k nabídce České republiky na účast v mnohonárodních mírových silách pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody na území bývalé Jugoslávie
(Implementation Force - IFOR)
Příloha 1
k nabídce České republiky na účast v mnohonárodních mírových silách pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody na území bývalé Jugoslávie
(Implementation Force - IFOR)
Poslanecká sněmovna
souhlasí
1. po uzavření mírové dohody mezi
znepřátelenými stranami na území
bývalé Jugoslávie a následném
rozhodnuti Rady bezpečnosti OSN, o mírové
operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO
k plnění mírové dohody v bývalé
Jugoslávii (Implementation Force - IFOR), že Česká
republika vyšle do IFOR mechanizovaný prapor Armády
České republiky v počtu do tisíce
vojáků z povolání a v další
službě na základě dobrovolnosti na dobu
jednoho roku,
2. s podřízeností mechanizovaného
praporu Armády České republiky v operaci
IFOR velitelským orgánům NATO
Příloha II
Dne 18. 9. 1995 zaslal generální tajemník
OSN dopis Radě bezpečnosti ve kterém navrhl,
aby Rada bezpečnosti udělila oprávnění
skupině členských států OSN,
která by s podporou regionálních organizací
mohla po podpisu mírové dohody, týkající
se území bývalé Jugoslávie,
co nejefektivněji zajistit její dodržování,
vytvořit bezpečné podmínky pro stažení
sil OSN a pro postupnou stabilizaci situace v této oblasti.
V souladu s uvedeným doporučením a souběžně
s jednacím úsilím americké diplomacie
zahájilo NATO přípravy k vytvoření
mnohonárodních sil působících
pod jeho vedením s využitím jeho velitelských
a řídících orgánů.
Dne 20. 10. 1995 v Bruselu zasedala ad hoc plánovací
a koordinační skupina NATO za účasti
nečlenských a partnerských zemí aliance,
působících v silách OSN v Bosně
a Hercegovině a v Chorvatsku, ostatních partnerských
zemí a zástupců mezinárodních
organizací angažovaných v řešení
jugoslávské krize. Účastníci,
včetně České republiky, byli seznámeni
s konceptem operace pro nastolení míru v bývalé
Jugoslávii, který zpracoval vrchní velitel
sil NATO v Evropě (SACEUR) a který schválila
dne 11. 10. 1995 Rada NATO (NAC).
Operace mnohonárodních sil k plnění
mírové dohody na území bývalé
Jugoslávie (Implementation Force - IFOR) bude zahájena
poté, co Rada bezpečnosti OSN přijme rezoluci,
ve které zplnomocní NATO a skupinu států
k uskutečnění operace v rámci kapitoly
VB Charty OSN (použití donucovacích prostředků).
Na základě uvedeného konceptu si NATO stanovilo pro převzetí operace v Bosně a Hercegovině od OSN následující podmínky:
- uzavření mírové dohody a sou.hlas všech stran v konfliktu s řešením v souladu s kapitolou VII Charty OSN;
- alianční velení;
- účast členských i nečlenských zemí NATO;
- robustní pravidla pro nasazení jednotek, která stanovilo NATO;
- celkovou vojenskou odpovědnost SACEUR;
- pokračování operací UNCRO (v Chorvatsku) a UNPREDEP (v Bývalé jugoslávské republice Makedonii - FYROM) pod velením OSN;
- převedení vybraných sil UNPROFOR do IFOR
Předpokládaná doba působení
operace IFOR je jeden rok. Náklady spojené s vysláním
a činnosti národních kontingentů budou
hradit vysílající země. Důvodem
je skutečnost, že se nejedná o klasickou mírovou
operaci OSN hrazenou z příspěvků všech
členských států OSN. Předpokládaný
počet příslušníků IFOR
je 60 000 osob. Operace bude přitom rozdělena do
tří zón odpovědnosti: "SEVER"
pod vedením USA, "VÝCHOD" pod vedením
Francie a "ZÁPAD" pod vedením Velké
Británie.
Mezi vojenské úkoly IFOR bude především
patřit: monitorování a případné
vynucování vojenských aspektů mírového
ujednání, vymezení a následné
obsazení linií separace znepřátelených
stran, uzavření styčných ujednání
s představiteli místních civilních
a vojenských úřadů.
V připravovaných operačních plánech
NATO se počítá s tím, že jednotky
IFOR budou rozmístěny v místě nasazení
nejpozději do 30 dnů od podpisu mírové
smlouvy.
Operace IFOR, která má zabránit pokračování
nejrozsáhlejšího ozbrojeného konfliktu
v Evropě od konce 2. světové války,
se zúčastní kromě států
NATO i řada dalších evropských i mimoevropských
zemí. Účast Ruské federace je dokonce
politickou podmínkou celé operace. Svou účast
pod aliančním velením nabídly mj.
všechny země CEFTA, pobaltské země i
neutrální Švédsko a Finsko.
Ministerstvo obrany posoudilo koncept operace pro nastolení
míru v bývalé Jugoslávii a potvrdilo,
že Armáda České republiky (AČR)
je schopna splnit kritéria pro výběr jednotek
z nečlenských zemí NATO. Mezi ně patří
vojenská efektivnost, která zahrnuje např.
pracovní znalost anglického jazyka, základní
pochopení procedur NATO, a bude-li to nezbytné i
aplikaci pravidel nasazení NATO. Dále vybavení
jednotek pro obranné i útočné akce,
dočasnou týlovou soběstačnost, přizpůsobení
obtížným klimatickým podmínkám
a organizační začlenění leteckých
návodčích, vycvičených a vybavených
podle standardů NATO.
Dne 1. 11. 1995 vláda České republiky projednala
Informaci o připravované operaci mnohonárodních
sil pod vedením NATO k plnění mírového
ujednání v bývalé Jugoslávii
a pověřila ministra zahraničních věcí
ČR informovat generálního tajemníka
NATO o předběžném zájmu České
republiky zúčastnit se této operace. Vláda
současně uložila ministrovi obrany ČR,
ministrovi zahraničních věcí ČR
a místopředsedovi vlády a ministru financí
ČR předložit společný materiál
o konkrétní nabídce České republiky.
Dne 6. 11. 1995 byl diplomatickou cestou předán
úřadujícímu generálnímu
tajemníkovi NATO dopis ministra zahraničních
věcí ČR, který vyjadřuje předběžný
a nezávazný zájem České republiky
o účast v připravované operaci mnohonárodních
sil pod vedením NATO k plnění mírové
dohody v bývalé Jugoslávii.
Dopisem ze dne 15. 11. 1995, adresovaným ministrovi zahraničních
věcí ČR, britský ministr zahraničních
věcí Malcolm Rifkind vyjádřil zájem
Velké Británie o účast mechanizovaného
praporu AČR v britské zóně odpovědnosti
sil IFOR
Ve dnech 16. až 17. 11. 1995 v této záležitosti
jednali v Praze představitelé ministerstev zahraničních
věcí a obrany se zástupci ministerstev obrany
a zahraničí Velké Británie. Na tomto
jednání byl potvrzen zájem české
strany o účast v IFOR v britské zóně
odpovědnosti, upřesněny organizační
otázky, systém spojení a součinnost
v logistice. Velká. Británie byla požádána
o pomoc při řešení zásobování
českého praporu pohonnými hmotami, potravinami
a dalšími vybranými komoditami.
Ministerstvo obrany na základě dosavadních
kontaktů a získaných informací o operaci
navrhlo vyslat do IFOR mechanizovaný prapor AČR
v počtu do 1000 vojáků. Z tohoto počtu
bude 25 % vojáků z povolání a 75 %
vojáků v další službě, získaných
náborem z vojáků ze zálohy. Tato varianta
je kompromisem mezi požadavky na bezpečnost vyslaných
vojáků, bojovou silou praporu, kritérii NATO,
na zachování. plné bojeschopnosti AČR
k plnění jejího základního
úkolu a na omezené finanční zdroje.
Příslušníci praporu se budou vybírat
na základě dobrovolnosti
Vláda České republiky přijala 29.
11. 1995 usnesení č. 677, ve kterém schválila
návrh na vyslání mechanizovaného praporu
AČR do IFOR na dobu jednoho roku, a to v počtu do
1000 vojáků.
Celkové náklady účasti České
republiky v IFOR byly vyčísleny na 1 235 635 tis.
Kč. Tato suma vznikla kalkulací na základě
předpokládané účasti v operaci
po dobu 12 měsíců, které předchází
tříměsíční příprava.
Po ukončeni účasti se počítá
se třemi měsíci na řešení
personálních záležitostí Ze státního
rozpočtu České republiky se budou v letech
1995 až 1997 hradit výdaje ve výši 1 003
262 tis. Kč. Z rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany
se budou ve stejném období hradit výdaje
ve výši 232 373 tis. Kč. Rezort Ministerstva
obrany kromě toho poskytne ze své výzbroje
vojenskou techniku a další materiál.
Základní složkou hrazenou ze státního
rozpočtu bude zvláštní příplatek
vojáků za. službu v zahraničí,
která je v zájmu České republiky.
Průměrná výše příplatku
1 500 US$ měsíčně je zvolena tak,
aby bylo možno získat dostatek kvalifikovaných
zájemců v požadovaných odbornostech
o službu v této jednotce. V porovnání
s předcházejícími mírovými
operacemi, kterých se příslušníci
AČR zúčastnili, se jedná o kvalitativně
jinou operaci, o nasazení bojové jednotky, při
kterém se počítá i s -možnosti
vedení bojové činnosti. Tato skutečnost
by se měla odrazit i ve finančním ohodnocení,
které je vyšší, než bylo při
klasických mírových operacích OSN.
Výše příspěvku se bude diferencovat
v závislosti na vykonávané funkci v organizační
struktuře mechanizovaného praporu.
Zapojení České republiky do IFOR bude především
vyjádřením pokračující.o
zájmu o aktivní účast na mírovém
řešení konfliktu na území bývalé
Jugoslávie, v geograficky blízké oblasti,
se kterou má Česká republika tradiční
přátelské vztahy a podobné historické
zkušenosti. Půjde o praktické naplnění
naší odpovědné úlohy v Radě
bezpečnosti OSN při mírovém řešení
konfliktu a pokračování aktivního
zapojení České republiky do mírotvorného
úsilí OSN prostřednictvím účasti
v mírové operaci OSN na území bývalé
Jugoslávie. Úloha České republiky
v IFOR může navíc ve svých důsledcích
vytvořit příznivější předpoklady
pro obnovení a intenzifikaci našich hospodářských
a obchodních styků se zeměmi oblasti.
Zapojení do operace IFOR bude zároveň potvrzením
připravenosti naší země podpořit
NATO v urovnání jugoslávského konfliktu
a bude jedním z kritérií způsobilosti
pro členství v NATO. Vyslání české
bojové jednotky do operace IFOR bude rovněž
významným příspěvkem k uplatňování
role NATO v systému kolektivní bezpečnosti
v Evropě. V tomto smyslu účast v operaci
IFOR podpoří zapojení České
republiky do euroatlantických struktur.
Ačkoli se jedná o mnohonárodní mírové
síly rozmístěné na základě
mírové dohody zúčastněných
stran konfliktu, není zcela vyloučeno, že jednotky
budou muset použít vojenskou sítu k prosazení
vojenských aspektů mírového ujednání.
Účast v operaci proto nevylučuje riziko zranění
a ztrát na životech. Na druhé straně
bude IFOR, na rozdíl od dosavadních ochranných
sil OSN v Bosně a Hercegovině, vybavena pro svoji
sebeobranu odpovídající výzbrojí,
mandátem, pravidly pro nasazeni sil a účinnou
podporou leteckých a námořních sil
NATO. Koncept činnosti vojsk v operaci IFOR rovněž
bere v úvahu další potenciální
rizika, mezi která patří braní rukojmí,
nepřímé palebné přepady, užití
min, různých nástrah a terorismus.
Předcházení těmto rizikům se
věnovala mimořádná pozornost při
finalizaci mírové dohody. Na mírových
jednáních v Daytonu se zúčastněné
strany konfliktu zavázaly k plné spolupráci
s IFOR při naplňování jeho mandátu.
Uvedená dohoda, kterou mají stvrdit prezidenti Bosny
a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska svými podpisy v Paříži
dne 14. 12. 1995, navíc zaručuje volnost pohybu
příslušníků IFOR a současně
zajišťuje ochranu těchto sil podle již podepsané
dohody o statutu sil. Vláda České republiky
navíc uložila ministrovi zahraničních
věcí ČR dotázat se výslovně
představitelů zúčastněných
stran konfliktu, zda souhlasí s pobytem jednotky AČR
v oblasti v rámci operace IFOR Česká republika
bude vyžadovat přiměřenou a efektivní
účast svých zástupců na politických
a vojenských jednáních při plánování
akcí k udržení míru.
Příloha III
Obsah | |||||||
z rozpočtu kapitoly MO | |||||||
ze státního rozpočtu | |||||||
Celkem |
Příloha IV
STRUKTURA A ÚKOLY VELITELSTVÍ PRAPORU
Organizace a struktura mechanizovaného praporu AČR
vysílaného do připravované operace
mnohonárodních sil pod velením NATO vyplývá
z požadavku, aby prapor byl vysoce mobilní, schopen
samostatně působit po dlouhou dobu, byl schopen
vlastního nezávislého zásobování,
měl potřebnou ubytovací a stravovací
kapacitu a mohl dopravovat zásoby v těžkých
terénních a povětrnostních podmínkách
(nejméně po dobu 30 dnů bojové činnosti).
Jednotky musí mít své vlastní spojovací
prostředky kompatibilní se systémy NATO Logistické
zabezpečení musí poskytnout vysílající
země, včetně zdravotního, ženijního
a zásobovacího systému, schopného
zásobovat jednotky od příjezdu do místa
soustředěni až do prostoru rozmístění
vojsk k plnění úkolů
Velitelství mechanizovaného praporu v návaznosti
na rozhodnutí nadřízeného plánuje
bojové použití vlastních jednotek, řídí
jednotky v průběhu plnění úkolů,
organizuje v jejich prospěch palebnou podporu, shromažďuje
a analyzuje zprávy z jednotlivých prostorů
působení Organizuje spojení, průzkum
a logistické zabezpečení v plném rozsahu.
Součásti velitelství jsou náčelníci
druhů vojsk, orgány personálního a
finančního zabezpečení.
STRUKTURA A ÚKOLY ROTY LOGISTICKÉ PODPORY
Rota logistické podpory plní úkoly ochrany,
obrany a údržby zásob materiálu (potravin,
PHM, munice, výstroj), připravuje stravu, vyměňuje
a opravuje výzbroj a ostatní techniku praporu
STRUKTURA A ÚKOLY ROTY VELENÍ
Rota velení všestranně zabezpečuje velitelství
praporu, plní úkoly obrany a ochrany velitelského
stanoviště, zřizuje a udržuje spolehlivě
spojení k zabezpečení velení vojskům,
přenosu informací a varování vojsk,
provádí vševojskový, radiační
a chemický průzkum.
Rota celkem 138 osob