Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen "výkon advokacie").
(2) Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány jako výdělečné povolání.
(1) Právní služby mohou poskytovat jen advokáti, a to za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění
(a) notářů, patentových zástupců a daňových poradců" [Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád); zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů; zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky.] popřípadě dalších osob jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby;
(b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby popřípadě člena družstva poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovním nebo jiném obdobném poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí povinností vyplývajících z tohoto poměru.
(1) Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.
(2) Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.
(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátů poskytovat právní služby, stanovené tímto zákonem (§ 5 odst. 3).
Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen Komora").
(1) Komora zapíše na žádost do seznamu advokátů každého,
a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) kdo získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice,
c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,
d) kdo je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, u něhož lze důvodně pochybovat o jeho občanských a morálních předpokladech pro čestné a svědomité plnění povinností advokáta,
e) komu nebylo uložno kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo, bylo-li mu kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů pravomocně uloženo, uplynula doba trvání vyškrtnutí kárným opatřením stanovená,
f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. g) nebo uplynula-li od vyškrnutí doba pěti let,
g) kdo není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškoslkého učitele, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,
h) kdo složil advokátní zkoušku, a
i) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až h) složil do rukou předsedy Komory tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.".
(2) Do seznamu advokátů zapíše Komora po složení slibu též toho, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) až g) a
a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě, a
složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 2).
(3) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 2, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti správa mezinárodního.
(4) Komora po uhrazení poplatku ve výši stanovené Komorou vydá advokátovi osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle odstavce 3.
(1) Komora může uznat jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.
(2) Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.
(3) O uznání jiné zkoušky podle odstavce 1 rozhoduje Komora pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; o uznání jiné praxe podle odstavce 2 rozhoduje Komora pouze v souvislosti se žádostí o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.
(1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti konat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil přiměřený poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou; ve stejné Ihůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora konat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).
(2) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5 odst. 2. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že rozhodnutí o uznání jiné zkoušky nebo o uznání jiné praxe učiněná podle § 6 pozbývají platnosti.
(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho
a) kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo byl podle § 5 zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňoval některou z podmínek v zákoně uvedených,
c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehoýž způsobilost k právním úkonům byla omezena,
d) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,
e) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu d), pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,
f) komu bylo Komorou uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
g) vůči komu byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo toho, kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání,
h) kdo požádal Komoru o vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
(2) Nejde-li o nesplňování podmínek uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d), nebo o důvod uvedený v odstavci 1 písm. c) po dobu po níž trvá, může Komora rozhodnout o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. b) pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplňování podmínky dozvěděla.
(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie
a) vznikl-li mu pracovní nebo jiný obdobný poměr, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie;
b) nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody, byl-li vzat do vazby nebo započal-li výkon trestu zákazu činnosti vykonávat advokacii; nebo
c) na základě jeho písemné žádosti, prokáže-li, je-li to to třeba, že ustanovil zástupce v souladu s § 27.
(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie
a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí;
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(3) Pozastavení zapíše Komora do seznamu advokátu. Pominou-li důvody pro pozastavení výkonu advokacie, Komora pozastavení výkonu advokacie zruší.
Dojde-li u advokáta zapsaného do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.
(1) Advokát vykonává advokacii samostatně, ve sdružení (§ 14) anebo jako společník ve veřejné obchodní společnosti (§ 15).
(2) Komora vede seznam sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii; ustanovení zvláštních předpisů [§ 27 a n. obchodního zákoníku.] tím nejsou dotčena.
Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení "advokát"; za podmínek stanovených profesním předpisem je advokát oprávněn používat i jiných označení nebo dodatků označujících jeho odborné zaměření.
(1) Místem podnikání advokáta podle zvláštních předpisů [§ 2 odst. 3 obchodního zákoníku.]je jeho místo podnikání zapsané v seznamu advokářů (dále jen "sídlo").
(2) Sídlo advokáta musí být na území
České republiky.
(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve veřejné obchodní společnosti (§ 15), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle zvláštních předpisů [§ 829 a n. občanského zákoníku.](dále jen "sdružení"). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem.
(2) Na používání společného jména se přiměřeně vztahuje § 12.
(3) Advokáti, kteří jsou účastníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému z účastníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému účastníku sdružení.
(4) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník veřejné obchodní společnosti (§ 15) ani v jiném sdružení.
(5) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o dočasném společném poskytování právních služeb v jednom nebo více předem vymezených případech.
(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, pokud předmětem jejího podnikání je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti (dále jen "společnost").
(2) Jako účastník právních vztahů, založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti, vystupuje vůči klientovi společnost; tyto právní vztahy, včetně odpovědnosti společnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie, se řídí s výjimkami stanovenými tímto zákonem zvláštními předpisy. [Např. obchodní zákoník.]
(3) Na výkon advokacie se nevztahuje § 85 věta druhá obchodního zákoníku.
(4) Nezaniká-li smrtí společníka společnost, může se dědic přihlásit o svoji účast ve společnosti za podmínek stanovených zvláštními předpisy, [§ 91 odst. 1 obchodního zákoníku.] jen je-li advokátem. Není-li dědic advokátem, nebo se nepřihlásil o účast ve společnosti, má právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního předpisu. [§ 89 obchodního zákoníku.]
(5) Ustanovení zvláštních předpisů o ručení společníků za závazky společnosti nejsou dotčena.
(6) Účinky doručení nastávají i tehdy, když písemnost určená advokátovi, který je společníkem společnosti, byla doručena společnosti.
(7) Advokát, který vykonává advokacii ve společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení ani jako společník jiné společnosti.
(8) Ustanovení § 16 až 18, § 19 písm. a) a c), § 20, § 21 odst. 4, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 1 a 2, § 25, § 26 odst. 2, § 27, § 28 a § 29 odst. 1 se použijí pro společnost přiměřeně.
(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo profesním předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.
(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
Advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví profesní předpis.
(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 určen; ustanovení 19 tím není dotčeno.
(2) Nemůže-li se někdo poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona domoci, je oprávněn požádat Komoru, aby mu advokáta určila. Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí uvedené v § 19, je Komorou určený
advokát povinen právní služby poskytnout.
Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže
a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá;
b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve sdružení nebo společnosti;
c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit;
d) projednání věci se zúčastnila osoba advokátovi blízká [§ 116 občanského zákoníku.].
(1) Advokát je povinen od smlouvy o poskytování právních služeb odstoupit, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.
(2) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.
(3) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.
(4) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu patnácti dnů ode dne, kdy podle odstavce 1 až 3 odstoupil od smlouvy o poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní zástupce; i poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že jej klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.
(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato ošoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.
(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem.
(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.]; i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o totožnosti klienta, jakož i o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.
(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolat v kárném řízení podle tohoto zákona; podrobnosti stanoví kárný řád.
(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu [§ 167 zákona č. 141 /1961 Sb., trestního zákona.].
(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se obdobně vztahuje i na zaměstnance advokáta nebo společnosti, na jiné osoby, které se podílejí na poskytování právních služeb, na členy orgánů Komory a její zaměstnance jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto zákona.
(1) Advokacie se vykonává za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.
(2) Způsob určení odměny advokáta, popřípadě i její výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.
(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem; případná odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisu tím není dotčena.
(2) Advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(3) Advokát musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu zpusobenou poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost.
(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví" [Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.]
(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.
(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak [§ 35 odst. 1 trestního řádu; § 25 odst. 3 občanského soudního řádu; § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.], může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i jeho advokátní koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec.
(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie, je povinen ustanovit bez odkladu jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem; poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je advokát povinen zástupci poskytnout.
(2) Nedohodne-li se zástupce s klientem do jednoho týdne ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí práva a povinnosti zastoupeného
advokáta, související s poskytováním právních služeb, na zástupce.
(1) Advokát je v zájmu zachování cti a vážnosti advokátního stavu povinen před tím, než proti jinému advokátovi zahájí soudní nebo jiné obdobné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.
(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.
(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví profesní předpis.
(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené protesním předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.
(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve Ihůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory, popřípadě provádět další platby stanovené profesním předpisem nebo usnesením sněmu.
Advokát nebo společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.
(1) Za závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo profesním předpisem (dále jen "kárné provinění") může být advokátovi uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) písemné napomenutí;
b) pokuta až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem [Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády ČR č. 615/1992 Sb.]
c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let.
(2) Výnos pokut připadá Komoře.
(1) 0 uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě návrhu kárného žalobce (§ 46 odst. 3, § 51) tříčlenný senát kárné komise Komor .
(2) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(3) Advokát, vůči němuž bylo kárné řízení zahájeno, má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být v kárném řízení provedeny. Advokát muže být v kárném řízení zastoupen jiným advokátem.
(4) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy jsou-li jim poskytnuty. Procesní úkony, které v kárném řízení nemůže senát kárné komise sám provést, provede na jeho dožádání a na náklady Komory soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
(5) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů před zahájením kárného řízení; na takto pověřeného advokáta se vztahuje ustanovení § 48.
(6) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád (§ 44 odst. 4 písm. g).
Rozhodnutí kárného senátu vydané v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí (dále jen "rozhodnutí"), musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování jeho písemného vyhotovení se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení. [§ 24 a 25 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád.]
(1) Proti rozhodnutí může advokát nebo kárný žalobce podat do patnácti dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.
(2) 0 odvolání rozhoduje představenstvo Komory.
(3) Představenstvo Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li představenstvo Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samo nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem představenstva.
Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou.
(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, kdo
a) má plnou způsobilost k právním úkonům;
b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice;
c) je bezúhonný (§ 5 odst. 1 písm. d); a
(d) je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího.
(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1, Komora zapíše žadatele do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů nejpozději do dvou měsíců od jejího doručení.
(3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1.
(4) Komora pozastaví advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) nebo na základě jeho písemné žádosti; Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2.
(1) Advokátní koncipient vykonává u advokáta nebo u společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem advokáta znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.
(2) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a profesními předpisy.
Ustanovení § 9 odst. 3, § 16, § 17, § 21, § 32 odst. 1 písm. a) a b) a § 33 až § 35 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.
(1) Zřizuje se Česká advokátní komora se sídlem v Praze.
(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů.
(3) Komora je právnickou osobou.
(1) Komora má tyto orgány:
a) sněm;
b) představenstvo;
c) předsedu komory;
d) kontrolní radu;
e) kárnou komisi;
f) zkušební komisi pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky.
(2) Komora může zřizovat poradní orgány
(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.
(2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti.
(3) Sněm svolává představenstvo nejméně jednou za tři roky. Představenstvo však svolá sněm kdykoliv, požádá-li o to písemně v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo požádá-li o to kontrolní rada; představenstvo je povinno svolat v těchto případech sněm nejpozději do dvou měsíců.
(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň třetina všech advokátů.
(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá představenstvo do dvou měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení bez ohledu na počet přítomných advokátů.
Sněmu přísluší
a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu tří let člen a náhradník představenstva, kontrolní rady a kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává
b) přijímat organizační řád Komory a volební řád;
c) zřizovat sociální fond Komory. Sněm může zřídit i jiné fondy Komory a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání;
d) schvalovat výši příspěvků na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše (§ 30);
e) schvalovat výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše;
f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory;
g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3 písm. a1 až c). Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena;
h) schvalovat profesní předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí; a
i) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.
(1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory.
(2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3) Představenstvu přísluší rozhodovat
a) o určení advokáta podle § 18 odst. 2;
b) o ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1;
c) odvolání proti rozhodnutí kárného senátu podle § 35 odst. 2;'
d) ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.
(4) Představenstvu dále přísluší
a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád;
b) přijímat profesní předpisy, vyjma profesních předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení profesního předpisu představenstvem (§ 43 písm. h), pozbude tento profesní předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto profesního předpisu vznikla advokátům, však nemohou být dotčena;
c) provádět zápisy v seznamu advokátů a v seznamu advokátních koncipientů a dohlížet na vedení těchto seznamů, jakož i na vedení seznamu sdružení a společností vykonávajících advokacii (§ 11 odst. 21;
d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory;
e) svolávat sněm;
f) přijímat zkušební řády pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky;
g) přijímat kárný řád;
h) spravovat majetek Komory;
i) zajišťovat publikační, dokumentační a studijní činnost Komory;
j) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánum Komory.
(5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory.
(6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.
(1) Předseda jedná jménem Komory ve všech věcech.
(2) Předseda Komory je oprávněn činit v době mezi zasedáními představenstva veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánu Komory, která nejsou tímto zákonem nebo profesním předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.
(1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.
(2) Kontrolní rada má patnáct členů a pět náhradníku; klesne-li počet členu kontrolní rady pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní rada oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.
(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona a profesních předpisů jinými orgány Komory a advokáty; členům kontrolní rady musí být umožněn přístup ke všem písemnostem, jakož i jiným dokumentům advokátů a Komory.
(5) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 35 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého profesního předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).
(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.
(2) Kárná komise má dvacetpět členů.
(3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst.1).
Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.
(1) Podrobnosti o organizaci Komory a jejích orgánů stanoví organizační řád a další profesni předpisy.
(2) Podrobnosti o volbách do orgánů Komory,
jakož i o odvolání jejich členů
stanoví volební řád.