kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), se mění a doplňuje takto:
1. § 2 včetně poznámek č. 2) až 2f) zní:
(1) V katastru se evidují
a) pozemky v podobě parcel,
b) budovy spojené se zemí pevným základem, a to
1. budovy, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo,
2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele,
c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona.2)
d) rozestavěné budovy, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo c), požádá-li o to vlastník nemovitosti (dále jen "vlastník") nebo jiná osoba oprávněná z právního vztahu (dále jen "jiný oprávněný").
(2) V katastru se neevidují drobné stavby.2a)
(3) Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělské pozemky"), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
(4) K nemovitostem evidovaným v katastru se do katastru zapisují
a) právní vztahy zapisované podle zvláštního zákona,1)
b) nájmy a výpůjčky zemědělských a lesních pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat alespoň pět let,
c) právo hospodaření s majetkem státu, 2b)
d) právo trvalého užívání nemovitosti, 2c)
e) správa nemovitostí ve vlastnictví státu,2d)
f) oprávnění městských částí hlavního města Prahy hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy, 2e)
g) oprávnění městských částí statutárních měst hospodařit se svěřeným majetkem statutárních měst, 2f)
h) další skutečnosti podle povahy evidované věci, které jsou na základě tohoto zákona obsahem katastru.
(5) Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.
(6) Nemovitosti důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti se evidují způsobem dohodnutým s Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.
2) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb.
2a) § 55 odst. 2 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
§ 3 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č.155/1980 Sb. a vyhlášky Federálního výboru pro životní prostředí, Ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí č. 378/1992 Sb.
2b) § 4 a násl. vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
2c) § 10 vyhlášky č. 119/1988 Sb.
2d) § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č.183/1993 Sb.
Zákon č. 113/1993 Sb.,o Fondu dětí a mládeže.
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, ve znění zákona č. 539/1992 Sb.
2e) § 20 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 8/1993 Sb.
2f) § 3 odst. 2 a § 25 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.".
2. V § 3 písm. b) se slova "parcelní čísla, druhy a výměry pozemků" nahrazují slovy "druhy pozemků, čísla a výměry parcel".
3. V § 3 písm. c) se vypouštějí slova "nemovitostí (dále jen "vlastníci")", "osobách" a "z právních vztahů (dále jen "jiní oprávnění")".
4. § 5 odst. 1 a 2 zní:
"(1) V listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny
a) pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží,
b) pozemky, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem (§ 29 odst. 3), parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu nebo scelovacího operátu, a s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží,
c) budovy označením pozemku, na němž jsou postaveny, příslušností stavby k části obce a číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití,
d) rozestavěné budovy označením pozemku, na němž jsou rozestavěny, příslušností stavby k části obce a označením, že se jedná o rozestavěnou budovu.
e) byty a nebytové prostory označením budovy,2) v níž jsou vymezeny, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v budově, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány.
(2) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení převáděné části pozemku v listině písmenem malé abecedy s odkazem na geometrický plán, kterým je vymezena, pokud z listin předložených pro zápis do katastru vyplývá realizace všech nezbytných změn právních vztahů podle takového geometrického plánu.".
5. V § 5 se vypouštějí odstavce 3 a 4. Odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 3 až 7. V nově označeném odstavci 3 se v písmenu d) slova "písm. f)" nahrazují slovy "odst. 4 písm. b)".
6. V § 5 odst. 5 se spojka "a" nahrazuje čárkou, tečka na konci věty se nahrazuje čárkou a připojují se slova "pokud se jim přiděluje a u rozestavěných budov úředně ověřené čestné prohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, že se jedná o rozestavěnou stavbu.".
7. V § 5 odst. 6 se na konci připojuje věta: "Jako vlastník rozestavěné budovy se zapisuje stavebník uvedený ve stavebním povolení, není-li jinou listinou prokázáno, že vlastníkem je jiná osoba.".
8. § 6 včetně nadpisu a poznámek č. 1Oa) a 1Ob) zní:
(1) Změna druhu pozemku se v katastru provádí na základě
a) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného (§ 10 odst. 1 písm. d), jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným státním orgánem podle zvláštních předpisů,1Oa) je-li k takové změně vyžadován,
b) rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení pozemkových úprav.1Ob)
(2) Změna způsobu využití nemovitosti, k níž není třeba rozhodnutí nebo souhlasu podle odstavce 1, se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného.
1Oa) § 32 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 a zákona č. 43/1994 Sb. § 10 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky Federálního výboru pro životní prostředí, Ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí č. 378/1992 Sb. předpisů. § 2, § 14 písm. b) a § 15 písm. b) zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.§ 31 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). § 4 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích. § 26 a 28 zákona č. ČNR 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
1Ob) § 9 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb.".
9. § 7 odst. 1 zní:
"(1) Katastrální úřad reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Revizi údajů katastru (dále jen "revize katastru") vyhlašuje příslušný katastrální úřad podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich skutečným stavem v terénu a provádí ji za součinnosti obcí, státních orgánů a za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných nebo jejich zástupců. Zjistí-li nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění.".
10. § 8 včetně nadpisu a poznámky č. 1Oc) zní:
(1) Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly
a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,
b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem.1Oc)
(2) Katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést.
(3) Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů ode dne doručení návrhu.
(4) Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému.
(5) Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost.
1Oc) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 277/1993 Sb. a č. 99/1994 Sb.".
11. Dosavadní text § 12 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"(2) Státní orgány a obce poskytují v rámci své působnosti bezplatně katastrálním úřadům na jejich žádost údaje potřebné pro vedení katastru z jimi provozovaných informačních systémů, zejména o rodných číslech a trvalých pobytech fyzických osob, identifikačních číslech a sídlech právnických osob, o číselných kódech katastrálních území, obcí a jejich částí a o popisných a evidenčních číslech budov.".
12. V § 14 odst. 7 se slova "federální ministerstvo vnitra" nahrazují slovy "Ministerstvo vnitra".
13. § 17 odst. 1 zní:
"(1) Katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu, pokud ve stanovené lhůtě nebyly proti obsahu obnoveného operátu podány námitky, nebo bylo o námitkách pravomocně rozhodnuto. Jestliže o některých námitkách nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, může katastrální úřad vyhlásit platnost obnoveného katastrálního operátu pouze za předpokladu, že tuto okolnost vyznačí v katastru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o námitkách katastrální úřad toto vyznačení odstraní.".
14. V § 22 odst. 1 se vypouští druhá věta.
15. § 22 se doplňuje odstavci 4, 5 a 6, které znějí:
"(4) Hromadné výstupy ze souboru popisných informací se poskytují státním orgánům, obcím a provozovatelům informačních systémů v rozsahu jejich působnosti. Jiným osobám se hromadné výstupy ze souboru popisných informací poskytují pouze o nemovitostech, k nimž mají vlastnické právo nebo jiné oprávnění.
(5) Hromadné výstupy ze souboru popisných informací pro potřeby výkonu státní správy se poskytují bezplatně.
(6) Hromadný výstup ze souboru popisných informací je soubor informací přesahující rozsah informací vztahující se k jednomu listu vlastnictví v jednom katastrálním území.".
16. V § 27 písm. e) se čárka na konci nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta:
"Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku.".
17. § 27 se doplňuje novými písmeny i) a j), která znějí:
"i) budovou nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
j) rozestavěnou budovou budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční a u budovy, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.".
18. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky č. 16a) zní:
Není-li v zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování podle tohoto zákona správní řád.16a)
16a) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).".
19. § 29 odst. 3 zní:
"(3) Zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se evidují do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav podle zvláštního předpisu,18) zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení. Údaje zjednodušené evidence se považují za součást katastrálního operátu.".
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., 94/1988, zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990, zákona č. 105/1990, zákona č. 116/1990, zákona č. 87/1991, zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. se mění a doplňuje takto:
V § 133 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 2b) zní:
"(3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí,2b) nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.
2b) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. ./1995 Sb.".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1996
I. Obecná část
Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993. Cílem navrhované novely je odstranění určitých nejasností a nedostatků, které vyšly najevo při jeho dosavadním uplatňování zákon v praxi.
Jedním z nedostatků dosavadní právní úpravy je způsob vymezení předmětu evidence v katastru. Zatímco evidencí v katastru se rozumí soupis, popis a zobrazení nemovitostí v katastrální mapě, dosavadní výčet zahrnoval jako předmět evidence i katastrální území, která ovšem nejsou věcmi, a právní vztahy, které rovněž nejsou věcmi a navíc je nelze výše popsaným způsobem evidovat. Proto se nově stanovuje, že v katastru jsou evidovány zákonem vyjmenované druhy nemovitostí. Evidence těchto nemovitostí je uspořádána podle katastrálních území. K takto evidovaným nemovitostem se do katastru zapisují práva a další skutečnosti stanovené právními předpisy.
Nejasně jsou doposud vymezeny stavby, které se v katastru evidují. Proto se zpřesňuje vymezení staveb, které podléhají evidenci v katastru. Zároveň se navrhovanou úpravou vytváří zákonný podklad pro evidování rozestavěných budov, a to pro případy, kdy vlastník rozestavěné budovy o její evidování v katastru požádá. Tím se vytvářejí zákonné podmínky pro zápis zástavního práva k rozestavěným budovám. Tato změna umožní stavebníkům ručit za hypotéční úvěr i rozestavěnou budovou a usnadní tak jejich situaci v případě, že za hypotéční úvěr nemohou ručit jiným způsobem.
Podle ustanovení občanského zákoníku je samostatnou nemovitou věcí odlišnou od pozemku též každá stavba spojená se zemí pevným základem. Staveb spojených se zemí pevným základem je v našem státě veliké množství. V bývalém pozemkovém katastru byly evidovány pouze pozemky a v evidenci nemovitostí, která na pozemkový katastr navázala, byly evidovány pouze určité druhy staveb.
V současné době je především potřebné založit úplnou evidenci pozemků. V dnešní době je cca 12 milionů pozemků evidováno pouze zjednodušeným způsobem, tedy tak, že tyto pozemky nejsou zobrazeny v katastrální mapě, ale jsou evidovány odkazem na historické dokumenty, v nichž lze zjistit tvar, polohu, výměru a druh pozemku a označení, pod kterým byl pozemek veden v těchto historických dokumentech. Proto nelze z finančních ani kapacitních důvodů zároveň zaměřit a zaevidovat nad rámec vymezený navrhovaným zákonem další druhy staveb spojených se zemí pevným základem. Občanský zákoník ovšem jako obligatorní podmínku převodu vlastnického práva k nemovitosti požaduje vklad do katastru. Tento požadavek se týká i nemovitostí, které se v katastru podle zákona neevidují. Tím je prakticky znemožněn smluvní převod vlastnického práva k těmto nemovitostem. Navrhuje se proto umožnit převod vlastnického práva i k takovým nemovitostem, a to přímou novelou občanského zákoníku. Podle navrhované úpravy by vlastnické právo k těmto nemovitostem přecházelo účinností uzavřené smlouvy. Požadavek písemné formy takové smlouvy s projevy vůle účastníků na téže listině zůstává zachován. Problematika katastru není právem Evropské unie upravena. Jednotlivé členské státy Evropské unie mají oblast evidování nemovitostí upravenu vlastními zákony. Právní úprava v jednotlivých zemích se liší s ohledem na jejich národní tradice a historický vývoj evidování nemovitostí. Převážně mají jednodušší evidenční systémy, a to jednak proto, že se soustřeďují převážně pouze na evidování pozemků, a dále z toho důvodu, že na rozdíl od naší republiky neprošly obdobím, v němž byly evidované pozemky vymezeny uživatelskou a nikoli vlastnickou hranicí.
V navrhovaném zákoně bylo nutné provést úpravy související s rozdělením České a Slovenské Federativní republiky k 1. lednu 1993. Tyto změny se týkají změn názvu ústředních orgánů státní správy. Ministerstva, která měla dříve působnost na území celé federace, se změnila na ministerstva s působností pro Českou republiku a tato skutečnost se odrazila i v jejich názvu.
Aplikace navrhovaných změn si nevyžádá dodatečné nároky na financování ze státního rozpočtu ani na zvýšení počtu zaměstnanců orgánů státní správy.
II. Zvláštní část
K článku I
K bodu 1
K § 2
Dosavadní právní úprava v § 2 vymezuje jako předmět evidence v katastru nemovitostí zároveň některé věci nemovité, územní jednotky, v jejichž rámci se evidence provádí a výčet evidovaných práv k těmto věcem. Navrhovaná úprava předpokládá samostatné vymezení věcí, které se evidují v katastru, samostatné vymezení územních jednotek, v jejichž rámci je evidence prováděna, a samostatné vymezení skutečností, které se k evidovaným věcem zapisují do katastru. Taková úprava je přehlednější.
K § 2 odst. 1
Dosavadní právní úprava, určující, které stavby spojené se zemí pevným základem se podle § 2 odst. 1 písm. c) bod 2 evidují v katastru, je pro svou malou srozumitelnost zdrojem značné právní nejistoty.
Právní nejistotu v případě smluvního převodu staveb prohlubuje okolnost, že stavbou je např. opěrná zeď, podzemní a liniová stavba, vedení inženýrských sítí, kolejové těleso, propustek, hráz rybníka, sloup nebo stožár, studna, septik, důl či lom, plot s podezdívkou atd. Není přitom jasné, která z těchto staveb je spojena se zemí pevným základem, která je spojena se zemí základem, který není možno označit za pevný, která je se zemí spojena již tím, že je umístěna v zemi, a která není se zemí spojena vůbec. Proto se navrhuje nově vymezit stavby, které se evidují v katastru.
Navrhovaná úprava oproti dosavadní nepovažuje za stavby evidované v katastru takové stavby, které jsou pouze zobrazeny svým půdorysem v katastrální mapě a o nichž není vedena žádná informace v souboru popisných informací. Takto zobrazené stavby je třeba považovat za další prvky polohopisu a nikoli za předmět evidence, protože o nich z evidence není patrné, o jakou stavbu se jedná, kdo je jejím vlastníkem a bez zápisu do souboru popisných informací není k takové stavbě možno do katastru zapsat ani žádná práva podle zákona o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
Nepřijetím zpřesněného vymezení rozsahu staveb evidovaných v katastru navrhovaným způsobem by nadále přetrvávaly pochybnosti, zda určité stavby v katastru evidovat či nikoli. Zároveň by hrozilo nebezpečí přeměny katastru z evidence pozemků a důležitých staveb v evidenci sloupů, plotů, propustků, hrobek, pouličních lamp, septiků, zemních úprav, zpevněných ploch, opěrných zídek atp. Protože tyto a podobné stavby v evidenci nemovitostí, ani v bývalých pozemkových evidencích nikdy evidovány nebyly, vyvolala by potřeba jejich doplnění v celostátním měřítku potřebu zaměstnat tisíce dalších zeměměřičů při jejich zaměřování, sepisování a evidování.
Navrhovaná úprava dále stanoví, že pozemky jsou v katastru evidovány jako parcely, což je v souladu se zavedenou praxí, ale v zákoně to dosud zmíněno nebylo.
S ohledem na nutnost umožnit poskytování úvěrů zajištěných zástavním právem na rozestavěné budovy se obsah katastru proti dosavadnímu stavu rozšiřuje o rozestavěné budovy.
K § 2 odst. 2
Výslovně se stanoví, že v katastru se neevidují drobné stavby.
K § 2 odst.3
V samostatném odstavci se vymezují druhy pozemků.
K § 2 odst. 4
Přesněji se vymezují skutečnosti, které se zapisují k evidovaným nemovitostem. Dosud se právo hospodaření s majetkem státu, právo trvalého užívání nemovitosti a správa nemovitostí ve vlastnictví státu zapisovaly do katastru ve smyslu ust. § 36 odst. 1 prováděcí vyhlášky č. 126/1993 Sb. jako práva související s právy zapisovanými podle zákona č. 265/1992 Sb. Zápis těchto práv má však být upraven zákonem, nikoliv pouze prováděcím předpisem. Navrhovaná úprava tento nedostatek odstraňuje. Zápis se bude provádět způsobem obdobným záznamu.
K bodu 2
V textu zákona je použit chybně termín "výměra pozemku" místo správného "výměra parcely". Rozdíl mezi pozemkem a parcelou vyplývá z ustanovení § 27 písm. a) a b).
K bodu 3
Legislativní zkratky byly zavedeny již v § 2 odst.1 písm. d).
K bodu 4
K § 5
Navrhovaná úprava zpřesňuje, jak musí být označeny nemovitosti v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru. Zároveň doplňuje, jak mají být v listinách uvedeny pozemky, které jsou nebo mají být evidovány v katastru zjednodušeným způsobem.
K bodu 5
Odstavce 3 a 4 § 5 se vypouštějí jako nadbytečné. V nově označeném odstavci 3 se upravuje odkaz podle navrhované úpravy v § 2 odst. 4.
K bodu 6
K § 5 odst. 5
Text se zpřesňuje v souvislosti s novým vymezením staveb evidovaných v katastru.
K bodu 7
V souvislosti s úpravou rozestavěných budov se upravuje způsob zápisu vlastníka do katastru.
K bodu 8
K § 6
Doposud byla změna druhu pozemku upravena v § 27 prováděcí vyhlášky č. 126/1993 Sb. Jedná se o způsoby provádění změn druhu pozemků, jež pro svůj zásadní dopad patří do zákona. Se změnou druhu pozemku souvisí i změna způsobu využití nemovitosti.
K bodu 9
K § 7 odst. 1
Vypouští se dosavadní text § 6 o prověřování změn údajů katastru zapsaných v tzv. "záznamu změn", neboť toto ustanovení je duplicitní s ustanovením § 7. Prověřování těchto změn je totiž součástí revize údajů katastru, a proto se provádí již podle ustanovení § 7. S vypuštěním textu § 6 je nutné upravit i § 7 odst. 1.
Stanovení jednotného pětiletého cyklu pro plošnou revizi katastru na celém území České republiky již neodpovídá potřebám vedení katastru a v současné době ani kapacitním možnostem katastrálních úřadů. Revizi údajů katastru je třeba provádět v jednotlivých katastrálních územích především tam, kde je to nejvíce potřeba. Považuje se tedy za vhodné svěřit stanovení revize katastru příslušným orgánům státní správy.
K bodu 10
K § 8
Dosavadní úprava opravy chyb v § 8 je nejasná a způsobuje v praxi značné těžkosti. Zákon vymezuje chybu nejasně. Také není upraveno, jak postupovat v případě, že katastrální úřad zjistí, že se o chybu nejedná, a proto žádosti o opravu chyby nelze vyhovět. Navrhovaná úprava uvedené nedostatky odstraňuje.
K bodu 11
K § 12 odst. 2
K zabezpečení efektivního výkonu státní správy na úseku katastru je třeba rozšířit součinnost státních orgánů s orgány katastru nemovitostí na poskytování údajů z jimi provozovaných informačních systémů, pokud obsahují informace, které jsou obsahem katastru nemovitostí, aby tyto údaje nemusely katastrální úřady nákladně a přitom duplicitně zjišťovat.
K bodu 12
Úprava souvisí s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky k 1.1.1993.
K bodu 13
K § 17 odst. 1
Dosavadní právní úprava umožňuje vyhlásit platnost obnoveného operátu až po úplném ukončení řízení o všech podaných námitkách. V případě, že byť i jeden sporný případ není pravomocně uzavřen, je třeba od dokončení obnovy i po několik měsíců udržovat současně starý i obnovený katastrální operát, což je nákladné a neúčelné. Navrhovaná úprava tento nedostatek odstraňuje, aniž by oprávněnou osobu zkracovala v právech na uplatnění námitek a dokončení řízení o nich.
K bodu 14
K § 22 odst. 1
Dosavadní úprava podle § 22 odst. 1 striktně zakazuje poskytovat informace o nemovitostech, u nichž katastrálnímu úřadu byla doručena listina pro zápis vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zákona č. 265/1992 Sb. V takovém případě nemůže katastrální úřad do skončení řízení o zápisu listiny podat informaci o dotčené nemovitosti ani pro potřeby řízení o této nemovitosti před jiným orgánem, i když na výsledku řízení závisí někdy i výsledek současně probíhajícího řízení před katastrálním úřadem. Nemůže poskytnout ani informaci finančnímu úřadu podle § 34 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. Navrhovaná úprava tento nedostatek odstraňuje.
K bodu 15
K § 22 dost. 4
Navrhuje se doplnit ustanovení § 22 o úpravu rozsahu poskytování hromadných výstupů ze souboru popisných informací.
K § 22 odst. 5
Jednoznačně se stanoví, které hromadné výstupy se poskytují bezplatně. Jedná se o výstupy, které se poskytují pro potřeby výkonu státní správy a to v rozsahu stanoveném v odstavci 5.
K § 22 odst. 6
Definuje se hromadný výstup ze souboru popisných informací.
K bodu 16
K § 27 písm.e)
Výměry parcel, které převzal katastr nemovitostí z bývalých pozemkových evidencí, byly na většině území zjištěny graficky z map vyhotovených v měřítku 1:2880. Při grafickém zjišťování výměry se postupovalo tak, že byl zjištěn obsah zobrazení příslušné parcely na mapě a vynásobením této výměry s využitím měřítka mapy byla určena výměra pozemku. Přesnost takto zjištěné výměry je proto limitována přesností zobrazení příslušné parcely v mapě a přesností odměření výměry z této mapy. Při novém geometrickém určení dochází k zaměření stávajících hranic přesnými moderními metodami a zároveň k novému přesnějšímu určení výměr parcel. Nově určená výměra se od původní může značně lišit, aniž došlo v terénu ke změně tvaru a polohy hranic pozemků, tedy aniž se změnil rozsah vlastnictví. Tato okolnost není obecně známa. Vlastníci, u nichž zpřesněním výměry jejich parcely došlo ke zmenšení výměry evidované v katastru, chápou tuto skutečnost jako křivdu, i když před a po provedení zpřesnění výměry vlastní stále stejný pozemek a jejich vlastnické právo tedy není žádným způsobem dotčeno. K tomu přispěla i praxe nedávných let, kdy byla státem pevně stanovena cena za m2 pozemku. Se zpřesněním výměry parcely se tedy měnila i její cena. Tím se utvrzovala nesprávná představa, že předmětem právních vztahů jsou m2, a ne pozemky.
K bodu 17
K § 27 písm. i)
Z požadavku na jasné a srozumitelné vymezení staveb, které se evidují v katastru, vyplývá potřeba definovat budovu pro účely katastrálního zákona.
K § 27 písm. j)
V souvislosti s evidencí rozestavěných budov v katastru je nutné definovat rozestavěnou budovu.
K bodu 18
V zákoně nebylo dosud výslovně uvedeno, v jakém rozsahu se vztahuje na řízení podle tohoto zákona správní řád. Navrhovanou novelou se tento nedostatek odstraňuje.
K bodu 19
K § 29 odst. 3
Navrhované znění přesněji vymezuje dokumenty sloužící jako podklad pro evidování pozemků ve zjednodušené evidenci. Zároveň odstraňuje pochybnost o tom, jaký charakter má zjednodušená evidence.
K článku II
Katastrální zákon stanoví, které nemovitosti se v katastru evidují, ale nestanoví, že vklad vlastnického práva do katastru lze provést jen k těm nemovitostem, které se evidují v katastru. Tato úprava náleží do působnosti občanského zákoníku, a proto se navrhuje přímá novela občanského zákoníku.
Navrhovaná úprava má poskytnout právní oporu nyní fakticky existujícímu stavu, kdy se má mlčky za to, že vlastnické právo k nemovitostem neevidovaným v katastru (např. hrobka bez pozemku, na němž je umístěna) přešlo účinností smlouvy, protože vklad vlastnického práva k takové stavbě do katastru nelze provést.
Legalizace stávajícího stavu posílí jistotu občanů tím, že dnes mlčky přijímaný stav při převodu vlastnictví nemovitostí neevidovaných v katastru právně upraví, aniž by si taková úprava vyžádala faktickou změnu v chování občanů či zvýšené nároky na státní rozpočet.
K článku III
Předpokládá se a je žádoucí, aby navrhovaný zákon mohl nabýt účinnosti 1.1.1996.
V Praze dne 20. září 1995