Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanců Ing. Rudolfa Opratřila, MUDr. Dalibora Štambery, JUDr. Františka Kačenky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

MĚNÍ SE A DOPLŇUJE ZÁKON O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), ZÁKON ČÍSLO 141/1961 SB. VE ZNĚNÍ ZÁKONů Č. 558/1991 SB., 25/1993 SB., 115/1993 SB., 292/1993 SB., 154/1994 SB. A NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU ZE DNE 12.10.1994.

V § 314e v odstavci 2 se vkládají nová písmena f) a g), které znějí:

f) trest vyhoštění

g) trest zákazu pobytu

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část:

Česká republika je přirozenou geografickou křižovatkou Evropy. S tím souvisí jednak velká migrace cizinců a jednak tranzit zločineckých aktivit přes naše území. Za těchto okolností je nanejvýš nutné přistoupit ke skutečně účinné ochraně republiky před jevy, které s těmito skutečnostmi souvisejí. Jedná se například o zvýšenou trestnou činnost cizinců.

Jako nejjednodušší a nejefektivnější se jeví příjmout taková opatření, která by zaručovala co nejrychlejší a nejúčinnější zásah proti cizinci, který nehodlá respektovat právní řád hostitelské země. Jako nejefektivnější se nepochybně jeví ukládání trestů zákazu pobytu a vyhoštění formou trestního příkazu.

Zvláštní část:

Trestní příkaz je formou tzv. zkráceného řízení, kdy se věc neprojednává v hlavním líčení a o uložení trestu rozhoduje Samosoudce. Podmínkou vydání trestního příkazu je, aby byl skutkový stav spolehlivě zjištěn a prokázán opatřenými důkazy. Zároveň je omezen okruh trestů, které lze trestním příkazem uložit. V současné době se jedná o trest odnětí svobody do jednoho roku, trest zákazu činnosti do pěti let, peněžitý trest a trest propadnutí věci. Smyslem návrhu novely je, aby takto úzce vymezený okruh trestů byl rozšířen ještě o možnost uložení trestu vyhoštění a zákazu pobytu. Praxe ukazuje, že v případě drobné trestné činnosti cizinců páchané na území naší republiky by právě tyto tresty vykazovaly největší míru efektivity. Znamenaly by podstatné ulehčení celému justičnímu systému, protože by nebylo nutné v těchto případech konat hlavní líčení. V současné době je totiž, při úmyslu uložit právě doplňované formy trestu, hlavní líčení nezbytné. Samozřejmě že i při doplnění by byla zachována veškerá procesní práva obžalovaného, neboť podle § 314g je možné podat trestnímu příkazu odpor a v případě, že je odpor podán, věc se automaticky projednává v hlavním líčení.

Plánovaná úprava nemá nároky na státní rozpočet. Navrhovatelé se naopak domnívají, že se přijetím novely sníží náklady, které stát musí na soudní řízení vynaložit a které v řadě případů jsou nevymahatelné. Návrh novely zákona není ani v rozporu s mezinárodními úmluvami podle čl. 10. Ústavy, ani ústavním pořádkem.

Návrhy zásad výše uvedené novely byly řádně projednány v nezkráceném režimu ve výborech: Branně bezpečnostním, Ústavně právním, Pro lidská práva a národnosti.

Vzhledem k tomu, že trestná činnost charakterizovaná v tomto návrhu zásad je velmi frekventovaná a ulehčení justičnímu systému obdobným způsobem je nanejvýš žádoucí, bylo by vhodné zajistit, aby případná novela vstoupila v účinnost co nejdříve.

Navrhovatelé považují za optimální, aby účinnost tohoto zákona nastala dnem jeho vyhlášení.

(1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy.

(2) Trestním příkazem lze uložit:

a) trest odnětí svobody do jednoho roku,

b) trest obecně prospěšných prací,

c) trest zákazu činnosti do pěti let,

d) peněžitý trest,

e) trest propadnutí věci,

f) trest vyhoštění,

g) trest zákaz pobytu.

(3) Náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.

(4) Trestní příkaz nelze vydat:

a) v řízení proti mladistvému, pokud v době jeho vydání nedovršil osmnáctý rok svého věku,

b) v řízení proti osobě, která je zbavena způspbilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,

c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření,

d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.

(5) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

(1) Trestní příkaz obsahuje:

a) označení soudu, který trestní příkaz vydal,

b) den a místo vydání trestního příkazu,

c) označení obviněného (§ 120 odst. 2),

d) výrok o vině (§ 120 odst. 3) a uloženém trestu (§ 122 odst. 1),

e) výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1,2), jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 2.),

f) poučení o právu podat odpor.

(2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do vlastních rukou (§ 63 odst. 1 a 3). Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu.

(1) Obviněný, osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání, a státní zástupce mohou podat proti trestnímu příkazu odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do osmi dnů od jeho doručení. Osobám, které mohou podat odvolání ve prospěch obviněného, s vyjímkou státního zástupce, končí lhůta týmž dnem jako obviněnému. Jestliže se trestní příkaz doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno později. Na navrácení lhůty se obdobně užije ustanovení § 61.

(2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a Samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení, při projednání věci v hlavním líčení není Samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vakonatelným.

(3) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin uvedený v § 163a, může poškozený vzít souhlas s trestním stíháním zpět až do doby, než je trestní příkaz doručen některé z osob uvedených v odstavci 1. Zpětvzetím souhlasu se trestní příkaz ruší a Samosoudce trestní stíhání zastaví.

(4) Byl-li vydán trestní příkaz, může státní zástupce vzít obžalobu zpět do doby, než je trestní příkaz doručen některé z osob uvedených v odstavci 1. Zpětvzetím obžaloby se trestní příkaz ruší a věc se tím vrací do přípravného řízení.

Předkladatelé: