Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL, podepsané v Bruselu dne 13. prosince 1960, která byla změněna a doplněna:

1. Dodatkovým protokolem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečností letového provozu - EUROCONTROL (Brusel 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 6. července 1970,

2. Protokolem o změnách dodatkového protokolu k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 21. listopadu 1978 a

3. Protokolem doplňujícím Mezinárodní úmluvu o spolupráci při zajišťování Bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960), podepsaným v Bruselu, dne 12. února 1981, včetně jeho příloh.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s přístupem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL, podepsané v Bruselu dne 13. prosince 1960, která byla změněna a doplněna

- Dodatkovým protokolem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 6. července 1970,

- Protokolem o změnách Dodatkového protokolu k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 21. listopadu 1978,

- Protokolem doplňujícím Mezinárodní úmluvu o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960), podepsaným v Bruselu dne 12. února 1981 včetně jeho příloh.

a) Všeobecná část

V souvislosti s vysokým nárůstem letového provozu v uplynulých letech v Evropě vznikly značné problémy v oblasti řízení letového provozu a to zejména v důsledku nedostatečné kapacity a propustnosti vzdušného prostoru. Následkem přesycení vzdušného prostoru dochází k výraznému nárůstu zpoždění letů a s tím i spojeného nárůstu nákladů pro dopravce.

Podle prognózy Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) má dojit do roku 2000 ke zdvojnásobení objemu letecké přepravy oproti osmdesátým létům. Touto závažnou situací se zabývá jak ICAO, tak i Evropská konference civilního letectví (ECAC). Ministři dopravy států ECAC, kam se připojila i Česká republika v roce 1993, rozhodli o nutnosti přípravy a zavedení radikálních opatření vedoucích ke zlepšení vzniklé situace. Jedná se zejména o zavedení strategie harmonizovaného a integrovaného systému řízení letů v rámci evropského regionu, zlepšení koordinace a zvýšení pravidelnosti a bezpečnosti letů.

Rozpracováním těchto strategicky důležitých materiálů pověřili ministři dopravy států ECAC organizaci ELIROCONTROL.

EUROCONTROL (European Organization for the Safety of Air Navigation) - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu se sídlem v Bruselu byla založena v roce 1960 a v současné době má těchto 17 členů: Belgie, SRN, Francie, Lucembursko, Nizozemí, Velká Británie, Irsko, Portugalsko, Řecko, Turecko, Malta, Kypr, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Norsko a Dánsko. Přihlášky dalších států jako jsou Španělsko, Itálie a Slovinsko jsou v současné době projednávány.

Ze zemí střední a východní Evropy je členem Maďarsko, a Rumunsko se stane k 1. 1. 1996. Další státy však projevily zájem o členství v EUROCONTROL.

b) Provozní část

Usnesením vlády ČR ze dne 7. července 1993 č. 373 "K hlavním cílům transformace řízení a zabezpečení letového provozu nad územím České republiky k doporučenému standardu ICAO" bylo mimo jiné vloženo:

Zabezpečit činnost orgánů řízení letového provozu a souvisejících služeb na úrovni odpovídající evropskému standardu pro začleněni do evropského systému podle doporučení ICAO a evropského programu harmonizace a integrace řízení letového provozu, zpracovávaného EUROCONTROL.

Ve stejném směru bylo přijav usnesení vlády ČR ze dne 2. února 1994 č. 46 "O finančním zajištění hlavních cílů systémů řízení a zabezpečení letového provozu nad územím ČR k doporučenému standardu ICAO".

Česká republika je od roku 1993 členem ECAC a vzhledem k nutnosti rychlého začlenění do budovaného integrovaného a harmonizovaného evropského systému řízení letového provozu je důležité se stát i členem EUROCONTROL. Na zasedání ministrů dopravy členských zemí ECAC, konaném v červnu 1994, byla zdůrazněna nutnost urychleného přístupu všech členských zemí ECAC do EUROCONTROL.

Členství ČR v EUROCONTROL má další zásadní význam, a to že, k členství a práci v těchto evropských organizacích se přihlíží při zvažování žádosti o přijetí do Evropské unie a jde i o zvýšení mezinárodní prestiže.

Činnost organizace EUROCONTROL je založena na Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu, Statutu organizace a Mnohostranné úmluvě o letových poplatcích. Tyto smluvní dokumenty vstoupily v platnost.

Každý stát při vstupu do EUROCONTROL přistupuje současně k Mnohostranné úmluvě o letových poplatcích (Multilateral Agreement Relating to Route Charges) prováděné prostřednictvím Ústřední kanceláře pro letové poplatky CRCO (Central Route Charges Office). CRCO zajišťuje pro členské státy EUROCONTROL veškerou agendu související s fakturací, vybíráním poplatků za letové služby a jejich převodem ve prospěch členských států. Postup přístupu k úmluvám byl konzultován se sekretariátem EUROCONTROL, který sdělil, že je natno požádat o přístupy k oběma uvedeným úmluvám. Po schválení Komisí budou u vlády Belgického království uloženy listiny o přístupu k ním.

Organizace EUROCONTROL má vybudován systém sběru dat a zpracovává návrh příslušných opatření s dleni zvýšení propustnosti vzdušného prostoru a tím i snížení finančních ztrát spojených se zpožděním a nepravidelností letů.

V první etapě je již řešena v rámci EUROCONTROL problematika operativního řízení toku letového provozu a centrální pracoviště v Bruselu zahájilo praktickou činnost. Spolupráce ČR v této významné provozní oblasti již probíhá, což je velmi potřebné ke koordinování zahraničních letů našich letadel i pro potřebu zabezpečeni přeletů území ČR cizími provozovateli.

Po vstupu do EUROCONTROL budou zajišťovány potřebné úkoly odborem civilního letectví Ministerstva dopravy ve spolupráci s organizací Řízení letového provozu.

Atraktivnost vzdušného prostoru pro letecké dopravce vždy závisí na bezpečnosti a nabízené kapacitě a také na ceně za poskytnuté letové navigační služby. Zvýšení objemu počtu letů a přeletů území je v zájmu každého státu a Česká republika nabízí s novou technikou kvalitní a bezpečné řízení letů a dostatečnou kapacitu vzdušného prostoru.

Organizace EUROCONTROL má důležitý vliv na plánování tratí velkých leteckých dopravců nad evropským kontinentem. Česká republika v tomto směru nemůže zůstat na okraji hlavních proudů letecké dopravy. Zapojením ČR do aktivit EUROCONTROL se předpokládá vyšší vžívání vzdušného prostoru ČR a tím i zajištění objemu finančních prostředku nutných pro činnost a obnovu systému při nižší jednotkové ceně letových navigačních služeb pro dopravce.

c) Ekonomická část

Letové navigační služby, poskytované letadlům jednotlivými státy, v jejichž vzdušném prostoru se let uskutečňuje, jsou placenými službami. Výše poplatku se řídí pravidly ICAO. Příjmy z letových navigačních služeb jsou hlavním a i po vstupu do EUROCONTROL jediným zdrojem finančních prostředků organizace ŘLP ČR.

Sazba navigačního poplatku za jednu přeletovou jednotku (výkonová jednotka, používaná pro fakturaci poplatků za letové navigační sliny) je kalkulována tak, aby byla pokryta nákladová báze služeb řízení letového provozu při předpokládaném objemu letového provozu v daném kalendářním roce. Kalkulace sazby vychází z propočtu nákladové báze letových navigačních služeb pro příslušný rok (specifikované pravidly ICAO) a prognózy objemu provozu, vyjádřené v přeletových jednotkách.

Více než 80 % uživatelů vzdušného prostoru ČR jsou zahraniční dopravci, kteří nemají v ČR své sídlo a ve většině případů území státu pouze přelétávají. Vymáhání poplatků na poskytnuté služby je proto v některých případech značně problematické. I zde přináší členství v EUROCONTROL řešení. Fakturaci a vymáháni navigačních poplatků provádí za členské státy CRCO tak, že uživatel vzdušného prostoru dostane za průlet vzdušného prostoru států EUROCONTROL jedinou fakturu. Uživatel vzdušného prostoru se stává dlužníkem CRCO, která má mnohem širší a účinnější možnosti vymáhání pohledávek (vzhledem ke své autoritě, včetně personálního a technického vybavení), které jsou těžko vymáhatelné pro jednotlivé státy. Inkasované finanční prostředky jsou převáděny ve prospěch organizace poskytující letové provozní služby v členském státě dvakrát měsíčně včetně příslušného úroku (CRCO provádí finanční operace ke zhodnocení prostředků jednotlivých států do doby jejich převodu).

Členství v EUROCONTROL znamená pro členský stát povinnost přispívat do rozpočtu této organizace. Příspěvek není fixní, je to součást celkového rozpočtu EUROCONTROL, jehož výši může každý stát ovlivnit při schvalování svým počtem hlasů. Výše příspěvku závisí z 30 % na hrubém domácím produktu a ze 70 % na nákladové bázi (služeb řízení Letového provozu) členského státu a je hrazen ve čtyřech ročních splátkách. Tento příspěvek je uznanou součástí nákladové báze, což znamená, že je součástí navigačního poplatku a bude vlně uhrazen uživateli vzdušného prostoru ČR v příslušném kalendářním roce a nebude mít přímý vztah se státním rozpočtem. Tzn. příspěvek bude uhrazen organizaci Řízení letového provozu jako součást přeletových poplatků, stane se tedy příjmem organizace a jako takový bude i předmětem daně z přijmu, kterou organizace odvádí do státního rozpočtu. Toto je jediný vztah, který vznikne ke státnímu rozpočtu v souvislosti s příspěvkem.

EUROCONTROL plně respektuje suverenitu členských států. V oblasti poplatků za letové navigační služby to tedy znamená, že stanovení kalkulace sazby za přeletovou jednotku, respektive zpracování nákladové báze a prognózy objemu letového provozu, je v kompetenci každého státu, který za ni nese odpovědnost. EUROCONTROL potom provádí formální schvalování výsledné sazby za přeletovou jednotku. Filosofií tohoto schvalování je potvrzení ze strany mezinárodní organizace, že sazba příslušného státu je plně v souladu s jejími pravidly, které slouží jako argument vůči uživatelům vzdušného prostoru o oprávněnosti výše sazby. Tomuto schválení samozřejmě předcházejí mnohostranné komunikace s uživatelskými organizacemi zcela v duchu doporučení ICAO.

Příjemcem finančních prostředků za poskytnuté navigační služby je rezort Ministerstva dopravy, jmenovitě organizace Řízení letového provozu ČR, tak, jak je to běžné v členských státech EUROCONTROL. Stejně jako v ostatních členských státech EUROCONTROL bude rezort Ministerstva dopravy, jmenovitě organizace Řízení letového provozu i plátcem příspěvku do rozpočtu EUROCONTROL, což je vzhledem ke specifice činnosti řízení letového provozu nejjednodušší a nejméně nákladné řešení.

Suverenita státu z hlediska vlastního provádění řízení letů (tj. povolení vstupu do vzdušného prostoru ČR) tím není dotčena.

V roce 1996 by podle odhadu EUROCONTROL činil příspěvek ČR do rozpočtu této organizace 28,5 mil. Kč, tj. cca 3 % předpokládané nákladové báze, což znamená že stejným procentem by narostl i poplatek za přeletové služby za předpokladu neměnného objemu provozu. Jak je však uvedeno v provozní části, po vstupy do EUROCONTROL se očekává zvýšení objemu letového provozu, což bude mít na výši poplatku pozitivní vliv, tedy bude působit na jeho snížení při nezměněném objemu výnosů. Na základě naší žádosti zpracovali experti EUROCONTROL pravděpodobnou výši příspěvku České republiky v následujících pěti letech, vycházejíce z údajů za rok 1993.

Tabulka 1: Orientační příspěvek ČR do rozpočtu EUROCONTROL v letech 1996-1998

Tyto částky budou splaceny ve prospěch EUROCONTROL ve čtyřech ročních splátkách a ve stejném roce i uhrazeny jako součást příjmů z navigačních poplatků. Systém fakturace a vymáhání poplatků za letové navigační služby CRCO prokázal svoji funkčnost tím, že vydané faktury jsou uhrazeny z více než 99 %, z toho 90 % ve lhůtě splatnosti. Pro Českou republiku to znamená, že příspěvek do rozpočtu EUROCONTROL bude uhrazen v relativně krátké době.

Naprosto klíčovou otázkou z hlediska letecko provozního je zapojení České republiky do integrovaného a harmonizovaného systému řízení letového provozu, který je v rámci Evropy připravován a realizován právě organisací EUROCONTROL. V rámci členství ČR v EUROCONTROL bude mít ČR nárok například na bezplatné poskytování poradenské služby, využívání modelovacího centra pro otázky řízení letného provozu, poskytnutí důležitých projektů, materiálů a informací. Tyto služby jsou pro nečlenské státy EUROCONTROL již zpoplatněny. Česká republika, které byl v EUROCONTROL již přiznán statut pozorovatele, má právo obsazovat jednání významných pracovních skupin a orgánů EUROCONTROL svými zástupci.

Organizace EUROCONTROL je ve státě, kde se nalézá její sídlo (tj. Belgie - Brusel) a na území smluvních stran, zproštěna všech odvodů, daní a poplatků, spojených s plněním jejích úkolu (viz články 19 a 20 Mezinárodní úmluvy o letových poplatcích). Toto opatření se týká výhradně organizace EUROCONTROL a nikoli organizací, jejichž činnost navazuje či je spojena s činností EUROCONTROL. Příjmy z navigačních poplatků., plynoucí od CRCO, budou předmětem daně z příjmů a všech ostatních daní a poplatků vyplývajících z platné legislativy. Osvobození vlastní činnosti EUROCONTROL od daní, odvodů a poplatků je součástí Mezinárodní úmluvy EUROCONTROL o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provazu. Je to reciproční opatření, které má účinnost pouze v případě, že na území daného státu bude EUROCONTROL vyvíjet činnost, která by mohla být předmětem těchto daní, odvodů a poplatků. V případě České republiky však tato možnost v současné době nepřipadá v úvahu, nicméně příslušná ustanovení je třeba respektovat jako součást Mezinárodních úmluv.

Systém zpoplatňování uživatelů vzdušného prostoru

Ve výše uvedeném termu jsou uvedeny tyto dva termíny:

Sazba poplatku za přeletovou jednotku je "jednotková cena" za základní výkonovou jednotku služeb řízení letového provozu, její kalkulace a vyhlášení je v kompetenci a na zodpovědnost příslušného státu.

Poplatek a letové navigační služby je "cen" za poskytnuté letové navigační služby konkrétnímu letadlu (letadlům). Jeho výše závisí na sazbě poplatku za přeletovou jednotku, hmotnosti letadla a proletěné vzdálenosti. V EUROCONTROL výpočet poplatků, jejich fakturaci, vymáhání a zpětné převádění jednotlivým státům provádí CRCO.

K vlastnímu termínu "poplatek za letové navigační služby" je třeba poznamenat: V této souvislosti se jedná o dlouhodobě zažitý termín, který vznikl doslovným překladem anglického výrazu "charge", a používá se i v AIP Czech Republic, v části FAL 3-1. Co se týče obsahu tohoto termínu, neodpovídá vymezení "poplatku" a "sazby poplatku" tak, jak jsou formulována například v zák. 368/1992 Sb. o správních poplatcích, vybíraných správními orgány České republiky. Podle tohoto zákona jsou "předmětem poplatků úkony, spojené s činností správních orgánů a písemně učiněná podání, jejichž vyřízení se vyžaduje rozhodnutí ve správním nebo daňovém řízení..." (§ 2) Charakter služeb řízení letového provozu ani charakter poplatku za letové navigační služby nespadá do tohoto vymezení.

Svým charakterem poplatek za letové navigační služby plně spadá do vymezení pojmu "cena", tak, jak jej formuluje zák. č. 526/1990 Sb. o cenách, tj. "cenou je peněžní částka, sjednaná při nákupu a prodeji zboží (rot výkonů, prací a služeb), nebo vytvořená pro ocenění zboží k jiným účelům" (§ 1, odst. 2) a způsob vyhlašování a vybírání poplatků za letové navigační služby vyhovuje i formulaci § 2 cit. zák. a to jak v současnosti, tak i po vstupu do EUROCONTROL.

Dodržování ustanovení § 2, odst. 3 zák. č. 526/1990 Sb. se nezajišťuje formou cenové regulace. Je dáno členstvím České republiky v ICAO a následnou povinnosti státu dodržovat předpisy a doporučení této mezinárodní organizace. Podmínky zpoplatňování letových navigačních služeb jsou vymezeny v dokumentu č. 9082 následovně:

V odst. 32 - "Jako všeobecný princip, tam kde se letové navigační služby poskytují pro mezinárodní využiti, poskytovatelé mohou požadovat, aby uživatelé uhraditi svůj podíl na nákladech, avšak od mezinárodního civilního letectví by se neměla požadovat úhrada těch nákladů, které s ním bezprostředně nesouvisejí"

V odst. 36 - "Alokace nákladů na letové navigační služby mezi uživatele vzdušného prostoru musí být prováděna způsobem, rovným pro všechny uživatele"

V odst. 37 - "Tam, kde se uplatňují preferenční sazby, speciální slevy, nebo jiná zvýhodnění oprati běžným poplatkům na služby, poskytované některým kategoriím uživatelů vzdušného prostoru, stát zajistí, aby tyto náklady nebyly přenášeny na jiné uživatele."

Dodržování těchto pravidel je předmětem kontrol ze strany organizací leteckých dopravců a zjištěné nedostatky jsou sankcionovány. EUROCONTROL má tato pravidla zabudována ve svých vnitřních předpisech a pravidlech fungování. Navíc organizuje dvakrát Točné mnohostranné konzultace s organizacemi leteckých přepravců, na nichž se identifikují a řeší potenciální problémy s dostatečným předstihem.

Ve výše citovaných článcích se hovoří o alokaci nákladů na letové navigační služby. Tyto náklady tvoří tzv. nákladovou bázi (cost base), jejíž součástí jsou, podle odst. 34, mimo jiné "úrok z kapitálu" a "výnosy, překračující přímé a nepřímé provozní náklady, které zabezpečí rozumné zhodnocení kapitálu (před zdaněním)". Obě tyfu položky chápe současná daňová a cenová legislativa jako zisk. Toto je další argument, podporující cenový charakter poplatku za letové navigační služby. Zmíněný dokument však obsahuje implicitní výhradu, že tento zisk (po zdanění) musí být použit pouze na investice do zařízení, souvisejících s poskytováním letových navigačních služeb.

Co se týče alokace nákladů či nákladové báze, její způsob obecně vymezuje odst. 40 citovaného dokumentu. Tato alokace by měla být prováděna na základě proletěné vzdálenosti letadla a jeho váhy. Na evropském kontinentě byla pro účely této alokace zavedena výkonová jednotka, zvaná přeletová jednotka, která je popsána níže. Nicméně v odst. 41 se připouští i jiný způsob alokace. Výše uvedené principy však způsobem alokace nejsou dotčeny.

CRCO účtuje poplatek za poskytnuté letové navigační služby ve vzdušném prostora všech členských států EUROCONTROL, vypočítaný na základě sazeb za přeletovou jednotku (definovanou jako odmocnina z jedné padesátiny maximální vzletové hmotnosti letounu na 100 km proletěné vzdálenosti), platných jednotlivých členských státech a počtu přeletových jednotek daného letounu, které "proletěl" při letu vzdušným prostorem těchto států. Obdobný systém fakturace je uplatňován v současné době i v ČR, samozřejmé pouze v rámci vzdušného prostoru republiky. Rozdílem oproti současně platnému fakturačnímu systému Řízení letového provozu České republiky (dále ŘLP ČR) je, že CRCO fakturuje uživateli vzdušného prostoru nikoli skutečně proletěnou vzdálenost, ale délku nejpoužívanější dopravní cesty mezi bodem vstupu a bodem výstupu vzdušného prostoru EUROCONTROL. Po provedení srovnávací analýzy současného systému a simulovaného systému CRCO na podmínkách letního, tj. relativně vysokého provozu bylo zjištěno, že systém CRCO tak, jak funguje snes, by mohl znamenat buďto zvýšení objemu výnosů při dané sazbě navigačního poplatku, nebo snížení této sazby při zachování objemu výnosů.

Uživatel vzdušného prostoru dostává za přelety slátá EUROCONTROL jedinou fakturu v jediné měně (ECU Tato faktura obsahuje poplatky za letové provozní služby, poskytnuté jeho letadlům (letadlu) ve vzdušném prostoru států EUROCONTROL. Fakturační období je jeden měsíc (stejně jako u ŘLP ČR). Přílohou faktury jsou tzv. "proforma statement" neboli údaje o uskutečněných letech a "statement of account" tj. souhrn doposud nevyrovnaných částek mezi uživatelem vzdušného prostoru a CRCO.

Výhodou CRCO jsou její možnosti při vymáhání jmenovaných poplatků. Dosavadní vymáhání poplatků za letové navigační služby je problém, který má negativní dopad na hospodaření ŘLP ČR a jeho řešení doposud není v pravidlech ICAO jednoznačně stanoveno. Vedení soudních sporů v zahraničí je nákladné a prakticky bezvýsledné.

CRCO zahrnuje v první řadě rozsáhlé území a pro letecké společnosti prolétavající evropským vzdušným prostorem prakticky není možné se vyhnout vzdušnému prostoru států EUROCONTROL. Opatření, které má pro vymáháni neuhrazených pohledávek značnou váhu, je možnost zadrženi letounu na území Velké Británie (kde toto zákony umožňují). Návratnost vydaných faktur CRCO je více než 99 %, což má nemalý význam pro finanční řízení CRCO i příslušných organizací letových provozních služeb jednotlivých členských států EUROCONTROL.

Systém zpoplatňování je organizován na bázi spolupráce, čímž je zajištěno, že všechny státy zapojené do systému CRCO mají stejnou možnost ovlivnit jeho provoz a společné projednávat předložené návrhy. Konzultace s uživateli vzdušného prostoru jsou efektivnější, protože setkání probíhají pravidelné a mají podobu otevřeného fóra, kde je možné kterémukoli účastníku pokládat libovolné otázky. Případné problémy mohou uživatelé adresovat přímo zástupcem příslušného státu, přičemž jsou buďto vyřešeny a zodpovězeny na místě, nebo jsou předloženy pracovní skupině EUROCONTROL k dalšímu prozkoumání. Zpětná vazba při výměně informací se doposud ukázala jako značně efektivní.

Členské státy mohou použít příjmy z přeletových poplatků jako záruku pro bankovní úvěry, jelikož banky uznávají systém zpoplatnění EUROCONTROL jako spolehlivý a jistý při úhradě a zpětném převodu přeletových poplatků členským státům.

Podle čl. 2 odst. 1 pís. 1 Mezinárodní úmluvy o spoluprací při zajišťování bezpečnosti letového provozu patří do působnosti organizace EUROCONTROL "vyměřovat a shromažďovat poplatky, vybírané od uživatelů letových provozních služeb."

d) Závěr

Přístup České republiky k EUROCONTROL a k Mnohostranné úmluvě o letových poplatcích bude mít z provozního, technického, finančního a ekonomického hlediska pozitivní význam. Stejně tak důležitý je i z pohledu mezinárodně-politického s vlivem na mezinárodní prestiž.

Tento krok bude znamenat výrazný posun směrem k integraci se státy, patřícími do Evropské unie a aktivní účast České republiky v této organizaci může přispět k pozitivnímu hodnocení ČR při zvažování žádosti a přijetí do Evropské unie.

Cílem vstupu ČR do EUROCONTROL je také vyšší využití kapacit vzdušného prostoru s moderním technickým vybavením a kvalifikovaným personálem, zajišťující podmínky k bezpečnému. plynulému a ekonomickému provádění letu. Předpokládá se zvýšení atraktivnosti přeletů nad územím ČR, což bude mít pozitivní dopad na Myši poplatků za poskytnuté služby.

V souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 9. listopadu 1994 č. 633 požádal ministr zahraničních věcí na návrh Ministerstva doprav Stálou komisi pro bezpečnost letového provozu EUROCONTROL o souhlas k přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL a k Mnohostranné úmluvě o letových poplatcích.

Ministerstvo zahraničních věcí obdrželo dopis Prezidenta Stálé komise ze dne 21. 5. 1995, ve kterém je potvrzeno jednomyslné rozhodnutí o přístupu České republiky k oběma úmluvám.

Materiál se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu k přístupu k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu, podepsané v Bruselu dne 13. prosince 1960, která byla změněna a doplněna těmito smluvními dokumenty:

1. Dodatkovým protokolem k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 6. července 1970.

2. Protokolem o změnách Dodatkového protokolu k Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťováni bezpečnosti letového provozu - EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960) podepsaným v Bruselu dne 21. listopadu 1978 a

3. Protokolem doplňujícím Mezinárodní úmluvu o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu EUROCONTROL (Brusel, 13. prosince 1960), podepsaným v Bruselu dne 12. února 1981, včetně jeho příloh.

Uvedené protokoly jsou nedílnou součástí citované Úmluv. S přístupem České republiky k této úmluvě vyjádřila vláda souhlas usnesením ze dne 9. 11. 1994 č. 633 a usnesením ze dne 13. září 1995 č. 524.

Podle sdělení sekretariátu EUROCONTROL je nutno notifikovat přístup České republiky k Mezinárodní úmluvě EUROCONTROL včetně uvedených protokolů.

S přihlédnutím k uvedeným faktům se navrhuje schválit předložený návrh s termínem přístupu České republik od 1. ledna 1996.

Zplnomocněni zástupci

Spolkové republiky Německo

Belgického království

Francouzské republiky

Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

Irské republiky

Lucemburského velkoknížectví

Holandského království a

Portugalské republiky

se shromáždili v Bruselu dne 12. února 1981 za účelem přijetí Protokolu, doplňujícího Mezinárodní úmluvu Eurocontrolu, týkající se spolupráce při zajišťování bezpečnosti letového provozu ze dne 23. prosince 1960:

Schválili uvedený Protokol, který byl předložen k podpisu dne 12. února 1981, a který je obsažen v doplňku č. 1 tohoto závěrečného dokumentu

Z praktických důvodů se rozhodli připojit jako doplněk č. 2 k Závěrečnému Dokumentu ustanoveni Mezinárodní úmluvy Eurocontrol, týkající se spolupráce při zajišťování bezpečnosti letového provozu, jak byla doplněna výše zmíněným Protokolem

Na důkaz čehož zplnomocnění zástupci podepsali Závěrečný Dokument

Dáno v Bruselu, dne 12. února 1981, v jediném originálu, který zůstává uložen v archivech vlády Belgického Království, které předá ověřeně kopie vládám ostatních signatářských států

Sjednocený text ustanovení existující úmluvy a jejích dodatků, obsažených v Protokolu.

Článek 1

1. Zúčastněné strany se rozhodly posílit svoji vzájemnou spolupráci a rozvinout své společné aktivity na poli letového provozu, které by zajišťovaly maximální svobodu pro všechny uživatele vzdušného prostoru s ohledem na potřeby obrany a v souladu s požadovanou úrovní bezpečnosti.

Vzájemně se dohodly:

a) stanovit společné dlouhodobé cíle na poli letového provozu a v jejich rámci vytvořit střednědobý společný plán pro letové provozní služby a zabezpečovací prostředky

b) sestavit společné plány na zdokonalování výcviku, postupy řízeni a na výzkumné a rozvojové programy vztahující se k prostředkům a službám, pro bezpečnost, výkonnost a rychlost toku letového provazu

c) dojednat jakákoli další opatření nezbytná k zajištění bezpečného a pravidelného toku letového provozu

d) založit společný fond zkušeností z provozních, technických a finančních aspektů letového provozu

e) koordinovat své aktivity s ohledem na řízení toku letového provozu založeným mezinárodního systému řízení toku letového provozu za účelem co nejefektivnějšího využití vzdušného prostoru.

2. Za tímto účelem se rozhodly založit Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu" (EUROCONTROL - European Organisation for the Safety of Air Navigation), dále nazývanou jen Organizace, která bude činná ve spolupráci s civilními a -vojenskými představiteli jednotlivých států. Organizace bude obsahovat dva orgány:

- Stálou komisi pro bezpečnost letového provozu, dále nazývanou jen komise, která vytvoří orgán odpovědný za formulování obecné politiky Organizace.

- Agenturu pra bezpečnost letového provozu, dále nazývanou jen Agentura, jejímž statutem je Doplněk 1 k této Úmluvě. Agentura bude orgánem odpovědným za prováděn) úkolů daných Úmluvou a nebo jí s věřených, podle ustanoven) této Úmluvy daných Komisí.

3. Sídlem organizace bude Brusel.

Článek 2

1. Organizace bude plnit následující úkoly

a) Analyzovat budoucí potřeby letového provozu a nové techniky nezbytné k uspokojení těchto potřeb

b) vyvíjet a přijímat společné dlouhodobě cíle na poli letového provozu

c) koordinovat střednědobé plány jednotlivých států za účelem ustanovení společného střednědobého plánu s ohledem na služby a prostředky letového provozu v rámci dlouhodobých cílů zmíněných výše v b)

d) podporovat společný postoj k pozemním a palubním systémům letecké navigace, výcviku personálu služeb letového provozu

e) studovat a podporovat opatření ke zlepšení efektivnosti nákladů a výkonnosti na poli letového provozu

f) podporovat a provádět studie, testy a pokusy, vztahující se k letovému provozu, shromažďovat a rozesílat výsledky studii, testů a pokusů prováděných smluvními stranami na poli letového provozu

g) koordinovat výzkumné a vývojové programy smluvních stran vztahující se k novým technikám na poli letového provozu

h) dohlížet na záležitosti na poli letového provozu, které jsou studovány ICAO a dalšími mezinárodními organizacemi zabývajícími se civilním letectvím

i) studovat doplňky k regionálním plánům letového provozu, které mají být postoupeny ICAO

j) vykonávat jakékoli další úkoly, které jí mohou by svěřeny podle čl. 1.1 c)

k) napomáhat smluvním stranám a zainteresovaným nečlenským státům při vytváření a provozování mezinárodního systému řízení toku letového provozu

l) ustanovit a shromaždovat poplatky vybírané od uživatelů letových provozních služeb v souladu s Mezinárodní úmluvou o letových poplatcích, a to jménem smluvních sera a nečlenských, států této úmluvy.

Mezi Organizací a nečlenskými státy, zajímajícími s o účast při vykonávání takových úkolů, mohou být dojednán zvláštní úmluvy.

2. Na žádost jedné nebo více smluvních stran, může by Organizace pověřena následujícími úkoly:

a) napomáhat těmto stranám při vykonáváni specifických úkolů letového provozu jako např. navrhování a zadávání zařízen letových provozních služeb a zabezpečovacích letových prostředků

b) zajišťovat a provozovat, úplně nebo zčásti, letové provozní služby a zabezpečovací letové pros Ledky jménem těchto stran

c) napomáhat těmto stranám při vypočítávání a vybírání poplatků, které jsou jimi vybírány od uživatelů letových provozních služeb a které nejsou zahrnuty v Mezinárodní úmluvě o letových poplatcích.

Vykonávání těchto úkolů se bude v každém případě řídit zvláštní dohodou mezi Organizaci a zainteresovanými stranami.

Článek 3

1. Tato Úmluva se týká traťových letových provozních služeb a těch přibližovacích a letištních služeb, které jsou s nimi spojeny a to v letových oblastech vyjmenovaných v Doplňku 2.

2. Jakýkoli dodatek, který si přeje smluvní strana učinit k seznamu svých letových oblastí v Doplňku 2, bude podléhat jednomyslnému rozhodnuti komise, pokud by vyústil do změny celkových omezení vzdušného provozu, krytých úmluvou. Jakýkoli dodatek, který nevyúsťuje do takové změny, bude oznámen Organizaci zainteresovanou smluvní stranou.

3. Pro účely dané Úmluvy budou pod výrazem "letový provoz" chápána civilní letadla a ta vojenská, celní a policejní letadla, která se podřizují postupům ICAO.

Článek 4

Organizace bude právnickou osobou. Na územích smluvních stran bude vystupovat jako plnoprávný právní subjekt v rámci oprávnění, která mu příslušejí zákony daného státu, bude mít inter alia právo tiskávat anebo předisponovávat movitý anebo nemovitý majetek a vést soudní spory. S výjimkou toho, jak je jinak dáno danou úmluvou, anebo doplněno Statutem, bude reprezentována Agenturou, která bude jednat jejím jménem. Agentura bude obhospodařovat majetek Organizace.

Článek 5

1. Komise se bude skládat z představitelů smluvních stran. Každá smluvní strana může jmenovat několik delegátů, aby zejména umožnila obhájení jak zájmů civilního letectví, tak národní obrany, ale bude mít pouze 1 hlas.

2. Pro účely článku 2.1. 1) bude komise rozšířena, aby zahrnovala představitele nečlenských států, které jsou zúčastněny na Mezinárodní úmluvě, vztahující se k letovým poplatkům. Takto rozšířená komise bude přijímat rozhodnut) v souladu s podmínkami jmenované úmluvy.

3. Tam, kde je ustanovení platné podle jiných dohod uzavřených mezi Organizací a nečlenskými státy v souladu s čl. 2.1., zejména pro řízeni toku letového provozu, bude Komise rozšířená a bude vydávat rozhodnuti v souladu s ustanoveními těchto dohod.

Článek 6

1. Pro naplnění úkolů daných Organizaci článkem 2.1., Komise přijme následující opatření:

a) směrem ke smluvním stranám učiní rozhodnutí:

- v případech spadajících pod článek 2.1. b) a c)

- v případech spadajících pod článek 2.1. a) a d) až k), kdykoli se bude Komise domnívat, že je pro smluvní strany nezbytné vykonat společnou akci, může v takových případech také vydat doporučeni smluvním stranám

b) směrem k Agentuře

- bude schvalovat roční plán práce a investiční a pracovní programy, na několik let, které jí budou předkládány Agenturou pro naplnění úkolů, spadajících pod čl. 2.1., dále rozpočet a zprávu o činnosti, bude dávat direktivy Agentuře, kdykoli se bude domnívat, že je to nezbytně pro splněni Pikolů Agentuře zadaných

- podnikne veškerá nezbytná opatření při vykonáváni svého dohledu podle dané Úmluvy a Statutu Agentury

- bude Agentuře dávat souhlas k jejímu spravování rozpočtu.

2. Navíc Komise bude:

(a) přijímat personální opatření a finanční opatření, právě tak jako podnikne opatření při plnění čl. 7.2. a čl. 19.3. Statutu Agentury

(b) jmenovat členy kontrolního výboru na pětileté období k plnění čl. 22.1. Statutu Agentury.

3. Komise zmocní Agenturu zahajovat jednání vztahující se ke zvláštním dohodám podle čl. 2 a bude přijímat dohody, dojednané Agenturou.

4. Před arbitrážním jednáním prováděným podle č. 31 mohou být Komisí zahájena jednání jménem Organizace.

Článek 7

1. Rozhodnutí budou Komisí přijímána jednomyslně volbou smluvních stran a smluvní strany jimi budou vázány. Avšak pokud smluvní strana uvědomí Komisi, že narušování národních zájmů jí brání podílet se na jednomyslném rozhodnutí, přijatém k záležitostem, spadajícím pod čl. 2.1. b) a c), může toto rozhodnutí zmírnit, a sdělit Komisi důvody zmírnění. V průběhu šesti měsíců od tohoto uvědomění Komise buč zreviduje své předchozí rozhodnuti, anebo rozhodne, za jakých určitých podmínek anebo omezeni bude zavedeno. V každém případě bude rozhodnutí Komise vyžadovat jednomyslné rozhodnutí smluvních stran.

2. Komise rozhodne o opatřeních,spadajících pod čl. 6.2 a), 6.3. a 11.3. při jednomyslnosti hlasování.

3. Pokud není zajištěno jinak, direktivy a opatření v záležitostech řešených podle čl. 6.1 b) a 6.4 budou vyžadovat většinu hlasů v Komisi, čímž je chápáno, že:

- tyto hlasy budou podléhat zvážení podle čl. 8 níže

- tyto hlasy budou představovat většinu hlasujících smluvních stran.

4. Opatření, spadající pod čl. 6.2 b) budou Komisí přijímána v souladu s výše uvedeným odd. 3, za předpokladu, že řádně vypočítaná většina nebude menší než 70% vážených hlasů.

5. Doporučení Komise budou vyžadovat hlasy většiny smluvních stran.

Článek 8

1. Vážení podle čl. 7 bude provedeno v souladu s následující tabulkou.

Roční příspěvek smluvní strany jako podíl z celkového ročního příspěvku všech smluvních stran

2. Počet hlasů bude ustanoven splatností od data vstupu v platnost Protokolu předloženého k podpisu v Bruselu v roce 1981 s ohledem na výše uvedenou tabulku a v souladu s pravidlem v čl. 19 Statutu Agentury pro určení ročních příspěvků smluvních stran do rozpočtu Organizace.

3. V případě připojení se dalšího státu, bude počet hlasů smluvních stran stanoven znovu v souladu s tímto postupem.

4. Počet hlasů buče stanovován každým rokem podle měnících se podmínek.

Článek 9

1. Komise ustanoví svá pravidla postupů, která budou jednomyslně přijata.

2. Tato pravidla budou mezi jiným obsahovat pravil; vztahující se k Úřadu Prezidenta, ustanovení pracovních skupin a pracovních jazyků Komise.

Článek 10

Personál a zařízení potřebné pro činnost Komise jí budou dána Agenturou.

Článek 11

I. Komise bude udržovat nezbytné styky s příslušnými státy a mezinárodními organizacemi pro realizaci cílů Organizace.

2. Komise bude zejména, bez újmy ustanovení článků 6.3 a 13, sama oprávněna uzavírat jménem Organizace takové dohody s mezinárodními organizacemi, smluvními stranami anebo jinými státy, které budou nezbytné pro plnění úkolů Organizace podle čl. 2.

3. Na návrh Agentury může Komise přenést na Agenturu právo rozhodnout o zahájení jednání a uzavírat dohodu nezbytné pro plněni úkolů podle čl. 2.

Článek 12

Dohody mezi Organizací a jednou anebo více smluvními stranami, nebo s jedním anebo více nečlenskými státy, či mezinárodní organizací, vztahující se k úkolům podle čl. 2, budou stanovovat příslušně úkoly, práva a závazky stran plynoucích z dohod a budou zároveň stanovovat finanční ujednání a opatření, která budou přijata. Takové dohody mohou být dojednávány Agenturou v souladu s ustanoveními článků 6.3 a 11.3.

Článek 13

V rámci pokynů daných Komisí, mohou být Agenturou navazovány vztahy s příslušnými technickými službami, veřejnými anebo soukromými, smluvních anebo nesmluvních stran nebo mezinárodních organizací, které jsou nezbytné pro koordinací letového provozu a činnost služeb Agentury. Pro tyto účely mohou být Agenturou uzavírány kontrakty jménem Organizace na pouze administrativní technické nebo obchodní povahy, pokud jsou nezbytné pro činnost Agentury, za podmínky, že Agentura bude takto informovat Komisi.

Článek 14

1. Tam, kde bude nutno brát zřetel na věci veřejného zájmu, v souladu s národním zákonodárstvím a důsledky, která plynou z ustanovení tohoto zákona, vztahujících se k vyvlastnění z důvodu veřejného zájmu, je získání nemovitého majetku nezbytného pro sídlo zastoupení. Organizace, předmětem dohody s příslušnou vládou. Návrh na vyvlastnění z důvodu veřejného zájmu může být podán kompetentními úřady zainteresovaného státu, v souladu s jeho zákony, za účelem získáni tohoto majetku, v případě že dohoda není možná.

2. Na území smluvních stran, kde neexistuje postup zmíněný v předcházejícím paragrafu, může Organizace využít takových postupů pro nucený nákup, který může být použit ve prospěch civilního letectví a telekomunikací.

3. Smluvní strany uznávají právo Organizace využívat jakýchkoli zařízení a služeb ustanovených jejím jménem na jejich výsostném území, při platnosti národního zákonodárství a těch omezení práv držitelů nemovitého majetku které mohou existovat ve veřejném zájmu za účelem prospěchu národních služeb určených pro stejný účel a zejména jako ulehčení ve veřejném zájmu.

4. Organizace ponese náklady plynoucí z plnění podmínek tohoto článku, včetně náhrad splatných v souladu se zákonu státu, na jehož území se majetek nalézá.

Článek 15

V případě, že Organizace plní úkoly vykonávané podle čl. 2, 2 b), Agentura bude uplatňovat nařízení platná na území smluvních států a v jejich vzdušném prostoru s ohledem na to, k jakému vykonávání služeb letového provozu je pověřena a mezinárodními dohodami, kterých se účastní.

Článek 16

V případě, že Organizace plní úkoly vykonávané podle čl 2. 2 b), Agentura bude v rámci pravomocí svěřených službám letového provezu, podávat velitelům letadel všechny nezbytné pokyny.

Velitelé letadel budou zavázání řídit se těmito pokyny, výjma případů vyšší moci, vzniklých nařízeními zmíněnými v předešlém článku.

Článek 17

V případě, že organizace plní úkoly vykonávané podle č 2. 2 b), budou narušení letových provozních předpisů, spáchaná ve vzdušném prostoru, ve kterém je zabezpečavání služeb letového provozu svěřeno Agentuře, zaznamenána ve zprávách úředníků zvláště k tomuto účelu Agenturou zmocněných, bez narušení práva úředníků smluvních s trén hlásit narušení stejné povahy podle práva daného státu. Výše zmíněné zprávy budou mít stejnou váhu u soudů daného státu jako ty, které byly vypracovány úředníky daného státu, určenými k hlášení narušení stejné povahy.

Článek 18

1. Oběh publikací a dalšího informačního materiálu zasílaného do Organizace nebe naopak v souvislosti s její oficiální činností, nesmí být jakýmkoli způsobem omezován.

2. Pro svoji oficiální komunikaci a přenos všech svých dokumentů nebude mít Organizace horší podmínky než ty, které každá smluvní strana poskytuje srovnatelným mezinárodním organizacím.

Článek 19

1. Organizace bude zproštěna ve státě, kde se nalézá její sídlo a na území smluvních stran, všech odvodů, daní a poplatků týkajících se jejího založení, rozpuštěni nebo likvidace.

2. Organizace bude zproštěna všech odvodů, daní a poplatků, spojených se získáním nemovitého majetku, potřebného pro plnění svých úkolů.

3. Organizace bude zproštěna všech přímých dani, které by na ni, její majetek, aktiva a příjmy mohly být uvaleny.

4. Organizace bude zproštěna veškerých nepřímých finančních poplatků, plynoucích z čerpání půjček a jejich dopadů na Organizaci.

5. Bude Zproštěna od jakéhokoli zdanění výjimečné anebo diskriminační povahy.

6. Zproštění zajišťovaná tímto článkem se nebudou vztahovat na daně a poplatky vybírané jako poplatky za veřejně prospěšné služby.

Článek 20

1. Organizace bude zproštěna všech celních dávek, daní anebo poplatků obdobného významu, vyjma poplatků za prokázané služby a bude vyjmuta z jakýchkoli importních anebo exportních zákazů anebo omezení, týkajících se materiálů, zařízení, zásob a dalších věcí importovaných pro oficiální použití Organizace a určených pro budovy a zařízení Organizace anebo pro její činnost.

2. Takto dovezené zboží nesmí být prodáno, zapůjčeno aneb převedeno ať již bez úhrady anebo za úhradu, na území strany, do které bylo přivezeno, avšak toto je možné podle podmínek stanovených vládou zúčastněné smluvní strany.

3. K prověření toho, že materiály, zařízení, zásoby a ostatní věci uvedené v odd. 1 a dovezené pro účely Organizace byly skutečně Organizaci dodány a byly skutečně užity pro její oficiální budovy, zařízení a nebo jejich činnost, mohou být podniknuta jakákoli kontrolní opatem která se zdají být k tomu vhodná.

4. Navíc bude Organizace osvobozena ode všech celních poplatků a vyjmuta ze všech importních a exportních zákazů anebo omezení, týkajících se publikací, spadajících pod Čl. 25 Statutu; který je dodatkem této Úmluvy

Článek 21

1. Organizace může vlastnit jakoukoli měnu a mít účty v jakékoli měně, tak jak je to zapotřebí pro vykonáván transakcí nutných pro je jí účely.

2. Smluvní strany se zavazují poskytnout Organizaci všechna nezbytná zplnomocněni pro všechny převody jmění, v souladu s podmínkami stanovenými národními předpisy a mezinárodními dohodami, které platí založením a činnosti Organizace, včetně poskytnutí půjček, kdy poskytnutí těchto půjček bylo odsouhlaseno vládou zainteresovaného státu.