zákona o omezení výdajů na propagaci politických stran a politických
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Účelem tohoto zákona je přiměřené omezení výdajů na volební propagaci k podpoře volebních stran v období před volbami do Poslanecké sněmovny (dále jen "volební propagace").
(2) Volební stranou se pro účely tohoto zákona rozumí politická strana či politické hnutí, jakož i jejich volební koalice [§ 31 odst. 1 zákona č. /1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.], kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny.
(3) Volební propagace zahrnuje každé veřejné oznámení, popřípadě i jiné právním předpisům odpovídající formy působení na voliče k podpoře volební strany. Provozovoatelem volební propagace je právnická nebo fyzická osoba, která svou činností a technickými prostředky zabezpečuje možnost působení volební propagace na voliče k podpoře volební strany.
(4) Výdaji na provozování volební propagace jsou veškeré výdaje finančního nebo jiného charakteru, které lze ocenit v penězích, vynaložené k podpoře volební strany, zejména výdaje na úhradu inzerce nebo reklamy v tisku, v rozhlasovém či televizním vysílání a na úhradu propagačních (reklamních) panelů a plakátů, ať je hradí volební strana nebo její členové, její voliči nebo jiné osoby.
(5) Pokud provozovatel volební propagace (odstavec 3) provozuje volební propagaci pro volební stranu za sníženou cenu nebo bezplatně, zahrne se do výdajů podle odstavce 4 cena obvyklá.
(6) Do výdajů podle odstavce 4 se nezahrnují výdaje na volební propagaci v informačních skříňkách na veřejných prostranstvích a výdaje, o nichž volební strana prokáže, že jsou vynaloženy na volební propagaci provozovanou bez jejího vědomí, popřípadě proti její vůli.
(7) Za období před volbami do Poslanecké sněmovny se považuje období ode dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny do doby 48 hodin před zahájením voleb. [§ 16 odst. 1 zákona č. /1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.
]
(1) Na volební propagaci provozovanou v období uvedeném v § 1 odst. 7 k podpoře příslušné volební strany lze vynaložit včetně daně z přidané hodnoty v součtu nejvýše částku 30 mil. Kč.
(2) Provozováním volební propagace v období uvedeném v § 1 odst. 7 se rozumí zabezpečení možnosti jejího působení na voliče k podpoře volební strany v tomto období. Jde-li o formu propagace, u níž možnost působení na voliče není omezena pouze na toto období, zahrne se do výdajů na volební propagaci podle odstavce 1 pouze poměrná část výdajů odpovídající délce tohoto období.
(3) Pokud výdaje na volební propagaci příslušné volební strany v období uvedeném v § 1 odst. 7 překročí hranici stanovenou v § 2 odst. 1, snižuje se nárok této volební strany na úhradu za volební výsledky podle zvláštního zákona o částku odpovídající výši tohoto překročení.
Provozovatelé volební propagace (§ 1 odst. 3) jsou povinni neprodleně po skončení období uvedeného v § 1 odst. 7 odeslat Ministerstvu financí písemné oznámení o celkové výši výdajů na volební propagaci k podpoře příslušné volební strany započítatelných podle § 1 odst. 4 až 7 a § 2 odst. 2. Stejnopis oznámení jsou povinni současně zaslat příslušnému finančnímu úřadu. Dále jsou povinni umožnit zaměstnancům Ministerstva financí a příslušného finančního úřadu kontrolu dokladů o výši výdajů na volební propagaci a správnosti údajů v písemných oznámeních podle předchozí věty.
(1) Ministerstvo financí je oprávněno provádět u provozovatelů volební propagace kontrolu dokladů o výši výdajů na volební propagaci a správnosti údajů v jejich písemných oznámeních uvedených v § 3
(2) Pokud Ministerstvo financí z doručených oznámení provozovatelů volební propagace, popřípadě ze zpráv finančních úřadů a svých kontrol zjistí, že výdaje na volební propagaci k podpoře příslušné volební strany překročily hranici stanovenou v § 2 odst. 1, sníží úhradu za volební výsledky podle ustanovení § 2 odst. 3 a zašle o tom této volební straně písemné rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců od skončení období uvedeného v § 1 odst. 7.
(3) Proti rozhodnutí Ministerstva financí o snížení úhrady za volební výsledky podle odstavce 2 lze podat opravný prostředek podle ustanovení občanského soudního řádu o rozhodování soudů o opravných prostředích proti rozhodnutím správních orgánů. [§ 2501 a násl. občanského soudního řádu.]
(1) Finanční úřad je oprávněn provádět u provozovatelů volební propagace kontrolu dokladů o výši výdajů na volební propagaci a správnosti údajů v jejich písemných oznámeních uvedených v § 3.
(2) Provozovateli volební propagace, který nesplnil povinnosti uvedené v § 3, popřípadě uvedl v písemném oznámení nesprávné údaje, může finanční úřad uložit pokutu, a to do výše 1 000 000 Kč, je-li provozovatelem právnická osoba, a do výše 200 000 Kč, je-li provozovatelem fyzická osoba. Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
(3) Příslušným podle § 3 a podle § 5 odst. 1 a 2 je finanční úřad, v jehož územním obvodě [Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 588/1990 Sb., kterou se stanoví sídla a územní obvody finančních ředitelství a finančních úřadů, ve znění vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 604/1992 Sb.] má sídlo právnická osoba nebo trvalý pobyt fyzická osoba, jež jsou provozovatelem volební propagace. Písemnou zprávu o nesplnění povinností provozovatelem volební propagace zjištěném při kontrole podle odstavce 1, popřípadě o uložení pokuty podle odstavce 2 zašle příslušný finanční úřad neprodleně Ministerstvu financí.
(4) Pokutu podle odstavce 2 je možno uložit ve lhůtě dvou let od skončení období uvedeného v § 1 odst. 7. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí.
(5) Proti rozhodnutí o uložení pokuty se může provozovatel volební propagace písemně odvolat u finančního úřadu, který rozhodnutí o pokutě vydal, ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení. Včas podané odvolání má odkladný účinek. Pokud finanční úřad, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, odvolání v plném rozsahu nevyhoví, postoupí je nadřízenému finančnímu ředitelství, proti jehož rozhodnutí není další odvolání přípustné. V ostatním se postupuje přiměřeně podle příslušných ustanovení o pokutách a o odvolání v zákoně České národní rady o správě daní a poplatků. [§ 37, 37a, 48 až 50 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.]
Je-li volební strana (§ 1 odst. 2) volební koalicí dvou či více politických stran nebo politických hnutí, posuzuje se z hlediska hranice stanovené pro výdaje na volební propagaci a z hlediska snížení nároku na úhradu za volební výsledky podle zvláštního zákona3) (§ 2 odst. 1 a 3) jako jediná politická strana či politické hnutí. Rozhodnutí o snížení úhrady za volební výsledky volební koaliace podle § 4 odst. 2 zašle Ministerstvo financí zvlášť každé politické straně a politickému hnutí, jež jsou členy této koalice; opravný prostředek podle § 4 odst. 3 může podat kterákoliv politická strana či politické hnutí, jež jsou členy koalice, s písemným souhlasem ostatních členů této koalice.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
Obecná část
Výdaje politických stran a politických hnutí na předvolební kampaň tvoří převážnou část všech jejich nákladů a mnohé strany se proto dostávají do situace dlužníků, což znevažuje politické strany a hnutí před veřejností jako celek. Stanovení přiměřené horní hranice těchto výdajů se proto jeví jako příležitost k relativnímu vyrovnání šancí volebních stran a současně jako možnost zmírnit či odstranit negativní postoj veřejnosti k nepřiměřeným výdajům na propagaci a reklamu ve volební kampani. Mimoto oznamovací povinnost provozovatelů volební propagace upravená tímto zákonem by umožnila zprůhlednit tok sponzorských darů jednotlivým stranám a hnutím.
Zvláštní část
K § 1 odst. 1
Návrh zákona omezuje pouze výdaje na propagaci v období před volbami do Poslanecké sněmovny, tj. v období uvedeném v § 1 odst. 7, které odpovídá ustanovení § 16 odt. 1 návrhu zákona o volbách do Parlamentu České republiky (tisk 1048).
K § 1 odst. 3
Provozovatelem volební propagace podle návrhu zákona není ten, kdo financuje volební propagaci, ale ten, kdo ji svou činností a technickými prostředky uskutečňuje. Ten má též oznamovací povinnost podle § 3 návrhu zákona a odpovědnost za ni.
K § 2 odst. 1
Zvláštním zákonem je zde míněn návrh zákona o volbách do Parlamentu České republiky (tisk 1048), § 84 odst. 1.
K § 2 odst. 2
Pokud by provozování reklamy či jiné propagace pro příslušnou volební stranu bylo zahájeno před obdobím uvedeným v § 1 odst. 7, popřípadě by pokračovalo i po jeho skončení, zahrne se do limitu stanoveného v § 2 odst. 1 pouze příslušná poměrná část připadající na toto období.
K § 2 odt. 3
Návrh zákona počítá s tím, že podle tohoto ustanovení nebude postižena volební strana, které nevznikne nárok na úhradu za volební výsledky, protože ve volbách do Poslanecké sněmovny nezískala nejméně 3% z celkového počtu platných hlasů (§ 84 tisku 1048).
K § 3
Z ustanovení § 5 odst. 3 vyplývá, že příslušným finančním úřadem je finanční úřad, v jehož územním obvodě má sídlo právnická osoba nebo trvalý pobyt fyzická osoba, jež provozují volební propagaci.
K § 4 odst. 3
Nepovažuje se za účelné, aby případné odvolání volební strany proti rozhodnutí ministerstva financí o snížení úhrady za volební výsledky mělo odkladný účinek, jako je tomu např. u rozkladu podle § 61 správního řádu, a aby byla stanovena zvláštní procesní pravidla pro řízení o odvolání. Z těchto důvodů, jakož i vzhledem k ustanovením § 20Of až 2001 občanského soudního řádu a jeho předpokládanému doplnění o § 20Om až 20Oo v návrhu zákona o volbách do Parlamentu České republiky (§ 90 tisku 1048), v nichž je vesměs dána možnost volebním stranám obracet se na soud (viz též § 85 až 89 tisku 1048), navrhuje se stanovit v zákoně možnost volební strany podat proti rozhodnutí Ministerstva financí opravný prostředek k soudu proti nepravomocnému rozhodnutí správního orgánu podle § 2501 a násl. občanského soudního řádu. Podle § 2501 odst. 2 a § 246 a 246a občanského soudního řádu bude příslušným vrchní soud.
K § 5 odst. 2 až 5
Účastníkem řízení v tomto případě nebude volební strana, ale provozovatel volební propagace, tj. právnická či fyzická osoba, která svou činností a technickými prostředky uskutečňuje volební propagaci a které byla uložena pokuta. Proto se jeví pro řízení o odvolání proti pokutě účelným podobný postup jako v zákoně české národní rady o správě daní a poplatků. I když podle návrhu zákona proti rozhodnutí příslušného finančního ředitelství o odvolání proti pokutě nebude další odvolání přípustné, vyplývá z § 247 a násl. občanského soudního řádu možnost napadnout pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty žalobou u soudu. Podle § 246 a § 250 odst. 4 ustanovení občanského soudního řádu o správním soudnictví bude příslušným k přezkoumání krajský soud, v jehož obvodu má sídlo finanční ředitelství, které rozhodlo o odvolání proti uložení pokuty.
K § 6
Protože volební koalice není právnickou osobou (nemá právní subjektivu), je třeba v zákoně stanovit možnost její obrany proti rozhodnutí Ministerstva financí o snížení úhrady za volební výsledky této koalice. Přitom by zejména s ohledem na důkazní řízení zřejmě nebylo účelné, aby členská strana volební koalice mohla podávat opravný prostředek podle § 4 odst. 3 návrhu zákona bez souhlasu ostatních členských stran této koalice. Je však na místě, aby rozhodnutí o snížení úhrady za volební výsledky zaslalo Ministerstvo financí každé z členských stran koalice samostatně.
K § 7
Stanovení dne účinnosti
zákona bude třeba přizpůsobit účinnosti
nového zákona o volbách do Parlamentu České
republiky (tisk 1048).