Texty Úmluvy č. 175 a Doporučení č.
182 Mezinárodní organizace práce o práci
na částečný úvazek, které
byly přijaty na 81. zasedání Mezinárodní
konference práce v červnu 1994, a stanovisko vlády
České republiky k Úmluvě a Doporučení
V červnu 1994 se v Ženevě, sídle Mezinárodní organizace práce (MOP), uskutečnilo 81. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce (Mezinárodní konference práce - dále jen "IP"), na které byly v jejím závěru přijaty dva nové instrumenty
- úmluva č. 175 o práci na částečný úvazek, 1994
a
- doporučení č. 182 o práci
na částečný úvazek, 1994
Podle článku 19 odstavce 5 písm. b) a odstavce 6 písm. b) ústavy MOP jsou členské státy MOP povinny předložit do 1 roku od skončení zasedání MOP příslušným zákonodárným orgánům nově přijaté úmluvy a doporučení k seznámení s nimi a k rozhodnutí o opatřeních k naplnění těchto úmluv a doporučení.
V souladu s citovaným článkem ústavy MOP se Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládají texty úmluvy a doporučení, které byly přijaty na 81. zasedání MP v roce 1994.
Vláda České republiky se nově přijatými
instrumenty MOP zabývala na svém zasedání
dne 29. března 1995 a svým usnesením č.
192 k nim přijala své stanovisko obsažené
v příloze.
Cílem přípravy úmluvy a doporučení o práci na částečný úvazek bylo zvýraznit a podpořit význam této formy zaměstnání, která umožňuje zaměstnavatelům pružně reagovat na provozní potřeby podniku zaměstnancům efektivně zkombinovat své pracovní a soukromé (rodinné) povinnosti, v rámci komplexní politiky zaměstnanosti.
Vzhledem k neustále rostoucímu využívání této formy zaměstnání průmyslově vyspělých zemích (zejména v sektoru služeb a obchodu uplatňuje se především u žen) vzrostla i potřeba zajištění adekvátní pracovněprávní a sociální ochrany zaměstnanců na částečný úvazek. Tato ochrana spočívající v zajištění rovnoprávného resp. srovnatelného postavení se zaměstnanci na plný úvazek je obsažena v nově přijaté úmluvě a doporučení.
Oba instrumenty kromě definice pracovníka na částečný úvazek pracovníka na plný úvazek ve srovnatelné situaci obsahují oblasti, ve kterých by měl požívat prvně uvedený pracovník stejné ochrany rovnocenných podmínek jako pracovník pracující na plný úvazek. Jedná se o oblasti bezpečnost a ochrany zdraví při práci, diskriminace v zaměstnání a povoláni, práva odborově se sdružovat kolektivně vyjednávat, práva zastupovat ostatní pracovníky; práva a ochranu v mateřství, podmínek při ukončení zaměstnání, podmínek nároků na placenou dovolenou a volno v nemoci, práva na úměrně krácenou základní mzdu odpovídající kratší pracovní době, menšímu výkonu nebo menšímu počtu vyrobených kusů.
Proporcionálně ke kratší pracovní době, výši příspěvků na sociální zabezpečení nebo výši výdělku mají být stanoveny podmínky účasti pracovníků pracujících na částečný úvazek na ochraně ze zákonných systémů sociálního zabezpečení (článek 6).
Jak pro oblast sociální tak oblast pracovněprávní může být mluvním státem stanovena pro "částečný úvazek" hranice pracovní doby nebo výdělku, pod kterou mohou být pracovníci vyloučeni ze stanovené ochrany (článek 8). Tato hranice by neměla být vysoká, aby nevylučovala velké procento pracovníků. K usnadnění přístupu k práci za částečný úvazek mají smluvní strany učinit vhodná opatření oblasti právní, politiky zaměstnanosti či služeb zaměstnanosti (článek 9). Převedení z plného úvazku na částečný a naopak by mělo být dobrovolné (článek 10).
Doporučení č. 182 obsahuje v některých
směrech výklad resp. upřesnění
článků úmluvy (např. článků
6 a 7) a v některých ustanoveních jde nad
rámec úrovně stanovené úmluvou
(rovnocenné podmínky s pracovníky na plný
úvazek v otázkách placeného volna,
volna k ošetřování člena rodiny,
rozvržení roční dovolené a práce
o veřejných svátcích, přístupu
k odbornému výcviku, postupu v zaměstnání,
přístupu k zařízením a službám
sociálního charakteru v podniku, rovného
přístupu k prospěchu z finančního
plnění u nadtarifních složek mzdy, převádění
z plného úvazku na částečný
a naopak, atd.). Podmínky zákonných soustav
sociálního zabezpečení by neměly
odrazovat od přechodu na práci na částečný
úvazek.
V podmínkách českého pracovního
práva je prací na částečný
úvazek ve smyslu úmluvy č. 175 pracovní
poměr s kratší pracovní dobou (podle
§ 86 zákoníku práce). U této
formy zaměstnání je zajištěna
stejná ochrana a rovnocenné podmínky pracovněprávní
a mzdové jako u pracovního poměru na stanovenou
týdenní pracovní dobu. Rovněž
pokud jde o sociální ochranu, jsou zaměstnanci
pracující na částečný
úvazek chráněni zákonnými systémy
sociálního zabezpečení (nemocenské
a důchodové pojištění, ochrana
v mateřství, přídavky na děti)
stejně jako zaměstnanci pracující
na plný úvazek. Přesto vláda nepovažuje
z důvodů uvedených ve svém stanovisku
za vhodné v současné době přistoupit
k ratifikaci úmluvy č. 175.
Příloha | |
k usnesení vlády | |
ze dne 29. března 1995 č.192 |
Vláda České republiky se na svém zasedání dne 29. března 1995 seznámila s úmluvu č. 175 a doporučením č. 182 o práci na částečný úvazek.
Vláda si je vědoma toho, že zaměstnání na částečný pracovní úvazek je jednou z forem napomáhajících k tvorbě pracovních příležitostí a tím ke snižování nezaměstnanosti, jakož i k pružnému uspokojování provozních potřeb zaměstnavatelů a sladování pracovních povinností a osobních potřeb zaměstnanců.
Ze srovnání vnitrostátní právní úpravy práce na částečný úvazek s ustanoveními úmluvy č. 175 vyplývá, že v minulosti přijaté a dosud platné pracovněprávní, mzdové i sociální zákonodárství České republiky v zásadě odpovídá normám obsaženým v úmluvě, pokud jde o stanovení stejné resp. úměrné ochrany a pracovních a sociálních podmínek pro zaměstnance s kratším pracovním úvazkem ve srovnání se zaměstnanci na plný pracovní úvazek. Přes stanovené právní záruky však dosavadní vývoj na trhu práce České republiky naznačuje, že tato forma zaměstnávání je dosud uplatňována v měřítku menším, než v jakém ji uplatňují jiné evropské země.
Vzhledem k chystané reformě pracovního práva, která by měla komplexně odrazit nové podmínky a potřeby zavedené tržní ekonomiky, volného trhu práce a nově vzniklých malých a středních podniků, jež jsou zdrojem pracovních příležitostí, vláda nepovažuje za vhodné v současné době přistoupit k ratifikaci úmluvy č. 175.
Přestože se zatím v průběhu přípravných prací na reformě pracovního práva nepředpokládá, že by nová úprava poskytovala v daném ohledu nižší záruky než úprava současná, nechce vláda jakkoliv předurčit podobu budoucí právní úpravy dané formy zaměstnávání. Doporučuje pouze v chystané legislativní činnosti přihlížet. k ustanovením citované úmluvy a k doporučení č. 182 v rámci možnosti a potřeb České republiky.
K tomu příslušné státní orgány vyhodnotí ve spolupráci s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků uplatňování práce na částečný úvazek na trhu práce v České republice z hlediska jeho pozitivních a negativních stránek a vyvodí z toho závěry pro budoucí právní úpravu pracovněprávních vztahů.
Při přípravě nové právní úpravy pracovněprávních vztahů budou příslušné státní orgány vycházet zejména z nově připravovaných právních aktů Evropské unie o zvláštních pracovních poměrech (včetně práce na částečný úvazek) a uvedou právní řád ČR do souladu s normami Evropské unie v rámci procesu harmonizace práva ČR a právem EU.
Po přijetí příslušných
zákonných a prováděcích pracovněprávních
předpisů bude zvážena možnost ratifikace
úmluvy č. 175.
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná do Ženevy správní radou Mezinárodního
úřadu práce, se sešla na svém
81. zasedání 7. června 1994 a
majíc na zřeteli závažnost ustanovení
Úmluvy o rovném odměňování,
1951, Úmluvu o diskriminaci (zaměstnání
a povolání), 1958, a Úmluvu o pracovnících
s povinnostmi k rodině, 1981, pro pracovníky na
částečný úvazek, a
majíc na zřeteli závažnost Úmluvy
o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti,
1988, a Doporučení o politice zaměstnanosti
(dodatečná ustanovení), 1984, pro tyto pracovníky,
a
uznávajíc důležitost produktivní
a svobodně zvolené zaměstnanost i pro všechny
pracovníky, hospodářský význam
práce na částečný úvazek,
potřebu, aby politika zaměstnanosti brala v úvahu
úlohu, jakou sehrává práce na částečný
úvazek při tvorbě dodatečných
příležitostí zaměstnání,
potřebu zajistit ochranu pracovníků na částečný
úvazek v otázkách přístupu
k zaměstnání, pracovních podmínek
a sociálního zabezpečení, a
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy
týkající se práce na částečný
úvazek, které tvoří čtvrtý
bod jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu
mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 24. června 1994 tuto úmluvu,
která může být nazývána
jako Úmluva o práci na částečný
úvazek, 1994:
Pro účely této úmluvy:
(a) výraz "pracovník na částečný úvazek" označuje zaměstnaného pracovníka, jehož normální pracovní doba je kratší než normální pracovní doba pracovníků na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci;
(b) normální pracovní doba uvedená v pododstavci (a) může být počítána na týdenním základě nebo v průměru za dané období zaměstnání;
(c) výraz "pracovník na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci" se vztahuje na pracovníka na plný úvazek a který:
(i) má stejný typ pracovního vztahu;
(ii) provádí stejný druh práce nebo podobný druh práce nebo vykonává stejný druh profese nebo podobný druh profese; a
(iii) je zaměstnán ve stejném závodě nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci v tomto závodě, ve stejném podniku nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci ve stejném podniku, ve stejném odvětví činnosti
jako zmíněný pracovník na částečný pracovní úvazek.
(d) pracovníci na plný úvazek postižení
částečnou nezaměstnaností,
to jest kolektivním a dočasným snížením
jejich normální pracovní doby z hospodářských,
technických nebo strukturálních důvodů,
nejsou považováni za pracovníky na částečný
úvazek.
Tato úmluva se nedotýká příznivějších
ustanovení platných pro pracovníky na částečný
úvazek podle jiných mezinárodních
pracovních úmluv.
1. Tato úmluva se vztahuje na všechny pracovníky na částečný úvazek s výhradou, že každý členský stát může po projednán: s reprezentativními organizacemi zúčastněných zaměstnavatel a pracovníků vyjmout zcela nebo zčásti z jejího rozsahu platnosti určité kategorie pracovníků nebo závodů, pokud by její provádění m vztahu k nim vyvolalo zvláštní problémy závažné povahy.
2. Každý členský stát, který
ratifikoval Úmluvu a využij možnosti poskytnuté
v předchozím odstavci, uvede ve svých zprávách
provádění úmluvy podle článku
22 Ústavy Mezinárodní organizace prác
všechny takto vyloučené kategorie pracovníků
nebo závodů a důvody proč toto vyloučení
považoval nebo stále ještě považuje
za nutné.
Budou učiněna opatření k zajištění toho, aby pracovníci na částečný úvazek požívali stejné ochrany, jaká je poskytnut pracovníkům na plný úvazek nacházejícím se ve srovnatelné situaci pokud jde:
(a) právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat a právo jedna jako zástupce pracovníků;
(b) bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
(c) diskriminaci v zaměstnání a povolání.
V souladu s národním zákonodárstvím
a praxí budou učiněna opatření
k zajištění toho, že pracovníci
na částečný úvazek nebude dostávat
základní mzdu, vypočítanou proporcionálně
na hodinové výkonnostním nebo kusovém
základě, nižší než je základní
mzda pracovníků na plný úvazek nacházejících
se ve srovnatelné situace vypočítaná
podle stejné metody, pouze z toho důvodu, že
pracují na částečný úvazek.
Zákonné (povinné) systémy sociálního
zabezpečení, které jsou založeny na
výkonu zaměstnání, budou přizpůsobeny
tak, aby pracovníci na částečný
úvazek požívali podmínek rovnocenných
podmínkám pracovníků na plný
úvazek nacházejících se ve srovnatelné
situaci; tyto podmínky mohou být stanoveny proporcionálně
k pracovní době, výši příspěvků
neb,o výdělkům, nebo pomocí jiných
metod v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím
a praxí.
Budou učiněna opatření k zajištění toho, aby pracovníci na částečný úvazek měli rovnocenné podmínky s podmínkami pracovníků na plný úvazek nacházejících se ve srovnatelné situaci v oblastech:
(a) ochrany mateřství;
(b) ukončení zaměstnání;
(c) roční placené dovolené a placených veřejných svátků; a
(d) volna v době nemoci,
při čemž jejich peněžní
nároky mohou být stanoveny úměrně
k pracovní době nebo výši výdělků.
1. Pracovníci na částečný úvazek, jejichž pracovní doba nebo výdělky jsou pod stanovenou hranicí, mohou být členským státem vyloučeni:
(a) z rozsahu jakéhokoliv zákonného (povinného) systému sociálního za bezpečení uvedeného v článku 6 výše, s výjimkou dávek při pracovním úrazu a nemoci z povolání;
(b) z rozsahu jakéhokoliv opatření učiněného v oblastech uvedených v č Lánku 7, s výjimkou opatření na ochranu mateřství jiných než opatřen í Stanovená zákonnými systémy sociálního zabezpečení.
2. Hranice uvedená v odstavci 1 bude dostatečně nízká, aby nevyloučila příliš vysoké procento pracovníků na částečný úvazek.
3. Členský stát, který využije možnosti stanovené v odstavci 1 výše, bude:
(a) periodicky prověřovat platnou hranici;
(b) uvádět ve svých zprávách o provádění Úmluvy podávaných podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce platné hranice, důvod jejich existence a zda se uvažuje o postupném rozšíření ochrany na pracovníky z ní vyloučené.
4. Stanovení, prověření a revize hranic
uvedených v tomto článku bude projednáváno
s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů
a pracovníků.
1. Budou učiněna opatření k usnadnění přístupu k produktivní a svobodně zvolené práci na částečný úvazek, která vyhovuje potřebám jak zaměstnavatelů tak pracovníků, za předpokladu, že bude zajištěna ochrana uvedená v článcích 4 až 7.
2. Tato opatření budou zahrnovat:
(a) prověření zákonů a nařízení, které mohou bránit nebo odrazovat od využití nebo přijetí práce na částečný úvazek;
(b) využití služeb zaměstnanosti, existují-li, ke zjišťování a zveřejňování možností práce na částečný úvazek v rámci jejich informačních a umísťovacích aktivit;
(c) zvláštní pozornost při tvorbě politiky zaměstnanosti potřebám a preferencím zvláštních skupin jako jsou nezaměstnaní, pracovníci s povinnostmi k rodině, starší pracovníci, pracovníci se zdravotním postižením a pracovníci procházející vzdělávání nebo výcvik.
3. Tato opatření mohou též zahrnovat
výzkum a rozšiřování informací
o stupni, v jakém práce na částečný
úvazek reaguje na hospodářské a sociální
cíle zaměstnavatelů a pracovníků.
Tam, kde je to vhodné, budou učiněna opatření
k zajištění toho, aby převedení
z práce na plný úvazek na práci na
částečný úvazek a naopak bylo
dobrovolné, v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím
a praxí.
Ustanovení této úmluvy budou prováděna
prostřednictvím zákonů nebo nařízení,
s výjimkou případů, kdy jsou tato
ustanovení naplněna pomocí kolektivních
smluv nebo jakýmkoliv jiným způsobem slučitelným
s vnitrostátní praxí. Návrhy jakýchkoliv
takových zákonů nebo nařízení
budou projednány s nejrepresentativnějšími
organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
Formální ratifikace této Úmluvy budou
oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního
úřadu práce a jím zapsány.
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský
stát poté tato úmluva nabude účinnosti
dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána
jeho ratifikace.
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž
ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva
vypovědět ji podle tohoto článku během
roku následujícího po uplynutí období
deseti Iet, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude
vázán úmluvou na další desetileté
období a poté ji bude moci vypovědět
vždy po uplynutí desetiletého období
za podmínek uvedených v tomto článku.
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
2. Když bude členským státům
Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace,
jež mu byla oznámena, generální ředitel
upozorní členské státy Organizace
na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Generální ředitel Mezinárodního
úřadu práce oznámí generálnímu
tajemníkovi Spojených nároků k zápisu
podle článku 102 Charty Spojených národů
úplné údaje o všech ratifikacích
a výpovědích, které zapsal podle ustanovení
předchozích článků.
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní
rada Mezinárodního úřadu práce
předloží generální konferenci
zprávu o provádění této úmluvy
a přezkoumá, zda je záhodno dát na
pořad jednání generální konference
otázku její úplné nebo částečné
revize.
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
(a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 24, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,
(b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platností
co do formy a obsahu pro ty členské státy,
které ji ratifikovaly a které neratifikoval revidující
úmluvu.
Anglické a francouzské znění této
úmluvy mají stejnou platnost.
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná do Ženevy správní radou Mezinárodního
úřadu práce, se sešla na svém
81. zasedání 7. června 1994, a
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy
týkající se práce na částečný
úvazek, která tvcří čtvrtý
bod jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu
Doporučení doplňujícího Úmluvu
o práci na částečném úvazku,
1994;
přijímá dne 24. června 1994 toto Doporučení,
které může být nazýváme
jako Doporučení o práci na částečný
úvazek, 1994:
1. Ustanovení tohoto Doporučení by měla být posuzována v návaznosti na ustanovení Úmluvy o práci na částečný úvazek, 1994 (dále "úmluva").
2. Pro účely tohoto Doporučení:
(a) výraz "pracovník na částečný úvazek" znamená zaměstnanou osobu, jejíž normální pracovní doba je kratší než normální pracovní doba srovnatelných pracovníků na plný úvazek;
(b) normální pracovní doba uvedená v pododstavci (a) může být počítána na týdenním základě nebo z průměru za dané období zaměstnání;
(c) výraz "pracovník na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci" se vztahuje na pracovníka na plný úvazek, který:
(i) má stejný typ pracovního vztahu;
(ii) provádí stejný druh práce nebo podobný druh práce nebo vykonává stejný druh profese nebo podobný druh profese; a
(iii) je zaměstnán ve stejném závodě nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci v tomto závodě, ve stejném podniku nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci ve stejném podniku, ve stejném odvětví činnosti
jako zmíněný pracovník na částečný pracovní úvazek.
(d) pracovníci na plný úvazek postižení částečnou nezaměstnaností, to jest kolektivním a dočasným snížením jejich normální pracovní doby z hospodářských, technických nebo strukturálních důvodů, nejsou považováni za pracovníky na částečný úvazek.
3. Toto Doporučení se vztahuje na všechny pracovníky na částečný úvazek.
4. V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí by měl i zaměstnavatelé konzultovat se zástupci dotčených pracovníků zavedení nebo rozšíření práce na částečný úvazek, zaváděné v širším měřítku, pravidla a procedury aplikované na tuto práci a vhodná ochranná a povzbuzovací opatření.
5. Pracovníci na částečný úvazek by měli být písemně nebo jinými prostředky odpovídajícími národnímu zákonodárství a praxi informováni o svých specifických podmínkách zaměstnání.
6. Úpravy, které by měly být učiněny podle článku 6 Úmluvy v zákonných soustavách sociálního zabezpečení, jež jsou založeny na zaměstnanecké činnosti, by měly být zaměřeny:
(a) tam, kde je to vhodné, na postupné snižování požadavků na splnění limitů, založených na výdělcích nebo rozsahu pracovní doby, jejichž splnění je podmínkou pro zahrnutí do těchto soustav;
(b) pokud je to vhodné, na přiznání pracovníkům, na částečný úvazek dávek v minimální či jednotné výši, zejména dávek starobních, invalidních, nemocenských, podpory v mateřství a rodinných přídavků;
(c) přijetí zásady, že pracovníci na částečný úvazek, jejichž zaměstnání skončilo nebo bylo pozastaveno, a kteří hledají práci pouze na částečný úvazek, splňují podmínku, že jsou k dispozic i pro práci, požadovanou pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti;
(d) snížení rizika, že pracovníci na částečný úvazek mohou být poškozeni soustavami, které:
(i) podmiňují nárok na dávky splněním kvalifikační doby vyjádřené prostřednictvím příspěvkových dob, dob pojištění nebo zaměstnání v průběhu referenčního období; nebo
(ii) stanoví výši dávek ve vztahu jak k průměru dřívějších výdělků tak k délce příspěvkových dob, dob pojištění nebo zaměstnání.
(1) Mezní limity pro nárok na zahrnutí do soukromých zaměstnaneckých systémů, doplňujících nebo nahrazujících zákonné soustavy sociálního zabezpečení, by měly být postupně snižovány, aby umožnily co nejširší pokrytí pracovníků na částečný úvazek.
(2) Pracovníci na částečný úvazek by měli být těmito soustavami chráněni za stejných podmínek, jako jsou podmínky platné pro pracovníci na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci. Tam, kde je to vhodné, by tyto podmínky měly být stanoveny v poměru k pracovní době, příspěvkům nebo výdělkům.
8. (1) Pokud je to vhodné, požadavky na mezní limity, založené na výši výdělku nebo délce pracovní doby, stanovené podle článku 8 Úmluvy v oblastech uvedených v článku 7, by se měly postupně snižovat.
(2) Délka doby zaměstnání, požadovaná jako podmínka pro ochranu v oblastech uvedených v článku 7 Úmluvy, by neměla být pro pracovníky na částečný úvazek delší než pro pracovníky na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci.
9. Tam, kde pracovníci na částečný úvazek mají více než jedno zaměstnání, měly by jejich celková pracovní doba, příspěvky nebo výdělky být brány v úvahu při určování, zda splňují požadavky mezních limitů v zákonných systémech sociálního zabezpečení založených na zaměstnanecké činnosti.
10. Pracovníci na částečný úvazek by měli mít na rovném základě prospěch z finančních plnění, poskytovaných k základní mzdě, které dostávají pracovníci na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci
11. Měla by být učiněna vhodná opatření zajištující, pokud je to možné, aby pracovníci na částečný úvazek měli na rovném základě přístup k zařízením a službám sociálního charakteru příslušného závodu: tato zařízení a služby by měly být v co nejširší možné míře přizpůsobeny tak, aby braly v úvahu potřeby pracovníků na částečný úvazek.
12. (1) Počet hodin a rozvržení pracovní doby pracovníků na částečný pracovní úvazek by měly být stanoveny se zřetelem na zájmy pracovníků, jakož i na potřeby podniku.
(2) Pokud je to možné, změny dohodnutého pracovního režimu a práce nad stanovenou pracovní dobu by měly podléhat omezení a předběžnému oznámení.
(3) Systém kompenzování práce nad dohodnutý pracovní režim by měl být předmětem vyjednávání podle vnitrostátního zákonodárství a praxe.
13. V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí by pracovnici na částečný úvazek měli mít na spravedlivém základě přístup ke všem formám volna, které jsou dostupné pracovníkům na plný úvazek nacházejícím se ve srovnatelné situaci, zvláště k placenému studijnímu volnu, rodičovské dovolené, volnu v případě ošetřování nemocného dítěte nebo jiného blízkého člena pracovníkovy rodiny.
14. Tam, kde je to vhodné, stejná pravidla by měla platit pro pracovníky na částečný úvazek jako pro pracovníky na plný úvazek, pokud jde o rozvrh roční dovolené a pro práci ve dnech pracovního klidu a o veřejných svátcích.
15. Tam, kde je to uskutečnitelné, měla by být učiněna vhodná opatření pro překonání specifických zábran v přístupu pracovníků na částečný úvazek k odbornému výcviku, příležitostem pracovního postupu a mobilitě v zaměstnání.
16. Měla by být upravena ustanovení zákonných soustav sociálního zabezpečení založená na dobách zaměstnání, která mohou odradit od přechodu na práci na částečný úvazek nebo jejího přijetí, zvláště taková, která:
(a) mají za následek proporcionálně vyšší příspěvky, hrazené pracovníky na částečný úvazek, ledaže jsou ospravedlnitelné odpovídajícími proporcionálně vyššími dávkami;
(b) bez vážných důvodů značně snižují dávky v nezaměstnanosti nezaměstnaných pracovníků, kteří dočasně přijmou práci na částečný úvazek;
(c) při výpočtu dávek starobního důchodu příliš zdůrazňují snížený příjem z práce na částečný úvazek, která byla vykonávána výlučně v období, předcházející odchodu do důchodu.
17. Zaměstnavatelé by měli uvážit opatření usnadňující přístup k práci na částečný úvazek na všech úrovních v podniku, včetně, tam kde to přichází v úvahu, u kvalifikovaných a řídících pracovních míst.
18. (1) Tam, kde je to vhodné, by zaměstnavatelé měli uvážit:
a) požadavky pracovníků na převod z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek, která se v podniku uvolní; a
(b) požadavky pracovníků na převod z práce na částečný úvazek na práci na plný úvazek, která se v podniku uvolní.
(2) Zaměstnavatelé by měli poskytnout pracovníkům včasnou informaci o dostupnosti pracovních míst na částečný a plný úvazek v podniku, aby usnadnili převod z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek a naopak.
19. Aniž by byla v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí dotčena možnost propuštění z technických nebo organizačních důvodů, skutečnost, že pracovník odmítne převod z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek, nebo naopak, by sama o sobě neměla představovat platný důvod k propuštění.
20. Kde to dovolí národní podmínky nebo provozní podmínky podniku, pracovníkům by mělo být poskytnuto právo v odůvodněných případech, jako jsou těhotenství, potřeba pečovat o malé dítě nebo invalidního čin nemocného člena rodiny, právo přejít na práci na částečný úvazek a později se vrátit k práci na plný úvazek.
21. Tam, kde povinnosti zaměstnavatelů jsou odvozeny od počtu jejich zaměstnanců, pracovníci na částečný úvazek by měli být počítáni jako pracovníci na plný úvazek. Nicméně, tam, kde je to vhodné, pracovníci na částečný úvazek mohu být počítáni proporcionálně k počtu jejich pracovních hodin, maje za to, že kde takové závazky odkazují na ochranu uvedenou v článku 4 Úmluvy, měli by být počítáni jako pracovníci na plný úvazek.
22. Informace o ochranných opatřeních, která
platí pro práci na částečný
úvazek, a o praktickém uspořádání
různých režimů práce na částečný
úvazek by měly být rozšiřovány.