Příloha
znění platného zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb.)
Text novely je vyznačen kurzivou a podtrženě
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná včetně děl umění architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotografická a kartografická. Za předmět ochrany se považují i programy počítačů, pokud splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona.
1. § 2 odst. 1 zní:
"(1) Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná včetně děl umění architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotogragrafická a kartografická. Za předmět ochrany se považují i programy počítačů, pokud splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona; nestanoví-li tento zákon jinak, jsou chráněny jako díla literární.".
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní předpisy a rozhodnutí, veřejné listiny, úřední spisy, denní zprávy, ani na projevy přednesené při projednávání veřejných záležitostí; k soubornému vydání takových projevů nebo k jejich zařazení do sborníku je však třeba svolení toho, kdo je proslovil.
(1) Předmětem autorského práva jsou také nová díla původní, která vznikla osobitým tvůrčím zpracováním díla jiného.
(2) Předmětem autorského práva jsou dále i překlady děl do jiných jazyků.
(3) Dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen se svolením jeho autora. Svolení autora není třeba k překladu do jiného jazyka u děl uvedených v § 2 odst. 2.
(1) Předmětem autorského práva jsou i sborníky, časopisy, pásma, výstavy a jiná díla souborná, je-li jejich uspořádání výsledkem tvůrčí činnosti ; zařadit dílo do díla souborného lze jen se svolením autora.
(2) Autorské právo k soubornému dílu jako celku přísluší tomu, kdo je uspořádal; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
(3) Právo autorské k vydanému sborníku, kartografickému dílu a časopisu vykonává vydavatel.
(1) Spojit díla lze jen se svolením jejich autorů. S díly spojenými nakládají všichni autoři společně.
(2) Práva autorů nakládat se spojenými díly jiným způsobem zůstávají nedotačena.
(3) K provozování hudebního díla s textem stačí svolení autora části hudební.
Autoři jednotlivých složek filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem udílejí výrobci svolení k užití díla smlovou. Autorské právo k dílu takto vytvořenému jako celku vykonává výrobce.
2. V § 6 se za slova "vyjádřeného podobným způsobem" vkládá text " a autor díla takto nově vytvořeného, kterým je zpravidla režisér".
Autorské právo k dílu, které vzniklo tvůrčí činností několika autorů jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nedílně.
(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo uveřejněno bez udání jména nebo s krycím jménem, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.
(2) Dokud se autor veřejně neprohlásí, může autorské právo k dílu uplatnit ten, kdo dílo poprvé oprávněně vydal, a pokud vydáno nebylo, uveřejnil. Veřejného prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.
(1) Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoli jiné vnímatelné podobě.
(2) Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek díla, tak na jeho jednotlivé části.
(1) Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně poprvé veřejně provedeno nebo vystaveno, vydáno nebo jinak uvedeno na veřejnost.
(2) Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně započato s veřejným šířením jeho rozmnoženin.
(1) Za zemi původu díla se pokládá
a) u děl nevydaných stát, jehož je autor státním příslušníkem,
b) u děl vydaných stát, kde se oprávněně uskutečnilo první vydání díla.
(2) Na dílo, které bylo vydáno současně na území Československé socialistické republiky i jinde, hledí se jako na dílo vydané v Československé socialistické republice; za současné vydání díla se považuje vydání v rozpětí nejvýše 30 dnů.
(1) Autor má právo
a) na ochranu svého autorství, zejména na nedotknutelnost svého díla, a je-li dílo užíváno jinou osobou, aby se tak dělo způsobem nesnižujícím hodnotu díla,
b) s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho uveřejnění a udílet svolení k jeho užití,
c) na odměnu za tvůrčí práci (§ 13).
(2) Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.
(1) Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15, autorská odměna. Výše této odměny se řídí podle hodnoty díla a jeho významu pro společnost.
3. V § 13 odst. 1 se vypouští věta druhá.
(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu (§ 15 odst. 2 písm a)) na podkladě
a) rozhlasového či televizního vysílání nebo
b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného jeho výrobcem (§ 45)
přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům, jakož i vůči těm, kteří snímky, jež mohou k pořízení rozmnoženiny sloužit, veřejně půjčují. Právo na odměnu lze uplatňovat pouze společně s obdobnými právy uvedenými v § 39 odst. 1, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 3, a to jen prostřednictvím organizací uvedených v § 44. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby organizace.
(3) Sazby autorských odměn za užití díla způsob jejich placení, jakož i rozdělení odměny uvedené v odstavci 2 mezi jednotlivé skupiny oprávněných subjektů může upravit ministerstvo kultury České republiky a ministerstvo kultury Slovenské republiky (dále jen "ministerstvo kultury") obecně závazným právním předpisem.
(1) Užít díla, pokud to není dovoleno přímo zákonem, lze jen se svolením autora. Svolení k užití díla uděluje autor smlovou.
(2) Ministerstvo kultury může vydat pro jednotlivé způsoby užití děl vzorové smlouvy.
4. V § 14 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. V dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 3, se vypouštějí slova "a 16".
(3) Autorovo oprávnění vyplývající ze zákona nemůže být dohodou stran vyloučeno ani zkráceno.
(4) Bez svolení autora může být díla užito pouze v případech stanovených v § 15 a 16, na základě soudního rozhodnutí podle § 17 odst. 2 nebo s úředním přivolením podle § 18.
(1) Autorské právo neporušuje, kdo použije námětu obsaženého v cizím díle k vytvoření nového díla původního.
(2) Autorovo svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnout, kdo
a) zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro svou osobní potřebu, pokud ji, jde-li o dílo výtvarné, zřetelně jako rozmnoženinu nebo napodobeninu označí a nejde-li o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla architektonického stavbou nebo jiným provedením; ustanovení § 13 odst. 2 tím není dotčeno;
8. § 15 odst. 3 zní:
"(3) Autorovo svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla nejsou
a)organizace při zpravodajství o aktuální události fotografií, filmem, rozhlasem nebo televizí, je-li v odůvodněné míře užito i díla, které je při takové události provozováno nebo vystaveno ;
b) knihovny, školy, školská zařízení a archivy1a), půjčují-li tiskové rozmnoženiny vydaných děl.".
------------------------
1a)Zákon č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb. zákon č. 172/1990 Sb. o vysokých školách ve znění zákona č. 216/1993 Sb. a zákona č. 232/1992 Sb., zákon č. 354/1991 Sb. o středních školách, zákon č. 291/1991 Sb. o základní škole, zákon ČNR č. 97/1974 Sb. o archivnictví ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
(4) Oprávněný vlastník rozmnoženiny počítačového programu není povinen získat autorovo svolení k pořízení rozmnoženiny nebo úpravy takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu nebo úpravu pro vlastní provoz počítač, pro nějž byl tento program získán, k archivním účelům, popřípadě k nahrazení oprávněně získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak znehodnocena; za pořízení takové rozmnoženiny není ani povinnost poskytnout autorovi zvláštní odměnu.
9. § 15 odst. 4 zní:
"(4) Oprávněný uživatel počítačového programu není povinen získat autorovo svolení ani poskytnout zvláštní odměnu k pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu
a) pro provoz programu na počítači, pro nějž byl tento program získán;
b) ke zjištění informací nezbytných k dosažení funkčního spojení dvou nebo více počítačových programů, pokud je taková rozmnoženina, překlad nebo úprava pořízena jím samým nebo osobou jím určenou, nejsou-li tyto informace běžně dostupné a je-li jejich získání omezeno na části počítačového programu nezbytné k dosažení uvedeného cíle;
c) k archivním a záložním účelům, popřípadě k nahrazení oprávněně získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak znehodnocena.".
10. § 15 se doplňuje novými odstavci 5 a 6, které znějí:
"(5) Oprávněný uživatel počítačového programu nemůže být omezen ve svém právu zkoumat počítačový program, studovat jej nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek programu, činí-li tak při jeho obvyklém využívání.
5. V § 15 odst. 2 písm. a) se doplňuje první věta před středníiem slovy "anebo o rozmnoženinu nebo napodobeninu počítačového programu".
b) cituje úryvky vydaného díla a uvede autora i název díla;
c) zařadí do díla vědeckého nebo kritického v míře potřebné k vysvětlení textu anebo do učebnic či učebních pomůcek v odůvodněném rozsahu části vydaných děl, drobná vydaná díla celá, rozmnoženiny či napodobeniny děl nebo jejich částí, uvede-li autora i pramen;
d) užije vydaného díla v samostatné přednášce výlučně k účelům vyučovacím nebo vzdělávacím, uvede-li autora i dílo;
6. V § 15 odst. 2 písm. d) se slovo "vydaného" nahrazuje slovem "uveřejněného".
e) přetiskne v časopise články časového významu o věcech hospodářských nebo politických uveřejněné již v jiných časopisech, uvede-li autora i pramen; přípustné však není takové přetištění, je-li výslovně zapověděno;
f) napodobí dílo výtvarné umístěné na veřejném prostranství v jiném oboru výtvarného umění; fotografie takto umístěného výtvarného díla lze též bez souhlasu jeho autora rozmnožovat a šířit;
g) otiskne v katalogu veřejné sbírky nebo výstavy vyobrazení výtvarného díla do ní zařazeného ;
h) veřejně vystavuje díla výtvarná nebo fotografická, která již autor převedl na organizaci; bylo-li dílo výtvarné nebo fotografické převedeno do osobního vlastnictví, není třeba svolení autora, vystavuje-li se dílo bezplatně anebo je-li organizaci k vystavení bezplatně půjčeno;
7. § 15 odst. 2 písm. h) zní:
"h) veřejně vystavuje díla výtvarná nebo fotografická, která již autor převedl na jinou osobu, vystavuje-li se dílo bezplatně anebo je-li k vystavení bezplatně půjčeno;".
i) rozmnožuje nebo dává rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu nebo pro rozdávání dílo fotografické, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno;
j) zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání díla pro potřebu veřejné knihovny k dokumentačním účelům a pro účely vědeckého výzkumu;
k) rozmnoží vydané dílo zvláštní technikou pro potřeby nevidomých.
(3) Autorova svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla není také povinna poskytnout organizace při zpravodajství o aktuální události fotografií, filmem, rozhlasem nebo televizí, je-li v odůvodněné míře užito i díla, které je při takové události provozováno nebo vystaveno.
(6) Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel počítačového programu může provést bez souhlasu autora úpravy, doplňky a změny počítačového programu nebo jeho doprovodné dokumentace, pokud takové zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou v souladu se zamýšleným účelem při jeho operativním využívání oprávněným uživatelem; tím není dotčeno právo autora na zachování podoby kódu, v níž dílo zpřístupnil veřejnosti.".
(1) Samostatným užitím díla, kromě jeho vysílání rozhlasem nebo televizí, je i každé další veřejné šíření takto vysílaného díla pomocí jakéhokoli zařízení k přenosu zvuků nebo obrazů, uskutečňuje-li takové šíření jiný subjekt než organizace původního vysílání.
(2) Za součást bezdrátového rozhlasového nebo televizního vysílání se považuje současný, úplný a nezměněný přenos takového vysílání po drátě či jiným způsobem uskutečněný toutéž organizací. Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téhož domu, popřípadě domů bezprostředně souvisejících pomocí anténových zařízení (tzv. společné televizní antény) se za zvláštní užití nepovažuje.
(1) Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do předmětu jeho činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho pracovníkem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.
(2) Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo svého pracovníka vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li autor udělit mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat tohoto svolení u soudu.
11. V ustanoveních § 17 odst. 1 a 2 se slovo "pracovník nahrazuje slovem "zaměstnanec".
(3) Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem. Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.
(4) Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva jinak, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření díla vynaložil.
12. V § 17 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Není-li výslovně sjednáno jinak, výkon autorského práva k počítačovému programu, vytvořenému zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru, přísluší zaměstnavateli.". Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského poměru k organizaci.
13. § 17 odst. 6 zní:
"(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského nebo služebního poměru.".
Ministerstvo kultury může svým výrokem nahradit autorovo svolení k překladu děl cizích státních příslušníků do jazyků národů Československé socialistické republiky, pokud to připouštějí mezinárodní smlouvy, a za podmínek v nich stanovených.
14. V § 18 se slova "do jazyků národů Československé socialistické republiky" nahrazují slovy "do českého jazyka".
(1) Autor může převádět jen právo dílo užít.
(2) Nabyvatel smí získané oprávnění převést na třetí osobu jen se svolením autora.
(3) Právo užít dílo jeho uvedením na veřejnost může autor převést jen na osobu oprávněnou uvádět díla na veřejnost příslušným způsobem.
15. § 19 odst. 3 se vypouští.
Zanikne-li právnická osoba nebo zemře-li fyzická osoba, na niž bylo převedeno právo užít díla, bez právního nástupce, nabude opět autor práva rozhodovat o dalším užití díla.
(1) Smlouvou o šíření díla uděluje autor organizaci1) za odměnu svolení šířit své dílo; podmínky šíření díla mohou obsahovat i hromadné smlouvy.
----------------
1)Kde se dále v zákoně uvádí výraz "organizace", rozumí se tím, pokud z povahy věci nevyplývá jinak, osoba právnická nebo fyzická.
(2) Smlouvami o šíření díla jsou zejména smlouva nakladatelská, smlouva o veřejném provozování díla, smlouva o šíření snímků zvukového záznamu díla a smlouva o vysílání díla rozhlasem nebo televizí.
16. V § 22 odst. 2 se za slova "provozování díla" vkládají slova "smlouvy o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla,".
(3) Smlouva o šíření díla musí stanovit způsob a rozsah šíření díla, čas, kdy se tak stane, autorskou odměnu, součinnost autora, dobu, na kterou je smlouva sjednána a závazek organizace, že šíření díla provede na svůj účet.
(4) Pokud ministerstvo kultury nestanoví jinak, musí být smlouva o šíření díla sjednána písemně.
(1) Autor je povinen odevzdat dílo organizaci včas a upravené tak, aby mohlo být bez obtíží šířeno dohodnutým způsobem.
(2) Organizace může od smlouvy odstoupit, jestliže jí autor bez závažného důvodu dílo řádně neodevzdal ani v dodatečné lhůtě, kterou mu organizace poskytla; dodatečnou lhůtu není třeba poskytnout, vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy věci, že organizace nemůže mít na opožděném splnění zájem. V takovém případě může organizace požadovat vrácení toho, co již autorovi plnila.
(3) Autor může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, nebude-li šíření díla uskutečněno ve lhůtě sjednané ve smlouvě; tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.
(1) Smlouvou nakladatelskou udílí autor nakladatelství svolení vydat dílo slovesné, dílo hudebně dramatické nebo hudební, dílo výtvarných umění anebo dílo fotografické, a nakladatelství se zavazuje na svůj účet dílo vydat, učinit opatření k jeho šíření a vyplatit autorovi odměnu.
(2) Dokud trvá poměr založený nakladatelskou smlouvou, nemůže autor udělit jiné organizaci svolení k vydání díla bez souhlasu nakladatelství, ledaže jde o souborné vydání jeho děl nebo o vydání díla v periodické publikaci.
(3) Bude-li dílo rozebráno dříve než uplyne doba, na kterou byla smlouva sjednána, může autor, i když nebylo ujednáno vydání další, žádat na nakladatelství, aby vydalo dílo znovu. Nebude-li pak smlouva o novém vydání díla sjednána do 6 měsíců, má autor volnost sjednat smlouvu s nakladatelstvím jiným.
(1) Autor je oprávněn provést autorskou korekturu svého díla.
(2) Nebude-li autoru umožněno autorskou korekturu díla provést, může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, došlo-li by k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu; tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.
Smlouvou o veřejném provozování díla udílí autor organizaci svolení provozovat dílo divadelní nebo hudební a organizace se zavazuje na svůj náklad dílo provozovat a zaplatit autorovi odměnu.
17. V § 26 se slovo "organizace" nahrazuje slovem "provozovatel".
18. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
Smlouva o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla
(1) Smlouvou o šíření díla půjčováním rozmnoženin díla udílí autor půjčiteli svolení přenechat třetím osobám po sjednanou dobu bezplatně rozmnoženiny díla k užívání.2)
(2) Smlouvou o šíření díla pronájmem rozmnoženin díla udílí autor pronajímateli svolení přenechat za úplatu třetím osobám (nájemcům) rozmnoženiny díla, aby je dočasně užívaly.3)
(3) Rozmnoženinami díla se rozumí i snímky zvukového, obrazového nebo obojího záznamu díla."
---------------
2)§ 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
3)§ 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Autorské právo přechází na dědice. Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice.
(2) Nemá-li spoluautor dědice, přirůstá jeho podíl spoluautorům ostatním.
Kdo nabude originálu díla nebo jeho rozmnoženiny, nenabývá tímto převodem práva k užití díla, není-li výslovně ujednáno jinak.
19. Nadpis nad § 30 zní: "Převod originálu nebo rozmnoženiny díla".
Autor, který převedl za úplatu originál svého díla, může se domáhat slušného vypořádání na každém nabyvateli, který dalším převodem vlastnictví díla získal společensky neodůvodněný majetkový prospěch. Tohoto práva se nelze předem vzdát.
(1) Autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby rušení jeho práva bylo zakázáno, následky porušení odstraněny a poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění. Vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím ; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
(2) Vznikla-li autorovi porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle občanského zákoníku.
(3) U díla vytvořeného spoluautory přísluší oprávnění podle odstavců 1 a 2 i jednotlivým spoluautorům samostatně.
20. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní:
"Stejné nároky jako při porušení autorských práv příslušejí autorovi vůči osobám, které vyrábějí, uvádějí do oběhu nebo využívají pro dosažení majetkového prospěchu pomůcky výlučně zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení použitých k ochraně jeho díla před neoprávněným užitím.".
(1) Autorské právo trvá, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu života autorova a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených pro účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho z nich, který ostatní přežil.
(2) Trvání autorského práva k pozůstalému dílu, uveřejněnému poprvé v posledních deseti letech lhůty podle odstavce 1, prodlužuje se na 10 let od uveřejnění díla.
(3) U děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost autora není známa, trvá autorské právo 50 let po uveřejnění díla.
(4) Autorské právo k dílům filmovým trvá 50 let po uveřejnění díla.
(5) U sborníků a časopisů vydaných organizacemi trvá autorské právo 10 let po uveřejnění díla.
(6) Autorské právo k dílům fotografickým trvá po dobu života autorova a 10 let po jeho smrti.
(7) Právo na ochranu autorství je však časově neomezené.
21. § 33 odst. 6 se vypouští. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
Doba trvání autorského práva se počítá vždy teprve od konce roku, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
(1) Nemá-li autor dědiců nebo odmítnou-li dědici dědictví přijmout, stanou se jeho díla, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 2, volnými, a to i před uplynutím lhůt uvedených v § 33.
(2) Skončí-li doba trvání autorského práva nebo je-li dílo volné z jiného důvodu, není uživatel povinen vyžadovat k užití díla svolení ani poskytnout autorskou odměnu. Volné dílo však smí být užito jen způsobem odpovídajícím jeho hodnotě a musí být uveden autor díla, je-li znám. O zachování této podmínky pečují autorské svazy a organizace uvedené v § 44.
(1) Předmětem práv výkonných umělců podle tohoto zákona jsou jejich umělecké výkony, tj. výkony herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných osob, které představují, zpívají, hrají, recitují nebo jinak provádějí literární nebo umělecké dílo.
(2) Bez svolení výkonných umělců nelze užít jejich výkonů pro
a) zvukový, obrazový nebo obojí záznam (dále jen "záznam") zhotovený pro výrobu rozmnoženin určených k veřejnému odbytu nebo pro výrobu filmů určených k veřejnému promítání (dále jen "snímky"),
b) zhotovení snímků určených k veřejnému odbytu nebo užití záznamů nebo snímků k jinému účelu, než pro které již bylo svolení uděleno, pokud nejde o případy uvedené v § 37 odst. 1,
22. V § 36 odst. 2 písm. b) se za slovem "uděleno", vkládají slova "např. k jejich veřejnému přednesu, půjčování nebo pronájmu".
c) vysílání rozhlasem nebo televizí,
d) veřejné promítání nebo šíření jinými prostředky, byl-li výkon uskutečněn pro někoho jiného než pro organizaci, která ho chce použít.
(3) Za užití výkonu náleží výkonným umělcům odměna.
(1) Svolení výkonného umělce není třeba
a) k zhotovení záznamu jeho výkonu, uskutečněného pro rozhlasovou nebo televizní organizaci, je-li záznam pořizován touto organizací vlastními prostředky pro vlastní vysílání,
b) k vysílání jeho výkonu rozhlasem nebo televizí, děje-li se ze záznamu nebo snímku, který byl zhotoven se svolením výkonného umělce,
c) k veřejnému přednesu jeho výkonu ze záznamu nebo ze snímku zhotoveného s jeho svolením, anebo výkonu vysílaného rozhlasem nebo televizí,
d) k užití jeho výkonu pro osobní potřebu uživatele; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 39 odst. 1),
e) k užití jeho výkonu ze záznamu nebo snímku výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím.
(2) Za užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c) náleží výkonnému umělci odměna.
23. V § 37 odst. 1 se vypouští písmeno c). Ustanovení písmen d) a e) se označují jako písmena c) a d).
24. V § 37 odst. 2 se slova "v odstavci 1 písm. a) až c)" nahrazují slovy "v odstavci 1 písm. a) a b)".
Práva výkonných umělců trvají 50 let od konce roku, v němž byl záznam výkonu pořízen.
(1) Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2 a 3, § 19, § 21 až 23, § 26 a 27, § 29, § 32 odst. 1 a 2, § 33 odst. 7, § 34 a § 35 odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich výkony; totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle § 38.
(2) Ministerstvo kultury může stanovit způsob, jímž uplatňují výkonní umělci svá práva podle tohoto zákona, účastní-li se jich několik na provedení jediného výkonu.
25. § 39 odst. 1 zní:
"(1) Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 3, § 16, § 19, § 21 až 23, § 26 až 30, § 32 odst. 1 a 2, § 32a, § 33 odst. 6, § 34 a 35 odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich výkony; totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle § 38.".
(1) Ministerstvo kultury může přiznat organizacím zastupujícím autory nebo výkonné umělce ve výkonu práv podle tohoto zákona výhradní oprávnění, aby v rámci své působnosti
a) udílely svolení k užití děl a výkonů a vybíraly autorské odměny a odměny výkonných umělců,
b) zrušeno
(2) Přiznání výhradního právnění podle odstavce 1 nebrání tomu, aby autor nebo výkonný umělec vykonával svá práva podle tohoto zákona bez prostřednictví organizací tam uvedených.
(3) Ministerstvo kultury může upravit povinnosti organizací a osob, které k užití díla potřebují svolení organizací uvedených v odstavci 1 nebo jsou povinny vyplatit jim odměnu.
(1) Předmětem práv výrobců zvukových záznamů podle tohoto zákona jsou zvukové záznamy výkonů výkonných umělců nebo jiných zvuků.
(2) Svolení výrobce zvukových záznamů je třeba
a) k vysílání zvukových záznamů a snímků rozhlasem a televizí,
b) k pořízení rozmnoženin zvukového záznamu nebo snímku pro jinou než vlastní osobní potřebu; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 45 odt. 4),
c) k veřejnému přednesu zvukových záznamů nebo snímků.
26. V § 45 odst. 2 se připojuje nové písmeno d), které zní:
"d) k půjčování a pronájmu zvukových záznamů nebo snímků.".
(3) Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na náhradu, jejíž výši může upravit ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem; přitom může stanovit i výjimky z povinnosti náhradu poskytnout.
(4) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na výrobce zvukových záznamů.
(5) Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od konce roku, v němž byl pořízen záznam.
(1) Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace jsou jejich vlastní vysílané pořady.
(2) Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat, zhotovit jeho záznam pro jinou než vlastní osobní potřebu a takový záznam dále rozmnožovat nebo jinak veřejně šířit jen se svolením organizace, která pořad uskutečnila; za svolení má organizace právo na náhradu, jejíž výši může upravit ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem; přitom může stanovit i výjimky z povinnosti náhradu poskytnout.
(3) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na rozhlasové a televizní organizace.
27. V § 46 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Rozhlasovým a televizním organizacím, pokud pouze přenášejí vysílání jiných rozhlasových nebo televizních organizací, práva podle odstavce 2 nepříslušejí.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
(4) Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let od konce roku, v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.
Svolení výrobce zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací ani poskytování náhrady není třeba, jde-li o zhotovení záznamu nebo snímku a jeho využití výhradně k účelům zpravodajství o aktuálních událostech nebo k účelům vědeckým nebo vyučovacím.
Vláda může stanovit, za jakých podmínek se přiznává právo uvedené v § 45 a 46 zahraničním výrobcům zvukových záznamů a rozhlasovým a televizním organizacím podle mezinárodních smluv.
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů, kteří jsou československými občany, ať vznikla nebo byla uveřejněna kdekoli. Totéž platí o dílech autorů, kteří požívají v Československé socialistické republice práva asylu.
(2) Na díla cizích státních příslušníků vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů, kteří nejsou československými občany, byla-li poprvé v Československé socialistické republice vydána nebo uveřejněna anebo má-li zde autor bydliště.
(4) Trvání autorského práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než v zemi původu díla.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro výkonné umělce a jejich výkony.
(1) Doba trvání autorského práva se řídí tímto zákonem i tehdy, počala-li před jeho účinností. Stanoví-li tento zákon dobu delší, vztahuje se toto prodloužení jen na díla, u nichž před účinností tohoto zákona práva dosud nezanikla.
(2) Totéž platí o právech výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací.
Ochrana děl užitého umění podle tohoto zákona nevylučuje, aby tato díla byla chráněna rovněž podle předpisů o ochraně průmyslových vzorů.
(1) Pokud z ustanovení tohoto zákona nebo z předpisů k jeho provedení neplyne něco jiného, řídí se právní vztah autorů a výkonných umělců, vzniklý v souvislosti s vytvořením a užitím jejich děl nebo výkonů, obecnými právními předpisy.
(2) Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona rozhodují soudy.
Zrušuje se zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.
1. Slova "Československá socialistická republika" se nahrazují slovy "Česká republika" a slovo "československý" se nahrazuje slovem "český".
2. Na díla vydaná do 31.12.1992 současně v České a Slovenské federativní republice i jinde (§ 11 odst. 2) se hledí jako na díla vydaná v České republice.
Předseda Poslaneckdé sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími předpisy.