Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Gerty Mazalové na ministra zdravotnictví Luďka Rubáše a odpověď ministra zdravotnictví Jana Stráského na tuto interpelaci. Paní poslankyně Gerta Mazalová požádala o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 24

poslankyně Gerty Mazalové na pana ministra zdravotnictví MUDr. Luďka Rubáše.

Vážený pane ministře,

nedávno jsem poslouchala Vaše vystoupení v televizi NOVA, kde jste hovořil o naprosto dokonalém systému zdravotnictví, o všeobecné spokojenosti všech zúčastněných na tomto sice těžkém, ale zato dokonalém, téměř perfektně prováděném projektu a oči se mi zalévaly dojetím a obdivem k těm, kteří dokázali tento zázrak.

Probudila jsem se z tohoto krásného snu do tvrdé reality, kde jsem zjistila, že v čele resortu zdravotnictví stojí Jaroslav Vrchlický - básník, jenž miloval svět natolik, že vnímal skutečnost pouze s nasazenými růžovými brýlemi. Druhou možnost, že by tam stál místo básníka pouze předvolební lídr strany, se zatím snažím nedomyslet.,

Přesto však varovné signály, které se ukazují v terénu, svědčí o něčem shnilém ve státě českém. Nebývá normální, že lidé umírají na chodnících, že při zdrav. potížích a bolestech mají smůlu, nedrží-li zrovna v ruce tu správnou kartu od té které pojišťovny, nebo jestli ji mají vůbec.

Spokojenosti občanů se zdravotní péčí jim poskytovanou, neodpovídá ani stále více stoupající spotřeba léků i vyšetření, ani stoupající nemocnost. Nevšimla jsem si, že by se nějak výrazně zlepšil i zdrav. stav obyvatel ČR. Rovněž se nevyřešilo dosud nedůstojné postavení lékařů a sester. Sestry zastávají i nadále práci pomoc. personálu vedle své odborné činnosti. Zatím neznají, pokud jsem slyšela, ani důvod odvolání hlavní sestry Pavlicové.

Mohla bych se zmínit o absenci kontrolních mechanismů, o nedodržování tzv. "věcných břemen" při privatizaci zdrav. zařízení, o tom, že se nám polikliniky mění ve stánkové tržnice, kde místo zdraví obdržíte povlečení, oděvy, zeleninu, či se Vám dostane kosmetických úprav obličeje či postavy. Ale to je zbytečné, protože tento stav je dle Vás naprosto v pořádku.

Zcela samostatnou kapitolou je pak systém zdrav. pojištění. Když hovoříte o pojišťovnách, měl byste vědět, že v minulém volebním období, byla názorová různost poslanců parlament. stran a Hnutí ohledně jejich vzniku i počtu. Nakonec zvítězil názor naší iniciativní skupiny, založené z poslanců celého politického spektra, tedy i poslanců pravicových.

Prosadili jsme vytvoření konkurenčních, rezortních a oborových pojišťoven, protože jsme věděli, že není nic nebezpečnějšího /zvláště pro zdravotníky a nemocné/ nežli monopol. V té době byla sice již velice uspěchaně vytvořena VZP, ale právě tato uspěchanost se na vznikajícím systému těžce podepsala. Její provoz byl zahájen o 12 měsíců dopředu a tím determinováno i chování rok po té zahajujících zaměstnaneckých pojišťoven. Vznikaly jako houby po dešti,splnily-li podmínky dle zákona, nebylo možno jejich vznik nepovolit, to však víte dobře sám.

Zákon o rezortních, oborových pojišťovnách byl tehdy v Parlamentu přijat naprostou většinou, rozhodně větší, než poslední novela zákona o VZP. V daném čase, kdy by! tvořen, byl dobrý, ovšem jako u každé nové věci se předpokládal vývoj a to hlavně legislativní, na základě praktických zkušeností. Ten se však později začal ubírat v oblasti zdravotnictví nesprávným směrem. Zejména novela, přijatá v letošním roce se obratně vyhnula zásadním problémům i ty okrajové spíše zhoršila, než zlepšila.

Ani sebedokonalejší pojišťovna však by neměla šanci v naprosto chaotickém systému, který nyní ve zdravotnictví nastal.

Mrzí mne, že místo naslouchání hlasů odborné zdrav. veřejnosti i hlasů opozičních, nehledáte východisko z této složité a vážné situace.

Ze slibovaných návrhů zákonů byla předložena jen malá část,přijaty prakticky dva ze dvanácti /o VZP a zdrav. pojištění/, ostatní buď nejsou, nebo byly předloženy zásady tak nedokonalé, že se ani při nejlepší vůli našeho VSPZ nedaly akceptovat. Náš VSPZ při jejich projednávání musel měnit téměř každou z nich, jednu po druhé. Bez patřičné legislativy, bez konečného určení zdrav. sítě, kterou odmítáte, bez účinného kontrolního systému, nenastane ve zdravotnictví nikdy harmonicky fungující systém, jak byste si dle svých vlastních slov přál. Je pak logické, že v systému, kde je jako jediná forma uplatněno "placení za výkony", může růst potřeba finančních prostředků do nekonečna a nezabrání tomu ani sebečastější opakování výroků, že "peněz ve zdravotnictví" je dost.

Zdravotní pojišťovny jsou I jak sám poznamenal ředitel VZP ing. Němec/ finanční organizace, vedle kvality zdr. péče je zajímají hlavně fin. toky peněz. Zdrav. zařízení by měla kvalita zdrav. péče však zajímat v prvé řadě, ale to je při napjaté fin. situaci značně ztíženo. Mezi tím někde je bezradný pacient, který platí, /nebo za něho platí stát/, a ten by neměl být zaplétán do sporů mezi dvěma organizacemi.Už vůbec by se nemělo stávat, aby byl používán jako prostředek k řešení finančních problémů mezi pojišťovnami a poskytovateli zdrav. péče.

Žádám Vás, pane ministře, abyste zamezil těmto nezákonným aktivitám, které se někde vyskytují.Pacient si platí pojištění a to by mělo pokrývat náklady potřebné péče a nesmí tedy doplácet na nedostatky legislativy nebo neschopnost dohody mezi navzájem si dluhujícími subjekty.

Je snad zcela zřejmé, že objektivně není možné, aby napjatou finanční situaci vyřešily pouze zdrav. pojišťovny a je třeba úprava celého systému a to především se zaměřením na hlavní problémy, tedy nikoliv pouze tak, jak bylo předloženo poslední novelou. Rozhodně jsem přesvědčena, že nahromaděné problémy ve zdravotnictví je třeba řešit věcně a politizaci tohoto problému považuji za primitivní pokus o zastření ztráty kreditu na poli politickém. Protože se však již takový pokus objevil, je třeba se jím zabývat alespoň tak, aby nekonkrétní proudy tohoto typ byly jednoznačně konkretizovány, tedy řeklo-li se neuváženě A, je třeba dodat i B!,.,Krize celého oboru zdravotnictví se však nedá svalovat na politickou stranu, které je přes údajné spojení s jistou pojišťovnou téměř podsouvána vykonstruována vina na nefunkčním systému financování zdravotnictví.

Vážený pane ministře,

koncem července jste v televizi prohlásil, že máte důkaz o personálním a finančním spojení mezi HZZP a ČSSD. Následně jste opakovaně uvedl, že předložíte o předmětném spojení důkazy a v pořadu 7 dní na Nově dne jste odmítl, že šlo o pouhý obchodní případ. Nechci předpokládat, že Vámi prezentované spojení je v oblastí personální dáno pouze osobou poslance Petržílka, neboť to jistě ani pro Vás nebyl objev letošního léta.

Rovněž předpokládám, že pokud by ono finanční spojení bylo dáno pouze několika pronájmy v regionu Severní Moravy a tento obchodní případ měl finanční rozsah v desítkách tisíc, určitě byste při své soudnosti takové zjištění (v relaci se stamilionovým propadem HZZP) nepublikoval s podtextem nalezení pozorností hodného důvodu finančních potíží.dané pojišťovny.

Aby neurčitost Vašeho projevu nevyvolala domněnky o snaze politizace věcného problému odvrátit pozornost od podstaty, znala bych ráda konkrétní odpovědi na následné otázky:

1. Jména vedoucích pracovníků HZZP (ředitelů poboček a odborných ředitelů) kteří jsou členy ČSSD a jimiž ono personální spojení dokazujete. Současně pak i počet funkčních míst vedoucích pracovníků a tedy kolik z celkového počtu vedoucích pracovníků bylo (nebo je) členy ČSSD.

2. Konkrétně ty finanční vztahy mezi HZZP a ČSSD, které byly jednoznačně mimo rámec obchodních kontaktů, tedy takové kde ze strany ČSSD nebylo proti finančnímu plnění HZZP poskytnuto plnění žádné (sponzorské příspěvky, dary apod.). 3. Rozsah obchodních případů s případným doložením výrazné nevýhodnosti pro HZZP, vyčíslení skutečně proplacených částek a kopie dokladů takovéto úvahy podkládající.

4. Celkovou sumu finančních transakcí mezi HZZP a ČSSD a jednoznačnou příčinnou souvislost dokladující vliv takového finančního toku na oněch asi 800 milionů současného propadu HZZP (nejlépe v procentuelním vyjádření).

Protože ještě pak vážený pane ministře v již zmíněném pořadu 7 dní uvedl, že sociální demokraté ve vedení HZZP dokazují jak umí hospodařit a protože propad HZZP na kanci roku 1994 (způsobený údajně investiční činností, která již v roce 1995 nepokračovala) tj. po odchodu poslance Petržílka z funkce ústředního ředitele byl dle výroční zprávy necelých 400 milionů, kdežto nyní (po 8 měsících) činí 800 mil. a stále roste, ráda bych věděla kteří sociální demokraté v oné zdravotní pojišťovně dále na vedoucích místech hospodaří.

Čistě okrajově by mne pak také zajímaly důvody finančních potíží dalších zdravotních pojišťoven a zda i tam pronikl sociálně demokratický živel či u jiných pojišťoven jsou finanční potíže dány o proti HZZP objektivně.

Předem pak musím odmítnout jakékoliv odpovědi bez patřičných dokladů a rovněž tvrzení o zdaleka největších problémech HZZP nebude-li toto tvrzení doloženo exaktním porovnáním s jiným pojišťovnami a to jak ke konci roku 1994 tak i k dnešku a pochopitelně v přepočtu na počet pojištěnců.

Děkuji za odpověď Greta Mazalová

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ

ČESKÉ REPUBLIKY

PhDr. Jan STRÁSKÝ

Vážená paní poslankyně,

odpovídám na Vaši interpelaci z 15. září 1995, která je zaměřena na řadu aspektů státní zdravotní politiky. Nejprve k Vaší otázce zdravotnické legislativy. Vámi předpokládaný počet dvanácti zákonů byl obsažen v plánu práce vlády České republiky. Nešlo přitom o dvanáct zákonů v paragrafovaném znění, nýbrž o patero zásad zákonů, na jejichž základě měly být připraveny paragrafované texty. Součástí citovaného plánu jsou rovněž i Vámi zmiňované novely zákonů týkajících se všeobecného zdravotního pojištění.

Výbory Poslanecké sněmovny akceptovaly zásady zákona o registraci a oznamování chemických látek a chemických přípravků a bez výrazných změn projednaly rovněž zásady zákona o ochraně veřejného zdraví. Nemohu proto souhlasit s Vaším absolutizujícím závěrem o neakceptovatelnosti zásad, které pro vládu České republiky připravilo Ministerstvo zdravotnictví. Další zásady, a to zákona o podmínkách poskytování zdravotní péče a o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních stolních vod a lázeňských místech, začala projednávat Poslanecká sněmovna. Všechny její výbory do účinnosti nového jednacího řádu projednání předmětných zásad nedokončily a vláda ČR tak ke škodě věci nezná většinový názor sněmovny na problematiku řešenou ve zmíněných zásadách. Nešlo ve všech případech o nedokonalost zásad jednotlivých zákonů. Jedná se o složitou materii, která bude vždy předmětem politických střetů, neboť názory na její úpravu se liší v závislosti na politice jednotlivých parlamentních politických stran.

Jako spoluautorka předlohy zákona ČNR č. 28011992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a ostatních zaměstnaneckých pojišťovnách, jste si jistě vědoma, jak problematické jsou unáhlené legislativní zraky. Právě zkušenost se zákonem ČNR č. 28011992 Sb., musí vést k maximální obezřetnosti při přípravě právních předpisů ve zdravotnictví. Navíc i ve zdravotnictví platí, že ne všechny jeho nedostatky je možné anebo vhodné řešit silou zákona. Regulační opatření, na jejichž nedostatečnost upozorňujete, jsou - v intencích příslušných zákonů - věcí podzákonné normotvorby exekutivy, resp. záležitostí zdravotních pojišťoven, které rovněž disponují nástroji pro hospodárné vynakládání prostředků všeobecného zdravotního pojištění.

Nyní k odpovědi na řadu Vašich dílčích otázek týkajících se zdravotního stavu občanů a situace zdravotnických zařízení v České republice. Průkazy zdravotního pojištění jsou stanoveny zákonem, neodkladná péče musí však být poskytnuta bez ohledu na to, zda nemocný průkaz má, či nemá. Případy ohrožujícího neposkytnutí neodkladné péče se stávaly samozřejmě i předtím, než byly v ČR zavedeny zdravotní pojišťovny a nelze tedy spojovat finanční obtíže některých zdravotních pojišťoven s neposkytováním neodkladné péče.

Počet ambulantních vyšetření či ošetření v ČR má poměrně ustálený vývoj (1980 - 149 mil., 1985 - 155 mil., 1990 - 144 mil., 1994 - 151 mil.), nelze proto uvádět jeho stálé stoupání.

Sociologická šetření provedená od roku 1990 svědčí o postupně narůstající spokojenosti občanů se svými zdravotnickými zařízeními a péčí v nich poskytovanou. Jednotlivé případy nespokojenosti nebude možné nikdy vyloučit.

Kontrola dodržování "věcných břemen" privatizovaných zdravotnických zařízení je plně v působnosti orgánů státní správy, tzn. především Okresních úřadů, navíc připravovaný zákon o podmínkách poskytování zdravotní péče těmto orgánům dává dostatečné nástroje ovlivňování a kontroly poskytování zdravotní péče.

V současné době je zdravotně politickou prioritou co nejrychlejší dosažení plné funkčnosti systému zdravotního pojištění. Nová zákonná úprava z května tohoto roku a další regulační opatření, včetně zavedení kombinované kapitační platby v primární péči a výhledově platba za diagnosu v nemocniční péči, by měly vést k racionalizaci chování plátců, poskytovatelů i spotřebitelů zdravotní péče a tím i ke stabilizaci nákladů na zdravotní péči a jejich úhrad. Rozsah plně hrazené zdravotní péče je jednoznačně vymezen, stejně jako hrazení léků. Doplatky při jejím poskytování jsou proto nepřípustné.

Určení sítě zdravotnických zařízení a jim příslušných spádových území musí vycházet z principu zajištění jejich dostupnosti, jež je už v tuto chvíli v působnosti Okresních úřadů. Její vymezení je proto předmětem jednání a dohody Okresních úřadů se zvolenými zdravotnickými zařízeními. Pouze při nedosažení dohod se zdravotnickými zařízeními, která jsou v působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky, lze očekávat podporu ministerstva. Nedomníváme se, že by bylo vhodné stanovovat konečnou podobu sítě zdravotnických zařízení, jak ve své interpelaci uvádíte. Soustava zdravotnických zařízení by měla být schopna pružně reagovat na poptávku po zdravotnických službách a zároveň být co nejhospodárnější. Tohoto cíle ovšem nedosáhneme zafixováním vybraných zdravotnických zařízení do sítě zvýhodněných. Jinou otázkou je ovšem stanovení nepodkročitelného minima ambulantních i lůžkových zařízení v daném regionu. Zde zastávám názor, že stanovení těchto minim je povinností orgánů státní správy při stanovení sítě zdravotnických zařízení.

Vážená paní poslankyně, transformující se zdravotnictví a vznikající systém zdravotního pojištění trpí pochopitelně některými dětskými nemocemi. Jsem přesvědčen, že řada prostředků k jejich postupnému odstraňování je již k dispozici. Zejména projednávání a schvalování zdravotních plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven Parlamentem České republiky by mělo být důležitým nástrojem k zajištění efektivity systému zdravotního pojištění. Poslanci tak budou mít bezprostřední vliv na fungování zdravotních pojišťoven.

S pozdravem Jan Stránský

Vážená paní

Gerta Mazalová

poslankyně Parlamentu ČR

Praha