Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Václava Exnera na místopředsedu
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
a odpověď místopředsedy vlády
a ministra financí Ivana Kočárníka
na tuto interpelaci. Pan poslanec Václav Exner požádal
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 42
V Praze 30. října 1995 |
Vážený pane místopředsedo vlády
a ministře financí,
zahájení správního řízení
s Českou bankou, a. s. o odnětí povolení
působit jako banka znovu přivedlo řadu bankovních
klientů do pozice, že nemohou nakládat se svými
finančními prostředky a že tyto jejich
prostředky jsou ohroženy. Sdělovací
prostředky navíc upozorňují na možný
aktuální podobný stav např. v COOP
bance, Ekoagrobance, Interbance, Kreditní bance, bance
Skala či Velkomoravské bance.
Ochrana drobných vkladatelů - fyzických osob
do výše souhrnného vkladu řádu
100.000 Kč, která navíc není nijak
valorizována vůči inflaci, neochrání
ani úspory např. na osobní automobil nebo
nákladnější vybavení bytu, o
úsporách na byt nebo rodinný domek ani nemluvě.
Rada podnikatelů - fyzických osob nedisponuje tolika
prostředky, aby se vyplatilo jejich ukládání
u více bank. Podobná situace přímo
ohrožuje možnost pokračovat v jejich podnikatelské
činnosti. Malé a střední obchodní
společnosti pak nejsou chráněny vůbec.
Ze zákona také nevyplývají žádné
lhůty pro obnovení možností disponovat
aspoň částí vkladu pokrytou pojištěním.
Ukazuje se, že v této souvislosti je řada věcí
nejasná nejen vkladatelům, ale i pracovníkům
bank, Fondu pojištění vkladů i Vašeho
ministerstva.
Žádám Vás o vyjasnění
některých otázek:
Jak ministerstvo financí jako povinný konzultativní
orgán České národní banky celkově
hodnotí situaci z hlediska důsledků odnětí
povolení působit jako banka, jak v konkrétním
případě České banky, a. s.?
Jsou výše uvedené, případně
další banky předmětem konzultací
mezi Českou národní bankou a Vaším
ministerstvem ve věci odnětí povolení?
Jak Vaše ministerstvo hodnotí situaci těchto
bank?
2. Jaký předpokládáte časový
postup zpřístupnění vkladů,
případně náhrad z pojištění
vkladů v případě odnětí
povolení pro Českou banku a čím jsou
konkrétní lhůty ovlivněny? Můžete
potvrdit, že se pojištění vkladů
vztahuje i na fyzické osoby - podnikatele, jejichž
účty splňují požadavky zákona
o bankách a za které také banka uhradila
pojistné? Je možné v případě
České banky odhadnout škody vkladatelů
ve vztahu k výši vkladů?
3. Zúčastňuje se Vaše ministerstvo na
vyhodnocení současného systému a co
z něj vyplývá? Připravují se
nějaká opatření, která by posílila
jistotu malých a středních klientů
bank? Počítá se zlepšením informovanosti
klientů o situaci bank, aby bez speciálních
znalostí mohli včas na nepříznivý
vývoj reagovat bez vlastních ztrát?
4. O jakých opatřeních uvažujete, aby
se zabránilo možnosti snadného získání
vysokých a výhodných úvěrů
protěžovanými klienty, kteří
mohou být osobami se zvláštním vztahem
k bance nebo v zájemně ekonomicky spjatí
a jejichž úvěry jsou nebo se postu pně
stanou rizikovými? Souhlasíte s tím, že
právě tato skupina klientů spolu s managementem
obvykle způsobí ten stav, na který doplácí
všichni klienti bank a také stát, který
by měl jistotu klientů ne-li garantovat, tedy aspoň
trvale posilovat?
Václav Exner, poslanec
Vážený pan
Ing. Ivan Kočárník, CSc.
místopředseda vlády a ministr financí ČR
cestou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu
ČR

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 23. listopadu 1995
čj. 322/69 102/1995 |
Vážený pane poslanče,
odpovídám na Vaši interpelaci ve věci
správního řízení s Českou
bankou, a.s., jehož předmětem je odnětí
povoleni působit jako banka a k jednotlivým bodům
uvádím:
1. Odnětí povoleni působit jako banka je
vždy skutečností, která nepříznivě
ovlivňuje důvěru veřejnosti v bankovní
soustavu. Je třeba si však uvědomit, že
k odnětí povoleni působit jako banka se přistupuje
až tehdy, kdy již jiným způsobem nelze
zabránit nežádoucímu chování
banky, resp. její finanční. situace neskýtá
možnost přijmout opatření
k jejímu ozdraveni.
Česká národní banka pravidelně
hodnotí vývoj bankovního sektoru na zasedání
své bankovní rady, jehož se zúčastňuje
i ministr financi. Veškerá zásadní opatřeni
ve vztahu k bankovnímu sektoru jsou přijímána
v dohodě s Ministerstvem financí.
2. Případné zpřístupnění
vkladů klientům České banky závisí
na konkrétním řešení situace
této banky a je plně v její kompetenci.
V současné době vzhledem k probíhajícímu
správnímu řízení otázka
zpřístupnění vkladů nejistá.
Pojištění vkladů upravuje zákon
č. 156/1994 Sb., kterým byl novelizován zákon
č. 21/1992 Sb., o bankách.
Ze zákona (§ 4lc zákona č. 156/1994
Sb.) jsou pojištěny všechny vklady fyzických
osob vedené v českých korunách na
jméno, příjmení, adresu a datum narození
vkladatele. Z toho vyplývá, že pojištěným
vkladem je i vklad fyzické osoby - podnikatele, pokud je
veden na účtu splňujícím uvedené
náležitosti. Má-li však podnikatel u banky
zřízen účet znějící
na jméno firmy, jedná se o účet právnické
osoby, na který se pojištění vkladů
nevztahuje.
Podmínky a způsob výplaty náhrady
za pojištěný vklad stanoví 41 d a 41
g výše uvedeného zákona. Podle §
41 d odst. 1) se náhrada za pojištěný
vklad poskytne vkladateli z Fondu pojištění
vkladů v případě, že Fond obdrží
písemné oznámeni ČNB učiněné
v dohodě s Ministerstvem financi o neschopnosti banky dostát
závazkům vůči vkladateli za zákonných
a smluvních podmínek.
Časová lhůta pro výplatu náhrad
z Fondu závisí na délce s správního
řízení a připravenosti Fondu zvládnout
tuto záležitost.
K možnosti odhadu škod vkladatelů ve vztahu k
výši vkladů uvádím, že vyčíslení
ztrát je v současné době problematické
a tato informace je podle zákona č. 6/1993 Sb.,
o České národní bance služebním
tajemstvím, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.
zproštění této povinnost i z důvodu
veřejného zájmu přísluší
pouze guvernérovi ČNB.
3. V současné době určuje rozsah údajů
ke zveřejněni opatření MF ČR
č. 65/1993, kterým se stanoví uspořádání
a obsahové vymezení položek účetní
závěrky a rozsah údajů ke zveřejněni
pro banky.
Bankovní dohled se zamýšlí i nad otázkou
způsobu informováni klientů o hospodaření
banky a rozpracovává možné okruhy informací,
které by šly nad rámec současného
opatření MF a které by po svém zveřejněni
umožnily klientům alespoň základní
orientaci o kvalitě banky a obezřetnosti jejího
podnikání.
Zveřejňování informaci o hospodaření
banky je velmi citlivou otázkou, která vyžaduje
pečlivé zvážení.
4. Omezeni pro poskytováni úvěrů osobám
se zvláštním vztahem k bance a ekonomicky spjatým
skupinám vyplývají z Opatření
ČNB o úvěrové angažovanosti bank,
které stanoví limity úvěrové
angažovanosti vůči jednotlivým skupinám
dlužníků. Podle tohoto opatřeni nesmi
čistá úvěrová angažovanost
vůči ekonomicky spjaté skupině dlužníků
přesáhnout 40 kapitálu banky a čistá
úvěrová angažovanost vůči
osobě, která má k bance zvláštní
vztah, nesmi přesáhnout 20 kapitálu banky.
Bankovní dohled velmi přísně kontroluje
dodržováni stanovených limitů prostřednictvím
výkazů o úvěrové angažovanosti
zasílaných pravidelně bankami do ČNB
a prostřednictvím dohlídek přímo
v bankách. Při nedodrženi podmínek stanovených
v opatřeních ČNB jsou ukládána
zákonem stanovená opatřeni k nápravě
a sankce, a to v závislosti na závažnosti zjištěného
nedostatku.
S pozdravem Ivan Kočárník
Vážený pan
RNDr. Václav Exner. CSc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky