku,

b) sleduje rozvoj nadačních činností v oboru své působnosti,

c) navrhuje a po schválení Správní radou vyhlašuje závazná pravidla výběru nadací a projektů, kterým mohou být poskytovány disponibilní prostředky přidělené Správní radou v daném kalendářním roce pro příslušný obor,

d) určuje experty pro posouzení předkládaných žádostí o poskytnutí prostředků České národní nadace,

e) má výhradní právo doporučovat správní radě poskytnutí prostředků vyčleněných pro potřeby nadací v oboru jeho působnosti,

f) vykonává další činnosti stanovené Statutem.

(2) Činnost oborových výborů organizačně zajišťuje Kancelář.

(3) Náklady spojené s činností oborových výborů nese Česká národní nadace v rozsahu stanoveném rozpočtem schváleným Správní radou.

(4) Oborový výbor se schází nejméně dvakrát ročně.

(5) Oborový výbor je usnášení schopný, je-li přítomno alespoň pět jeho členů a k rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.

(6) Při rozhodování je hlasovací právo členů oborového výboru rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy oborového výboru.

(7) Se souhlasem ředitele Kanceláře mohou oborové výbory v rámci Správní radou schváleného rozpočtu svých nákladů požadovat odborné posouzení dokumentů žadatelů o poskytnutí prostředků České národní nadace externími pracovníky.

(1) Činnost České národní nadace zajišťuje Kancelář.

(2) V čele Kanceláře je ředitel jmenovaný a odvolávaný Správní radou.

(3) Postavení ředitele podrobně upraví Statut.

(1) Správní rada vydá do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona Statut, kterým podrobněji upraví organizační strukturu České národní nadace a vymezí práva a povinnosti orgánů České národní nadace.

(2) Nedílnou součástí Statutu jsou:

a) pravidla pro rozhodování oborových výborů,

b) volební řád pro volby členů oborových výborů na shromáždění pověřených zástupců nadací v souladu s § 13 tohoto zákona,

c) vymezení pravomocí a vzájemných vztahů mezi orgány České národní nadace, Kanceláří a Správcem.

(3) Statut je veřejně přístupný; každý je oprávněn do něj nahlédnout a pořizovat si výpisy.

(1) Česká národní nadace účtuje v soustavě podvojného účetnictví.

(2) Správce předkládá Správní radě do 31. ledna běžného roku zprávu o stavu nadačního jmění a návrh na určení disponibilní části nadačního jmění pro běžný kalendářní rok.

(3) Ředitel Kanceláře předkládá návrh roční účetní závěrky a rozpočtu na další roční období za minulý kalendářní rok do 28. února běžného kalendářního roku.

(4) Celkový objem finančních prostředků vymezených v rozpočtu na správu České národní nadace nesmí přesáhnout 10 % objemu disponibilních prostředků podle návrhu Správce.

(5) Správní rada stanoví do 31. března běžného roku celkový objem disponibilních prostředků a jejich rozdělení oborovým výborů a k témuž datu schvaluje rozpočet České národní nadace.

(6) Roční účetní závěrka České národní nadace musí být ověřena auditorem.

(1) Česká národní nadace vydává o své činnosti a výsledcích hospodaření s nadačním jměním výroční zprávu do 30. září běžného kalendářního roku.

(2) Výroční zpráva obsahuje zejména:

a) přehled o příjmech a výdajích z nadačního jmění,

b) přehled příjmů a výdajů ve vztahu k rozpočtu,

c) přehled a stručné zdůvodnění všech příspěvků doporučených oborovými výbory a schválených Správní radou,

d) přehled všech zamítnutých žádostí,

e) přehled darů a příspěvků poskytnutých České národní nadaci jinými osobami, pokud přesahují částku určenou Statutem; pokud dárce požaduje zachování anonymity, musí být jeho anonymita zachována,

f) souhrnné zprávy oborových výborů o stavu oborů jejich působnosti,

g) složení orgánů České národní nadace, označení Správce a personální obsazení Kanceláře,

h) výrok auditora a zprávu Dozorčí rady.

(3) Vyjdou-li po zveřejnění výroční zprávy dodatečně najevo skutečnosti, které odůvodňují její opravu, je Česká národní nadace povinna do tři měsíců zveřejnit opravený text výroční zprávy.

(4) Výroční zpráva České národní nadace je archiválií.

(1) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zvolí do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona první Správní radu.

(2) První Správní rada svolá do dvou měsíců od svého zvolení shromáždění zástupců nadací dl oborů uvedených v § 3 odst. (2) v souladu s § 13.

(3) Fond národního majetku převede tímto zákonem určené nadační jmění na Českou národní nadaci do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení."

T. Ježek v.r.

M. Benda v.r.

R. Dostál v.r.

M. Hubová v.r.

V. Krása v.r.

V. Nájemník v.r.

L. Novák st. v.r.

T. Páv v.r.

S. Pěnička v.r.

J. Třebický v.r.

J. Vačkář v.r.

I. Obecná část

V rámci kupónové privatizace bylo na základě zákona České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR vyčleněno 1 % akcií z každé společnosti privatizované ve druhé vlně pro potřeby nadací. Vzniklé portfolio akcií má nominální hodnotu cca 2,8 miliardy Kč.

Česká národní nadace je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona, jejímž posláním je zajistit demokratické a veřejností kontrolovatelné rozdělování prostředků vytvořených hospodařením s nadačním jměním.

Operacionalizuje se tak původní idea, že totiž kupónová privatizace je též jedinečnou a neopakovatelnou příležitostí, jak napomoci rozvoji nadačních aktivit, které jsou organickou součástí demokratické společnosti.

Posláním České národní nadace je zajistit demokratické a veřejností kontrolované rozdělování prostředků vytvořených hospodařením s majetkem svěřeným České národní nadaci a s dalšími zdroji nabytými Českou národní nadací podle tohoto zákona. Česká národní nadace poskytuje prostředky získané z výnosů jí spravovaného majetku a z dalších zdrojů nadacím se sídlem v České republice na posílení nadačního jmění a na podporu jimi doporučených projektů zvláštního významu.

II. Zvláštní část

Text paragrafovaného znění byl přizpůsoben pojmům návrhu zákona o nadacích ve znění zpracovaném v září 1995 Úřadem pro legislativu a veřejnou správu. Zároveň bylo přihlédnuto k doporučení a výhradám k zásadám tohoto zákona z května 1995.

Místo pojmu "majetková jistina" je užíván pojem "nadační jmění". V celém textu se opouští vazba na NIF a.s.. Tím se předpokládá implicitně jeho zrušení a přenesení plné odpovědnosti za správu portfolia NIF a.s. na ČNN.

Ve shodě s návrhem zákona o nadacích je užito rozlišení zdrojů na příjmy a na výnosy z nadačního jmění. U ČNN se nepředpokládá pořádání tombol a loterií, což bude možné u jiných nadací, aby nebyly námitky o možné monopolizaci těchto výhod silnou ČNN.

Stanoví se možnost navýšení nadačního jmění rozhodnutím Parlamentu ČR.

Podnikání ČNN je omezeno přísněji než u ostatních nadací, což je kompensováno tím, že pro ČNN není omezeno procento nadačního jmění, které lze uložit do cenných papírů. To je ostatně dáno i tím, že základní nadační jmění tvoří pouze portfolio.

Kancelář ČNN není orgánem ČNN, ale jen administrativní složkou. Předpokládá se, že Kancelář nebude zaměstnávat více než 10 osob.

Návrh předpokládá na rozdíl od návrhu zásad dělení správní rady na část volenou Parlamentem ČR a na část tvořenou předsedy oborových výborů, které jsou voleny "zdola" na shromáždění zástupců nadací. Předsedové OV se střídají obecně jednou za rok, zatímco volení členové se po třetinách střídají po dvou letech s šestiletým funkčním obdobím. Tornu odpovídá i úprava pro volbu prezidenta ČNN na prvním zasedání SR (volen je jen volenou částí).

Zjednodušena jsou omezení pro výkon funkce člena SR. Bylo vypuštěno ustanovení bránící členství představitelům politických stran a hnutí, neboť se jeví jako diskutabilní.

Vzhledem k tomu, že se nepočítá s NIF a.s., je obligatorní stanovení správce nadačního jmění, kterým může být právnická osoba s odpovídajícími profesními předpoklady. Pravomoc k ustanovení Správce se přenáší na SR ČNN.

Odměna presidenta ČNN se předpokládá i nadále, ale není odvozena z platu ředitele. Protože president je de facto statutárním orgánem ČNN, musí mít odměnu stanovenu nejvyšším orgánem, který je SR ČNN.

Počet členů dozorčí rady je snížen na 3. Původní princip volby členů dozorčí rady oborovými výbory je opuštěn z toho důvodu, že členové kontrolního orgánu, který má být nezávislý, nemohou být voleni a hlavně odvoláváni těmi, kdo budou kontrolováni.

Volba oborových výborů je i nadále předpokládána na shromážděních zástupců nadací. SR ČNN však může rozhodnout o tom, že shromáždění svolávané jinou právnickou osobou než přímo ČNN může být zplnomocněno rozhodnutím SR ČNN k volbě členů oborových výborů. Tím se obchází riziko nadbytečnosti svolávání shromáždění zástupců nadací jen za účelem volby oborových výborů a s tím spojené neúčelné vynakládání prostředků ČNN.

Podrobněji je řešeno i pozastavení činnosti členů OV, aniž by bylo nutné řešit jejich odvolání shromážděním, které je zvolilo.

Určení kritérii pro rozhodování podle zásady č. 9 ad A. až D. původního návrhu není zahrnuto, neboť jde o detail a obecně je sporné, jak by byly potřebné údaje zjišťovány a ověřovány.

Vymezení působnosti Kanceláře se přenáší do Statutu ČNN. Ředitel je do funkce jmenován SR ČNN, ale ve Statutu se upraví podmínky, za kterých za ČNN vystupuje a jejím jménem jedná prezident a kdy k tomu může pověřit ředitele Kanceláře ČNN.

Pravidla pro hospodaření, sestavování rozpočtu a určování disponibilních prostředků jsou koncipována jen rámcově. Omezení na výdaje spojené s provozem ČNN je zvýšeno z 5% na 10%. To by mělo být více než dostačující při objemu základního nadačního jmění za předpokladu, že ČNN bude mít do 10 zaměstnanců a výdaje budou zahrnovat i odměnu správce nadačního jmění, presidenta ČNN a přiměřené výlohy na expertní posudky.

Výroční zpráva ČNN je obligatorním dokumentem předkládaným m.j. i předsedovi Poslanecké sněmovny PČR. Její obsah je volen tak, aby umožnil úplnou veřejnou kontrolu postupu a hospodaření ČNN.

Časově je vymezena lhůta voleb prvních orgánů a převodu základního jmění z FNM ČR na ČNN. Lhůty je nutno konsultovat s FNM ČR a organizačním výborem PS PČR.

F.A. HAYEK

Právo, zákonodárství a svoboda

díl 3., Politický řád svobodného lidu,

Academia Praha 1991, str. 49-50

Nezávislý sektor

I když vláda může být nucena vstoupit tam, kde trh v nabídce potřebné služby selhává, použití donucovacích pravomocí vlády získat nezbytné prostředky není často jedinou nebo nejlepší alternativou. Může to být nejefektivnější prostředek jak poskytovat kolektivní statky v těch případech, kdy je potřebuje většina nebo alespoň dostatečně početná část obyvatelstva na to, aby byla jejich váha politicky cítit. V každé době však bude existovat mnoho žádaných služeb, které mnozí potřebují a které mají všechny charakteristiky kolektivních statků, o které však má zájem jen relativně malý počet lidí. Je velkou předností trhu, že slouží jak menšinám, tak většinám. Existují některé oblasti zejména oblasti obvykle označované jako "kultura", kde se musí jevit dokonce jako pochybné, zda by se názorům většiny mělo dovolit, aby získaly převažující vliv nebo aby se názory malých skupin přehlížely - jak se to pravděpodobně stane, když se politická organizace stane jediným kanálem, jímž se mohou některé záliby projevit. Všechny nové záliby a přání jsou nutně nejprve zálibami a přáními několika málo lidí a kdyby jejich uspokojení záviselo na souhlasu většiny, mnohé z toho, co by se většina mohla naučit mít ráda poté, co se s tím setkala, by nemuselo být nikdy k dispozici.

Mělo by se připomenout, že dlouho před tím, než vláda do těchto oblastí vstoupila, mnohé nyní obecně uznávané kolektivní potřeby byly uspokojovány úsilím jednotlivců nebo skupin prodchnutým smyslem pro službu veřejnosti, kteří poskytovali prostředky pro veřejné účely, jež považovali za důležité. Veřejné školství a veřejné nemocnice, knihovny a muzea, divadla a parky nevytvořily nejdříve vlády. A ačkoli tyto oblasti, v nichž razili cestu soukromí dobrodinci, převzaly nyní vlády, stále ještě existuje potřeba iniciativy v mnoha oblastech, jejichž význam se ještě všeobecně neuznává a kde není možné nebo žádoucí, aby je převzala vláda.

V minulosti to byly zpočátku církve, avšak později a zejména v anglicky mluvícím světě se do značné míry chopily iniciativy nadace a soukromé asociace a bezpočetné soukromé charitativní a dobročinné instituce. Do určité míry měly svůj původ v darech rozsáhlých soukromých majetků na různé filantropické účely. Avšak mnohé vděčí za svůj vznik idealistům s malými prostředky, kteří zasvětili svůj organizační a propagandistický talent určité věci. Nemůže být pochyb o tom, že takovémuto dobrovolnému úsilí vděčíme za uznání mnoha potřeb a za objev mnoha metod jejich uspokojování, jaké bychom nikdy nemohli očekávat od vlády; a že v některých oblastech je dobrovolné úsilí efektivnější pro využití cenné energie a citů jednotlivců, které by jinak zůstaly ležet ladem.

V tomto ohledu je přijímané dělení celého pole na dvě části, na soukromý a veřejný sektor, poněkud zavádějící. Pro zdravou společnost je nejdůležitější, abychom si mezi tržním a vládním sektorem zachovali třetí, nezávislý sektor, který často může poskytovat a měl by poskytovat efektivněji mnohé z toho, o čem si nyní myslíme, že musí poskytovat vláda. Takovýto nezávislý sektor by vskutku mohl v přímé konkurenci s vládou o veřejné služby do značné míry zmírnit to nejvážnější nebezpečí plynoucí z činnosti vlády, totiž vytvoření monopolu s veškerou mocí a neefektivností monopolu. Rozvíjet tento nezávislý sektor a jeho schopnosti je v mnoha oblastech jediným způsobem, jak odvrátit nebezpečí, že vláda společenský život naprosto ovládne.