Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

o síti zdravotnických zařízení a o změně zákona ČNR č.550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Síť zdravotnických zařízení (dále jen síť) tvoří minimální soustavu zdravotnických zařízení, která garantují geografickou a ekonomickou dostupnost zdravotních služeb.

Zařazení do sítě se děje na základě výběrového řízení, které vyhlásil územně příslušný

okresní úřad, nebo obvodní úřad hlavního města Prahy, nebo Magistrátní úřad hlavního města Prahy, nebo vyšší územní samosprávný celek, nebo vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví České Republiky (dále jen zadavatel).

(1) Návrh na vyhlášení výběrového řízení může příslušnému zadavateli podat:

a) zdravotnické zařízení, které se chce stát garantem dostupnosti zdravotnických služeb na celém nebo části jeho správního území.

b) obec nebo vyšší územněsprávní celek,

c) pojišťovna poskytující zdravotní pojištění podle zvláštního zákona [zák ČNR .č 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů]),

d) profesní organizace zřízená podle zvláštního zákona²⁾

(2) Návrh musí obsahovat popis rozsahu zdravotnických služeb,které mají být předmětem výběrového řízení. Pokud návrh takový popis neobsahuje,hledí se na něho, jako kdyby nebyl podán.

(1) Zadavatel, který obdrží návrh dle § 3, jmenuje komisi, kde kromě zástupce státu je i zástupce profesní organizace zřízené dle zvláštního zákona [zák.ČNR č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře,České stomatologické komoře a České lékárnické komoře,ve znění zákona ČNR č.160/1992 Sb.]), Všeobecné zdravotní pojišťovny, případně pojišťoven zřízených dle zvláštního zákona [zák. ČNR č.280/1992 Sb. O resorních,oborových,podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb.,zákona ČNR č.15/1993Sb. a zákona č.60/1995 Sb]) a obce, na jejímž území se mají zdravotní služby poskytovat. Tato komise posoudí nezbytnost rozšíření sítě zdravotnických zařízení či služeb z hlediska ekonomické a geografické dostupnosti zdravotní péče.

Členové komise jednají bezúplatně.Náklady na jednání komise hradí zadavatel.

(2)Pokud komise doporučí rozšíření sítě zdravotnických zařízení či služeb, vyhlásí zadavatel výběrové řízení na poskytování těchto služeb na dobu určitou,maximálně však na čtyři roky.

(3) Zadavatel může vyhlásit výběrové řízení i z vlastní iniciativy po projednání v komisi dle odstavce (1).

(1) Vyhlášení výběrového řízení se provádí především v odborném tisku.

(2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:

a) vymezení rozsahu a struktury požadovaných služeb,

b) požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů,

c) způsob hodnocení nabídek,

d) soutěžní lhůtu,

e) zadávací lhůtu,

f) místo pro podávání nabídek a dobu,kdy lze podat nabídky osobně,

g) název,sídlo,telefon,popřípadě fax nebo dálnopis zadavatele.

Soutěžní lhůtou se rozumí lhůta ve které lze nabídky podávat.

Soutěžní lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dní.

Zadávací lhůtou se rozumí doba,po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni.Zadavatel ji stanoví v podmínkách soutěže počtem kalendářních

dní.

(1) Pro posouzení a hodnocení nabídek ustavuje zadavatel komisi především z osob s příslušným odborným vzděláním a praxí podle charakteru zakázky.Členy komise musí být zároveň zástupci organizací vyjmenovaných v odst.§ 4 odst (1).

Současně jmenuje zadavatell stejný počet náhradníků,přičemž se musí jednat o jiné osoby než ty, které byly členy komise dle § 4. odst.(1)

(1) Členové komise a jejich náhradníci nesmí být ve vztahu k výběrovému řízení uchazečů podjatí.Zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky,nesmí mít osobní zájem na zadání příslušné služby a s uchazeči je nesmí spojovat příbuzenský ani pracovní

poměr. O své nepodjatosti učiní člen komise i náhradník čestné prohlášení.

(2)Vznikne-li důvod k podjatosti některému z členů komise v průběhu její činnosti,

popřípadě náhradníkovi je povinen to bezodkladně oznámit zadavateli.

(1) Komise si zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu na svém prvním jednání.

Jednání komise svolává a řídí její předseda,není-li přítomen pak místopředseda.

(2) Komise je schopná usnášení, je-li písemně a včas pozván každý její člen a jsou-li

přítomny dvě třetiny členů včetně náhradníků za nepřítomné členy.

(1) Komise zahájí svou činnost tím, že od zadavatele převezme nabídky,které splnily

podmínky výběrového řízení.

(2) Pokud komise při posuzování nabídek využije přizvaných odborníků, nesmí být tyto osoby podjaty (§ 9) a jsou povinny zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem své funkce.

(3) Na základě posouzení nabídek z hlediska obsahového plnění podmínek výběrového řízení komise navrhne zadavateli vyřazení nabídek, které uvedeným požadavkům nevyhoví. Rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče ze soutěže přísluší zadavateli.

Toto rozhodnutí je zadavatel povinen bezodkladně příslušnému uchazeči sdělit.

(4) Uchazeč, který byl ze soutěže vyloučen, může požádat zadavatele o sdělení důvodu jeho rozhodnutí. Zadavatel je povinen bezodkladně důvod vyloučení uchazeči sdělit.

(1) Komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, která obsahuje

a) údaje o složení komise,

b) přehled nabídek s uvedením příslušného uchazeče, které komise převzala od zadavatele,

c) výsledek posouzení jednotlivých nabídek,

d) při využití osob dle § 11 odst. 2 závěry jejich posouzení,

e) seznam nabídek, které komise po posouzení navrhla zadavateli vyřadit z výběrového, řízení

f) seznam nabídek, které komise hodnotila,

g) stručný popis hodnocení nabídek,

h) výsledek hodnocení jednotlivých nabídek

i) pořadí nabídek sestavené podle výsledku hodnocení

(2) Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisují všichni členové komise a předají ji s veškerou dokumentací zadavateli.Komise tím končí svou činnost.

(3) Členové komise jednají bezúplatně.Náklady na práci komise hradí zadavatel.

Po předání zprávy zadavateli musí zadavatel na požádání umožnit všem uchazečům,

jejichž nabídky byly posuzovány a hodnoceny,do zprávy nahlédnout.

(1) Zadavatel je povinen na základě výsledku výběrového řízení rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, pokud si nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhodnější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách výběrového řízení.

(2) Jestliže rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neodpovídá závěrům komise, je zadavatel toto rozhodnutí povinen písemně zdůvodnit. Toto zdůvodnění je

na požádání povinen poskytnout uchazečům,jejichž nabídky byly vyhodnoceny komisí jako lepší.

(1) Zadavatel je povinen v zadávací lhůtě oznámit všem uchazečům, pokud nebyli ze soutěže vyřazeni, své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

(2) V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel uvede též uchazeče, kteří se umístili na druhém a třetím pořadí.

Součástí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je také poučení o možnosti podat námitky.

(1) Zadavatel oznámí uchazeči jeho zařazení do sítě o čemž mu vydá potvrzení,které obsahuje popis rozsahu služeb,které byly předmětem výběrového řízení.

(2) Zdravotnické zařízení zařazené v síti zdravotnických zařízení má nárok na uzavření smlouvy s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou zřízenou podle zvláštního zákona [zák.CNR.č.280/ 1992 Sb. O resortních,oborových,podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

ČNR č. 592/1992 Sb. zák.ČNR č.10/ 1993 Sb. a zákona č.60/1995 Sb.]) a to v rozsahu, který byl předmětem výběrového řízení.

(1) Vyhlašovatel vede seznam zdravotnických zařízení v jeho správním území,která jsou zařazena v síti. U každého zařízení je uveden rozsah služeb a časový údaj,kdy dle výběrového řízení jeho zařazení v síti končí.

(2) Vyhlašovatel umožní nahlédnutí do seznamu každému zájemci,který projeví zájem.

(1) Zdravotnické zařízení zařazené v síti je povinno poskytovat zdravotní služby občanům z určeného území v rozsahu definovaném výběrovým řízením.

(2) Pokud zdravotnické zařízení zařazené v síti zdravotnických zařízení ošetřuje pacienta, který je tomuto zdravotnickému zařízení příslušný a pokud tento pacient je pojištěncem zdravotní pojišťovny, která nemá smlouvu s tímto zdravotnickým zařízením, uhradí pojišťovna jejíž je pacient pojištěncem náklady na léčbu v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem) [vyhl.č.258/1992 Sb. Ministerstva zdravotnictví,kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.].Nedobytné pohledávky garantuje orgán státní správy,který zařadil zdravotnické zařízení do sítě zdravotnických zařízení.

(3) Zdravotnické zařízení, poskytující nezbytné zdravotní služby bezdomovci,který nemá smlouvu se žádnou zdravotní pojišťovnou, má nárok na proplacení nezbytných výdajů

orgánem státní správy, který provedl jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení.

(4) Zaměstnanci zdravotnických zařízení zařazených v síti zdravotnických zařízení se nemohou účastnit stávek, zaměřených na omezení zdravotní péče.

(1) Při ztrátě dostupnosti zdravotní péče může orgán státní správy poskytování zdravotní péče nařídit kterémukoliv zdravotnickému zařízení, které je k poskytování takové služby způsobilé. Toto nařízení může být provedeno pouze na dobu určitou, maximálně však na dva roky,přičemž opakování nařízení není možné. Prokázané nezbytné náklady, vzniklé zdravotnickému zařízení nad rámec zdravotního pojištění, hradí ten orgán státní správy, který nařízení vydal.

(2) Proti nařízení se lze odvolat, přičemž odvolání nemá odkladný účinek.

Zdravotnické zařízení poskytující služby na základě nařízení orgánu státní správy má nárok na uzavření smlouvy s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou v rozsahu nařízené zdravotní péče.

Činnost v síti zdravotnických zařízení zaniká za podmínek stanovených výběrovým řízením. Zaniká vždy,když dojde ke ztrátě způsobilosti poskytovatele poskytovat příslušné zdravotní služby.

Prodloužit smlouvu o poskytování zdravotních služeb lze bez výběrového řízení,

pokud proti tomu žádná ze stran účastných v komisi dle § 2 odst.1 nepodá protest a zároveň neprojeví zájem o poskytování těchto služeb žádné jiné zdravotnické zařízení. Tímto způsobem lze prodloužit smlouvu opakovaně, pokaždé však maximálně o stejný počet let, který byl předmětem výběrového řízení.

Změna zákona č.550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů

Zákon 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zák.č.592/1992 Sb., zákona 10/1993 Sb.,zákona 15/1993 Sb.,zákona 161/1993Sb., zákona 324/1993 Sb.,zákona291/1994 Sb., a zákona 59/1995 Sb.

1. § 13 odst 1. Na konci se připojuje text:"to se nevztahuje na případy, kdy je smlouva uzavřena se zdravotnickým zařízením na základě jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení."

2. § 13 odst.2 na konec se připojuje text:" nebo které poskytuje na základě zařazení do sítě zdravotnických zařízení"

3. § 13 odst.4 písm.a) se za slova "vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením" vkládá text: "zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení pojištěnci, který je zařízení územě příslušný"

4. § 13 odst.4 písm.b ) se za slova" smluvním zdravotnickým zařízením " vkládají slova:

"nebo zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení, které poskytuje péči pojištěnci."

Obecná část

Garantování dostupné zdravotní péče je dáno čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

Péče musí být garantována ekonomicky, geograficky a zároveň efektivně tak,aby nedocházelo ke ztrátám prostředků určených na nákup zdravotních služeb.Zatím co ekonomická dostupnost je garantována zdravotním pojištěním, geografická dostupnost závisí nejen na ochotě zdravotních pojišťoven uzavřít smlouvu se zdravotnickým zařízením, ale i na ochotě zdravotnického zařízení uzavřít smlouvu s problematicky pracující pojišťovnou.Efektivní vynaložení finančních prostředků je možné podle předkladatele pouze soutěží zdravotnických zařízení o veřejnou zakázku, v které nabídnou co nejkvalitnější zdravotnické služby pro danou oblast.

Vzhledem k tomu, že zdravotní pojištění bezpochyby představuje veřejné prostředky,jeví se jako nezbytné, aby o jejich přidělení bylo rozhodováno na základě výběrového řízení a nikoliv na základě subjektivního "přidělení" zdravotní pojišťovnou.Soutěž ve výběrovém řízení má zároveň zabránit, aby byly tyto prostředky přidělovány neefektivně, do míst kde je zdravotní péče již zajištěna. Takovéto výběrové řízení umožní i efektivní kontrolu rozmístění ekonomicky náročné přístrojové techniky.

Zároveň umožní v rámci výběrového řízení "nasmlouvat" i některé další činnosti jako je péče o chronické pacienty, u jejichž dostupného zdravotnického zařízení došlo k rozvázání smlouvy s jejich zdravotní pojišťovnou, což by v krajním případě mohlo znamenat, že pacient s chronickým onemocněním nebude ošetřován až jeden rok.

Obdobně lze zajistit nezbytnou péči i o bezdomovce,kteří nemají smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou.

Návrh zároveň definuje mechanismy, které garantují dostupnost zdravotní péče

včetně zákazu stávky v těch zdravotnických zařízeních, která jsou zařazena v síti

zdravotnických zařízení a jsou tedy garantem dostupnosti.

Zvláštní část

K části první

K § 1.

Odvolání se na síť zdravotnických zařízení má oporu i v zákoně č. 20/1966 Sb. kde se hovoří o tom,že zdravotní služby se poskytují v síti zdravotnických zařízení.Právo na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění garantuje i Listina základních práv a svobod v článku 31. Síť se tak stane garantem dostupnosti, čož může eliminovat

spekulativní postupy subjektů,které mají přístup k financím ze zdravotního pojištění.

K § 2

Zařazení do sítě by mělo být podrobeno výběrovému řízení.Tento postup umožní, aby nárok na přístup k veřejným prostředkům byl poskytnut tomu, kdo navrhne nejlepší a nejefektivnějši služby pro danou oblast.To má zároveň šetřit finance v systému zdravotního pojištění.

K § 3

Podání návrhu na vyhlášení výběrového řízení je svěřeno těm subjektům,které

se činností zdravotnictví nějakým způsobem zabývají, a lze tedy předpokládat,že jejich návrhy budou mít potřebné opodstatnění.

K § 4

Smyslem předběžného řízení je prověření skutečností uvedených v návrhu na vyhlášení výběrového řízení podle § 3 a jejich objektivizace.Pokud komise dojde k závěru,že je správné výběrové řízení vyhlásit, je tento závěr pro zadavatele závazný.

Pokud však komise dojde k závěru, že by se výběrové řízení nemělo vyhlašovat, může ho zadavatel vyhlásit z vlastní iniciativy.

K § 5

Ustanovení vymezuje náležitosti které musí vyhlášené výběrové řízení splňovat.

K § 6 a 7

Udávají se lhůty,které mají vytvořit dostatečný časový prostor pro účastníky výběrového řízení.

K § 8

Složení komise má garantovat odbornou úroveň výběrového řízení a zároveň objektivně posoudit skutečnou potřebu zdravotních služeb.

K § 9

Jedná se o zajištění maximální míry objektivnosti posuzování.

K § 10

Upravuje se jednání komise tak,že komise si zvolí předsedu, který řídí její jednání.

K § 11

Komise na jednání navrhne vyloučení těch účastníků, kteří nesplnili podmínky, které byly vyhlášeny jako podmínky k účasti na výběrovém řízení.

K § 12

Komise pořídí ze svého jednání zprávu, která bude přístupná účastníkům výběrového řízení,což je důležitým prvkem kontroly podporujícím maximální stupeň objektivnosti.

K § 13

Zadavatel vybere nejvhodnější nabídku,která nejlépe a nejefektivněji bude garantovat dostupnou zdravotní péči. Pokud by se stanovisko zadavatele a komise rozcházelo a zadavatel určil jiného, než prvního uchazeče vítězem výběrového řízení,je povinnen to písemně zdůvodnit.

K § 14

Z hlediska co nejprůhlednějšího jednání je správné, aby zadavatel oznámil všem uchazečům, kdo se stal vítězem výběrového řízení. Zároveň uvede, kdo byl na druhém a třetím místě.

K § 15

Vzhledem k tomu,že zařazení do sítě zdravotnických zařízení dává zdravotnickému zařízení právní nárok na uzavření smlouvy s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou,která pracuje s finančními prostředky vybranými na základě zdravotního pojišťění, je nezbytné, aby bylo zdravotnickému zařízení vydáno potvrzení.

K § 16

Vyhlašovatel,tedy orgán státní správy vede seznam zdravotnických zařízení zařazených v síti. To umožní potenciálním uchazečům, aby se mohli včas připravit na nové výběrové řízení.

K § 17

Vzhledem k tomu, že musí existovat jasná garance dostupnosti, je třeba změnit současnou situaci tak,aby se pacienti s chronickou chorobou byť na omezenou dobu a bez vlastního zavinění dostali do situace, kdy pro ně bude zdravotní péče fakticky nedostupná. Vzhledem k tomu, že toto je jasný úkol státu, je nezbytné aby zdravotní služby, které zdravotnické zařízení těmto pacientům poskytne, garantoval stát. Je totiž jistě jednou z jeho povinností, aby řádně kontroloval hospodaření zdravotních pojišťoven tak, aby byly schopné dostát svým závazkům

K § 18

Ustavuje se zcela výjimečný institut umožňující přikázat poskytování zdravotní péče zařízení,které jinak o takový způsob péče nemá zájem.Umožňuje se vstup do vlastnických práv, protože je třeba garantovat ústavní nárok. Proto je umožněno přikázat tuto péči pouze na dobu určitou. Jedná se však o dostatečně dlouhý časový interval, který by měl umožnit definitivní řešení situace.

K § 19

Upravuje se ukončení činnosti v síti zdravotnických zařízení.

K § 20

Ustanovení má zabránit formálním výběrovým řízením. Na druhé straně je třeba umožnit, aby zde existovaly časové intervaly umožňující vstup do soutěže i jiným poskytovatelům zdravotní péče.

K § 21

Novela zákona reflektuje skutečnost, že uzavření smouvy s pojišťovnou již není pouze v její kompetenci,ale že smlouva může vzniknout jako zákonná povinost ve prospěch* zdravotnických zařízení zařazených v síti

Navrhovaná novela zák.ČNR 550/1991 Sb.§ 13 ve znění pozdějších předpisů.

(Nový text v závorce vytištěn tučně)

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí náklady péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním poskytnuté pojištěncům zdravotnickými zařízeními na základě smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními vždy na dobu dvou let, není-li dohodnuto jinak, s možností vypovězení smlouvy v případě porušení smluvních podmínek i před uplynutím sjednané doby.(To se nevztahuje na případy,kdy je smlouva uzavřena se zdravotnickým zařízením na základě jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení)

(2) Smlouvy se uzavírají na rozsah těch druhů péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat(,nebo které poskytuje na základě zařazení do sítě zdravotnických zařízení).

(3) Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, pokud Zdravotní řád nestanoví, že se zdravotní péče hradí paušálními částkami. Ve smlouvě podle odstavce 1 lze sjednat omezení úhrady vykázaných zdravotních výkonů v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na jednoho ošetřeného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny pro daný druh zdravotnického zařízení a obor zdravotní péče. Seznam výkonů s bodovými hodnotami a výše paušálních částek včetně rozsahu zdravotní péče z těchto částek hrazené stanoví ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností. Účastníky dohodovacího řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální ceny bodu.

(4) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí na základě

a) lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením,(zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení pojištěnci, který je zářízení územně příslušný),lékařem poskytujícím první pomoc pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora, a jestliže k tomu uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou

1. zařízením lékárenské péče léčiva a prostředky zdravotnické techniky s výjimkou prostředků zdravotnické techniky uvedených v bodu 2,

2. jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,

3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii,

b) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením, nebo zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení,které poskytuje péči pojištěnci

1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,

2. ortodontické aparáty,

c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky, a to podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky, ve kterém jsou uvedeny výše úhrad poskytovaných příslušnými zdravotními pojišťovnami.

(5) Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky zpracovává ministerstvo po předchozím dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem ¹⁾ a odborných vědeckých společností; účastníky tohoto řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky, jeho změny a doplňování vydává ministerstvo vyhláškou.

(6) Jestliže předepisující lékař předepíše léčivo nebo prostředek zdravotnické techniky, na jehož úhradě se podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky podílí pojištěnec, je povinen na tuto skutečnost pojištěnce upozornit. Vyžaduje-li to však zdravotní stav nemocného podle doporučení ošetřujícího lékaře, učiněného po dohodě s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, uhradí plně příslušná zdravotní pojišťovna předepsaná léčiva nebo prostředky zdravotnické techniky, výjimečně i léčiva v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky neuvedená.

(7) Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.

1) Např. zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České

stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

Zákon předložili tito poslanci: