1. Rozbor současného stavu a nově navrhovaná právní úprava
Stávající právní úprava na úseku výroby, oběhu a užití krmiv (tzv. krmivářské právo) již neodpovídají změnám a vývoji současných hospodářských a vlastnických vztahů. Absence právní normy na úrovni zákona upravující vztahy tržního hospodářství v této oblasti při plném respektování ochrany zdraví zvířat a lidí i životního prostředí je v nynější době zcela evidentní, a to zejména ve vztahu k Evropskému společenství a k zemím Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Předkládaný návrh zákona dává do souladu zájmy a potřeby společnosti a plně respektuje nutnost přizpůsobit legislativu podmínkám Evropského společenství v souladu s usnesením vlády České republiky č. 396 z 9. 10. 1991 o zabezpečení slučitelnosti československého právního řádu s právem Evropských společenství, s usnesením vlády České republiky č. 97 z 3. 3. 1993 o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem a technických norem s technickými předpisy Evropských společenství, s usnesením vlády České republiky č. 580 z 20. 10. 1993 k informaci o průběhu sbližování technických předpisů ČR s technickými předpisy Evropských společenství a s usnesením vlády České republiky č. 237 ze 4. 5. 1994 o sbližování právních předpisů s právem Evropských společenství.
V České republice neexistuje obecně závazný právní předpis upravující vztahy tržního hospodářství v oblasti výroby, užití a obchodu s krmivy a doplňkovými látkami používanými do krmiv. Cílem takového předpisu je mimo jiné ochrana výrobce i odběratele při uplatnění zásady, že výrobci krmiv musí dodržovat právními předpisy stanovená kriteria pro jejich výrobu, oběh, obchod, požadavky na nezávadnost pro zvířata i člověka, zabraňovat kontaminaci potravního řetězce a respektovat ochranu životního prostředí, tak jak to předepisují směrnice zemí Evropských společenství, jak je tomu i v dalších vyspělých státech (USA, Kanada, Švýcarsko, Norsko) a v posledních letech obdobně v Maďarsku a ve Slovenské republice.
Z hlediska ochrany našeho vnitřního trhu a zdraví lidí není v současné době zanedbatelná skutečnost, že např. předpisy Rady ES v oblasti krmiv, doplňkových látek a premixů pro výživu zvířat umožňují vyrábět a obchodovat s krmivy a krmnými přípravky nepovolenými v zemích ES, pokud je na nich uvedeno, že jsou určeny pro třetí země t.j. nečleny ES. To umožňuje dovážet takové výrobky i do ČR (např. hormonální látky a pod.), jak již bylo v uplynulém období opakovaně kontrolním orgánem zjištěno.
Krmivářské právo zemí ES představuje soubor na sebe
navazujících předpisů Rady ES, popř.Komise ES, řešících formou závazných směrnic a jejich příloh celou oblast živočišné výroby. Přehled základních směrnic Rady ES je uveden v příloze DZ.
Krmivářské právo jednotlivých členských zemí ES musí následně
vydáním závazných právních předpisů odpovídat všem ustanovením směrnic Rady, popř. Komise ES.
Znamená to, že při novelizaci směrnic ES musí být ve stanovených lhůtách provedené změny legislativně zapracovány do zákonů a prováděcích vyhlášek členských zemí. Termíny pro transformaci nových či novelizovaných směrnic jsou určovány usnesením Rady ES a jsou stanoveny v každé novele směrnic.
Ustanovení směrnic a termíny jejich transformace do předpisů členských zemí jsou pro všechny členské země závazné. Splnění termínů transformace se vymáhá soudní cestou.
Závaznost směrnic ES se vztahuje i na jejich přílohy, které podrobně stanoví povolená a zakázaná krmiva, kvalitativní požadavky na krmiva, dále doplňkové látky, které smějí být použity do krmiv, a pro které jsou stanoveny podmínky pro použití, technologické zpracování a pod. Tyto přílohy musí být v členských zemích součástí prováděcích předpisů k zákonům. Vydání prováděcích předpisů a jejich rozsah je vždy taxativně zákonem vymezen a jejich porušení je důvodem trestního postihu podle zákona.
Směrnice Rady ES dále ukládají členským zemím zajistit provádění úředního dohledu nad dodržováním směrnic včetně odběru a hodnocení vzorků krmiv. Např. v Bavorsku se zabývá v současné době 400 pracovníků státní správy jen kontrolou dodržování směrnic ES na úseku živočišné výroby. Kromě toho působí v této oblasti státní kontrola Spolkové republiky Německo, např. prostřednictvím LUFA (Zemědělský zkušební a výzkumný ústav).
V členských zemích ES je tedy na základě směrnic Rady a Komise ES komplexními právními normami krmivářského práva usměrněn celý prostor krmiv a výživy zvířat od výchozích surovin, doplňkových látek a krmiv, jejich výroby, oběhu až po zkrmování a zpracování živočišných produktů na potraviny; definována jsou zakázaná krmiva a látky, ochranné lhůty doplňkových látek, limity nežádoucích látek atd.
Ustanovení směrnic Rady ES pro krmivářské právo jsou respektována a požadována i pro obchodování krmivy a doplňkovými látkami určenými pro výživu zvířat v rámci zemí Evropského sdružení volného obchodu.
Země, které dosud nebyly zapojeny do ES ani do Evropského sdružení volného obchodu a měly své právní předpisy odlišné od směrnic Rady ES, urychleně tyto směrnice přejímají do svých právních norem. Dokladem toho je Švýcarsko, které pro vstup do Evropského sdružení volného obchodu v září 1992 připravilo a následně provedlo novu úpravu předpisů krmivářského práva, v nichž v podstatě přejímá text příslušných směrnic Rady ES, které jsou ve Švýcarsku k dispozici nebo se v některých článcích přímo odkazuje na jejich číslo.
Současný stav v České republice
Z platných právních předpisů se v ČR dotýká problematiky krmiv jen okrajově zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. a jeho prováděcí vyhláška.
V roce 1991 byla vydána vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole, v roce 1992 byla vydána vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, která byla v roce 1993 novelizována vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 264/1993 Sb.a dále novelizována vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 190/1995 Sb. Oba předpisy řeší přechodné období do přijetí zákona o krmivech a jeho prováděcích předpisů.
Otázky jakosti krmiv, krmných směsí a doplňkových látek používaných do krmiv řešila v rámci tuzemské výroby a dodávek soustava technických norem jakosti (ČSN, ON, TPJ), které však nebyly kompatibilní s předpisy členských zemí ES a neměly význam pro vývoz a dovoz. Závaznost technických norem jakosti postupně končila, u oborových norem, které převážně určovaly jakost krmiv, končila jejich platnost již k 31. 12. 1993, u státních norem končila jejich závaznost k 31. 12. 1994.
Navrhovaný zákon a prováděcí předpisy neingerují do společných vztahů upravených právními předpisy na úseku veterinární péče, které z oblasti krmiv stanoví pouze zdravotní nezávadnost, podmínky výroby a uvádění do oběhu veterinárních léčiv a přípravků, kterými jsou podle § 1 vyhlášky č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků, též medikované krmné směsi a medikovaná krmiva. Tato oblast je z působnosti navrhovaného zákona vyloučena.
Návrh zákona vychází z vládního návrhu zásad zákona s přihlédnutím ke stanovisku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jak bylo zdůrazněno již v návrhu zásad zákona, byly do paragrafovaného znění zapracovány základní požadavky příslušných směrnic Rady a Komise ES. Do dvou prováděcích vyhlášek a jejich příloh byly zapracovány technické požadavky směrnic Rady a Komise ES a jejich příloh, které jsou v ES pro oblast výroby, oběhu a užití krmiv a doplňkových látek závazné, a to včetně limitů nežádoucích látek, stanovení zakázaných látek, požadavků na výrobu doplňkových látek, premixů a krmiv s doplňkovými látkami a premixy a požadavky na odbornou způsobilost osob odpovědných za tuto výrobu ve výrobních provozech. Bylo rovněž přihlédnuto k zákonům a jejich prováděcím předpisům upravujícím oblast výroby krmiv ve Spolkové republice Německo, v Rakousku a Velké Britanii. Na základě žádosti Ministerstva zahraničních věcí byly do návrhu zákona a jeho prováděcích předpisů zapracovány požadavky uvedené v nařízeních Rady ES č. 3954/87 a č. 2219/89 a nařízení Komise ES č. 770/90, kterými se stanoví maximálně přípustné limity radioaktivní kontaminace krmiv a podmínky při vývozu krmiv v případě radioaktivní kontaminace.
Oproti stávající právní úpravě, kterou představují výše citované vyhlášky o registraci krmiv a jejich dodavatelů a o výrobě a složení krmných směsí, je pojetí zákona plně liberální a srovnatelné s právními úpravami členských států ES. Povinnost registrace se bude vztahovat jen na výrobce a dovozce. Vyráběné krmné směsi nebudou napříště registrovány. Jejich složení si určí výrobce, který musí stanoveným způsobem své výrobky označit a deklarovat jejich jakost.
Podle zákona o správních poplatcích č. 368/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jehož přílohou je Sazebník správních poplatků, je v položce č. 74 stanoven poplatek za registraci krmiva a poplatek za registraci výrobce krmiva. Podle předkládaného návrhu nebudou krmiva nadále registrována, bude však registrován výrobce i dovozce a bude třeba zavést podpoložku pro změny v rozhodnutí o registraci a to jednotnou částkou. I když půjde o závažné změny, jakou je druh výroby krmiva, doplňkových látek a premixů, nebo o drobné změny, jako je změna příjmení u provdaných žen, bude to vždy znamenat administrativní zásah do vydaného rozhodnutí. O souběžnou přípravu návrhu novely uvedeného sazebníku byl požádán resort Ministerstva financí.
2. Požadavky na státní rozpočet
Navrhovaná právní úprava nezvýší výdajovou stránku státního rozpočtu. Činnost orgánu odborného dozoru bude podle návrhu zákona vykonávat stávající orgán dozoru - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen Ústav), jehož součástí je sedm oddělení krmiv v regionálních pobočkách Ústavu. Činnost vyplývající z dosud platných právních předpisů zajišťuje 188 zaměstnanců. Laboratorní zkoušení jakosti krmiv se provádí v sedmi laboratořích Ústavu. Ústav zajišťuje celé spektrum jednotlivých analytických stanovení, které požadují naše současné předpisy a většinu analytických stanovení, které předepisují příslušné směrnice ES. V laboratořích Ústavu lze analyzovat cca 5,5 tisíc vzorků krmiv ročně, což je srovnatelné s kapacitou obdobných institucí např. v Rakousku , Belgii a Dánsku.
Celkové náklady na zabezpečení státní odborné kontroly a zkoušení krmiv činí v současné době a při současných cenových relacích 32 mil. Kč za rok, přičemž roční příjmy z této činnosti představují 8 mil. Kč. Lze předpokládat, že zabezpečení státního dozoru v oblasti krmiv ve smyslu předkládaného zákona o krmivech může Ústav zajistit bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
K § 1
Účelem zákona je pokrýt a propojit oblast obchodní výroby, dovozu, oběhu a užití krmiv, doplňkových látek a premixů, vymezit podmínky pro povolování jejich výroby a dovozu v souladu se směrnicemi Rady ES a stanovit zásady pro odborný dozor, který vyžaduje jako úřední dohled Rada ES.
Obdobně jako směrnice Rady ES, které se nevztahují na krmiva vyvážená do jiných než členských zemí, pokud je to na nich zřetelně vyznačeno, nevztahuje se zákon na výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů určených pro export.
K § 2
Zákon přejímá jednotnou terminologii stanovenou směrnicemi Rady ES, která je provázána se všemi kvalitativními i kvantitativní kritérii. Terminologie je přesně specifikována, navazuje na požadavky na technologii výroby a na jakostní kritéria a je pro zahraniční obchod se zeměmi ES závazná. Při konzultacích s reprezentanty Komise ES bylo doporučeno převzít poslední znění terminologie ES. Z těchto důvodů bylo upuštěno od legislativní zkratky "krmivové prostředky" uvedené v návrhu zásad zákona.
K § 3
Nesprávné používání krmiv a doplňkových látek by mohlo představovat rizika pro zdraví zvířat a ohrozit nezávadnost nebo jakost živočišných produktů pro lidskou výživu. Je proto třeba vymezit povinnosti pro jejich výrobu a používání zejména ochranné lhůty, limity nežádoucích látek, zakázané látky a produkty.
Stanovení závazných ochranných lhůt patří mezi hygienická opatření pro použití určitých doplňkových látek přidaných do krmiv, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu živočišných produktů nebo přetrvávat v podobě reziduí v živočišných produktech, jež mají sloužit jako potraviny. Ochranné lhůty jsou již zavedeny ve všech vyspělých zemích i v České republice. Živočišné výrobky získané během ochranné lhůty nesmějí být konzumovány a využívány jako suroviny pro výrobu potravin. V zemích ES je dodržování ochranných lhůt předmětem úředního dohledu.
Dále je nutné zabránit tomu, aby výrobce bez vhodného výrobního zařízení zpracovával rizikové skupiny doplňkových látek, které by pak mohly být nerovnoměrně promíchány, mohly by překračovat maximální limity obsahu nebo naopak by mohly obsahovat neúčinné koncentrace těchto látek. Tyto požadavky jsou převzaty ze směrnic Rady ES č. 70/524/EEC o doplňkových látkách v krmivech a ve výživě zvířat a z jejich dalších úprav. Směrnice stanoví jednoznačně povinnost používat určité doplňkové látky pro výrobu krmiv jen ve formě premixů, stanoví minimální limit dávkování premixů a určují podmínky pro výrobce, kteří smějí tyto premixy používat a zpracovávat.
K § 4
Základní povinností výrobce a dovozce krmiv, doplňkových látek a premixů je být registrován podle tohoto zákona, který tímto navazuje na vyhlášku Ministerstva zemědělství ČR č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole. Tato vyhláška překlenuje přechodné období do účinnosti zákona o krmivech. Povinnost registrace se vztahuje jen na výrobce a dovozce, od registrace jednotlivých druhů krmiv se upouští. Tato ustanovení jsou kompatibilní s příslušnými směrnicemi Rady a Komise ES, které stanoví podrobné podmínky, za kterých členské země ES povolují výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a jejich výrobce registrují.
Ve smyslu směrnic ES povinnost byla zavedena povinnost odborné způsobilosti pro výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím premixů.
Směrnice Rady ES zahrnují i seznamy povolených krmiv a látek, označených číselnými kódy ES včetně jejich limitních znaků. To zakládá volnost obchodování s krmivy v rámci těchto zemí a na bázi citovaných směrnic obchodují i další vyspělé evropské země, přestože nejsou členy ES.
Na ustanovení odstavce 5 navazuje vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon o krmivech,obsahující seznam povolených surovin včetně limitních ukazatelů jakosti, jehož základ tvoří krmné suroviny, doplňkové látky a premixy registrované podle vyhlášek Ministerstva zemědělství ČR z roku 1991 a 1992, doplněný dalšími krmivy a doplňkovými látkami povolenými v zemích ES a jejich limitních ukazatelů včetně číselných kódů ES.
Povinnosti stanovené pro dovozce sledují zajištění ochrany území České republiky před dovozem nežádoucích, v České republice nepovolených, méně kvalitních, popřípadě škodlivých krmiv a látek. Jak směrnice Rady ES tak zákony členských států připouštějí ve svých zemích výrobu a obchod nepovolených a předpisům neodpovídajících krmiv a doplňkových látek, pokud je na nich zřetelně uvedeno, že jsou určeny pro třetí země tj. nečleny EU. Případy dovozu nežádoucích krmiv nebo doplňkových látek, nevyhovujících směrnicím Rady ES, byly v ČR již kontrolními orgány zaznamenány.
K § 5, 6 a 7
Směrnice Rady ES č. 70/524/EEC a jejich následné úpravy kladou zvláštní důraz na hospodaření s doplňkovými látkami a premixy a na výrobu, evidenci a jejich oběh, aby nemohlo dojít k jejich nesprávnému použití nebo zneužití. Vzhledem k tomu, že se jedná o látky z farmaceutické a chemické výroby, které smějí být pro účely výživy zvířat dávkovány do krmiv jen ve velmi nízkých koncentracích, jsou směrnicemi stanoveny požadavky na odbornou způsobilost osob odpovědných za výrobu a dále požadavky na výrobní provozy,ve kterých mohou být doplňkové látky a premixy vyráběny a zpracovávány. Zejména se stanoví přesnost navažovacích zařízení a pracovní přesnost míchacích zařízení,aby nemohlo dojít k nepřesnému dávkování, nerovnoměrnému promíchání nebo zanesení některé doplňkové látky do následně vyráběného krmiva, ve kterém by její přítomnost mohla mít toxické účinky na zdraví zvířat, nebo by mohla zanechat rezidua v živočišných výrobcích.
K § 8
Principy registrace výrobců a dovozců byly zavedeny již v citované vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR č.413/1991 Sb., jejíž provádění zajišťuje Ústav. Podle navrhovaného zákona se však povinnost registrace již nebude vztahovat na výrobky tzn. krmné směsi, premixy aj. Současný systém registrace výrobců je uzpůsoben předpisům Rady ES.
Požadavek na biologické zkoušení krmiva nebo doplňkové látky byl sice v citované vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR č. 413/1991 Sb.uveden,nyní se však doplňuje v souladu s požadavky příslušných směrnic ES o stanovený způsob zpracování dokumentace biologického zkoušení a o stanovený rozsah zkoušek. Postupy a rozsah zkoušení stanoví návrh vyhlášky Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon o krmivech.
Problematiku v současné době registrovaných a podmínky splňujících výrobců a dovozců krmiv, doplňkových látek a premixů řeší přechodná ustanovení zákona.
K § 9
Požadavek uvádět v rozhodnutí o registraci druh výroby a limit dávkování premixů do krmiv, navazuje na požadavky § 3 a 4, které jsou kompatibilní se směrnicemi ES, které rovněž požadují od členských zemí vést evidenci výrobců doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím premixů a stanoví požadavky na úřední dohled nad uvedenými druhy výroby.
V České republice zajišťuje tuto činnost Ústav. Jeho právní postavení bylo upraveno v § 33 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby. Nově je upraveno zákonem č. 189/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství v § 3 a to tak, že Ústav je správním úřadem. Zákon o krmivech vymezuje komplexně činnost Ústavu zvláště v otázkách registrace výrobců a dovozců krmiv, doplňkových látek a premixů, v otázkách jejich výroby a užití a odborného dozoru.
K § 10
Současný způsob zveřejňování registrovaných výrobců je vhodné zákonem jednoznačně upřesnit a časově vymezit, jak předepisuje Rada ES.
K § 11
Požadavky na označování navazují na nově zaváděný způsob výroby krmných směsí s volnou tvorbou receptur nepodléhajících registraci. Směrnice Rady ES stanovují označování podrobně, a to samostatně pro krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky a premixy. Toto označování je závazné pro výrobu i obchodní oběh.
V zájmu usnadnění bezproblémového zahraničního obchodu s krmivy, doplňkovými látkami a premixy jsou podrobnosti zpracovány do vyhlášky shodně se směrnicemi ES, které rovněž přikazují uvádět i další údaje označení u specifických krmiv.
Požadavek oddělit sféru krmiv a výživy zvířat od léčby zvířat a zamezit tak nekontrolovatelnému používání léčebných substancí ve výživě zvířat, kromě jmenovité výjimky pro plošnou prevenci parazitálních invazí u zvířat, je v souladu se směrnicemi Rady ES.
Podmínky a podrobnosti stanovené zákonem a vyhláškou pro označování krmiv, doplňkových látek a premixů umožní provádět též zjednodušenou deklaraci podle druhových jakostních znaků krmiva, a to uvedením příslušného čísla krmiva v případě, že jeho parametry odpovídají limitům vymezeným prováděcím předpisem.
K § 12
Použitím nevhodných obalů dochází u krmiv, doplňkových látek a premixů snadno k poškození jakosti, zdravotní nezávadnosti až k úplnému znehodnocení. Vzhledem k tomu, že se jedná o krmiva a látky se specifickými fyzikálními, popř. chemickými vlastnostmi, pro něž jsou stanoveny i určité hygienické požadavky, nelze vystačit s obecnými předpisy pro balení a přepravu.
Požadavky stanovené pro balení jsou v souladu se zásadami, které byly součástí technických norem u jednotlivých krmiv, doplňkových látek, premixů, krmných surovin a krmných směsí a v podstatě se neodchylují od směrnic Rady ES.
K § 14 a 15
Obdobně jako shora je tomu u podmínek pro skladování a přepravu, kde nedostatečně vyčištěný dopravní prostředek např. po chemikáliích, herbicidech apod., může způsobit kontaminaci krmiva toxickými látkami a ohrozit zdraví zvířat a lidí.
Skladování krmiv, doplňkových látek a premixů musí být zajištěno tak, aby nedošlo ke změnám v jejich složení, ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti, k záměnám a porušování obalů. Zvláštní požadavky se stanoví pro skladování doplňkových látek a premixů s ohledem na povahu biologicky aktivních látek a na nebezpečí jejich zneužití.
K § 16
Ústav jako orgán odborného dozoru nad dodržováním ustanovení zákona a prováděcích vyhlášek musí být vybaven pravomocemi, které mu umožní nerušenou kontrolní činnost. Zákonem je stanovena povinnost výrobcům, dovozcům a dodavatelům i podnikatelům, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy používají, poskytnout zaměstancům Ústavu veškerou nezbytnou součinnost k nerušenému výkonu dozoru.
Povinnost Ústavu uchovávat vzorky po dobu 6 měsíců, je nezbytná s ohledem na lhůty pro odvolání proti rozhodnutí ve správním řízení, které se na rozhodování Ústavu vztahuje.
K § 17
V souladu s praxí v zemích ES se navrhuje, aby některé laboratorní zkoušky prováděly také laboratoře, které Ústav pověří prováděním určitých druhů zkoušek, což umožní větší operativnost při vyšetřování vzorků a lepší využití kapacit stávajících laboratoří. Tyto laboratoře bude Ústav kontrolovat a bude mít možnost ve stanovených případech pověření změnit nebo odejmout; tím bude zaručena vysoká odbornost laboratoří a kompatibilita výsledků zkoušek.
S ohledem na slučitelnost tohoto právního předpisu se směrnicemi Rady ES, které obsahují i metody vzorkování a analytického zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů, je nutné zajistit co největší slučitelnost metodických postupů zejména s ohledem na zahraniční obchod. Metody vzorkování a laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů, zajišťující objektivitu a jednotnost výsledků a soulad s metodami uvedenými ve směrnicích ES jsou obsaženy v návrhu druhé vyhlášky Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů. Obdobně je vyhláškou řešena transformace směrnic ES k zajištění jednotných postupů pro odběr vzorků a laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů v Rakousku, SRN a dalších zemí ES.
K § 18
Z praxe je známo, že mohou nastat okolnosti, při nichž dojde ke znehodnocení krmiva a je ohroženo zdraví zvířat, lidí a životní prostředí. Taková krmiva nelze použít k původnímu účelu ani v omezených dávkách ani v jejich úpravě. V těchto případech je nezbytné omezit prodlení při jejich likvidaci. Proto jsou kontrolnímu orgánu, tj. Ústavu, dány pravomoce uložit v obecném zájmu opatření s určením způsobu odborné likvidace postiženého krmiva, aby bylo zaručeno, že nedojde k další kontaminaci a ohrožení životního prostředí při neodborném nebo prodlužujícím se zneškodňování.
Ústav stanoví náhradní použití u podmíněně použitelných krmiv, u nichž je zachována zdravotní nezávadnost a která jinak neodpovídají pouze některému ukazateli.
K § 19
Vzhledem k tomu, že nakládání s krmivy, doplňkovými látkami, premixy, krmnými surovinami a krmnými směsmi, které je v rozporu se zákonem, ohrožuje bezprostředně zdraví zvířat a prostřednictvím potravin a surovin živočišného původu i zdraví lidí, je nezbytné takové počínání postihnout majetkovou sankcí. Výše sankce je navržena podle míry společenské nebezpečnosti protiprávního jednání.
K § 20
Vědu a výzkum nelze vázat na plnění obecně požadovaných kritérií. Vzhledem k tomu, že se vědecké bádání zaměřuje na zcela nové doplňkové látky, premixy, krmné suroviny nebo na nové postupy úpravy krmiv, u nichž není možno jen na základě chemických analýz předpokládat negativní či pozitivní odezvu zvířecího organizmu, je nutno vázat výrobu pokusných směsí, která má být prováděna v obchodních výrobnách krmiv pro účely biologického zkoušení na zvířatech, na povolení udělované Ministerstvem zemědělství za podmínek stanovených zákonem. Obdobně je tomu v zemích ES. Tato ustanovení se však nevztahují na výrobu krmiv, kterou provádějí přímo ve svých zařízeních pracoviště vědeckých a výzkumných institucí s tím, že tato krmiva nebo pokusné směsi podávají vlastním pokusným zvířatům. Jedná se i o toxikologické zkoušky pro účely zdravotnictví apod. V tomto případě je riziko možného ovlivnění živočišných produktů zvířat krmených pokusnými krmivy vyloučeno na rozdíl od biologického zkoušení prováděného některými výzkumnými pracovišti v provozním měřítku v zemědělské prvovýrobě, které vyžaduje výrobit větší množství krmiv v obchodních výrobnách krmiv.
K § 21
Podmínky pro udělení povolení ministerstvem vyplývají ze zdůvodnění k předchozímu paragrafu a z požadavků v zemích ES. Zabránění kontaminace výrobního zařízení, zvláštní evidence výroby pokusných směsí, jejich zřetelné označování i oddělené uskladnění mají za účel omezit rizika, ke kterým by mohlo dojít v případě, že by např. novou zkoušenou látkou, jejíž účinky nejsou dosud plně známy, byly znečištěny běžně vyráběné a prodávané krmné směsi.
K § 22
V zájmu zajištění základních občanských práv a svobod a právní jistoty subjektů je nezbytné, aby se na rozhodování o jejich právech a povinnostech vztahovaly předpisy o správním řízení. Tím je zabezpečena i možnost přezkumu těchto rozhodnutí soudem podle občanského soudního řádu, což odpovídá Listině základních práv a svobod.
K § 23
Ústav provádí registraci krmiv a jejich výrobců a od roku 1992 provedl odbornou státní kontrolou soubornou registraci všech v České republice působících výrobců a dovozců krmiv, doplňkových látek a premixů. Tato registrace pokračuje průběžně dále.
Doba jednoho roku od nabytí účinnosti zákona stanovená pro upřesnění registrace a přizpůsobení výroby podle podmínek zákona o krmivech a jeho prováděcích vyhlášek je plně postačující.
K § 24
Na základě zmocňovacích ustanovení
jsou zpracovány návrhy dvou prováděcích
vyhlášek a to vyhlášky Ministerstva zemědělství,
kterou se provádí zákon o krmivech a vyhlášky
Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví
metody odběru vzorků a metody laboratorního
zkoušení krmiv, doplňkových látek
a premixů.
Součástí obou vyhlášek jsou přílohy obsahující technické parametry na krmiva, doplňkové látky a premixy, resp. na způsoby provádění zkoušek podle zákona včetně metodických postupů při odběru vzorků v rámci odborného dozoru nad krmivy, doplňkovými látkami a premixy.
K § 25
Předkládaná právní úprava je velmi aktuální a měla by nabýt účinnosti conejdříve. Hlavním důvodem je ochrana potravního řetězce, spotřebitele a trhu a vyžadují to i mezinárodní předpisy, jimž je nutno náš právní řád přizpůsobit. Včasné přijetí zákona je prospěšné i pro podnikatele, kterým umožní lépe realizovat své výrobky v členských zemích ES a v zemích ESVO.
Příloha DZ
Směrnice Rady ES o používání a oběhu krmných surovin
včetně přílohy se seznamem a kvalitativními požadavky povolených krmiv (77/101/EEC a úpravy 79/372/EEC, 79/797/EEC, 80/510/EEC, 82/937/EEC, 83/087/EEC, 86/354/EEC, 87/234/EEC, 90/654/EEC)
Směrnice Rady ES o používání a oběhu určitých (netradičních)
krmných surovin včetně přílohy se seznamem a kvalitativními požadavky povolených výrobků
(82/471/EEC a úpravy, např. 89/520/EEC, 90/439/EEC, 90/654/EEC, 93/026/EEC,93/056/EEC, 93/074/EEC)
Směrnice Rady ES stanovící požadavky pro posuzování určitých
výrobků (krmných surovin) určených pro výživu zvířat
(83/228/EEC a úprava 94/039/EC)
Směrnice Rady ES o doplňkových látkách v krmivech a ve
výživě zvířat včetně příloh I. a II. se seznamem a podmínkami užití látek a přílohy III. s minimálními požadavky na výrobce doplňkových látek, premixů a krmných směsí obsahujících tyto látky (70/524/EEC a úpravy, např. 92/064/EEC, 92/099/EEC, 92/113/EEC, 93/027/EEC, 93/055/EEC, 93/107/EEC, 93/114/EEC, 94/017/EC, COM 93/587 final)
Dokument Rady ES stanovící podmínky (okruh otázek) pro
povolovací řízení pro doplňkové látky (EEC Doc. 1560/VI/71-D)
Směrnice Rady ES stanovící požadavky pro posuzování
doplňkových látek určených pro výživu zvířat
(87/153/EEC a její úprava 94/040/EC) a následná související:
Směrnice Rady ES o průniku geneticky modifikovaných
organizmů do životního prostředí (90/220/EEC a její úprava 94/015/EC)
Směrnice Rady ES o uvádění krmných směsí do oběhu včetně
přílohy s požadavky na jakost, označování, tolerance
(79/373/EEC a úpravy, např. 87/235/EEC 90/044/EEC, 90/654/EEC, 93/074/EEC) a následná související:
Směrnice Komise ES stanovící seznam hlavních krmných surovin
obvykle používaných pro výrobu krmných směsí pro jiná než domácí zvířata (92/087/EEC) a následná související:
Směrnice Komise ES stanovící kategorie krmných surovin
použitelných pro účely označování krmných směsí pro domácí zvířata
(82/475/EEC)
Směrnice Komise ES o uvádění krmných směsí v neuzavřených
obalech a nádobách do oběhu (80/511/EEC)
Směrnice Rady ES stanovící max. obsahy nežádoucích látek
a surovin v krmivech a krmných směsích včetně příloh se seznamem těchto látek a surovin a jejich max. povolených obsahů v krmivech
(74/063/EEC a úpravy, např. 91/126/EEC, 91/132/EEC, 92/063/EEC, 92/088/EEC, 93/074/EEC, 94/016/EC, COM 93/587 final)
Rozhodnutí Komise ES stanovící seznam zakázaných komponentů
do krmných směsí
(91/516/EEC a úprava 92D0508/EEC)
Směrnice Rady ES o zákazu určitých látek s hormonálními
účinky a látek s thyreostatickým účinkem (81/602/EEC)
Směrnice Komise ES o krmivech pro zvláštní účely výživy
zvířat ("dietní krmiva")
(93/074 EEC a její úprava 94/039/EC)
Směrnice Rady ES o používání a uvádění do oběhu enzymů,
mikroorganizmů a jejich přípravků určených pro výživu zvířat
(93/113/EC)
Směrnice Komise ES pro stanovení výpočtu obsahu energie ve
směsích pro drůbež
(86/174/EEC)
Směrnice Rady ES o zavedení jednotných metod pro odběr
vzorků a analytických metod pro úřední zkoušení krmiv
(70/373/EEC a úpravy, např. 73D0101(01)EEC, 85R3768/EEC)
Směrnice Komise ES stanovící jednotné metody odběru vzorků
pro úřední zkoušení krmiv
(76/371/EEC)
Směrnice Komise ES stanovící jednotné analytické metody pro
úřední zkoušení krmiv
(71/250/EEC a dalších 12 samostatných směrnic s jejich úpravami)
Směrnice Rady ES stanovící podmínky pro výrobu, uvádění do
oběhu a používání medikovaných krmiv v zemích ES
(90/167/EEC s přílohami)
Rozhodnutí Komise ES zakazující používat jako bílkovinné
krmivo krmné suroviny získané kultivací kvasinky rodu Candida na n-alkánech (85/382/EEC)
Nařízení Rady ES stanovící podmínky a způsob povolování
určitých kategorií výrobních provozů pro výrobu krmiv
(COM 93/587 final)
Směrnice Rady ES stanovící požadavky na provádění úředního
dozoru v oblasti výroby krmiv a výživy zvířat