Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Rumunskem, podepsanou v Bukurešti dne 22. června 1994.
Česká republika od svého vzniku usiluje o standardní, vzájemně výhodné vztahy s Rumunskem. K tomuto cíli směřovala poměrně četná setkání. Vyvrcholením ve vzájemných vztazích byla setkání prezidentů, předsedů parlamentů, předsedů vlád a ministrů zahraničních věcí obou států.
V česko-rumunských vztazích neexistují sporné politické otázky a prvky spolupráce se projevují i na mezinárodních fórech. V zahraničněpolitické oblasti jsou konstatována blízká stanoviska na dosažení cílů v integraci do EU a NATO.
Uzavřením dvoustranné Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci a Dohody o volném obchodu byla završena etapa formování vztahů mezi oběma zeměmi jak v politické, tak i ekonomické oblasti. Pro rozvoj vzájemných vztahů byly vytvořeny smluvněprávní předpoklady.
Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Rumunskem byla podepsána dne 22. června 1994 při státní návštěvě prezidenta V. Havla v Rumunsku.
Smlouva má standardní podobu srovnatelnou s obdobnými smlouvami mezi Rumunskem a státy západní Evropy. Z hlediska bezpečnostního není koncipována jako spojenecká smlouva a neobsahuje tudíž závazek vzájemné pomoci v případě ozbrojeného útoku, ale předpokládá spolupráci ve všech oblastech dvoustranných styků a mezinárodní součinnost.
Smlouva sestává z preambule a 21 článků. V preambuli poukazuje mimo jiné na tradice přátelských vztahů mezi národy obou států, na jejich oddanost všelidským hodnotám míru, demokracie a sociální spravedlnosti a na úctu k lidským právům a základním svobodám, jakož i na odhodlanost přispívat k trvalému mírovému uspořádání v Evropě.
Operativní část Smlouvy obsahuje zásady vzájemných vztahů, ustanovení o spolupráci k dosažení celoevropského systému bezpečnosti, hospodářské integraci a o dvoustranné spolupráci v jednotlivých oblastech.
Vzájemné vztahy spočívají podle Smlouvy na pravidlech mezinárodního práva, zásadách Charty OSN a dokumentů KBSE (článek 1). Smluvní strany se zavazují spolupracovat při vytváření celoevropského bezpečnostního systému (články 2 a 3) a budou se zasazovat o dosažení účinných opatření k odzbrojení, posílení důvěry a stability (článek 5). Pro případy ohrožení vlastních bezpečnostních zájmů některé ze Smluvních stran, jakož i pro případy ohrožení nebo porušení míru, Smlouva předvídá konzultace za účelem docílení shody o nutných opatřeních (článek 4).
Smlouva předvídá pravidelné konzultace na různých úrovních (článek 6), meziparlamentní styky, spolupráci mezi územně-správními celky (článek 7).
Po ustanovení o spolupráci v rámci hospodářské integrace Evropy (článek 8) následují ustanovení o dvoustranné spolupráci v jednotlivých oblastech (článek 9 - 19). Jednotlivá ustanovení jsou věnována ekonomické spolupráci (článek 9 a 10) včetně vědecko-technické spolupráce, ochrany životního prostředí, dopravy a spojů (článek 11 - 13), spolupráci v oblasti kultury, vědy a školství (článek 15). Spolupráce v právní oblasti je ve Smlouvě upravena pouze obecně. Důležité je zejména zařazení ustanovení o spolupráci při předcházení nelegální imigraci (článek 18).
Smlouva obsahuje též ustanovení týkající se ochrany a uskutečňování práv příslušníků národnostních menšin v souladu s dokumenty KBSE a obecně uznávanými normami mezinárodního práva (článek 17).
Smlouva se uzavírá na dobu 15 let a její platnost se prodlužuje mlčky vždy o dalších pět let, není-li vypovězena písemně jeden rok před uplynutím doby její platnosti. Nahradí Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a RSR z 16. srpna 1968, která dosud nebyla formálně zrušena (článek 21).
Smlouva odpovídá zásadám zahraniční politiky České republiky, je v souladu s jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými jinými platnými smlouvami.
Jedná se o Smlouvu politickou, která podle článku 49 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, vyžaduje před ratifikací souhlas Parlamentu.
V Praze dne 1. září 1993
Česká republika a Rumunsko (dále jen "smluvní strany"),
navazujíce na tradice přátelských vztahů a spolupráce mezi národy obou států,
potvrzujíce svou oddanost všelidským hodnotám míru, svobody, demokracie a sociální spravedlnosti a úctu k lidským právům a základním svobodám,
vycházejíce z významných politických a ekonomických přeměn, k nimž došlo v poslední době v obou státech a v dalších částech Evropy,
pevně odhodlány přispívat k přeměně Evropy v jednotný kontinent míru, bezpečnosti, demokracie, prosperity a spolupráce, jakož i k trvalému mírovému uspořádání v Evropě,
řídíce se pravidly mezinárodního práva, zejména cíli a zásadami zakotvenými v Chartě Organizace spojených národů, Závěrečném aktu a dalších dokumentech Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zvláště v Pařížské chartě pro novou Evropu,
u vědomí, že další rozvoj přátelských vztahů a spolupráce mezi nimi odpovídá zájmům jejich národů, stejně jako upevnění míru, bezpečnosti a spolupráce v Evropě,
rozhodly se rozvíjet své přátelské vztahy a spolupráci na novém základě a za tím účelem se dohodly uzavřít tuto Smlouvu.
Smluvní strany budou rozvíjet své vztahy na základě vzájemné úcty, důvěry a spolupráce.
V souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, se Závěrečným aktem a dalšími dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě se budou důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic, územní celistvosti a politické nezávislosti, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a svobod, rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, spolupráce mezi státy, plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře.
Smluvní strany se zdrží hrozby silou nebo použití síly v mezinárodních vztazích. Případné spory mezi nimi budou řešit výlučně mírovými prostředky v souladu s Chartou Organizace spojených národů a příslušnými dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Budou podporovat opatření kolektivní bezpečnosti přijatá podle Charty Organizace spojených národů.
Budou v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě přispívat ke zřizování a účinnému působení institucí a metod předcházení sporům a pro jejich mírové urovnání.
Smluvní strany vynaloží veškeré úsilí pro upevňování bezpečnosti a rozvoj spolupráce v Evropě. V zájmu toho se budou zasazovat o vytváření celoevropského bezpečnostního systému a budou podporovat zřizování a činnost stálých mechanismů a organizací.
V případě, že vznikne situace, která podle mínění jedné smluvní strany může ohrozit její bezpečnostní zájmy nebo představuje ohrožení nebo porušení míru, navážou obě strany neprodleně spojení a budou usilovat o sladění svých pozic a docílení shody o opatřeních potřebných k řešení nebo zlepšení situace.
Smluvní strany se budou zasazovat v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě o to, aby byly cestou závazných a účinně kontrolovatelných dohod sníženy stavy ozbrojených sil a výzbroje v Evropě na co možná nejnižší úroveň, dostatečnou pro obranu, avšak neumožňující útok. Budou se také společně zasazovat o mnohostranná a dvoustranná opatření k zajištění větší otevřenosti, k posílení důvěry, stability a bezpečnosti v Evropě.
Budou přispívat v rámci mezinárodních jednání, kterých se zúčastní, k přijetí celosvětových odzbrojovacích opatření pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou.
Smluvní strany budou podporovat vzájenou spolupráci ve vojenské oblasti.
Smluvní strany budou pořádat pravidelné konzultace na různých úrovních s cílem zabezpečení dalšího rozvoje a prohloubení svých dvoustranných vztahů a sladění stanovisek k mezinárodním otázkám.
Smluvní strany budou podporovat styky a výměnu zkušeností mezi parlamenty za účelem rozvoje dvoustranných vztahů.
Budou podporovat a usnadňovat spolupráci mezi územními samosprávnými celky Smluvních stran.
Budou rovněž podporovat spolupráci a přímé styky mezi městy a obcemi.
Smluvní strany považují rozvoj hospodářské spolupráce za jeden z předpokladů sociálního pokroku. Budou přispívat k odstraňování překážek dělících Evropu podle úrovně rozvoje a k její postupné přeměně v jednotný ekonomický prostor.
Smluvní strany budou podporovat vzájemně výhodnou ekonomickou spolupráci, včetně spolupráce na úrovni územních samosprávných celků, měst, obcí a podniků, v rámci jejich kompetencí. V rámci svého zákonodárství budou fyzickým a právnickým osobám druhé Smluvní strany vytvářet nejpříznivější podmínky pro podnikatelskou a jinou hospodářskou činnost.
Budou také napomáhat vzájemné podpoře a ochraně investic, jakož i přímé kooperaci podniků. Zvláštní pozornost budou věnovat spolupráci mezi menšími a středními firmami a podniky.
Zvláště budou podporovat spolupráci při přípravě povolání a dalším vzdělávání odborníků a vedoucích hospodářských pracovníků.
Smluvní strany budou podporovat úzkou spolupráci v oblastech zvláštního významu pro jejich národní hospodářství. Za tím účelem budou napomáhat uzavírání příslušných dohod.
Smluvní strany budou rozšiřovat vzájemně výhodnou spolupráci při využívání vědy a techniky pro blaho lidí a pro mírové účely.
Budou rozvíjet spolupráci v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, především v oblasti moderních technologií, a podporovat společné programy a projekty, výměnu vědců a výzkumných pracovníků a jiné formy spolupráce, zaměřené na zvýšení efektivnosti výzkumné práce.
Budou usnadňovat přístup do archivů, knihoven, výzkumných ústavů a podobných zařízení.
Smluvní strany budou rozvíjet vzájemnou spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí.
Budou se podílet na vytváření a provádění globální strategie ochrany a zlepšování životního prostředí.
Smluvní strany budou spolupracovat při rozšiřování a zdokonalování dopravního, telekomunikačního a poštovního spojení mezi oběma státy.
Smluvní strany budou respektovat právo vnitrozemských států na přístup k moři, jakož i svobodu tranzitu pro tyto státy v souladu s platnými normami mezinárodního práva.
Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, vědy a školství.
Budou rozšiřovat kulturní spolupráci ve všech oblastech a na všech úrovních jako příspěvek k vytváření evropského kulturního prostoru. Budou podporovat spolupráci mezi kulturními institucemi a organizacemi, jakož i přímé styky mezi umělci a kulturními činiteli obou států.
Budou rozšiřovat a podporovat spolupráci mezi školami a univerzitami, jakož i mezi výzkumnými ústavy, a to jak výměnou studentů, učitelů a vědeckých pracovníků, tak i prostřednictvím řešení společných úkolů.
Budou podporovat výuku jazyka druhé Smluvní strany a za tímto účelem budou si vzájemně napomáhat v jazykové výuce a přípravě učitelů.
Budou povzbuzovat iniciativy zaměřené na prohlubování spolupráce a výměn v oblasti audiovizuálních prostředků, kinematografie, divadla, hudby a výtvarného umění.
Budou napomáhat činnosti jiných kulturních a informačních středisek a podle potřeby zřizovat střediska nová.
V souladu s příslušnými dohodami budou vzájemně uznávat doklady o vzdělání.
Smluvní strany budou všestranně podporovat styky mezi občany obou států. Budou rovněž podporovat každé úsilí, včetně svobodného toku informací, s cílem vzájemného poznávání a porozumění mezi národy obou zemí.
Budou usnadňovat spolupráci mezi politickými stranami a hnutími, odbory, církvemi a náboženskými společenstvími, nadacemi, sportovními organizacemi, sociálními institucemi, sdruženími žen a mládeže, společnostmi pro ochranu životního prostředí a jinými svazy a spolky obou zemí.
Smluvní strany budou zabezpečovat, každá na svém území, ochranu a uskutečňování práv osob patřících k rumunské národnostní menšině v České republice a osob patřících k české národnostní menšině v Rumunsku v souladu s dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a obecně uznávanými normami mezinárodního práva.
Smluvní strany se shodují v tom, že osoby uvedené v předchozím odstavci musí respektovat zákony a integritu státu, jehož jsou občany.
Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v právní a konzulární oblasti. Budou usnadňovat cestování a návštěvy svých občanů a spolupracovat při řešení s tím souvisejících humanitárních a sociálních problémů.
Budou spolupracovat v potlačování zločinnosti, zejména organizované zločinnosti, terorismu, nezákonného obchodu s narkotiky a nezákonného přepracování kulturních a historických hodnot přes hranice.
Smluvní strany budou konzultovat a spolupracovat při řešení migračních otázek jako obecného jevu, včetně předcházení nelegální imigraci.
Smluvní strany budou zdokonalovat právní základnu svých vzájemných vztahů v souladu se svým politickým, ekonomickým, sociálním a právním vývojem a s obecnými vývojovými tendencemi v Evropě.
Tato Smlouva není namířena proti nikomu, nedotýká se práv a závazků vyplývajících z platných dvoustranných a mnohostranných smluv a dohod uzavřených Smluvními stranami s jinými státy.
Tato Smlouva se uzavírá na dobu 15-ti let. Poté se bude její platnost prodlužovat vždy na následující pětileté období, pokud ji jedna ze Smluvních stran nevypoví písemně jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti.
Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin. Nahradí Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou socialistickou republikou, podepsanou v Praze dne 16. srpna 1968.
Dáno v Bukurešti dne 22. června 1994 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a rumunském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.