Vláda na svém zasedání dne 11. října 1995 projednala a posoudila návrh zákona o advokacii předložený poslancem J. Pavelou a dalšími (tisk č. 1920) a vyslovila s ním nesouhlas.
Vláda konstatuje, že předložený návrh je v podstatě totožný s ministerstvem spravedlnosti připraveným návrhem zákona o advokacii, kterým se již zabývala v únoru 1995. Protože celkové pojetí tohoto návrhu zákona nebylo v souladu s koncepcí, kterou vláda k problematice vztahu státu a samosprávných stavovských sdružení přijala dne 15. června 1994 usnesením č. 333, v níž deklarovala princip nepovinného členství v zájmových sdruženích (komorách), návrh zákona vládou schválen nebyl.
Spolu s vládou přijatými závěry se však stal věcným základem pro další probíhající legislativní práce na návrhu zákona o advokacii.
Vzhledem k tomu, že koncepce předloženého návrhu zákona je založena na odlišném pojetí členství v advokátní komoře, jako předpokladu pro výkon povolání advokáta, vláda nadále setrvává na svém stanovisku a s předloženým návrhem zákona nesouhlasí.
Vláda je toho názoru, že pojetí povinného členství v zájmovém sdružení (komoře), které by mělo být předpokladem pro výkon povolání, není plně v souladu s ustanovením článku 27 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo, nikoli povinnost, se svobodně sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů, přičemž vznik a činnost sdružení, t. j. i práva a povinnosti všech členů, mohou být omezena zákonem jen v případě, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
Vláda se nedomnívá, že by v souvislosti s výkonem povolání advokáta takový důvod existoval.
Vláda dále uvádí,
že návrh zákona obsahuje řadu dílčích
nepřesností, které však dále
nekomentuje pro celkové odmítavé stanovisko.