Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Tento zákon upravuje:
a) uskutečňování vysokoškolských studijních programů (dále jen "studijní program") a jejich akreditaci,
b) práva a povinnosti studentů vzdělávací instituce,
c) vznik, činnost a strukturu vzdělávacích institucí,
d) činnost Akreditačního kolegia a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
e) financování vzdělávacích institucí.
(1) Posláním vysokého školství je:
a) poskytovat vysokoškolské vzdělání na základě dosaženého vědeckého poznání, stavu technologií a úrovně kultury při respektování akademických práv a svobod a demokratických principů,
b) uskutečňovat na uznávané úrovni tvůrčí činnosti, ke kterým patří zejména výzkum, vývoj [§ 2 zákona ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnoisti a vývoje technologií, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.] a umělecká tvorba (dále jen "akademické tvůrčí činnosti"),
c) vytvářet pro vzdělání a akademické tvůrčí činnosti prostředí směřující k rozvoji osobnosti a k ovládnutí, rozvoji a využívání vědeckého poznání a soudobých technologií.
(2) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem a absolvováním akreditovaného studijního programu uskutečňovaného ve vzdělávací instituci.
(3) Vzdělávacími institucemi jsou:
a) vysoké školy,
b) vysokoškolské instituty,
c) externí vzdělávací instituce.
Vysoké školy a vysokoškolské instituty se společně označují jako vysokoškolské instituce.
(4) Vysoké školy uskutečňují magisterské, případně i bakalářské a doktorské studijní programy a akademické tvůrčí činnosti jako svoji hlavní činnost.
(5) Vysokoškolské instituty uskutečňují pouze bakalářské studijní programy a akademické tvůrčí činnosti jako svoji hlavní činnost.
(6) Externí vzdělávací instituce uskutečňují studijní programy vedle své hlavní činnosti.
(1) Studijní program vymezuje obsah a způsob získání vysokoškolského vzdělání.
(2) Studijní program obsahuje:
a) název studijního programu, jeho typ podle odstavce 3, formu a cíle studia,
b) členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristiku a jejich kombinace,
c) obsahovou složku, která zahrnuje charakteristiku studijních předmětů a jejich časový rozsah, popřípadě délku praxe,
d) dobu studia při průměrné studijní zátěži vyjádřenou ve školních rocích (dále jen "standardní doba studia"),
e) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 3 a § 6 odst. 3, a udělovaný akademický titul,
f) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia.
(3) Typy studijních programů jsou:
a) bakalářský,
b) magisterský,
c) doktorský,
(4) Formy studia jsou:
a) prezenční,
b) distanční,
(5) Prezenční forma studia umožňuje
studentovi vzdělávací instituce pravidelnou
účast na přednáškách,
seminářích, cvičeních a dalších
vzdělávacích aktivitách, vedených
akademickými a pedagogickými pracovníky.
(6) Distanční forma studia umožňuje studium s využitím informačních prostředků bez pravidelné účasti na vzdělávacích aktivitách podle odstavce 5.
(7) Školní rok trvá od 1. září kalendářního roku do 31. srpna příštího kalendářního roku.
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání, při nichž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též nutný teoretický základ. Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.
(2) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.
(4) Absolventům bakalářských studijních programů se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BA." uváděné před jménem).
(1) Magisterský studijní program vychází z dosažených poznatků ve výzkumu a vývoji a je zaměřen na jejich ovládnutí, rozvoj a využívání; v oblati umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Obsahuje širší teoretický základ a je spojen s akademickými tvůrčími činnostmi. Standardní doba studia je nejméně čtyři a nejvýše šest roků.
(2) Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům magisterských studijních programů se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem),
b) v oblasti architektury "inženýr architekt (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem),
c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),
d) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),
e) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MA." uváděné před jménem),
f) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).
(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné před jménem),
e) v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic."uváděné před jménem).
(1) Doktorský studijní program je zaměřen na výchovu k samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou tvůrčí teoreticko-uměleckou činnost. Standardní doba studia je tři roky.
(2) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení magisterského studijního programu.
(3) Studium se řádně ukončuje doktorskou rigorózní zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoreticko-umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a publikované výsledky nebo výsledky přijaté k publikaci.
(4) Absolventům doktorských studijních programů se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titutl "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné za jménem).
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou organizaci studia v doktorském studujním programu.
(1) Akreditací studijního programu se rozumí oprávnění k uskutečňování studijního programu vzdělávací institucí, jakož i oprávnění této instituce konat v rámci akreditovaného studijního programu a podle jeho typu státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky nebo doktorské rigorózní zkoušky a obhajoby disertační práce.
(2) Akreditaci uděluje ministerstvo rozhodnutím na základě odborného posouzení Akreditačním kolegiem. Při svém rozhodování přihlíží též k potřebám a možnostem České republiky. Akreditační kolegium posuzuje kvalitu studijního programu i připravenost vzdělávací instituce nebo právnické osoby, která má v úmyslu uskutečňovat studijní program, k uskutečňování tohoto studijního programu.
(3) O udělení akreditace studijního programu žádá statutární orgán vzdělávací instituce nebo právnické osoby, která má v úmyslu uskutečňovat studijní program. Spolu se žádostí je nutno předložit:
a) studijní program podle § 3,
b) statut vysokoškolské instituce nebo statut pro uskutečňování studijních programů v externí vzdělávací instituci (§ 20, 30, 52, 53 odst. 5),
c) doklady o personálním, finančním, materiálně-technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia,
d) dohodu uzavřenou s vysokou školou o udělování příslušného akademického titulu, žádá-li o udělení akreditace studijního programu statutární orgán externí vzdělávací instituce nebo právnické osoby, která má v úmyslu uskutečňovat studijní program.
(1) Při udělení akreditace studijního programu se stanoví doba její platnosti, která je u bakalářských a magisterských studijních programů nejvýše dvojnásobkem standardní doby studia, u doktorských studijních programů nejvýše deset let. O prodloužení akreditace je nutno požádat nejpozději dva roky před skončením její platnosti. Nerozhodne-li ministerstvo o této žádosti do jednoho roku od jejího podání, prodlužuje se platnost akreditace studijního programu o čtyři roky.
(2) Ministerstvo může rozhodnout o odnětí akreditace na základě stanoviska Akreditačního kolegia i před uplynutím doby její platnosti, projevuje-li se při uskutečňování studijního programu závažné porušení podmínek, na jejichž základě byla akreditace udělena.
(1) Studentem vzdělávací instituce (dále jen "student") je státní občan České republiky (dále jen "občan") nebo cizinec [§ 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky], který studuje v rámci studijního programu ve vzdělávací instituci.
(2) Občan nebo cizinec se stává studentem dnem zápisu do Matriky studentů. Podmínkou zápisu do Matriky studentů je:
a) přijetí ke studiu ve studijním programu,
b) zaplacení části školného stanovené vzdělávací institucí podle § 61.
d) dohodu uzavřenou s vysokou školou o udělování příslušného akademického titulu, žádá-li o udělení akreditace studijního programu statutární orgán externí vzdělávací instituce nebo právnické osoby, která má v úmyslu uskutečňovat studijní program.
(1) Student má právo zejména:
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) používat zařízení potřebná pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vzdělávací institucí,
c) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen.
(2) Student je povinen:
a) plnit požadavky vyplývající ze studijního programu,
b) řídit se statutem vzdělávací instituce,
c) hradit školné způsobem a v termínech stanovených vzdělávací institucí podle § 61.
(3) Za závažné porušení povinností podle odstavce 2 písm. b) s výjimkou povinností stanovených ve studijním a zkušebním řádu může být studentovi podle disciplinárního řádu vzdělávací instituce uloženo jako kárné opatření napomenutí, nebo podmíněné vyloučení ze studia; za zvlášť závažné porušení těchto povinností může být studentovi uloženo jako kárné opatření vyloučení ze studia.
(1) Vzdělávací instituce může vyplácet studentům stipendium:
a) za vynikající studijní výsledky,
b) ze sociálních, zdravotních nebo jiných mimořádných důvodů,
c) na zvýšené náklady v souvislosti se studiem ve studijním programu.
(2) Vzdělávací insituce může vyplácet stipendium studentům doktorských studijních programů i mimo důvody uvedené v odstavci 1.
(3) Státní vzdělávací instituce vyplácí studentům stipendium jako příspěvek na ubytování a stravování podle pravidel stanovených vyhláškou.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a způsob přiznání stipendií udělovaných z prostředků státního rozpočtu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou finanční a hmotné zabezpečení studia cizinců přijatých ke studiu ve studijním programu v rámci mezinárodní spolupráce, zejména na základě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(1) Vzdělávací instituce vede Matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům. Matrika studentů obsahuje zejména:
a) osobní údaje studenta,
b) název, typ a formu studijního programu, studijní obor,
c) den zápisu do Matriky studentů,
d) záznam o přerušení studia podle § 14 odst. 3,
e) záznam o ukončení studia podle § 14 odst. 1 a 2.
(2) Vzdělávací instituce je povinna provádět záznamy o přerušení nebo ukončení studia v Matrice studentů bezprostředně po rozhodné události.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou strukturu údajů v Matrice studentů a pravidla pro jejich využívání a předávání.
(1) Podmínky pro přijetí ke studiu ve studijním programu stanoví, s výjimkou podmínek uvedených v § 4 odst. 2, § 5 odst. 2 a § 6 odst. 2, vzdělávací instituce a v přiměřené lhůtě je zveřejní. Státní vzdělávací instituce ve stanovených podmínkách musí respektovat závazky týkající se přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(2) Na vysokých školách, které se člení na fakulty nebo na vysokoškolské ústavy, rozhoduje o přijetí uchazeče ke studiu děkan fakulty nebo ředitel vysokoškolského ústavu. Na vysokých školách, které se nečlení na fakulty, rozhoduje o přijetí uchazeče prorektor určený statutem vysoké školy. V ostatních vzdělávacích institucích rozhoduje o přijetí uchazeče příslušný orgán určený statutem vzdělávací instituce.
(3) Proti rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu, které musí být písemné, se může uchazeč do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolat k orgánu, který rozhodnutí vydal. V případě, že tento orgán odvolání nevyhoví do patnácti dnů ode dne jeho doručení, postoupí odvolání k rozhodnutí statutárnímu orgánu vzdělávací instituce. Rozhodnutí statutárního orgánu je konečné.
(4) Na rozhodnutí o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] s výjimkou ustanovení o doručení rozhodnutí do vlastních rukou [§ 24 až 26 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).],o rozhodnutí a jeho náležitostech [§ 46 až 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] a o prominutí zmeškání lhůty [§ 28 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]
(1) Studium ve studijním programu se řádně ukončuje podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 3 a § 6 odst. 3.
(2) Studium ve studijním programu se též ukončuje:
a) zanecháním studia, jehož datum student písemně oznámí vzdělávací instituci,
b) neplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,
c) neuhradil-li student školné podle § 61 způsobem a v termínech stanovených vzdělávací institucí,
d) vyloučením ze studia podle § 10 odst. 3.
(3) Studium ve studijním programu může být studentovi na jeho žádost za podmínek stanovených studijním řádem přerušeno ; v době přerušení studia není občan nebo cizinec studentem.
(4) O ukončení studia podle odstavce 2 písm. b) až d) a přerušení studia podle odstavce 3 rozhoduje statutární orgán vzdělávací instituce; na vysoké škole, která se člení na fakulty, rozhoduje děkan příslušné fakulty, ve vysokoškolském ústavu jeho ředitel. Proti rozhodnutí o ukončení studia podle odstavce 2 písm. b) až d) a o přerušení studia podle odstavce 3, které musí být písemné, se může student odvolat do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí k orgánu, který rozhodnutí vydal. V případě, že tento orgán odvolání nevyhoví do třiceti dnů ode dne jeho doručení, postoupí odvolání k rozhodnutí příslušnému orgánu určenému statutem vzdělávací instituce. Rozhodnutí tohoto orgánu je konečné. Na rozhodnutí o ukončení studia podle odstavce 2 písm. b) a c) a o přerušení studia podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení 3) s výjimkou ustanovení o doručení rozhodnutí do vlastních rukou 4), o rozhodnutí a jeho náležitostech 5), a o prominutí zmeškání lhůty 6).
(5) Občan nebo cizinec přestává být studentem dnem, kdy je do Matriky studentů proveden záznam o ukončení jeho studia podle odstavce 1 a 2 nebo přerušení studia podle odstavce 3.
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studijního programu jsou:
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) diplom o absolvování studijního programu a vysokoškolském vzdělání (dále jen "diplom"),
d) vysvědčení,
e) doklad o vykonaných zkouškách a o studiu.
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do Matriky studentů a kterým se prokazuje při uplatňování studentských výhod.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.
(4) Diplom obdrží absolvent studijního programu po absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru, s uvedením vzdělávací instituce, na níž se studijní program uskutečňoval, a akademického titulu.
(5) Vysvědčení obdrží absolvent studijního programu s uvedením vzdělávací instituce, na níž se studijní program uskutečňoval. Vysvědčení je doklad:
a) o státní závěrečné zkoušce, o bakalářské práci a její obhajobě, pokud bakalářská práce byla součástí státní závěrečné zkoušky,
b) o státní závěrečné zkoušce, o diplomové práci a její obhajobě,
c) o státní rigorózní zkoušce, o rigorózní práci a její obhajobě, pokud rigorózní práce byla součástí státní rigorózní zkoušky,
d) o doktorské rigorózní zkoušce a o disertační práci a její obhajobě.
(6) Doklad o vykonaných zkouškách a o studiu obdrží:
a) občan nebo cizinec, který ukončil studium ve studijním programu podle § 14 odst. 2,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studijního programu na základě své žádosti.
(7) Vzdělávací instituce je povinna vydat doklady o studiu podle odstavce 1 písm. a), b) a e) bezprostředně po rozhodné události.
(8) Diplom a vysvědčení vydává vysokoškolská instituce, která uděluje akademický titul, při akademickém obřadu. Diplom a vysvědčení jsou opatřeny státním znakem České republiky. [§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, ve znění zákona č. 68/1993 Sb.]
(1) Doklad o vysokoškolském vzdělání vydaný zahraniční vzdělávací institucí může být uznán v České republice na základě:
a) mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
b) nostrifikačního řízení.
(2) Uznáním dokladu se jeho držiteli zaručují v České republice stejná práva, jako má držitel rovnocenného dokladu vydaného vysokoškolskou institucí v České republice.
(3) O uznání dokladu podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje ministerstvo. Jestliže není doklad uznán rozhodnutím ministerstva na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, o jeho uznání se rozhoduje v nostrifikačním řízení.
(4) Nostrifikační řízení je oprávněna provádět vysokoškolská instituce, na níž jsou uskutečňovány studijní programy, které svým obsahem a rozsahem odpovídají studiu, na jehož základě byl doklad vydán. O nostrifikaci rozhoduje statutární orgán vysokoškolské instituce; o rozhodnutí podá zprávu ministestvu.
(5) Není-li v České republice vysokoškolská instituce, na které by mohlo proběhnout nostrifikační řízení podle odstavce 4, rozhodne o nostrifikaci ministerstvo na základě stanoviska Akreditačního kolegia.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při nostrifikaci.
(1) Ve vysokoškolských institucích je zaručena svoboda vzdělávání, vyučování, vědeckého bádání a umělecké tvorby. [Článek 15 Listiny základních práv a svobod vyhlášené usnesením předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky]
(2) Vysokoškolské instituce mají výhradní právo udělovat akademické tituly.
(3) Vysokoškolské instituce mají právo používat akademické insignie a znaky a konat akademické obřady.
(4) Ve vysokoškolských institucích je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí. [§ 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/994 Sb. (úplné znění č. 118/1994 Sb.).]
(1) Vysokoškolská instituce je povinna:
a) vytvářet podmínky pro vzdělávací a akademické tvůrčí činnosti svých akademických pracovníků, pedagogických pracovníků a studentů,
b) zajišťovat knihovnické a informační služby pro vzdělávací a akademické tvůrčí činnosti,
c) spolupracovat a rozvíjet spolupráci s dalšími vzdělávacími, výzkumnými, vývojovými, hospodářskými, uměleckými a kulturními institucemi, ministerstvy a jinými správními úřady a orgány územní samosprávy v České republice i v zahraničí,
d) poskytovat Akreditačnímu kolegiu na jeho žádost informace potřebné pro jeho činnost podle § 54 odst. 2,
e) poskytovat uchazečům o studium, studentům a absolventům studijních programů a dalším občanům a cizincům informační a poradenské služby, související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,
f) poskytovat ministerstvu informace z Matriky studentů, informace o uskutečňovacných studijních programech pro Centrální evidenci studijních programů, o nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a informace pro přípravu státního rozpočtu,
g) každoročně zpracovat a zveřejnit výroční zprávu o své činnosti za minulý kalendářní rok (dále jen "výroční zpráva") a předložit ji ministerstvu. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o vzdělávacích a akademických tvůrčích činnostech vysokoškolské instituce, o její organizační struktuře a finančním hospodaření. Ustanovení předpisu o ochraně osobních údajů zůstávají nedotčena, [Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.]
h) plnit povinnosti vyplývající z ostatních ustanovení tohoto zákona.
(2) Vysokoškolská instituce je oprávněna:
a) poskytovat i za úplatu vzdělávání mimo rámec studijních programů, orientované na výkon povolání nebo zájmově (dále jen "další vzdělávání"); jeho ukončení potvrzuje vysokoškolská instituce vydáním osvědčení o absolvování. Účastníci dalšího vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona,
b) zřizovat pro potřeby studentů, akademických pracovníků, pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců akademická, ubytovací, stravovací, kulturní, sportovní a jiná účelová zařízení,
c) vykonávat činnosti vyplývající z ostatních ustanovení tohoto zákona.
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysokoškolské instituce, kteří vykonávají akademické tvůrčí činnosti, prokazují jejich výsledky a vykonávají též pedagogickou činnost. Pedagogickými pracovníky jsou zaměstnanci vysokoškolské instituce, kteří vykonávají jen pedagogickou činnost. Akademičtí a pedagogičtí pracovníci jsou učiteli vysokoškolské instituce.
(2) Akademickými pracovníky jsou zejména profesoři, docenti, odborní asistenti a zaměstnanci z oblasti výzkumu a vývoje, podílející se na pedagogické činnosti.
(3) Místa akademických a pedagogických pracovníků vysokoškolských institucí se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s týmž akademickým nebo pedagogickým pracovníkem na totéž místo, a to nejvýše dvakrát po sobě.
(4) Pracovní poměr akademických a pedagogických pracovníků se sjednává na dobu určitou, a to na dobu dvou až pěti let, pracovní poměr docentů a profesorů na dobu pěti až deseti let; na kratší dobu jej lze sjednat, jestliže o to pracovník písemně požádá. Pracovní poměr profesorů lze sjednat též na dobu neurčitou.
(5) Pracovní poměr akademických a pedagogických pracovníků končí koncem školního roku, ve kterém dovršili 65 let věku, pokud jejich pracovní poměr neskončil z jiného důvodu dříve. Další pracovní poměr po dosažení tohoto věku může být sjednán jen na dobu určitou, nejvýše však na dobu pěti let.
(6) Vysokoškolská instituce může akademickému pracovníku umožnit, aby se po stanovenou dobu věnoval pouze určité akademické tvůrčí činnosti nebo mu může poskytnout pracovní volno, aby mohl působit mimo vysokoškolskou instituci; po tuto dobu poskytne vysokoškolská instituce akademickému pracovníkovi náhradu mzdy nebo platu ve sjednané výši,
(7) Pracovní poměr zaměstnance vysokoškolské instituce, který vykonával funkci rektora nebo ředitele vysokoškolského institutu, trvá ještě nejméně jeden rok po skončení jeho funkčního období, nepožádá-li o skončení pracovního poměru dříve.
(8) Ustanovení odstavce 4 a 5 se nevztahují na zaměstnance nestátních vysokoškolských institucí.
(1) Statut vysokoškolské instituce (dále jen "statut") upravuje vnitřní záležitosti vysoškolské instituce a záležitosti, které se týkají uskutečňování studijních programů a akademických tvůrčích činností.
(2) Statut obsahuje:
a) název a sídlo vysokoškolské instituce,
b) zřizovatele vysokoškolské instituce,
c) právní předchůdce vysokoškolské instituce,
d) charakteristiku vysokoškolské instituce včetně vymezení její hlavní činnosti,
e) přehled studijních programů s jejich názvy, podmínkami a způsobem řádného ukončení studia a standardní dobou studia,
f) podmínky pro přijetí ke studiu a orgán rozhodující o přijetí ke studiu, pokud není stanoven tímto zákonem (§ 13 odst. 2 a 3),
g) způsob studia zdravotně postižených studentů,
h) podmínky studia cizinců,
i) vymezení obsahu, podmínek a četnosti vnitřního celkového hodnocení úrovně, funkce, úspěšnosti a problémů vysokoškolské instituce,
j) organizační strukturu včetně určení, kteří zaměstnanci a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony za vysokoškolskou instituci, pokud tak není stanoveno tímto zákonem (§ 31 odst. 4),
k) vymezení kategorií akademických pracovníků (§ 19 odst. 2),
1) způsob a termíny placení školného,
m) způsob provozování účelových zařízení,
n) způsob hospodaření s majetkem vysokoškolské instituce,
o) pravidla pro užívání akademických insignií a znaků a pro konání akademických obřadů,
p) další náležitosti podle typu vysokoškolské instituce.
(3) Součástí statutu jsou zejména:
a) studijní a zkušební řád, případně studijní a zkušební řády součástí vysokoškolské instituce, pokud tyto součásti mají vlastní studijní a zkušební řád,
b) stipendijní řád,
c) disciplinární řád pro studenty.
(4) Podmínkou platnosti statutu je jeho registrace ministerstvem,
při níž se vyžaduje soulad statutu s právními
předpisy. V případě, že ministerstvo
odmítne registraci statutu provést, vydá
o tom rozhodnutí.
(5) Vysokoškolská instituace je povinna předložit statut nebo jeho změny ministerstvu k registraci nejpozději do jednoho měsíce po jejich schválení; po registraci statutu je povinna statut zveřejnit.
(1) Vysoká škola je vysokoškolská instituce,
která má akreditovaný nejméně
jeden magisterský studijní program a která
vykonává akademické tvůrčí
činnosti.
(2) Vysoká škola je právnická osoba.
(3) Vysoká škola je samosprávná v mezích tohoto zákona.
(4) Vysoká škola se může členit na tyto součásti:
a) fakulty (část čestá),
b) vysokoškolské ústavy (§ 41),
c) jiná pedagogická, výzkumná a vývojová pracoviště,
d) akademická zařízení (§ 18 odst. 3 písm. b), § 42 a 43),
e) účelová zařízení (§ 18 odst. 3 písm. b)).
(1) Státní vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem; tento zákon stanoví název a sídlo vysoké školy a určí, který orgán plní funkci zřizovatele.
(2) Právnická osoba k tomu účelu zřízená se sídlem v České republice se stává nestátní vysokou školou s právem užívat název vysoká škola udělením státního zmocnění. Státní zmocnění uděluje ministerstvo.
(3) Rozhodnutí o udělení státního zmocnění může ministerstvo vydat na základě stanoviska Akreditačního kolegia po splnění těchto podmínek:
a) právnická osoba má akreditovaný nejméně jeden magisterský studijní program,
b) právnická osoba předložila statut
vysoké školy splňující podmínky
registrace.
(4) Ministerstvo může vydat rozhodnutí o odnětí státního zmocnění na základě stanoviska Akreditačního kolegia, jestliže:
a) nestátní vysoké škole byla odňata akreditace všech magisterských studijních programů podle § 8,
b) nestátní vysoká škola závažně porušila ustanovení tohoto zákona nebo registrovaného statutu vysoké školy.
(1) Akademickou obec vysoké školy tvoří akademičtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci a studenti vysoké školy; další zaměstnanci vysoké školy mohou být jejími členy, pokud tak stanoví statut vysoké školy.
(2) Akademickými orgány vysoké školy jsou akademický senát vysoké školy a vědecká nebo umělecká rada vysoké školy (dále jen "vědecká rada vysoké školy").
(3) Akademickými funkcionáři vysoké školy jsou rektor a prorektoři.
(1) Akademický senát vysoké školy je volen akademickou obcí vysoké školy z jejích členů s jejich předchozím souhlasem tak, aby v něm každá fakulta, vysokoškolský ústav, univerzitní nemocnice, vysokoškolský zemědělský statek a vsokoškolský lesní statek byly zastoupeny nejméně jedním členem. Členové akademického senátu vysoké školy odpovídají za svoji činnost akdemické obci vysoké školy. Zasedání akademického senátu vysoké školy jsou veřejná pro členy její akademické obce.
(2) Akademický senát vysoké školy má nejméně třináct členů. Nejméně dvě pětiny z celkového počtu jeho členů jsou profesoři a docenti. Nejméně dva členové jsou studenti; celkový počet studentů nepřesahuje jednu třetinu z celkového počtu členů akademického senátu vysoké školy. Akademický senát vysoké školy si volí svého předsedu. Podrobnosti o složení akademického senátu vysoké školy stanoví statut vysoké školy.
(3) Funkce člena akademického senátu vysoké školy je neslučitelná s funkcí rektora, děkana, kvestora a tajemníka fakulty. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání akademického senátu vysoké školy, kdykoliv o to požádá. Rektor má právo svolat mimořádné zasedání akademického senátu vysoké školy.
(4) Funkční období členů akademického senátu vysoké školy je tříleté; funkci člena akademického senátu vysoké školy lze vykonávat nejvýše dvě po sobě následující období.
(1) Akademický senát vysoké školy:
a) schvaluje statut vysoké školy, fakult, vysokoškolských ústavů, pedagogických, výzkumných a vývojových pracovišť a akademických a účelových zařízení vysoké školy,
b) schvaluje návrh vědecké rady vysoké školy na zřízení, sloučení, rozdělení a zrušení fakult podle § 32 a vysokoškolských ústavů podle § 41 odst. 2,
c) projednává návrh rektora na zřízení, sloučení, rozdělení a zrušení pedagogických, výzkumných a vývojových pracovišť, akademických a účelových zařízení vysoké školy a univerzitních nemocnic,
d) projednává návrhy rektora na jmenování a odvolání ředitelů vysokoškolských ústavů, vedoucích pedagogických, výzkumných a vývojových pracovišť, akademických a účelových zařízení vysoké školy a univerzitních nemocnic,
e) volí tajným hlasováním kandidáta na rektora z profesorů a docentů a navrhuje odvolání rektora podle § 28 odst. 1 a 3, jestliže se pro to v tajném hlasování vysloví nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu vysoké školy; návrh na jmenování nebo odvolání rektora předkládá akademický senát vysoké školy prezidentu republiky prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen "ministra") podle § 28 odst. 3,
f) projednává návrh ministra na odvolání rektora podle § 28 odst. 4,
f) schvaluje návrhy rektora na jmenování a odvolání prorektorů,
h) schvaluje návrh rozpočtu vysoké školy na kalendářní rok předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,
i) rozhoduje o procesních námitkách proti průběhu habilatičního řízení a řízení ke jmenování profesorem podle § 45 odst. 2 a § 46 odst. 2,
j) schvaluje návrh rektora na výši školného a způsob a termíny jeho úhrady,
k) schvaluje výroční zprávu předloženou rektorem,
1) podává akademické obci vysoké školy nejméně jednou za rok zprávu o své činnosti,
m) jedná o dalších návrzích, které předloží rektor.
(2) Na nestátní vysoké škole mohou působnosti akademického senátu vysoké školy podle odstavce 1 s výjimkou písm. l) a m) plnit jiné orgány určené statutem vysoké školy.
(1) Členy vědecké rady vysoké školy jmenuje a odvolává rektor. Členové vědecké rady vysoké školy jsou jmenováni s jejich předchozím souhlasem z akademických pracovníků vysoké školy a výzkumných odborníků, kteří nejsou zaměstnanci vysoké školy. Návrhy na členy vědecké rady vysoké školy předkládají akademičtí funkcionáři vysoké školy a fakulty, ředitel vysokoškolského ústavu a členové akademického senátu vysoké školy.
(2) Předsedou vědecké rady vysoké školy je rektor. Vědecká rada vysoké školy má nejméně dvacet jednoho člena, přičemž nejméně polovinu členů tvoří profesoři, z nichž nejméně polovina jsou zaměstnanci této vysoké školy. Počet členů vědecké rady vysoké školy, kteří nejsou zaměstnanci vysoké školy, činí nejméně jednu pětinu všech členů vědecké rady vysoké školy. Funkční období členů vědecké rady vysoké školy stanoví statut vysoké školy.
(3) Rektor může jmenovat čestné členy
vědecké rady vysoké školy s hlasem poradním
z řad významných osobností kulturního,
společenského a hospodářského
života.