k návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů (tisk č. 1951)
předložené dopisem předsedy vlády
Václava Klause ze dne 17. listopadu 1995 (čj. 3616/95
- OVA)
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vláda na svém zasedání dne 15. listopadu
1995 projednala a posoudila návrh poslanců R. Opatřila
a D. Štambery na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
a vyjádřila s tímto návrhem zákona
nesouhlas.
Vláda nedoporučuje přijmout návrh
výše uvedeného zákona především
z těchto důvodů:
1. Vláda nepovažuje navrhovanou právní
úpravu za nezbytnou, neboť záměr respektovat
v jednotlivých fázích stavebního řízení
požadavky na bezbariérové řešení
staveb určených k užívání
osobami s omezenou schopností pohybu je kryt již stávajícím
zněním stavebního zákona, zejména
po jeho novele provedené zákonem č. 43/1994
Sb. Na základě této novely stavebního
zákona se stavebním úřadům
v příslušných ustanoveních výslovně
ukládá povinnost zkoumat dodržení požadavků
na bezbariérovost staveb; tyto požadavky obsahuje
vyhláška ministerstva hospodářství
č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
technické požadavky zabezpečující
užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace. Případné porušení
těchto předpisů a nedostatečná
kontrola jejich dodržování v jednotlivých
případech, jak se na to upozorňuje v důvodové
zprávě k návrhu zákona, nemůže
být důvodem pro další dílčí
novelu stavebního zákona.
2. Vláda upozorňuje, že úkol 8a) Národního
plánu pro snížení negativních
důsledků zdravotních postižení
přijatého usnesením vlády ze dne 8.
září 1993 č. 493, kterého se
dovolává obecná část důvodové
zprávy, byl již naplněn vydáním
vyhlášky ministerstva hospodářství
č. 174/1994 Sb. Podle ní postupují orgány
územního plánování a stavební
úřady při poskytování a schvalování
územně plánovací dokumentace a při
navrhování, umísťování
a povolování nových staveb i jejich změn.
Režimu tohoto právního předpisu jsou
podřízeny nejenom stavby občanského
vybavení, ale i stavby další, např.
bytové domy, stavby pro sociální péči,
pro výrobu, stavby určené pro zaměstnávání
osob s těžkým zdravotním postižením,
školy. Uvedená vyhláška přitom
pamatuje nejen na osoby s omezenou schopností pohybu, ale
též na osoby postižené zrakově,
sluchově, osoby pokročilého věku,
těhotné ženy a rodiče s dětmi
do 3 let.
3. Návrhem zákona mají být do stavebního
zákona doplněna ustanovení týkající
se "veřejné stavby", aniž by tento
nový pojem byl v zákoně blíže
vymezen. Podle textu návrhu novely i důvodové
zprávy by nově navržený pojem "veřejná
stavba" měl nahradit dosavadní pojem "stavba
občanského vybavení v částech
určených pro užívání veřejností",
avšak ve skutečnosti by zřejmě mělo
jít o pojem podstatně širšího obsahu.
Podle záměru předkladatelů by totiž
žádná skupina občanů neměla
být předem zbavována možnosti ucházet
se kdekoliv o zaměstnání, z čehož
plyne, že při důsledném uplatnění
tohoto požadavku by každá stavba měla
být přístupna osobě s omezenou schopností
pohybu, a to i v částech pro užívání
veřejnosti neurčených. Z tohoto hlediska
zcela pozbývá významu rozlišování
staveb na veřejné a neveřejné.
4. Vláda zároveň upozorňuje, že
vypracovala návrh širší novely stavebního
zákona, a rovněž z tohoto důvodu nepovažuje
za vhodné, aby samostatně a nekoordinovaně
byla přijímána tato nyní předložená
dílčí změna stavebního zákona.