kterým se mění a doplňuje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 1 včetně poznámky č. 1 zní:
"(1) K nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky (dále jen "katastr")1) se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva.
1) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. ./1995 Sb.".
2. V § 1 odst. 2 se slova "zákony národních rad" nahrazují slovy "zvláštní zákon 1)".
3. § 4 včetně poznámky č. 2 a 3 zní:
(1) Účastníky řízení o povolení vkladu (dále jen "účastníci řízení") jsou účastníci toho právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru.
(2) Řízení o povolení vkladu je zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení, nebo některého z nich, katastrálnímu úřadu.
(3) Návrh na zahájení řízení musí obsahovat
a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen,
b) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzických osob nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení,
c) označení práv, která mají být zapsána do katastru.
(4) Přílohou návrhu musí být
a) listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru nebo její úředně ověřený opis (kopie)2), v počtu o dva větším než je počet účastníků řízení; jedná-li se o směnu nemovitostí evidovaných v obvodu více katastrálních úřadů, ještě o dva větším pro každý další katastrální úřad,
b) plná moc, je-li účastník řízení zastoupen zmocněncem,
c) výpis z obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud je účastníkem řízení právnická osoba, jejíž vznik je podmíněn zápisem do takového rejstříku, nebo úředně ověřený opis (kopie)2) takového výpisu,
d) listina prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat s předmětem právního úkonu, jehož právní účinky nastaly před 1. lednem 1993 nebo úředně ověřený opis (kopie)2) takové listiny,
e) úředně ověřený překlad3) listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud tato listina není sepsána v českém jazyce,
f) další doklady o nemovitosti, pokud si je katastrální úřad vyžádá.
(5) Katastrální úřad řízení zastaví, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě neodstraní nedostatky návrhu.
2) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
3) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.".
4. § 5 odst. 1 včetně poznámek č. 4 a 5 zní:
"(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda
a) navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů v katastru,
b) navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předložených listin,
c) právní úkon, týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva je určitý a srozumitelný ,
d) právní úkon je učiněn v předepsané formě,
e) účastníci řízení jsou oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu,
f) účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu 4) ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu,
g) k právnímu úkonu účastníka řízení byl udělen souhlas podle zvláštního předpisu.5)
4) Např. § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 10 odst. 1 písm. c) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.
5) Např. § 28 občanského zákoníku.".
5. V § 5 odst. 4 se slova "smlouvy nebo jiným oprávněným osobám" nahrazují slovem "řízení".
6. V § 7 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Práva, která se do katastru zapisují podle § 1 odst. 2 na základě zvláštního zákona, se zapisují způsobem obdobným záznamu.".
7. § 9 a 10 včetně poznámek č. 6 až 10 znějí:
(1) Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, finančního úřadu či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána
a) na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí,6) na základě usnesení o povolení ochranné lhůty v konkursním řízení,7) na základě usnesení o prohlášení konkursu,8) na základě u soudu podaného návrhu na vyrovnání,9) na základě usnesení o nařízení předběžného opatření10) nebo na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru,
b) na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle § 7.
(2) Při zápisu poznámkou se postupuje přiměřeně podle § 8.
6) § 335 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 171/1993 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb.
7) § 5a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.
8) § 13 zákona č. 328/1991 Sb.
9) § 46 zákona č. 328/1991 Sb.
10) § 74 zákona č. 99/1963 Sb.
Poznámku vymaže katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, finančního úřadu či k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její vyznačení pominuly.".
8. § 11 zní:
Ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1.1.1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti.".
9. § 12 odst. 1 zní:
"(1) Katastrální úřad vyznačí v katastru nejpozději následující pracovní den po doručení listiny, na jejímž podkladě se provádí zápis do katastru, že právní vztahy jsou dotčeny změnou.".
10. Pokud se v zákoně používá výrazu "příslušný orgán republiky", nahrazuje se výrazem "katastrální úřad".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.1996.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
Cílem navrhované novely je odstranit některé nedostatky tohoto zákona, jak vyplynuly z jeho uplatňování v praxi, usnadnit činnost katastrálních úřadů, které zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí provádějí, současně posílit právní jistoty občanů a provést úpravy související s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky.
Nedostatky současného zákona, na které předložený návrh novely reaguje, spočívají především
a) v nedostatečném výčtu odchylek od správního řádu při řízení o povolení vkladu, které je řízením o listině a tedy svou povahou značně specifické,
b) v nejasném a neúplném výčtu přezkoumávaných skutečností v řízení o povolení vkladu,
c) v nevhodné úpravě zápisu poznámkou,
d) v předpokladu dobré víry tam, kde není.
Aplikace navrhovaných změn si nevyžádá dodatečné nároky na financování ze státního rozpočtu ani na zvýšení počtu zaměstnanců orgánů státní správy.
II. Zvláštní část
K článku I
K bodu 1
Vzhledem k tomu, že § 1 odst. 1 obsahuje taxativní výčet práv k nemovitostem, která se zapisují do katastru, lze ustanovení o zápisu "jiných práv, pokud byla zřízena jako věcná práva k nemovitostem", vypustit. Do katastru lze zapisovat práva jen k těm nemovitostem, které jsou v katastru evidovány.
K bodu 1 a 2
Dikci § 1 bylo nutné upravit v souvislosti s rozdělením České a Slovenské Federativní republiky k 1.1.1993.
K bodu 3
K § 4 odst. 1
Na řízení o povolení vkladu se vztahuje zákon o správním řízení (správní řád), pokud zákon nestanoví jinak. V § 14 odst. 1 správního řádu jsou účastníci správního řízení vymezeni velice široce, což naprosto nevyhovuje řízení o povolení vkladu. Účastníky řízení by napříště neměli být ti, kteří nejsou účastníky právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru a ani ti, jimž zvláštní právní předpis zjednává práva, kterými se mohou ohradit proti právnímu stavu dovršenému zápisem do katastru, např. dovoláním se relativní neplatnosti právního úkonu, uplatněním práva proti nabyvateli apod. K § 4 odst. 2
S novým vymezením účastníků řízení je nutno upravit i okruh osob, které mohou podat návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva. Řízení již nebude moci být zahajováno na návrh "jiné oprávněné osoby", jak je stanoveno doposud v § 4 zákona, a proto je nutné tato slova vypustit. Z dosavadní praxe vyplynulo, že je vhodnější, aby řízení bylo zahajováno na společný návrh účastníků řízení, neboť potom není nutné vyrozumívat ve smyslu správního řádu ostatní účastníky řízení o zahájení řízení. Proto je dikce upravena tak, aby byl preferován společný návrh účastníků řízení, i když se připouští, aby návrh podal i některý účastník řízení samostatně. Současně se zakotvuje nutnost písemné formy návrhu na zahájení řízení a vylučuje se tak možnost telefonického nebo telegrafického návrhu, kterou připouští správní řád.
K § 4 odst. 3 a 4
V současné době nejsou v zákoně stanoveny další náležitosti návrhu, na základě kterého se zahajuje řízení o povolení vkladu, jak to připouští v § 19 odst. 2 správní řád. Náležitosti návrhu a doklady, které je nutné k návrhu připojit, stanoví pouze prováděcí vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb. Prováděcí předpis nemůže však zakládat povinnost tyto doklady přiložit k návrhu, neboť je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Z tohoto důvodu se náležitosti návrhu a přílohy, které je nutné k návrhu přiložit, stanoví nově zákonem. Doposud bylo možné, že navrhovatel mohl odmítnout předložit potřebné doklady a katastrální úřad neměl možnost si je na navrhovateli vynutit. Ve smyslu správního řádu by si je měl opatřit katastrální úřad sám, což je nereálné, neboť nikdo jiný než účastník řízení nemá možnost některé doklady předložit. Protože k řízení dochází z iniciativy účastníka řízení a v jeho zájmu, je i z tohoto důvodu na něm, aby poskytl katastrálnímu úřadu potřebnou součinnost a potřebné doklady předložil.
K § 4 odst. 5
V případě nečinnosti účastníků řízení nelze podle správního řádu v řízení o povolení vkladu rozhodnout ve věci, pokud katastrální úřad nemá k takovému rozhodnutí dostatek podkladů. Nelze ovšem ani řízení zastavit, neboť k tomu je potřebný souhlas všech jeho účastníků. Proto řízení doposud zůstává přerušeno až do doby předložení dokladů potřebných pro rozhodnutí. Pokud by však doklady předloženy nebyly, nelze řízení žádným způsobem ukončit, pokud některý z účastníků by nedal souhlas k zastavení řízení. Dokud není řízení o povolení vkladu ukončeno,nelze u dotčených nemovitostí odstranit tzv. "plombu", vyznačenou v katastru podle § 12 zákona, a tedy ani provádět další zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Tím jsou znemožněny veškeré další majetkoprávní dispozice s dotčenými nemovitostmi. Při rozsáhlejším zneužití tohoto nedostatku současné právní úpravy hrozí "zaplombování" katastru a tím i zablokování majetkoprávních dispozic s nemovitostmi. Proto je nutné, aby v případě nečinnosti účastníků měl katastrální úřad možnost řízení ukončit a odstranit z katastru "plombu". Navrhuje se proto, aby katastrální úřad mohl v tomto případě řízení zastavit.K bodu 4
K § 5 odst. 1
Dosavadní výčet skutečností přezkoumávaných podle § 5 odst. 1 nebyl pro řízení o povolení vkladu zcela vhodný. Působil nejasnosti ohledně rozsahu přezkoumání, a vzhledem k tomu, že řízení o vkladu je řízení o listině, kterou má katastrální úřad možnost porovnat pouze s dosavadním stavem zápisů v katastru, nikoli s objektivně existující skutečností, byl požadavek na přezkoumání ve stávajícím rozsahu neuskutečnitelný.
Např. v případě kupní smlouvy není možné oprávnění prodávajícího nakládat s nemovitostí objektivně prověřit, protože vlastnické právo může být založeno nebo zrušeno i na základě skutečností, které nepodléhají řízení o povolení vkladu ani jiné ingerenci státu, a o nichž katastrální úřad nemá možnost bez potřebné součinnosti vlastníka nijak dozvědět. Katastrální úřad má pouze možnost zjistit, zda osoba, která nemovitost prodává, je jako vlastník v katastru zapsána, nikoli zda opravdu vlastníkem je. Katastrální úřad dosud také nemohl odepřít zápis převodu vlastnického práva k nemovitosti, pokud prodávající vlastník prokázal nabytí nemovitosti, ale nepředložil katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě může být nemovitost, která je předmětem smlouvy, v katastru evidována. Potom mohla nastat paradoxní situace, kdy katastrální úřad byl nucen vklad povolit, ale nemohl ho provést.
Dosavadní požadavek přezkoumat listinu z hlediska, zda smluvní projevy účastníků jsou dostatečně určité a srozumitelné vzbuzoval nejistotu, zda mají být přezkoumána i ta ustanovení smlouvy, která se netýkají práva, které má být do katastru zapsáno. Navrhované znění tuto nejistotu odstraňuje.
Podmínky povolení vkladu podle písmen f) a g) vystihují úplněji skutečnosti, které byly dosud zahrnuty pod hledisko omezení smluvní volnosti. Vlastník nemovitosti nebo jiný oprávněný se může zavázat k určitým omezením vůči určité osobě též smluvně. Katastrální úřad však nemůže o obligačních závazcích být informován, nemůže být garantem dodržování obligačních závazků a v řízení o povolení vkladu k nim přihlížet. Případné nedodržení obligačních závazků sankcionuje zákon jiným způsobem než zásahy správních orgánů do závazkových vztahů.
K bodu 5
K § 5 odst. 4
Dikci ustanovení je nutné upravit vzhledem k novému znění § 4 odst. 1.
K bodu 6
Zákon taxativně vyjmenovává v § 1 odst. 1, která práva se do katastru zapisují a druhy těchto zápisů rozlišuje na zápisy vkladem a záznamem. Pokud se do katastru zapisují i jiná práva na základě zvláštního zákona, stanoví se, že tato práva se zapisují způsobem obdobným záznamu.
K bodu 7
K § 9 a 10
Smysl poznámky je dvojí. Rozhodnutí soudů, která zakazují vlastníkovi nebo jinému oprávněnému nakládat s nemovitostí potřebuje mít katastrální úřad zapsána poznámkou v katastru, aby o nich věděl a mohl k nim přihlížet v řízení o povolení vkladu. Zápis dalších skutečností má informovat o možných právních vadách nemovitostí a usnadnit situaci tomu, kdo není v katastru zapsán jako vlastník nebo jiný oprávněný, ale určení takového práva se domáhá u soudu, pokud bude v tomto řízení úspěšný. Zápis usnesení o povolení ochranné lhůty a o prohlášení konkursu v konkurzním řízení má upozornit na oprávnění věřitelů odporovat právním úkonům dlužníka, pokud zkracují možnost uspokojení jejich pohledávek.
Dosavadní taxativní výčet skutečností zapisovaných poznámkou je vzhledem k účelu poznámky nevyhovující. Se zahájením řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti nejsou spojeny žádné právní následky. Pojem zahájení řízení vyhlášením konkursu proti vlastníkovi nemovitosti právní řád nezná. Zahájení vyvlastňovacího řízení je skutečnost, která v budoucnu může znamenat transformaci věcného práva k nemovitosti v nárok na náhradu, a tedy znehodnotit či naopak zhodnotit nemovitost. Skutečností, které mohou v budoucnu zhodnotit či znehodnotit nemovitost je ovšem veliké množství, potenciální vlastník má možnost zjistit je jiným způsobem než nahlédnutím do katastru a jejich zápis poznámkou neodpovídá charakteru skutečností, které se poznámkou do katastru zapisují.
Rovněž procesní postup podle § 9, kdy ten, v jehož prospěch má být poznámka zapsána, je odkázán výhradně na to, zda soud rozhodnutí nebo oznámení doručí katastrálnímu úřadu, se vzhledem k pomalosti úředního postupu v praxi neosvědčil. Mimoto soudy nemají v řadě případů uloženu povinnost zasílat výše uvedená usnesení nebo oznámení katastrálním úřadům.
Procesní postup zápisu poznámky podle § 10 také není zcela vyhovující. Předpokládá, že ten, v jehož zájmu má být poznámka vyznačena, nejprve musí navštívit katastrální úřad a tam tvrdit, že je oprávněn v právním vztahu. Pokud své tvrzení nemůže hodnověrně prokázat, katastrální úřad ho vyzve, aby do jednoho měsíce podal žalobní návrh u soudu, a teprve po splnění všech těchto podmínek katastrální úřad provede v prospěch navrhovatele na základě podaného žalobního návrhu zápis poznámkou v katastru. Navrhovaná úprava připouští zápis poznámkou i v případě, že se navrhovatel svého práva domáhá přímo u soudu.
Rovněž u výmazu poznámky připouští navrhovaná úprava jednak úřední postup, jednak osobní iniciativu vlastníka nebo jiného oprávněného.
K bodu 8
K § 11
Dosavadní právní úprava podle § 11 vnucuje dobrou víru i tomu, kdo vychází ze zápisu v katastru a přitom ví, že zápis neodpovídá skutečnosti. Takové ustanovení je nemorální a odporuje konstrukci dobré víry v našem právním řádu. Navrhovaná úprava tento nedostatek odstraňuje.
K bodu 9
K § 12
Ust. § 12 odst. 1 je duplicitní s ust. § 5 odst. 4 katastrálního zákona, ale dikce nejsou shodné. Z tohoto důvodu je přesněji formulován § 12 odst. 1 a ust. § 5 odst. 4 katastrálního zákona se vypouští přímo novelou katastrálního zákona.
K bodu 10
Úprava vlastnických práv patřila v roce 1992 do působnosti České a Slovenské Federativní Rebubliky, zatímco katastr patřil do působnosti republik. Z tohoto důvodu byl v zákoně užíván důsledně termín "příslušný orgán republik", neboť teprve příslušný zákon České republiky a Slovenské republiky měl stanovit, který příslušný orgán bude katastr vést. S rozdělením federace ztrácí opodstatnění užívat termín "příslušný orgán republiky", a proto se tato slova nahrazují slovy "katastrální úřad", do jehož působnosti patří § 5 písm. a) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, státní správa katastru
K článku II
Vzhledem k naléhavosti navrhované právní úpravy se doporučuje stanovit účinnost dnem 1.1.1996.