Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

PŘÍLOHA č. 1 K ZÁKONU č. ./1995 Sb.

Latinský název [Názvy odpovídají "ISTA List of Stabilized Plant Names", 3. vyd., International Seed Testing Association (ISTA), Zurich, 1988.] český název

PŘÍLOHA č. 2 K ZÁKONU č. /1995 Sb.

PŘÍLOHA č. 3 K ZÁKONU č. ./1995 Sb.

Bolina,, Borovnice, Buková, Čechtice, Černičí, Děkanovice, Dunice, Horní Lhota, Chlum u Vlašimi, Chmelná u Vlašimi, Javorník u Vlašimi, Jeníkov u Vlašimi, Kondrac, Křivsoudov, Kuňovice, Miřetice, Nakvasovice, Otročice, Pavlovice u Vlašimi, Pravonín, Rataje u Vlašimi, Římovice, Řísnice, Slavětín, Studený, Vracovice, Zdiměřice u Načeradce, Zdislavice u Vlašimi.

Crhov u Olešnice, Kněževes, Křtěnov u Olešnice, Olešnice na Moravě, Roszička, Ústup, Veselka u Olešnice.

Bruntál, Břidličná, Dlouhá Stráň, Jelení u Bruntálu, Mezina, Moravský Kočov, Nová Rudná, Nová Véska, Oborná, Razová, Stará Rudná, Staré Město u Bruntálu, Valšov, Velká Šťáhle.

Babice u Okrouhlice, Bartoušov, Bezděkov u Krásné Hory, Boňkov, Bratroňov, Broumova Lhota, Břevnice, Březinka u Havl.Brodu, Cibotín, Čachotín, Čekánov, Česká Bělá, Česká Jablonná, Český Dvůr, Dlouhá Ves u Havl.Brodu, Dobrá, Dobrohostov, Dolní Jablonná, Dolní Krupá u Havl.Brodu, Dolní Věžnice, Dubí, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Horní Krupá u Havl.Brodu, Horní Pohleď, Horní Věžnice, Hřiště, Hurtova Lhota, Chlístov u Okrouhlice, Chválkov, Chyška, Jedouchov, Jilem u Sedletína, Jilemník, Jiříkov u Kamene, Jitkov, Kamenice u Herálce, Kámen u Habrů, Klanečná, Kněžská, Kněž, Knyk, Kochánov, Koječín, Kojetín u Havl.Brodu, Kojkovice, Kojkovičky, Krásná Hora, Krátká Ves, Kvasetice u Květinova, Květinov, Květnov, Kyjov u Havl. Brodu, Leština u Herálce, Lípa u Havl.Brodu, Lučice, Macourov, Malčín, Michalovice u Havl.Brodu, Mikulášov, Miřátky, Mírovka, Modlíkov u Přibyslavi, Mozolov u Krásné Hory, Nová Ves u Světlé n.S., Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná u Havl.Brodu, Olešnice u Okrouhlice, Oudoleň, Pavlov u Herálce, Perknov, Peršíkov, Petrkov, Petrovice u Štoků, Počátky u Chotěboře, Poděbaby, Pohled, Poříčí u Přibyslavi, Pozovice, Proseč u Kamene, Přibyslav, Příseka u Světlé n.S., Radňov u Květinova, Radostín u Havl.Brodu, Rozsochatec, Sedletín, Simtamy, Skála u Havl.Brodu, Skuhrov u Havl.Brodu, Slavětín u Oudoleně, Slavníč, Služátky, Smilov u Štoků, Stříbrné Hory u Přibyslavi, Studénka u Štoků, Suchá u Havl.Brodu, Šachotín, Šlapanov, Šmolovy u Havl.Brodu, Štoky, Termesivy, Tis u Habrů, Utín, Úhořilka, Úsobí, Vadín, Vepříkov, Veselá u Sedletína, Veselice u H.Brodu, Veselý Žďár, Věž, Volichov, Vysoká u Havl.Brodu, Zbožice, Zdislavice u Herálce, Žďírec u Pohledu, Železné Horky, Žižkovo Pole.

Blatno, Dědová, Dřevíkov, Filipov, Hlinsko, Jasné Pole, Jeníkov, Kladno, Kouty, Možděnice, Pláňany, Rváčov u Hlinska, Stan u Hlinska, Svobodné Hamry, Veselý Kopec, Vítanov, Všeradov.

Arnolec, Bedřichov u Jihlavy, Bradlo, Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Bítovčice, Dolní Smrčné, Doupě, Henčov, Heroltice u Jihlavy, Hodice, Horní Bítovčice, Horní Kosov, Hosov, Hrbov, Hruškové Dvory, Jamné u Jihlavy, Janovice u Polné, Jeclov, Jersín, Jestřebí u Brtnice, Kamenice u Jihlavy, Kamenička, Kamenná u Jihlavy, Komárovice

Jihlavy, Kosov u Jihlavy, Kozlov u Jihlavy, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Meziříčko u Jihlavy, Mysliboř, Nadějov, Nadějov, Nevcehle, Nové Dvory u Kamenné, Ořechov, Otín nad Jihlavou, Panenská Roszička, Panská Lhota, Petrovice u Jihlavy, Polná, Předboř nad Jihlavou, Přímělkov, Příseka, Puklice, Růžená, Rybné, Rytýřsko, Řehořov, Řehořov, Řídelov, Sedlejov, Skrýšov u Polné, Stáj, Střelecká, Střítež u Jihlavy, Střížov, Studénky, Studnice u Telče, Svatoslav nad Jihlavou, Trštice, Uhřínovice u Jihlavy, Urbanov, Velký Beranov, Věžnice, Věžnička, Vržanov, Vysoké Studnice, Záborná, Zhoř u Jihlavy, Ždírec na Moravě.

Bednáreček, Blažejov, Bořetín u Strmilova, Březina u Deštné, Česká Olešná, Dívčí Kopy, Domašín u Studené, Drunče, Hadravova Rosička, Heřmaneč, Horní Bolíkov, Horní Dvorce, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Olešná, Horní Pole, Horní Radouň, Jilem, Leština u Strmilova, Lipovka, Malá Rosička, Malý Jeníkov, Malý Ratmírov, Maršov u Heřmanic, Mostečný, Mutyněves, Nekrasín, Nová Olešná, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Oldřiš u Blažejova, Olšany u Dačic, Palupín, Popelín, Rosička u Deštné, Skrýchov, Strmilov, Studená, Sumrakov, Světce, Světlá pod Javořicí, Velký Jeníkov, Zahrádky.

Babice u Poutnova, Beranov, Beranovka, Bohuslav u Poutnova, Brložec u Štědré, Brť, Buč, Číhaná u Poutnova, Dřevohryzy, Chodov u Bečova nad Teplou, Chylice, Jankovice, Kladruby u Beranova, Klášter Teplá, Kojšovice, Komárov u Štědré, Krásné Údolí, Luhov, Měchov, Mostec, Nezdice u Křepkovic, Odolenovice, Otročín, Pěkovice, Polikno u Toužimi, Popovice u Poutnova, Poseč, Poutnov, Přílezy, Radyně, Sedlo u Toužimi, Služetín u Poutnova, Svinov u Toužimi, Štědrá, Teplá, Tisová u Otročína, Toužim, Útvina.

Běšiny, Bílenice, Bližanovy, Božtěšice na Šumavě, Brod, Brtí, Březí u Čachrova, Bukovník, Buršice, Čachrov, Častonice, Částkov u Svojšic, Damíč, Deturovy Lažany, Dobrotice u Chanovic, Dobřemilice, Dražovice u Sušice, Dražovice u Sušice, Drouhaveč, Horažďovická Lhota, Horní Staňkov, Hořákov, Chanovice, Chotěšov u Velhartic, Chvalšovice u Čachrova, Jetenovice, Jindřichovice u Malonic, Kolinec, Kozčín, Kozí, Krotějov, Kunkovice u Čachrova, Kvasetice, Lehom, Lovčice u Klatov, Lukavice, Mačice, Malá Chmelná, Malonice, Maňovice u Pačejova, Maršovice u Svojšic, Milčice, Milínov, Mlázovy, Mlynářovice, Mlýnské Struhadlo, Molkovice, Nemilkov, Olšany u Kvášňovic, Opálka, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly u Sušice, Podolí u Klatov, Pohoří u Lovčic, Posobice, Přestanice, Radešice, Radostice u Hlavňovic, Radvanice u Chotěšova, Rajské, Rovná, Rozsedly, Sluhov, Soběšice u Sušice, Stojanovice, Strážov na Šumavě, Strážovice u Pačejova, Střítež u Malonic, Svojšice u Sušice, Štipoklasy u Lovčic, Tajanov u Malonic, Tržek, Třebomyslice u Horažďovic, Týřovice u Pačejova, Ujčín, Ujezd u Plánice, Újezd u Chanovic, Úloh, Velhartice, Velká Chmelná, Víteň, Vlčkovice u Kolince, Vracov u Číhané, Zahrádka u Čachrova, Záhorčice na Šumavě, Zámyšl, Zborovy, Zvíkov, Žďár u Nalžovských Hor, Žihobce.

Březina nad Sázavou, Dolní Pohleď, Chlístovice u Pertoltic, Kounice nad Sázavou, Kounice nad Sázavou, Laziště u Pertoltic, Machovice, Milošovice, Pavlovice u Vlastějovic, Pertoltice u Zruče nad Sázavou, Vlastějovice, Volavá Lhota, Zruč nad Sázavou.

Dobešov, Dolejší Kunčice, Luboměř, Spálov, Veselí u Oder, Vrchy.

Březová u Vítkova, Budišov nad Budišovkou, Gručovice, Jančí, Jelenice, Leskovec u Vítkova, Lesní Albrechtice, Podlesí nad Odrou, Staré Oldrůvky, Větřkovice u Vítkova.

Arneštovice, Bácovice, Bedřichov u Zhořce, Benátky u Houserovky, Bezděčín, Bělá u Horní Cerekve, Bitětice, Bolechov, Bor u Božejova, Bořetice, Božejov, Branišov pod Křemešníkem, Bratřice, Brná, Brtná, Březina u Hořepníku, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čakovice u Pelhřimova, Častonín, Čáslavsko, Částkovice, Čejkov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice u Tábora, Červená Řečice, Číhovice, Čížkov, Dehtáře, Dobešov u Černovic, Dobrá Voda u Pacova, Dobrá Voda u Pelhřimova, Dubovice, Důl v Pošné, Eš, Heřmaneč u Počátek, Hněvkovice u Humpolce, Hodějovice, Hojanovice, Hojovice, Holušice, Horní Cerekev, Horní Ves, Horní Vilímeč, Hořepník, Hořice u Humpolce, Houserovka, Hrobská Zahrádka, Hroznětice, Hříběcí, Humpolec, Chlovy, Chmelná u Pelhřimova, Chrástov u Horní Cerekve, Chválov u Pelhřimova, Chválov u Pelřimova, Chvojnov, Chýstovice, Chýšná, Janovice u Houserovky, Jelcovy Lhotky, Jetřichovec, Ježov nad Želivkou, Jiřice u Humpolce, Jiřičky, Kámen u Pacova, Kejžlice, Kletečná u Humpolce, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Kramolín u Křešína, Krasíkovice, Krasoňov, Krumvald, Křeč, Křelovice u Pelhřimova, Křešín u Pacova, Kuklety, Kyjov u Buřenic, Leskovice, Lesná u Velké Chýšky, Lešov, Léskovec, Lhotice, Lhotka u Humpolce, Libkova Voda, Lidmaň, Lidmaňka, Lipice, Litohošť, Lískovice, Lísky u Holušic, Lohenice, Lukavec u Pacova, Markvarec u Nové Cerekve, Martinice u Onšova, Mašovice u Hořepníku, Mezilesí, Mezná u Pelhřimova, Miletín u Humpolce, Milotice, Milotičky, Mladé Bříště, Moraveč, Moudrov, Mysletín, Myslotín, Myslov, Nečice, Nemojov, Nízká Lhota, Nová Buková, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná u Pelhřimova, Ondřejov u Pelhřimova, Onšov, Onšovice u Dehtářů, Ostrovec u Houserovky, Pacov, Pavlov u Rynárce, Pejškov, Pelhřimov, Petrovice u Humpolce, Píšť u Humpolce, Plačkov, Plevnice, Plevnice, Pobistrýce, Počátky, Podivice, Popelištná, Poříčí u Bolechova, Pošná, Proseč Obořiště, Proseč pod Křemešníkem, Proseč u Pošné, Prostý, Přáslavice, Putimov, Radějov u Buřenic, Radětín, Radňov u Rynárce, Rohovka, Roučkovice, Rovná u Hořepníku, Rozkoš u Humpolce, Rynárec, Řemenov, Řeženčice, Salačova Lhota, Samšín, Sázava pod Křemešníkem, Sedlice u Želiva, Sedliště u Častonína, Senožaty, Skoranovice, Skrýšov u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova, Speřice, Stanovice u Nové Cerekve, Staré Bříště, Starý Pelhřimov, Stojčín, Strměchy, Střítež pod Křemešníkem, Střítež u Božejova, Střítež u Černovic, Sudkův Důl, Svatava u Černovic, Svépravice, Syrov, Šimpach, Štědrovice, Těchobuz, Těchoraz, Těšenov, Těškovice u Onšova, Turovka, Týmova Ves, Ústrašín, Útěchovice pod Strážištěm, Útěchovice u Hořepníku, Útěchovičky, Útěchovičky, Vadčice, Velká Chýška, Velká Rovná, Velká Ves, Velký Rybník u Humpolce, Vesce u Počátek, Veselá u Častrova, Věžná, Vilémov u Humpolce, Vilémov u Humpolce, Vintířov, Vitice u Humpolce, Vlásenice-Drbohlavy, Vlásenice u Pelhřimova, Vlkosovice, Vojslavice nad Želivkou, Vokov u Rynárce, Vranice, Vratišov u Mezné, Vratišov u Mezné, Vřesník, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Zahrádka u Pošné, Zachotín, Zajíčkov, Záhoří u Humpolce, Zhoř u Pacova, Zhořec u Pacova, Zlátenka, Zmišovice, Želiv, Žirov.

Blehov, Branišovice u Ratiboře, Březí u Kovářova, Březí u Milevska, Hrazany, Hrazánky, Chyšky, Klisin, Klisinec, Kovářov, Osletín, Podchyšská Lhota, Přeštenice, Radvánov, Ratiboř, Rohozov, Střítež u Milevska, Týnice, Vlksice, Zhoř u Milevska.

Bezděkov u Kasejovic, Budislavice, Čečovice, Čmelíny, Hradiště u Kasejovic, Chloumek u Kasejovic, Kasejovice, Klikařov, Kotouň, Liškov, Měrčín, Mladý Smolivec, Mohelnice u Nepomuka, Nekvasovy, Neurazy, Nezdřev, Nová Ves u Nepomuka, Nová Ves u Nepomuka, Oselce, Partoltice, Podhůří u Nepomuka, Radochovy, Řesanice, Soběsuky u Nepomuka, Starý Smolivec, Újezd u Kasejovic, Víska, Vojovice, Záhorčičky.

Březín, Češtětín, Dolní Jamné, Hrad Nečtiny, Chudeč, Kamenná Hora, Kejšovice, Krašov, Krsy, Mezí, Polínka, Potok, Račín u Nečtin, Trhomné, Zhořec u Manětína.

Běleč u Těšovic, Bohumilice v Čechách, Bošice, Budilov, Čkyně, Dolany u Čkyně, Horosedly u Čkyně, Hradčany u Čkyně, Jelemek, Kralovice, Lažíštka, Lčovice, Nebahovy, Onšovice u Čkyně, Prachatice, Předenice u Čkyně, Spůle u Čkyně, Staré Prachatice, Těšovice u Prachatic, Zálezly u Čkyně, Zdenice, Žernovice.

Božkov, Jindřichov u Hranic, Kovářov u Potštátu, Kyžlířov, Lipná, Padesát Lánů, Partutovice.

Bor u Sedlčan, Jesenice u Sedlčan, Kosova Hora, Krašovice, Krásná Hora nad Vltavou, Mokřice, Nedrahovice, Nedrahovské Podhájí, Podmoky, Vletice, Vysoká u Kosovy Hory I, Vysoká u Kosovy Hory II., Zhoř nad Vltavou.

Bělčice, Březí u Blatné, Černětice, Čestice, Dobrš, Drážov, Dřešín, Dřešínek, Hornosín, Chvalšovice, Jetišov, Katovice, Kváskovice u Drážova, Lhota pod Kůstrým, Libětice, Marčovice, Metly, Nahořány u Čkyně, Nihošovice, Nuzín, Počátky u Volyně, Podruhlí, Předmíř, Předslavice, Radešov u Čestic, Řiště, Setěchovice, Starov, Strašice v Pošumaví, Střídka, Škůdra, Švejcarova Lhota, Tisov, Úlehle, Vacovice, Víska u Strakonic, Zámlyní, Záhrobí, Zálesí u Drážova, Zechovice, Zvotoky.

Banín, Lavičné, Lezník, Polička, Pomezí, Radiměř, Rohozná u Poličky, Střítež u Poličky.

Drozdov, Habartice u Jindřichova, Hanušovice, Horní Studénky, Hynčice nad Moravou, Hynčina, Chrastice, Jedlí, Křivá Voda, Podlesí - město, Pusté Žibřidovice, Staré Město pod Kralickým Sněžníkem, Stříbrnice, Šléglov, Vlaské, Vysoký Potok, Zborov na Moravě, Zlatý Potok.

Babčice, Bendovo Záhoří, Blanička, Bradáčov, Domamyšl, Hartvíkov, Horní Světlá u Bradáčova, Chrbonín, Janov u Mladé Vožice, Kozmice u Chýnova, Krchova Lomná, Lejčkov, Malešín u Vodic, Malý Ježov, Náhořany u Mladé Vožice, Nové Dvory u Pořína, Oblajovice, Pojbuky, Pořín, Prasetín, Radostovice u Smilových Hor, Radvanov u Mladé Vožice, Rodná, Smilovy Hory, Stojslavice, Velký Ježov, Vodice u Tábora, Zadní Lomná, Zadní Střítež.

Brancouze, Brtnický Číchov, Čechtín, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Vilémovice, Hroznatín, Chlum nad Jihlavou, Kouty u Třebíče, Nový Telečkov, Radonín, Radošov, Rohy, Třebíčský Číchov, Věstoňovice, Zašovice.

Bystřec, Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách, Jamné nad Orlicí, Klášterec n/Orl., Koburk, Kunvald, Mistrovice nad Orlicí, Rýdrovice, Výprachtice.

Blažkov, Bohdalec, Bohdalov, Bolešín, Borovnice u Jimramova, Branišov nad Pernštejnem, Černá, Divišov, Dolní Bory, Hlinné, Hluboké, Hodíškov, Horní Bory, Chroustov u Bohdalova, Jámy, Jimramov, Jimramovské Pavlovice, Jiříkovice u Nového Města na Moravě, Kněževes nad Oslavou, Koníkov, Krásněves, Křídla, Malá Losenice, Malé Tresné, Maršovice, Míchov, Nová Ves, Nové Dvory u Velké Losenice, Nové Město na Moravě, Nyklovice, Obyčtov, Odranec, Olešinky, Olešná, Ostrov nad Oslavou, Pavlov, Petrovice u Nového Města na Moravě, Podolí nad Bobrůvkou, Pohledec, Pokojov, Polom u Sulkovce, Pořežín, Radenice, Radešín nad Bobrůvkou, Radešínská Svratka, Radňovice, Radostín nad Oslavou, Rovečné, Roženecké Paseky, Rudolec, Řečice nad Bobrůvkou, Sazomín, Sedliště u Jimramova, Sklenné nad Oslavou, Slavkovice, Starý Telečkov, Strachujov, Suky, Sulkovec, Trhonice, Ubušín, Unčín, Vatín, Velká Losenice, Velké Tresné, Vepřová, Veselíčko u Žďáru nad Sázavou, Věcov, Věstín, Věstínek, Vojtěchov, Zahradiště, Znětínek, Zubří u Nového Města na Moravě, Zvole nad Pernštejnem

Obecná část

Ekonomika zemědělské produkce je značně závislá na užitkových vlastnostech odrůd nabízených pěstitelům (odolnost k chorobám, kvalita produktu, výnos aj.) a na

jakosti osiva (klíčivost, čistota, zdravotním stav aj.). Jakost osiva nebo jiného rozmnožovacího materiálu (dále pro jednoduchost jen "RM") ani vlastnosti odrůd však nejsou při koupi zřejmé. Země s vyspělým zemědělstvím proto vyžadují, aby odrůdy hospodářsky důležitých rostlinných druhů měly uspokojivé užitkové vlastnosti, aby RM nabízený k prodeji měl uspokojivou jakost a aby byl opatřen nezbytnými údaji o jeho vlastnostech. EU ukládá členským zemím (směrnice Rady ES č. 70/457/EEC a 70/458/EEC) zabezpečit právními předpisy, že osivo hospodářsky významných rostlinných druhů je uváděno na trh jen, náleží-li odrůdě registrované státem na základě úředních zkoušek, že obchodovaný RM některých rostlinných druhů musí být úředně certifikován (u některých jiných druhů úředně kontrolován následnou kontrolou), a stanoví větším počtem samostatných předpisů, jaké vlastnosti různý RM musí mít a jakými údaji musí být při prodeji opatřen. RM a odrůdy nevyhovující předpisům EU nemohou být exportovány do EU. Je proto nejen pro případné členství v EU, ale i pro současný obchod s EU a s členskými zeměmi OECD nutné, aby naše právní předpisy v této oblasti byly v souladu s předpisy EU.

Podle platné úpravy zákonem č. 61/1964 Sb., vytvořeným pro potřeby socialistického zemědělství, státního obchodu a státního šlechtění, se smí RM jakéhokoliv rostlinného druhu, třeba i zcela nevýznamného, uvádět do oběhu jen když náleží povolené odrůdě, byl zkoušen a uznán státem a pochází ze státem uznaných množitelských porostů. Uplatňování takového postupu u veškerého RM je nákladné, administrativně náročné a nepotřebné. V zemích EU je takový postup omezen na hospodářsky významné druhy rostlin; osivo zelenin není uznáváno státem, nýbrž podléhá jen následné kontrole a obchod s RM méně významných druhů je liberalizován. Návrh zákona tyto zásady přebírá, zavádí kategorie RM odpovídající předpisům EU a OECD a formuluje odpovídajícím způsobem právní normy pro zabezpečení kvality RM.

RM okrasných druhů rostlin (jejich odrůdy nemusí být registrovány) smí v EU být označen názvem odrůdy jen, jedná-li se o odrůdu dobrovolně registrovanou, chráněnou, nebo je-li její popis uložen veřejně přístupným způsobem. Návrh zákona tento princip přejímá a rozšiřuje jej na odrůdy všech rostlinných druhů, jejichž odrůdy nemusí být povinně registrovány. Tento jednotný přístup byl při konzultaci návrhu zákona s pracovníky Komise ES v Bruselu velmi pozitivně hodnocen.

V zemích EU je veřejnost informována o vlastnostech odrůd zpravidla formou Listin doporučených odrůd (U.K., F.) nebo formou "popisných listin odrůd" (D, NL). Jsou vodítkem pro volbu odrůdy pěstitelem, protože věrohodně shrnují víceleté výsledky zkoušek užitných vlastností odrůd z velkého počtu pokusných míst a umožňují pěstiteli výběr nejvhodnějších odrůd pro daný záměr z často nepřehledného množství odrůd na trhu, aniž se vylučují ostatní odrůdy z trhu. Pro pěstitele jsou spolehlivé informace o odrůdách z nezávislého objektivního zdroje nezbytné. Návrh zákona proto u vymezených plodin předpokládá vydávání listin doporučených odrůd na základě spolehlivých a objektivních poznatků. Toto řešení bylo pracovníky Komise ES velmi pozitivně hodnoceno i jako příkladné pro EU.

Československo bylo průkopníkem právních předpisů o odrůdách, osivu a sadbě. První zákon o odrůdách a uznávání osiva byl vydán již v roce 1921 (zákon č. 128/1921 Sb.).

Tento zákon byl ve své době velmi vyspělý v celosvětovém měřítku. Předkládaný návrh zákona na tuto tradici navazuje.

V předkládaném návrhu zákona došlo vůči vládnímu návrhu zásad zákona jen k nepodstatným změnám, které vycházely z:

odůvodněných připomínek poslanců zemědělského výboru Parlamentu,

upřesnění postavení ústavu na základě požadavku Legislativní rady,

nových poznatků o právních předpisech EU, které bylo nutno zohlednit v zájmu vytvoření souladu s předpisy EU,

opodstatněných připomínek z mezirezortního připomínkového řízení k paragrafovanému znění zákona,

připomínek pracovníků Komise ES v Bruselu, s nimiž byla všechna ustanovení návrhu zákona v květnu 1995 diskutována.

Při formální úpravě byly bez změny věcného obsahu některé formulace převedeny do srozumitelnější nebo gramaticky lepší podoby a bylo pozměněno formální členění některých odstavců a paragrafů, aby lépe vyhovovalo logice systému.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na státní rozpočet.

Zvláštní část

K § 1 Předmět zákona

Stanovení technických a biologických požadavků na RM uváděný do oběhu a úprava podmínek zajišťujících přijatelnou užitnou hodnotu odrůd některých hospodářsky významných druhů rostlin je nutné pro vytvoření souladu s právním řádem EU, pro mezinárodní obchod s RM a pro nahrazení dosud platné právní úpravy, vytvořené pro potřeby socialistického zemědělství (zákon č. 61/1964 Sb.), novou úpravou vhodnou pro tržní hospodářství.

K § 2 Vymezení pojmů

K některým pojmům:

"Odrůda" je definována podle konvence UPOV z roku 1991 (dokument UPOV č. 4912/VI/92-EN čl. 5). ČR jako následnický stát ČSR je členem UPOV od roku 1991. Aby definice nebyla v rozporu s definicí odrůdy v zákoně č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k odrůdám, je samostatným zákonem odpovídajícím způsobem novelizována definice odrůdy v zákonu 132/1989 Sb.

"Rozmnožovací materiál" zahrnuje osivo, sadbu a jiné části rostlin sloužící k rozmnožování, např. cibule, očka apod. V předpisech EU je tento termín běžně používán, např. i v základních směrnicích o společném katalogu odrůd č. 70/457/EEC a 70/458/EEC.

"Geneticky modifikovaná rostlina" je terminus technicus

v právních předpisech EU, zohledňující produkty genové technologie. Tyto jsou v EU podřízeny zvláštnímu, zpřísněnému režimu (směrnice Rady ES č. 90/220/EEC).

Definice "základního rozmnožovacího materiálu" odpovídá směrnicím EU (66/400/EEC, 66/401/EEC, 66/402/EEC a j., v překladu: "vyrobený šlechtitelem nebo pod jeho dohledem uznávanou metodou udržovacího šlechtění a úředně uznaný"). Tato kategorie je pro nás nová. Doposud se u nás rozlišovaly jednotlivé generace "předstupňů" a požadavky na vlastnosti porostů jednotlivých generací předstupňů se při uznávání lišily. Návrh zákona v souladu s předpisy EU upravuje teprve výstup z udržovacího šlechtění; co mu předchází, je v zodpovědnosti šlechtitele. Předpisy EU nerozlišují různé generace základního RM, ale umožňují za vymezených okolností vyrábět základní RM ze základního RM, požadavky na jeho vlastnosti však zůstávají stejné. Pokud právo EU rozeznává určité kategorie základního RM, např. podle směrnice č. 93/17/EEC, jsou definovány nikoliv generacemi, nýbrž jeho biologickými vlastnostmi.

"Certifikovaný rozmnožovací materiál" odpovídá našim dosavadním kategoriím uznaného osiva stupnů "originál" a "přesev". Je vyroben z uznaných porostů a jeho jakost je úředně zkoušena. Termín "certifikovaný", t.j. státem potvrzená jakost, vychází ze směrnice ES č. 70/458/EEC, a je užíván ve všech oficiálních jazycích EU. Naši dosavadní kategorii "přesev", rovněž dosud uznávanou státem ale s nižšími požadavky na kvalitu, návrh zákona již nezná a dovoluje však místo toho vyrábět za vymezených okolností certifikovaný RM z certifikovaného, ovšem bez snížení požadavků na kvalitu. "Standardní RM", je pro nás nová kategorie, odpovídající směrnici ES č. 70/458/EEC, týkající se především zelenin, jehož vlastnosti garantuje a deklaruje výrobce. Stát provádí jen následnou kontrolu. Zavedení této kategorie představuje značnou liberalizaci trhu s osivem zelenin a přenesení odpovědnosti za vlastnosti osiva na výrobce.

"Smluvní země", s níž na základě případné mezistátní smlouvy bylo dohodnuto, že odrůdy registrované v jedné ze smluvních zemí jsou obchodovatelné v obou zemích. Ustanovení zákona, využívající tento pojem, umožňují v případě členství v EU popř. na základě smlouvy s EU respektování Evropského katalogu odrůd a převzetí českých odrůd do tohoto katalogu a tím rozšíření jejich obchodovatelnosti na území celé EU, bez novelizace zákona.

K § 3

Právo EU vyžaduje, aby zkoušení odrůd pro zápis do národníhoďseznamu odpovídajícího Státní odrůdové knize bylo úředním úkonem (Směrnice Rady ES č. 70/457/EEC), stejně jako certifikace osivď a uznávání porostů (Směrnice č.66/401/EEC, čl.ď3). Zakotvuje se proto působnost ústavu ve správním řízení na úseku uznávání RM, zkoušení a registrace odrůd, dozoru nad dovozem a dalších výkonů dle předkládaného zákona.

K § 4

"Druhový seznam" je analogický druhovým seznamům jiných evropských zemí a je výrazem liberální odrůdové politiky. Zatímco doposud směly být odrůdy jakéhokoliv rostlinného druhu uváděny do oběhu jen, byly-li státem přezkoušeny a povoleny, je podle navrhované úpravy povinná registrace odrůd omezena na druhy rostlin uvedené v seznamu, u nichž lze zdůvodnit, že prodej osiva neregistrovaných odrůd nebo obchodního osiva by škodil zemědělství nebo jiným uživatelům odrůd a tak odporoval veřejnému zájmu. Návrh zákona nikterak nebrání šlechtění a registraci odrůd, uznávání množitelských porostů a výrobě standardního nebo certifikvaného osiva i u druhů neuvedených v druhovém seznamu. U těchto druhů může na trhu konkurovat obchodní, standardní i certifikovaný RM. V právních předpisech EU jsou seznamy druhů s povinnou registrací odrůd uvedeny podle plodin v různých směrnicích Rady ES (řepa: 66/400/EEC, pícniny: 66/401/EEC, obiloviny: 66/402/EEC, brambory: 66/403/EEC, olejniny a přadné: 69/208/EEC, školkařské výpěstky: 92/34/EEC, zelenina: 70/458/EEC).

Protože uznávání RM určeného k výsadbě lesů je řešeno zákonem o lesích, je tento RM vyňat z působnosti navrhovaného zákona.

K § 5 Podání žádosti o registraci odrůdy

Požadavek, aby žadatel o registraci měl trvalý pobyt nebo sídlo v ČR, je analogický právním předpisům v jiných evropských zemích. Smyslem je umožnit bezprostřední styk (úřední jazyk, platby aj.) mezi žadatelem a ústavem. Je technicky obtížné vést správní řízení s osobou, jež má trvalý pobyt nebo sídlo na území jiného státu.

K § 6 Řízení o registraci

Skutečnosti, které žadatel o registraci musí v žádosti uvést, a podmínky, které musí být splněny, jsou nutné, aby zkoušení mohlo být zahájeno.

Termíny dodání osiva jsou dány nutností plánování a technické přípravy pokusů. Nesplnění termínu podání přihlášky nebo nedodání osiva včas proto z technických důvodů odkládá zahájení zkoušení až do následujícího vegetačního období.

Smysl vyžadování výsledků předzkoušek (odstavec 3 písm. f) spočívá v omezení zbytečných nákladů na zkoušení odrůd, které nemají vyhlídky na úspěch, a k zařazení odrůdy podle ranosti nebo směru využívání do správného zkušebního sortimentu. Např. je nesprávné, zkoušet ve stejném pokusu velmi rané a pozdní odrůdy kukuřice apod.

Odrůdy se mohou lišit ve svých nárocích na agrotechnické požadavky, jako např. hustota výsevu, takže žadatel může mít zájem o specifická agrotechnická opatření při zkoušení dané odrůdy. Je rozšířenou praxí i v jiných zemích, že v rámci technických možností se přitom vychází přihlašovateli vstříc.

K § 7 Zkoušení odrůd pro registraci

Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti jsou nezbytné pro jednoznačnou definici odrůdy a pro zjištění, že se odrůda liší od jiných registrovaných odrůd. Zkouška užitné hodnoty slouží ke zjištění, zda je odrůda přínosem pro pěstitele a spotřebitele. Ustanovení paragrafu odpovídají požadavkům směrnice Rady ES č. 70/457/EEC, která vyžaduje, aby registrace odrůdy a pro registraci nutné zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty byly úředními úkony a aby odrůda měla přijatelný název a byla udržována.

U komponent odrůdy není rozhodující užitná hodnota, nýbrž schopnost vytvořit v kombinaci s ostatními komponenty hybrida s požadovanou užitnou hodnotou. Nemá proto smysl zjišťovat užitnou hodnotu komponent.

Zachování genofondu tradičních nebo místních odrůd může být nadřazeno užitkovým vlastnostem. Proto nemají v těchto případech zkoušky užitné hodnoty být podmínkou registrace.

K § 8

Požadavky, které musí být splněny, aby odrůda mohla být považována za odlišnou, stálou a uniformní, odpovídají směrnici Rady ES č. 70/457/EEC. Požadavkem odstavce 1, že odrůda musí být odlišná též od odrůd ve smluvních zemích, se otevírá možnost přijetí Evropské listiny odrůd v případě členství v EU, bez nutné novelizace zákona.

Termín "uniformita" se běžně užívá v dokumentech evropského práva a v dokumentech UPOV v anglickém a francouzském znění. V češtině nemáme výraz optimálně vystihující věcný obsah tohoto termínu. Doslovný překlad "jednotvarost" je násilný, dříve někdy používané výrazy "vyrovnanost" nebo "stejnorodost" mají poněkud jiný význam. V úvahu připadá ještě výraz "homogenita", který však má specifický fyzikální význam a rovněž není český. Proto je termínu "uniformita" dávána přednost.

Charakteristika "užitné hodnoty" je podle požadavku zemědělského výboru Parlamentu doslova převzata ze směrnice Rady ES č. 70/457/EEC, avšak podle požadavku Legislativní rady s pominutím poslední věty "Jsou-li některé z těchto vlastností odrůdy vynikající, může být od jiných méně uspokojivých vlastností odhlédnuto".

K § 9 Název odrůdy

Požadavky na název odrůdy odpovídají požadavkům podle konvence UPOV, jíž je ČR členem. Oproti znění zásad zákona byla mezi požadavky zařazena nezaměnitelnost s ochrannou známkou a s označením zeměpisného původu, v souladu se zákonem č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, a v souladu s Madridskou dohodou o ochranných známkách z 14.4.1891 a Lisabonskou dohodou o ochraně označení původu z 13.10.1958. V nedávné době došlo již ke střetům s Lisabonskou dohodou ohledně názvů odrůd révy "Burgundské bílé" a "Portugalské modré"; názvy musely být následně změněny.

K § 10, 13 a 14 (kontrola udržovacího šlechtění)

Registrace odrůdy má pro pěstitele smysl jen, je-li po celou dobu registrace zachována identita odrůdy a trh je zásobován dostatečně kvalitním rozmnožovacím materiálem. To zabezpečuje udržovací šlechtění. Kontrola udržovacího šlechtění státem je proto pravidlem nejen v zemích EU na základě směrnic rady ES č. 70/457/EEC a 70/458/EEC, ale i v ostatních vyspělých zemích. Předpisy EU vyžadují, aby v nečlenských zemích byla kontrola udržovacího šlechtění odrůd, dovážených do EU, stejně účinná jako v EU (směrnice Rady ES č. 70/457/EEC, čl. 21 a 70/458/EEC, čl. 32). V rozhodnutí Rady ES č. 92/420/EEC o rovnocennosti kontroly udržovacího šlechtění ve třetích zemích je jmenován Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský jako úřední instituce, jejíž kontrola udržovacího šlechtění je rovnocenná praxi v EU. V zájmu zachování této kontinuity a pro možný export českých odrůd do EU je nutná kontrola udržovacího šlechtění ve stejném rozsahu jako v EU.

K § 11 a 12 Státní odrůdová kniha

Státní odrůdová kniha je úředním dokumentem nutným pro shromažďování všech výsledků řízení o registraci a je zdrojem aktuálních a pro státní správu směrodatných informací o odrůdách. Obdobné dokumenty existují i v jiných zemích, s označením jako "National variety list", "Sortenrolle", "Zuchtbuch" apod.

K § 15 Doba registrace

Registrace odrůdy na dobu 10 let je novinkou, vyžadovanou směrnicí ES č. 70/457/EEC o společném katalogu odrůd v čl. 12. V zákonu č. 61/1964 Sb. nebyla doba platnosti povolení časově omezena. Bez účinného mechanismu pro zrušení registrace by počet registrovaných odrůd neustále vzrůstal. U nás byl tento problém řešen individuálně zdůvodněným, odrůdovou komisí doporučeným a Ministerstvem zemědělství (dále jen "ministerstvo") schvalovaným návrhem na zrušení platnosti povolení. Nový postup je administrativně jednodušší.

Podání žádosti o prodloužení registrace s předstihem je nutné, protože je třeba před vypršením doby registrace zjistit, zda odrůda ještě splňuje podmínky registrace.

Navrhovaný doběh prodeje osiva 3 roky po zrušení registrace je stanoven s ohledem na udržovatele odrůdy, který musí vyrábět osivo s předstihem a nemohl předem vědět, zda registrace bude prodloužena. Navrhovaným ustanovením se sleduje ochrana udržovatele odrůdy před finančními ztrátami.

K § 16 Zrušení registrace

Důvody uvedené v odstavci 1 vedou v každém případě ke zrušení registrace, zatímco v případech uvedených v odstavci 2 může ústav stanovit lhůtu pro splnění vyžadovaných podmínek.

K § 17 - 19

Listiny doporučených odrůd se v zájmu pěstitelů vydávají v řadě států EU, kde je trh otevřen i odrůdám z jiných členských zemí, přičemž užitkové vlastnosti nejsou v dané zemi známy. Obdobná situace je možná v celní unii s jiným státem, např. se Slovenskem. Potřebnost takové listiny vzniká též, je-li počet obchodovatelných odrůd určitého druhu pro pěstitele nepřehledný. V roce 1994 bylo např. v listině povolených odrůd ČR vedeno 80 odrůd kukuřice. Doporučení na základě objektivních zkoušek jsou v takových situacích vodítkem pro individuálního pěstitele při volbě odrůdy a zárukou fungování trhu s odrůdami. Volba odrůdy významně ovlivňuje ekonomiku zemědělského podniku a tím i kvalitu a úroveň zemědělské výroby v národohospodářském měřítku s bezprostředním dopadem na konzumenta. Je proto v zájmu společnosti zřizovat u důležitých plodin listiny doporučených odrůd. Vyspělá právní úprava tohoto okruhu společenských vztahů z období první republiky (zákon č. 128/1921 Sb.) již vystihla význam doporučování zavedením "Rejstříku osvědčených odrůd".

Do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd mají mít přístup i odrůdy registrované v zemi, s níž byla uzavřena smlouva o vzájemném respektování registrace, protože takové odrůdy budou mít volný přístup na náš trh a mohou se mezi nimi vyskytovat vynikající odrůdy.

Pro maximální věrohodnost údajů o odrůdách je zapotřebí většího počtu zkušebních míst a delšího časového období než pro registraci, neboť některé důležité vlastnosti, např. stabilita výnosu, se nedají zjistit z malého počtu pokusů. Financování takových zkoušek je v zemích EU zabezpečováno převážně pěstiteli a zpracovateli, přičemž stát na zkoušení přímo nebo nepřímo přispívá podle zemědělské dotační politiky. Vzhledem k tomu, že se při doporučení odrůdy nejedná o správní řízení, nemůže zákon vyžadovat hrazení nákladů na zkoušení ze státního rozpočtu. Bude-li mít zemědělská veřejnost ekonomicky zdůvodněný zájem na určitém seznamu doporučených odrůd, bude ochotna nést i podstatnou část nákladů na toto zkoušení. Dosavadní zkušenosti se svazy pěstitelů řepy, řepky a s Agrární komorou to potvrzují. Návrh zákona proto předpokládá, že zkoušky ústav zahájí, jakmile je kýmkoliv zabezpečena úhrada nákladů (v zásadě těmi, pro jejichž potřebu se seznam zřizuje). Ústav by zabezpečoval objektivitu, metodické vedení a vyhodnocování pokusů podle spolehlivých a správných metod a celkové ohodnocení odrůd na základě všech dostupných objektivních informací. Vydávání seznamů doporučených odrůd by nijak nebránilo jiným osobám v provádění vlastních pokusů a v doporučování odrůd. Seznamy vydávané ústavem by však byly pro pěstitele zárukou nestrannosti a spolehlivosti informací. Protože náklady na zkoušení pro seznamy doporučených odrůd musí být podle návrhu zákona zabezpečeny z jiných zdrojů, nedojde těmito zkouškami ke zvýšení finančních požadavků na státní rozpočet.

Pokračování zkoušení odrůd se vyžaduje z důvodu potřeby stálého zvyšování věrohodnosti údajů o odrůdě, pro srovnání odrůd nově zařazených do zkoušek s již doporučenými odrůdami a pro zjištění, zda dosud doporučená odrůda nemá být nahrazena lepší odrůdou.

K § 20 Informace o odrůdách

Informace sdělené ústavu přihlašovatelem a informace získané zkoušením odrůd jsou zčásti důvěrnými firemními informacemi (odstavec 2), zatímco jiné informace mají být přístupny veřejnosti (odstavec 1). Informace dle odstavce 2 nejsou zásadně utajovány veřejnosti, avšak omezení na zájemce se zdůvodněným odborným zájmem má podle zkušeností v EU zabránit tomu, aby pokusná pracoviště byla zaplavena pouhými zvědavci, což by ohrožovalo zkušební práci.

K § 21 Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

Ustanovení odstavce 1 je v souladu se směrnicí ES č. 70/457/EEC a má zabezpečovat ochranu pěstitelů tím, že je na trhu nabízen jen RM vyhovující jakosti. Je to jeden ze základních cílů zákona. Protože osivo ztrácí časem klíčivost, je stanovena povinnost vyznačení lhůty, po kterou je RM pro předpokládané využití vhodný. Na podnět z Komise ES byla ustanovení ve znění zásad, vázaná na "dobu použitelnosti" nebo dobu platnosti uznávacího dokumentu odstraněna, neboť je věcí kupujícího, zda koupí osivo uznané před dlouhou dobou.

Povinnost moření osiva je omezena jen na plodiny, u nichž by dle dlouholetých zkušeností představoval prodej nemořeného osiva nepřijatelné riziko pro pěstitele a pro zdravotní stav okolních porostů. Zákon umožňuje i použití nemořeného osiva, jsou-li splněny zvýšené požadavky na jeho zdravotní stav.

K § 22

Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu

Požadavek, aby základní a certifikovaný RM a porosty, z nichž se vyrábí, byl úředně uznán, je vyžadován směrnicí ES č. 70/457/EEC o společném katalogu odrůd a tržními řády ES pro různé plodiny (řepa: 66/400/EEC, pícniny: 66/401/EEC, obiloviny: 66/402/EEC, brambory: 66/403/EEC, zelenina: 70/458/EEC, a j.). Úřední uznávání osiva je závazné i pro mezinárodní obchod se zeměmi, které se řídí postupy mezinárodních organisací ISTA a OECD. Povinné uznávání osiva státem bylo obecným pravidlem i u nás.

Nad rámec znění zásad bylo vsunuto ustanovení odstavce 9 písm. a), z důvodu posledního vývoje v právu EU, kde několik předpisů definuje požadavky na RM označovaný jako "virus-free" a "virus tested" a nová směrnice č. 93/17/EEC definuje tři nové kategorie kvality základního RM brambor, vyrobené mikropropagací, nebo jinými novými technologiemi, vhodnými k ozdravení materiálu.

K § 23 Standardní rozmnožovací materiál

Požadavky na jakost a zdravotní stav standardního RM, vyžadované zákonem, jsou nutné pro ochranu pěstitelů a spotřebitelů, neboť pěstitel nemá při koupi možnost si ověřit vlastnosti nakupovaného RM. Proto i právo EU stanoví směrnicí č. 70/458/EEC přísné požadavky na vlastnosti standardního RM a vedení dokumentace. Tomu odpovídají ustanovení § 23 zákona. Předpisy EU sice nevyžadují, že musí být vyráběno z uznaných porostů základního RM, považují však státem certifikovaný RM zelenin za cíl, k němuž má EU někdy dospět (viz preambuli k směrnici ES č. 70/458/EEC). Protože uznávání porostů pro výrobu osiva zelenin je u nás běžnou praxí, s níž firmy i odběratelé souhlasí, bylo by krokem zpět, kdybychom od ní upustili.

K § 24 Obchodní rozmnožovací materiál

Podle doposud platných předpisů je obchodní RM vyjímečnou kategorií, povolovanou při kalamitním nedostatku uznaného osiva. Veškeré jiné osivo uváděné do oběhu muselo být uznané státem. Zavedením druhového seznamu vzniká problém kategorie RM druhů, které nejsou v druhovém seznamu. Návrh zákona řeší situaci tak, že veškerý RM, který není základní, certifikovaný nebo standardní, je posuzován jako obchodní. Toto jednotné řešení bylo pozitivně hodnoceno experty Komise ES, s nimiž byl návrh zákona diskutován. Zákon umožňuje i nadále za mimořádných okolností povolení obchodního RM druhů uvedených v druhovém seznamu. Aby nemohl být povolen lehkovážně, je oproti dosavadnímu stavu povolení obchodního RM ztíženo, a to tím, že je vyžadováno formou vyhlášky. V jiných zemích je mimořádné povolení obchodního RM ztíženo ještě více, v Německu je např. vázáno na souhlas Bundesratu.

K § 25

Označování rozmnožovacího materiálu názvem druhu a odrůdy

Zákon dovoluje, že obchodní RM nemusí nést označení odrůdy. Smysl ustanovení § 25 spočívá v tom, že v případě, že obchodní RM nese označení odrůdy, musí být zamezeno tomu, aby stejná odrůda byla obchodována pod různými názvy, aby různé odrůdy byly nabízeny pod stejným názvem a aby název odrůdy nebyl shodný s názvem chráněné nebo registrované odrůdy, neboť by tím docházelo ke klamání spotřebitele i k poškozování šlechtitelů.

K § 26 Směsi druhů a odrůd

Pěstování směsí odrůd je nezbytné zejméně u pícnin a trávníkových směsí. Pro efektivní využívání směsí je nutné, aby byla vždy uváděna do oběhu s nezměněnými vlastnostmi, aby měla stálou identitu a aby ji bylo možné odlišit od jiných směsí. To je možné, je-li definováno její procentické složení a jsou-li definovány její komponenty. Proto právo EU vyžaduje, aby odrůdy, využívané ve směsích byly použity přinejmenším v té kategorii osiva, v jaké jsou obchodovatelné samostatně a aby se směsi skládaly z registrovaných odrůd (např. směrnice Rady ES č. 66/401/EEC). Navrhovaná úprava byla oproti znění zásad upravena podle připomínek pracovníků Komise ES.

K § 27 Dovoz rozmnožovacího materiálu

Důvodem předkládané úpravy dovozu RM je, že je administrativně i technicky snadnější a méně nákladné, zabránit dovozu RM, který není dovoleno uvádět do oběhu, než povolit jeho dovoz a dodatečně kontrolovat, zda nebyl neoprávněně uveden do oběhu. Řešení podle návrhu zákona bylo vypracováno ve spolupráci s legislativními experty Generálního ředitelství cel. Tím, že je celním orgánem vyžadováno povolení dovozu vydané ústavem, je dosahováno, že celníci nejsou zatěžováni šetřením, vyžadujícím speciální znalosti.

K § 28 Označování a balení rozmnožovacího materiálu

Jednotné označování balení předepsanými informacemi je nutné pro informaci kupujícího o nakupovaném zboží a pro jeho ochranu před klamáním. Způsob balení a označování je proto v EU podrobně reglementován. Ustanovení § 28 jsou v souladu se směrnicemi ES k různým plodinám (např. k obilovinám: 66/402/EEC, bramborám: 66/403/EEC, zelenině: 70/458/EEC, a j.).

K § 29 Zákaz klamání

Zákaz klamání slouží k ochraně pěstitelů a spotřebitelů a chrání trh před nekalou soutěží. Ustanovení respektují zvláštní charakter rozmnožovacího materiálu, na němž nelze při nákupu poznat vlatnosti rostlin, které později z něho vzrostou.

K § 30 Zvláštní ustanovení o době použitelnosti a odpovědnosti za vady

Záruční doba je prodloužena na jeden rok, protože některé vady RM lze poznat až v průběhu vegetace nebo po sklizni. Stejně je řešena záruční doba i v německém zákonu o uvádění osiv do oběhu (Saatgutverkehrsgesetz).

K § 31 Povinnost ohlašování a vedení záznamů

Protože výrobci RM nemusí mít k provozování své činnosti licenci nebo prokázat zvláštní způsobilost, je pro kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona i pro ochranu práv šlechtitelů k odrůdám nutné, aby bylo možno sledovat objem a pohyb vyrobeného RM. Vzorem pro ustanovení § 31 byl německý zákon o tržním řádu osiv (Saatgutverkehrsgesetz) a již zmíněné směrnice ES k různým plodinám.

K § 32 Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

Zákon musí počítat i s mimořádnými okolnostmi, za kterých jsou k odvrácení nebo snížení škod nutná zvláštní opatření. Doposud povolovalo ministerstvo výjimky ze zákona a nebylo možné vyloučit subjektivitu posouzení. Firmy mohly výjimky získávat poměrně snadno i ve věcně neodůvodněných případech. V zemích EU je povolení výjimky ze závazných předpisů společenství vázáno na souhlas Komise ES a výjimky z národních zákonů jsou vázány na souhlas národních zákonodárných institucí. V Německu např. na souhlas Bundesratu (senátu). Návrh tohoto zákona nejde tak daleko, avšak ztěžuje výjimky tím, že vyžaduje mimořádná opatření formou vyhlášky. Vydání vyhlášky musí být věcně zdůvodněné a oponované, čímž je prakticky znemožněno subjektivní rozhodování o výjimkách.

K § 33 Kontrola výroby a oběhu rozmnožovacího materiálu

Ustanovení zákona by neměla smysl, kdyby nebylo možno účinně kontrolovat jejich dodržování. Ustanovení nemají represivní charakter, ale směřují k rozpoznání příčin nedostatků a k jejich odstranění. Zvláštní opatření v odstavci 6 a 7 nejsou sankcemi, ale slouží k odvrácení škod pro spotřebitele a pěstitele.

K § 34 Pokuty

Zákon bez sankcí by byl neúčinný. Proto počítá návrh zákona se sankcemi při porušení povinností vyplývajících ze zákona.

K § 35 Přechodná ustanovení

Odstavec 1 má umožnit prodloužení registrace i u odrůd registrovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Lhůta pro podání žádosti o prodloužení registrace je volena tak, aby šlechtitelé měli přiměřený čas se rozhodnout, zda mají požádat o prodloužení registrace.

Odstavec 2 má zabránit prudkému snížení kvality osiva při zavedení standardního osiva zelenin. Výrobci RM dosud nejsou zařízeni na dostatečně účinnou kontrolu kvality výrobcem, protože kvalita byla doposud zabezpečována výhradní výrobou osiva z uznaných porostů a státem prováděnou kontrolou veškerého vyráběného RM. Požadavek výroby standardního RM z uznaných porostů byl zařazen na podnět z Komise ES, doporučující vytvořit návaznost standardního RM na udržovací šlechtění.

K § 36 Výjimky z působnosti zákona

Tyto výjimky jsou nutné, jinak by zákon znemožňoval šlechtění na území ČR a neumožňoval by pokusy s neregistrovanými odrůdami apod. Obdobné výjimky jsou všeobecně zavedeny i v právu jiných zemí.

K § 37 Vztah ke správnímu řádu

Na rozhodování o právech a povinnostech dotčených subjektů se vztahují obecné předpisy o správním řízení s výjimkou § 17, 18 a 19 (Zkoušení odrůd pro zápis do Seznamu doporučených odrůd), § 23 a 25 odst. 3, 4 a 5 návrhu zákona a s výjimkou ustanovení o lhůtách pro rozhodování. Lhůty pro rozhodování stanoví odstavec 2.

V Praze dne 13. září 1995

* Přílohy jsou uloženy v archivu.