PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 1995

I. volební období

1902

Vládní návrh

kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu

České republiky o přátelských vztazích a spolupráci mezi

Českou republikou a Ukrajinou podepsaná v Praze

dne 26. dubna 1995

Návrh usnesení

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí se Smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou podepsanou v Praze dne 26. dubna 1995

Smlouva

o přátelských vztazích a spolupráci

mezi Českou republikou a Ukrajinou

Česká republika a Ukrajina, dále jen Smluvní strany,

majíce na paměti tradiční přátelské vztahy mezi národy obou zemí,

přihlížejíce ke skutečnosti, že Česká republika je jedním z nástupnických států ČSFR a Ukrajina je jedním z nástupnických států Svazu SSR,

přesvědčeny o tom, že důvěra, vzájemná úcta a spolupráce mezi oběma státy odpovídají zájmům národů České republiky a Ukrajiny a slouží vytváření nové kvality dvoustranných vztahů založených na rovnoprávnosti a upevňování systému bezpečnosti v Evropě,

vítajíce současné historické změny v Evropě a ve svých státech, které umožňují překonání rozdělení a konfrontace v Evropě,

řídíce se cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů a obecně uznávanými zásadami a normami mezinárodního práva a jednajíce v souladu s závazky přijatými v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,

potvrzujíce, že respektování lidských práv a základních svobod je neoddělitelnou podmínkou upevnění míru a bezpečnosti,

vědomy si nezbytnosti budovat vzájemné vztahy na novém základě vycházejícím ze zkušeností z rozvoje politické, ekonomické, vědecko-technické, ekologické, humanitární a kulturní spolupráce,

rozhodnuty za tímto účelem vytvořit odpovídající smluvní základ,

dohodly se na následujícím:

Článek 1

Smluvní strany budou rozvíjet své vztahy jako spřátelené státy. Budou se důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic, územní celistvosti a politické nezávislosti, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod, rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, spolupráce mezi státy a plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře. Budou uskutečňovat přátelskou spolupráci v duchu vzájemné úcty, důvěry a parternství.

Článek 2

Smluvní strany budou v souladu s Chartou Organizace spojených národů a dokumenty konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě řešit spory, které by mezi nimi mohly vzniknout výlučně mírovými prostředky. Nikdy a za žádných okolností nepoužijí proti sobě jako první své ozbrojené síly.

Článek 3

Smluvní strany potvrzují, že bezpečnost je nedělitelná a že jejich bezpečnost je nedílně spjata s bezpečností všech účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Smluvní strany budou všestranně působit k posilování bezpečnosti a rozvoji spolupráce v Evropě s cílem vytvořit účinný celoevropský bezpečností systém. Za tím účelem budou podporovat zřizování a činnost stálých institucí a orgánů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, všemožně napomáhat vytváření jednotného celoevropského prostoru ve všech jeho rozměrech.

Článek 4

V případě, že vznikne situace, která podle názoru jedné ze Smluvních stran představuje ohrožení míru, jeho narušení nebo vyvolá mezinárodní napětí v Evropě, Smluvní strany uskuteční konzultace o možných způsobech jejího urovnání.

Konzultace se uskuteční bezodkladně na žádost jedné ze Smluvních stran, která má za to, že by mohly být ohroženy její bezpečností zájmy.

Článek 5

Smluvní strany budou aktivně napomáhat procesu odzbrojení, snižování a postupnému odstranění všech druhů zbraní hromadného ničení, dalšímu omezení stavu ozbrojených sil a výzbroje v Evropě na úroveň dostatečnou pro obranu, upevnění opatření na posílení důvěry a bezpečnosti na dvoustranném a mnohostranném základě, jakož i vytváření účinných struktur celoevropské bezpečnosti. Budou rozvíjet spolupráci v oblasti obrany.

Článek 6

Smluvní strany budou rozšiřovat svou spolupráci v mezinárodních organizacích, mimo jiné v rámci procesu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a příslušných dalších evropských struktur.

Článek 7

Smluvní strany budou všestranně napomáhat přímé spolupráci mezi orgány místní a regionální samosprávy a autonomními subjekty v otázkách patřících do jejich kompetence, jak to předvídají vnitrostátní právní předpisy.

Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost rozšíření meziparlamentních styků.

Setkání na nejvyšší úrovni se budou uskutečňovat s přihlédnutím k nezbytnosti a účelnosti zpravidla jedenkrát ročně.

Ministři zahraničních věcí budou provádět pravidelné konzultace o otázkách vzájemného zájmu.

Článek 8

Smluvní strany za účelem zabezpečení nezbytných podmínek pro sbližování svých národů na základě přátelství a důvěry budou všestranně podporovat rozšiřování kontaktů mezi svými občany.

Smluvní strany budou usnadňovat kontakty mezi nestátními organizacemi, především mezi politickými stranami, odbory, církvemi a náboženskými organizacemi, vzdělávacími, vědeckými a kulturními společnostmi občanů, jakož i hromadnými sdělovacími prostředky obou států.

Článek 9

Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost rozvoji vzájemně výhodné ekonomické spolupráce. Prvořadý význam budou Smluvní strany přikládat zdokonalování mechanismu vzájemných ekonomických a obchodních styků, přibližujíce je v celém komplexu ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráce k procesům světového hospodářství, jakož i praxi a normám mezinárodního trhu. Zároveň budou Smluvní strany usilovat o udržení a rozvoj tradičních ekonomických a obchodních vztahů, které se mezi nimi vytvořily.

Smluvní strany, řídíce se svými vnitrostátními právními předpisy a vycházejíce z mezinárodních závazků a z cílů této Smlouvy, budou zabezpečovat příznivé právní a materiální podmínky pro všechny formy hospodářské činnosti včetně podpory a vzájemné ochrany investic, jakož i zlepšení podmínek pro pohyb zboží, služeb a kapitálu a nebudou ve vzájemné ekonomické spolupráci používat diskriminačních opatření.

Za tím účelem budou Smluvní strany napomáhat uzavírání příslušných dohod.

Článek 10

Smluvní strany budou napomáhat vytváření náležitých podmínek pro účinnou spolupráci v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, moderní techniky a technologií a rovněž pro podporu přímých styků a společných iniciativ vědců, výzkumných pracovníků, vědecko-výzkumných ústavů, institutů Akademií věd a vědecko-výrobní sdružení.

Článek 11

Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti ochrany a zlepšování stavu životního prostředí, předcházení znečišťování přesahující hranice, snížení a odstranění následků nehod a živelných pohrom, zejména černobylské katastrofy, racionálního a úsporného využívání přírodních zdrojů, rozšřivoání oblastí ekologicky čistých výrob, realizace vysoce účinných opatření na ochranu a obnovu přírody.

Smluvní strany budou podle svých možností spolupracovat při řešení globálních a zejména evropských ekologických problémů.

Článek 12

Smluvní strany budou rozšiřovat a prohlubovat spolupráci v oblasti dopravy, včetně zabezpečování hladkého tranzitu osob a zboží přes jejich území.

Článek 13

Smluvní strany budou rozšiřovat, zlepšovat a slaďovat telekomunikační a poštovní spojení, jakož i rozvíjet spolupráci v oblasti počítačového zpracování dat.

Článek 14

Smluvní strany budou zkoumat možnosti a přijímat nezbytná opatření k zintenzivnění spolupráce v oblasti energetiky s použitím technologií nenáročných na zdroje.

Článek 15

Smluvní strany považují rozšíření a prohlubování tradičních kulturních styků, jež jsou neoddělitelnou součástí evropského kulturního bohatství, za přirozenou potřebu svých národů. Budou upevňovat a rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, vědy, školství a informací.

Smluvní strany zabezpečí svým občanům široký přístup ke kultuře, uměleckým dílům a literatuře, hromadným sdělovacím prostředkům druhé Smluvní strany a budou podporovat státní, občanské a individuální iniciativy za tímto účelem. Budou napomáhat rozšiřování výměn mezi uměleckými soubory, umělci, odborníky, kulturními a školskými institucemi na státní, regionální a místní úrovni, podporovat výuku jazyků druhé Smluvní strany.

Smluvní strany budou spolupůsobit při ochraně a poznávání kulturního a uměleckého bohatství národů druhé smluvní strany, včetně ochrany historických a kulturních památek, získávání a studia archivních materiálů spojených s historií obou států.

Článek 16

Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpečení, zaměstnávání občanů, turismu, sportu a výměny mládeže a budou pro tuto spolupráci vytvářet nezbytné podmínky.

Článek 17

Smluvní strany, vycházejíce z toho, že přátelské vztahy mezi jejich národy a rovněž mír, spravedlnost, demokracie a stabilita vyžadují, aby etnická, kulturní, jazyková a náboženská svébytnost národnostních menšin požívala vzájemnou ochranu, budou za tím účelem vytvářet nezbytné podmínky v souladu s dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a dalšími příslušnými mezinárodními dokumenty. Smluvní strany přijmou jednostranná i společná opatření pro posílení plnění těchto závazků.

Článek 18

Smluvní strany budou vzájemně zabezpečovat péči o vojenské hroby a pomníky druhé Smluvní strany na svém území, jejich udržování a přístup k nim.

Smluvní strany budou rovněž spolupracovat při zjišťování a udržování pohřebišť občanů druhé Smluvní strany na svém území.

Článek 19

Smluvní strany budou spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti a informace v oblasti potlačování zločinnosti, zejména organizované zločinnosti, terorismu, nezákonného obchodu s narkotiky, vzdušného a námořního pirátství a nezákonného vývozu kulturních hodnot. Budou v dané oblasti též přijímat společná opatření v rámci mezinárodní spolupráce.

Smluvní strany budou spolupracovat při řešení migračních otázek, které se jich dotýkají, včetně předcházení nelegální migraci.

Smluvní strany budou spolupracovat v otázkách vzájemné právní pomoci v občanských, rodinných a trestních věcech.

Článek 20

Smluvní strany budou řešit spory spojené s výkladem nebo prováděním této Smlouvy prostředky mírového řešení sporů, přijatými v mezinárodním právu v souladu s Chartou Organizace spojených národů a dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Článek 21

Tato Smlouva není namířena proti žádnému třetímu státu a nedotýká se práv a závazků vyplývajících z platných dvoustranných a mnohostranných dohod, které Smluvní strany uzavřely s třetími státy.

Článek 22

Tato Smlouva se uzavírá na dobu 10 let. Poté se bude její platnost automaticky prodlužovat vždy na následující pětileté období, pokud jedna ze Smluvních stran písemně neoznámí svůj úmysl ji vypovědět nejméně jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti.

Článek 23

Tato Smlouva podléhá ratifikaci podle ústavních předpisů Smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin.

Místo a doba výměny ratifikačních listin budou dohodnuty Smluvními stranami diplomatickou cestou.

Článek 24

Tato Smlouva bude zaregistrována v sekretariátě Organizace spojených národů podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

Dáno v Praze dne 26. 4. 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ukrajinském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Českou republiku Za Ukrajinu

Důvodová zpráva

Parlamentu České republiky

Česká republika usiluje od svého vzniku o navázání standardních, vzájemně výhodných vztahů s Ukrajinou. Existence samostatného ukrajinského státu je v zájmu ČR a přispívá k udržení stability ve východní Evropě. Ukrajina je důležitým ekonomickým partnerem ČR a významnou tranzitní zemí z hlediska zajištění strategických surovin pro ČR.

Uzavření dvoustranné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci je konkrétním projevem tohoto přístupu ČR k Ukrajině a svědčí o úsilí ČR mít vyvážené vztahy jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. Česká republika současně viditelně prokáže, že podporuje nezávislou politiku prezidenta Ukrajiny L. Kučmy, který si získal mezinárodní autoritu zahájením ekonomických reforem, prosazením přístupu Ukrajiny ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní, souhlasem s uzavřením Černobylské jaderné elektrárny a vcelku vstřícným postojem k rozšiřování NATO.

Ukrajinská strana považuje uzavření Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci za rozhodující předpoklad pro rozvoj vztahů s Českou republikou.

Smlouva byla podepsána dne 26. dubna 1995 při státní návštěvě prezidenta L. Kučmy v ČR.

Smlouva má standardní podobu srovnatelnou s obdobnými smlouvami mezi Ukrajinou a státy západní Evropy.

Z hlediska bezpečnostního není Smlouva koncipována jako spojenecká a neobsahuje tudíž závazek vzájemné pomoci v případě ozbrojeného útoku, ale předpokládá spolupráci ve všech oblastech dvoustranných styků a mezinárodní součinnost.

Smlouva sestává z preambule a 24 článků. V preambuli poukazuje mimo jiné na tradiční přátelské vztahy mezi národy obou zemí, na právní nástupnictví obou států, na změny, které umožňují překonání konfrontace a rozdělení Evropy a na rozhodnutí smluvních stran budovat vzájemné vztahy na novém základě.

Operativní část Smlouvy obsahuje zásady vzájemných vztahů (článek 1), závazek řešit vzájemné spory výlučně mírovými prostředky (článek 2) a všestranně působit k posilování bezpečnosti a rozvoji spolupráce v Evropě (článek 3). V případě, že vznikne situace, která podle názoru jedné ze smluvních stran představuje ohrožení míru, jeho narušení nebo vyvolá mezinárodní napětí v Evropě, smluvní strany uskuteční konzultace o možných způsobech jejího urovnání (článek 4). Budou napomáhat dalšímu omezení ozbrojených sil a výzbroje v Evropě a upevnění opatření na posílení důvěry a bezpečnosti (článek 5). Smlouva předvídá setkání na nejvyšší úrovni zpravidla jedenkrát ročně a pravidelné konzultace ministrů zahraničních věcí (článek 7). Smluvní strany budou napomáhat přímé spolupráci mezi územně-správními subjekty v otázkách patřících do jejich kompetence a podporovat rozšiřování kontaktů mezi svými občany a usnadňovat kontakty mezi nestátními organizacemi (článek 7 a 8). Další ustanovení Smlouvy se týká dvoustranné spolupráce v jednotlivých oblastech (články 9 - 16). Tato ustanovení jsou věnována ekonomické spolupráci (článek 9) spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a technologie (článek 10), spolupráci v oblasti životního prostředí (článek 14), kultury a školství (článek 15), zdravotnictví a sociálního zabezpečení (článek 16).

Při ochraně práv příslušníků národnostních menšin budou smluvní strany vycházet z dokumentů KBSE a příslušných dalších mezinárodních dokumentů (článek 17).

Spolupráce v právní oblasti je ve Smlouvě upravena pouze obecně. Důležité je zejména zařazení ustanovení týkající se spolupráce při předcházení nelegální imigrace (článek 19).

Smlouva se uzavírá na dobu 10 let a její platnost se prodlužuje mlčky o dalších pět let, není-li vypovězena písemně jeden rok před uplynutím její platnosti (článek 22).

Smlouva odpovídá zásadám zahraniční politiky České republiky, je v souladu s jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými jinými platnými smlouvami.

Jedná se o Smlouvu politickou, která podle článku 49 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, vyžaduje před ratifikací souhlas Parlamentu.

V Praze dne 9. března 1994

Předseda vlády

Václav Klaus, v.r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP