Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1996 (dále jen "státní rozpočet") se stanoví částkou 497 641 000 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 497 641 000 000 Kč (příloha č. 1).

(2) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů a rozpočtům obcí, a to dotacemi v celkové výši 16 848 200 000 Kč (příloha č. 2). Dotace mohou být zvýšeny z rezerv rozpočtovaných v kapitole Všeobecná pokladní správa.

(3) Stanovená výše příjmu podle kapitol státního rozpočtu je uvedena v příloze č. 3.

(4) Rozdělení celkových výdajů státního rozpočtu je uvedeno v příloze č. 4 a investičních výdajů v přílohách č. 5 a 6.

Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů okresních úřadů a obcí, jejíž výše je uvedena v § 1 odst. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu k částečné úhradě osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy obcemi v každém okrese [§ 10 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících ve znění zákona č. 321/1992 Sb.]. Výše těchto příspěvků se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 7. Přednosta příslušného okresního úřadu a v hlavním městě Praze a městech Brně, Plzni a Ostravě jejich primátoři [§ 5 b zákona ČNR č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 254/1994 Sb.] mohou v odůvodněných případech rozhodnout o odchylkách od částek uvedených v příloze č. 7 až o 15%.

Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může

a) upravit závazné ukazatele státního rozpočtu podle § 1 v souladu s organizačními změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu,

b) poskytnout provozovateli jaderných zařízení na území České republiky pro pokrytí náhrady prokázaných jaderných škod vzniklých třetím osobám v důsledku jaderné nehody těchto zařízení prostředky ze státního rozpočtu až do výše 6 000 000 000 Kč.

Ministerstvo financí může vydat v průběhu roku 1996 státní dluhopisy v rozsahu 40 000 000 000 Kč na úhradu jistin státního dluhu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

*) Účelové dotace na domy s pečovatelskou službou a domy penziony a sociální dávky podléhají finančnímu vypořádáni za rok 1996

*) Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb

Výše příspěvku se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území.

Sazby příspěvku ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí:

Obecná část

Návrh zákona o státním rozpočtu legislativně zabezpečuje základní dokument finanční a rozpočtové politiky vlády České republiky.

Návrh státního rozpočtu se předkládá jako vyrovnaný v objemu příjmů i výdajů 497,6 mld. Kč. Opírá se o princip postupného snižování úlohy státu v ekonomice a snižování daňového břemene. Jeho příjmy jsou tvořeny zejména z daní a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dále nedaňovými příjmy. Ve výdajích dominují výdaje rozpočtových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím, které zabezpečují funkce státu především na úsecích sociálního zabezpečení, školství, kultury, obrany a bezpečnosti. Rozpočet zahrnuje i dotační vztahy k obcím a okresním úřadům, podnikatelským subjektům a výdaje spojené s vládními úvěry. Veškeré výdaje na pokrytí úroků ze státního dluhu jsou pro rok 1996 navrhovány k plné úhradě ze státního rozpočtu, tedy bez účasti Fondu národního majetku.

Návrh počítá se stabilizací nominální úrovně státního dluhu, tj. revolvingem splátek a další sekuritizací dluhu.

V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, nejsou součásti návrhu zákona o státním rozpočtu změny, doplnění nebo zrušení jiných zákonů.

Právo Evropských společenství neupravuje sestavování státního rozpočtu v jednotlivých státech.

Zvláštní část

K § 1:

Státní rozpočet se navrhuje jako vyrovnaný.

K § 2 a k příloze č. 7:

Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů okresních úřadů a obcí jsou příspěvky ze státního rozpočtu k částečné úhradě osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy obcemi v každém okrese. Státní správu vykonává obec v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, a to jako tzv. přenesenou působnost ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V § 21 odst. 3 citovaného zákona se počítá se zvláštní zákonnou úpravou způsobu úhrady výdajů, které obcím vznikají v souvislosti s výkonem státní správy. Propočtenou výši příspěvku podle přílohy č. 7 mohou přednostové okresních úřadů a primátorové upravit až o 15%.

K § 3:

V § 3 písm. a) je ministr financí zmocněn upravit ukazatele státního rozpočtu pouze v souladu s organizačními změnami. Jde tedy pouze o rozpočtová opatření související s delimitacemi činností, příp. organizací mezi jednotlivými resorty, do nebo z působnosti okresních úřadů, vyplývajícími z nově schválených zákonů, příp. vzájemných dohod mezi resorty nebo okresními úřady.

V České republice dosud neexistují právní předpisy, které komplexně řeší problematiku jaderné bezpečnosti, jaderných škod, pojištění provozovatelů jaderných zařízení, atd. Teprve připravovaný tzv. atomový zákon bude komplexně řešit celou problematiku.

V červnu roku 1994 přistoupila Česká republika k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, kterou je mimo jiné dáno, že odpovědnost provozovatele jaderného zařízení za jadernou škodu je absolutní. Provozovatel musí pro případ jaderné škody být pojištěn v takové částce a s takovými podmínkami, jak je stanoví stát, na jehož území je jaderné zařízení umístěno. Tento stát je povinen zajistit uspokojení nároků na náhradu jaderné škody, které byly přiznány vůči provozovateli, poskytnutím potřebných fondů v tom rozsahu, v jakém výnos z pojištění není odpovídající k uspokojení nároků, avšak který nepřesáhne limit stanovený státem.

Protože tedy povinnost pojištění provozovatele není uzákoněna, navrhuje se tento způsob řešení.

K § 4:

Významným předpokladem k udržení rozpočtové rovnováhy v roce 1996 je stabilizace státního dluhu České republiky, na úrovni 155,7 mld. Kč. V zájmu zabezpečení tohoto přístupu budou splátky jistin dluhopisů a přímých úvěrů řešeny formou emise státních dluhopisů na domácím trhu ve výši 40 mld. Kč. Tento objem představuje v meziročním srovnání nárůst o 4,7%. Umožní převést zbývající příjmy úvěr vlády od České národní banky (12,5 mld. Kč) do formy dluhopisů a snížit vnější zadlužení státu o 12,2 mld. Kč při zvýšení vnitřního zadlužení státu o stejnou částku. Dále bude částka 40 mld. Kč získaná emisí státních dluhopisů v roce 1996 použita k úhradě části splatné jistiny ve výši 0,7 mld. Kč z přímého úvěru od Investiční a Poštovní banky a k úhradě splatných emisí střednědobých státních dluhopisů ve výši 14,6 mld. Kč.

V důsledku těchto skutečností se objem státních dluhopisů v oběhu zvýší z 83,7 mld. Kč na konci roku 1995 na 109,1 mld. Kč na konci roku 1996. Zároveň dojde k posunu struktury zadlužení od vnějšího (zahraničního) k vnitřnímu (domácímu). Oba tyto základní dlouhodobé trendy ve vývoji státního dluhu (sekuritizace a internalizace) mají příznivé měnové důsledky.