Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Zákon upravuje dražby, které se provádějí mimo soudní výkon rozhodnutí k uspokojení splatných pohledávek zajištěných zástavním právem, dražby prováděné na návrh vlastníka, likvidátora, popřípadě osoby, která má k majetku státu právo hospodaření (dále jen "vlastník"), pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy.¹⁾

________________

1) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnickénebofyzické osoby,ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákona č. 210/1993 Sb.

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, veznění pozdějšíchpředpisů (úplné znění č. 66/1995 Sb.).

Nařízení vlády č. 239/1993 Sb., kterým se stanoví způsob vyhlášení a provedení dražby zemědělského majetku.

(2) Dražby podle tohoto zákona jsou veřejné a jejich účastníci (dále jen "dražitelé”) nesmějí být omezeni na jednotlivě určené osoby.

(1) Dražbu lze provést na návrh zástavního věřitele (dále jen "věřitel”), pokud zástavní dlužník nesplnil svůj závazek zajištěný zástavním právem, anebo na návrh vlastníka (dále jen "dobrovolná dražba”).

(2) Dražba na návrh věřitele se provede, nevzniklo-li zástavní právo ze zákona, za podmínek stanovených v § 299 odst. 2 obchodního zákoníku nebo jestliže vlastník zástavy s prodejem zástavy projevil souhlas formou notářského zápisu, v němž musí být též uvedeno, od kdy je věřitel oprávněn podat návrh na dražbu; tento souhlas může vlastník zástavy odvolat pouze se souhlasem věřitele.

(1) Předmětem dražby mohou být věci movité a nemovité, jejich soubory, pohledávky a majetková práva z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, není-li takový prodej podle zvláštních předpisů zakázán, anebo pokud nejde o dražby dobrovolné, nejsou-li vyloučeny z výkonu rozhodnutí podle zvláštních předpisů.

(2) Předmětem dražby nemohou být cenné papíry.²⁾

(3) Předmětem dražby může být i podnik;³⁾ pro rozsah práv a závazků, které na vydražitele podniku přecházejí, se obdobně použijí § 476 a násl. obchodního zákoníku.

(4) Používá-li tento zákon označení "věc", rozumí se tím i soubor věcí, jakož i jiné majetkové hodnoty, které mohou být předmětem dražby.

______________________

2) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 5 obchodního zákoníku.

(1) Dražby mohou provádět jen fyzické nebo právnické osoby, které mají příslušné živnostenské oprávnění⁴⁾ (dále jen "dražebník”), k jehož udělení si živnostenský úřad vyžádá souhlas Ministerstva hospodářství.

(2) Ministerstvo hospodářství udělí souhlas na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů na straně osoby, která žádá o živnostenskéo oprávnění .

(3) Výzvu k nabídkám činí a příklep uděluje licitátor, kterým může být pouze fyzická osoba starší 18 let.

(1) Dražebník zajistí ocenění předmětu dražby. U nemovité věci a podniku se ocenění provede znaleckým posudkem podle zvláštního předpisu,⁵⁾ který nesmí být v den konání dražby starší 6 měsíců.

(2) Součástí ocenění nemovité věci je ocenění závazků váznoucích na nemovitosti, jakož i práv spojených s nemovitostí; pro jejich ocenění se přiměřeně použijí ustanovení § 336a občanského soudního řádu.

(3) Vlastník předmětu dražby je povinen po předchozím vyzvání umožnit ocenění, jakož i prohlídku předmětu dražby. Neučiní-li tak, lze ocenění provést na základě dostupných údajů, které jsou k dispozici.

_____________________

4) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

(1) Dražebník oznámí konání dražby dražební vyhláškou.

V dražební vyhlášce uvede

a) místo, datum a čas konání dražby,

b) označení osoby, která dražbu navrhla,

c) předmět dražby; jde-li o nemovitost, údaje podle katastru nemovitostí včetně práv a povinností, které na nemovitosti váznou, popř. vložená soudcovská zástavní práva,⁶⁾

d) u každé věci nebo souboru věcí nejnižší podání,

e) místo a způsob složení dražební jistoty, její výši a způsob jejího vrácení,

f) podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka předmětu dražby,

g) místo a termín, v němž mohou věřitelé a další osoby přihlásit své nároky.

(2) Dražební jistota nesmí přesáhnout polovinu nejnižšího podání; je-li nejnižší podání vyšší než pět milionů Kč, nesmí dražební jistota přesáhnout 20% z této částky.

(3) Dražební vyhlášku dražebník vyhlásí způsobem v místě obvyklým a jde-li o dražbu podniku, zveřejní ji v Obchodním věstníku a to nejméně 3 týdny před konáním dražby.

(4) Ve lhůtě uvedené v odstavci 3 se dražební vyhláška doručí do vlastních rukou

a) věřiteli,

b) vlastníku předmětu dražby,

c) zástavnímu dlužníku,

d) osobám, které mají k předmětu dražby věcné nebo jiné právo zapsané v katastru nemovitostí.

(5) Dražební vyhláška se dále doručí

a) finančnímu úřadu podle místa trvalého pobytu dlužníka - fyzické osoby nebo sídla dlužníka - právnické osoby; jde-li o nemovitost, doručí se vyhláška též finančnímu úřadu, u jehož obvodu se nemovitost nachází,

________________

6) § 338a, 338b občanského soudního řádu.

b) katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nemovitost nachází,

c) notáři, který má sídlo v obvodu okresního soudu.

(6) Jde-li o dobrovolnou dražbu, doručí dražebník vyhlášku osobám uvedeným v odstavci 4 písm. b) a d) apokud jde o nemovitost, osobám uvedeným v odstavci 5 písm. b) a c).

(1) Návrh na provedení dražby se podává dražebníkovi. Podává-li návrh věřitel, přiloží k návrhu zástavní smlouvu o úvěru nebo půjčce a výpis z katastru nemovitostí, je-li zástavou nemovitost. Z návrhu na provedení dražby musí být zřejmé, že závazek je zajištěn zástavním právem. Věřitel je povinen k návrhu přiložit originál nebo ověřený opis upomínky, v níž požádal zástavního dlužníka o zaplacení pohledávky s upozorněním, že nedojde-li k jejímu zaplacení do stanoveného termínu, podá návrh na dražbu zástavy mimo soudní výkon rozhodnutí.

(2) Před provedením dražby dražebník přezkoumá doklady osvědčující předpoklady pro provedení dražby předložené navrhovatelem dražby, zejména listiny prokazující vlastnické právo k předmětu dražby a, nejde-li o dražbu dobrovolnou, listiny prokazující vznik a trvání zástavního práva, popřípadě písemný souhlas vlastníka zástavy s jejím prodejem, jakož i úředně ověřený opis upozornění věřitele s náležitostmi podle odstavce 1.

(3) Dražba se neprovede, jestliže bylo zahájeno soudní řízení týkající se platnosti zástavní smlouvy nebo splnění závazku. Rovněž se neprovede, jestliže byl na majetek vlastníka věci nebo zástavního dlužníka prohlášen konkurs nebo zahájeno řízení o vyrovnání.

(4) Dražebník upustí od dražby nejpozději před jejím zahájením na žádost

a) zástavního dlužníka, pokud dražebníkovi prokáže, že splnil závazek zajištěný zástavním právem,

b) věřitele, který navrhl konání dražby,

c) vlastníka předmětu dražby, pokud sám dražbu navrhl a pokud to neodporuje dohodě s dražebníkem.

(5) Dražebník je povinen před zahájením dražby vypracovat seznam věcí, které budou předmětem dražby a stanovit pořadí každé věci dražené samostatně.

(6) Účastník dražby je povinen složit dražební jistotu.

(1) Pokud je předmětem dražby věc, jejíž cena zjištěná oceněním přesahuje částku 500 000 Kč, musí být při dražbě přítomen notář.

(2) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který se prokáže plnou mocí. Dražit nesmí dlužník, dražebník, a je-li osobou právnickou, členové jeho statutárního či kontrolního orgánu, licitátor ani osoby jim blízké;⁷⁾ nikdo nesmí dražit za ně.

(3) Věci tvořící soubor lze dražit i jednotlivě.

(4) Při vyvolání licitátor uvede vyvolávací cenu předmětu dražby, která je zároveň nejnižším podáním. Nejde-li o dobrovolnou dražbu, činí nejnižší podání nejméně polovinu ocenění předmětu dražby.

Draží se, dokud dražitelé činí vyšší podání. Nebyla-li přes dvojí výzvu nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a přiklepne předmět dražby dražiteli, který nabídl nejvíce. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší podání, rozhodne licitátor losem o tom, komu se má příklep udělit. Je-li však dražitelem spoluvlastník předmětu dražby nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo, udělí se příklep jemu; je-li takových osob více, rozhodne licitátor losem, komu se má příklep udělit.

(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, licitátor dražbu ukončí. Opakovaná dražba se může uskutečnit, jsou-li jinak splněny podmínky tímto zákonem stanovené.

(2) Nejde-li o dobrovolnou dražbu a jde-li o nemovitou věc, je nejnižší podání nejméně polovina ceny zjištěné oceněním. Licitátor může vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 70% nejnižšího podání.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se použijí i pro další opakovanou dražbu.

(4) Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatil cenu, za níž věc vydražil, nemůže dražit při opakované dražbě.

________________

7) § 116 občanského zákoníku.

(1) Vydražitel je povinen do 15 dnů od konání dražby zaplatit cenu dosaženou vydražením v hotovosti, směnkou nebo na účet dražebníka zřízený u banky. Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 1 milion Kč, může být lhůta pro zaplacení ceny stanovena nejdéle na dva měsíce.

(2) Zaplatí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve lhůtě podle odstavce 1, stává se vlastníkem věci ke dni příklepu.

(3) Do zaplacení ceny dosažené vydražením ve lhůtě uvedené v odstavci 1 jsou právní úkony vydražitele, pokud by věc zcizoval, zatěžoval nebo jinak s ní nakládal, neplatné.

(4) Dražební jistota se započítává do vydražené ceny. Dražiteli, který žádnou věc nevydražil, se složená jistota vrátí, a to do 5 dnů od konání dražby.

(5) Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc vydražil, dražba této věci je zmařena.

(6) Je-li předmětem dražby jiná majetková hodnota než věc movitá či nemovitá, platí odstavce 1 až 5 obdobně; je-li předmětem dražby podnik, vztahují se odstavce 1 až 5 obdobně i na přechod závazků.

Splnil-li vydražitel podmínku stanovenou v § 11 odst. 2, vydá mu dražebník potvrzení o tom, že mu byla věc dražbou prodána a že dnem příklepu se stal jejím vlastníkem. Jde-li o nemovitost, obdrží vydražitel dvě vyhotovení tohoto potvrzení; dražebník zašle jedno vyhotovení uvedeného potvrzení katastrálnímu úřadu příslušnému podle místa nemovitosti k provedení záznamu vlastnického práva.⁸⁾

(1) Náklady dražby se hradí z jejího výtěžku. Nebude-li věc prodána nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů, uhradí je osoba, která navrhla konání dražby.

(2) Je-li dražba zmařena (§ 11 odst. 5), dražební jistota složená vydražitelem se zúčtuje na náklady zmařené dražby. Zbývající část se vydražiteli vrátí.

__________________

8) § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

(3) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k dražbě došlo, uhradí osoba, která provedení dražby navrhla, pokud tento výsledek nebyl vyvolán dražebníkem.

(1) Po skončení dražby vyhotoví dražebník protokol o provedené dražbě. K protokolu připojí notářský zápis osvědčující průběh dražby, pokud v dražbě byla dražena věc, jejíž cena zjištěná oceněním je vyšší než 500 000 Kč.

(2) V protokolu o provedené dražbě uvede dražebník tyto údaje:

a) označení předmětu dražby,

b) označení vlastníka věci, zástavního dlužníka a věřitele,

c) nejnižší podání,

d) cena, za kterou byl předmět dražby vydražen,

e) označení osob, které předmět dražby vydražily,

f) případné námitky osob zúčastněných na dražbě,

g) označení a podpis dražebníka a licitátora.

(1) Po provedené dražbě uskuteční dražebník rozvrhové jednání. K tomuto jednání přizve vydražitele a osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 6 odst. 4).

(2) Konání rozvrhového jednání dražebník zároveň zveřejní způsobem v místě obvyklým.

(3) Rozvrhové jednání lze provést nejdříve za 20 dnů po skončené dražbě, nejdéle však do 3 měsíců od skončení dražby.

(4) Rozvrhové jednání se neprovede, byla-li dražba všech věcí téhož vlastníka zmařena nebo nezbyde-li po úhradě nákladů dražby nic k rozdělení.

(1) Při rozvrhovém jednání dražebník určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž se přihlíží. K nárokům, které nemohou být uspokojeny z částky, která je k rozdělení (dále jen "rozdělovaná podstata”), jakož i k nárokům, jejichž důvod, splatnost a výše nebyly prokázány, se nepřihlíží.

(2) Rozdělovanou podstatu tvoří cena získaná vydražením a úroky z ní po odečtení nákladů dražby.

(3) Nároky se uspokojují v tomto pořadí:

a) pohledávky z hypotéčních zástavních úvěrů sloužících ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

b) pohledávky zajištěné zástavním právem, smluvním omezením převodu nemovitosti; je-li na zástavě více zástavních práv, uspokojí se přednostně zástavní právo svým vznikem nejstarší,

c) daně a poplatky, jestliže se staly splatnými v posledních třech letech před provedením dražby a byly finančním úřadem přihlášeny,

d) ostatní přihlášené pohledávky.

(4) Nelze-li uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.

(5) Částka zbývající po uspokojení nároků podle odstavce 3 se vydá vlastníkovi,

jehož věc byla vydražena.

(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen "vespolné zástavní právo”), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků.

(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady cena všech nemovitostí. Částky, o které by byly ostatní osoby, které podle tohoto zákona mohou přihlásit svoji pohledávku k uspokojení z výnosu s pozdějším pořadím, zkráceny tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem by dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli. Návrh na toto zajištění se podává soudu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.

(4) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli. Jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úročený účet a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchod a jiné opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému až do vyčerpání částky na účtě. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.

(5) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, se přidělí dalším oprávněným.

(1) Po skončení rozvrhového jednání dražebník sepíše protokol o rozvrhu rozdělované podstaty (dále jen "protokol”).

V protokolu uvede tyto údaje:

a) cenu předmětu dražby zjištěnou oceněním

b) označení vlastníka věci, zástavního dlužníka, věřitele a označení dražebníka,

c) cena, za kterou byl předmět dražby prodán,

d) pořadí a způsob úhrady nároků, které se uspokojují z rozdělované podstaty.

(2) Dražebník doručí protokol osobám uvedeným v § 15 odst. 1 a dále těm osobám, o jejichž nárocích bylo v rozvrhovém jednání rozhodováno.

(3) V protokolu dražebník zvlášť uvede, které nároky nebyly co do platnosti, výše nebo pořadí prokázány.

(4) Proti obsahu protokolu mohou osoby uvedené v odstavci 2 vznést námitky, a to do 5 dnů od doručení protokolu.

(5) Dražebník projedná námitky do 30 dnů. Shledá-li námitky důvodnými, provede nové rozvrhové jednání; na toto nové jednání nepřizve osoby, jejichž nárokům bylo vyhověno.

(6) Protokol musí být pořízen formou notářského zápisu, pokud předmětem rozvrhového jednání byla vydražená věc oceněná částkou nad 500 000 Kč.

(1) Osoba, jejíž námitce dražebník nevyhověl, může ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o zamítnutí námitky podat soudu návrh na určení platnosti pohledávky.

(2) Po skončení rozvrhového jednání a vyřízení námitek proti protokolu poukáže dražebník oprávněným osobám příslušné částky. Částky určené na uspokojení pohledávek, o jejichž platnosti bylo zahájeno soudní řízení podle odstavce 1, se uloží do notářské úschovy.

Na dražby dobrovolné se vztahují, pokud není v tomto zákoně již uvedeno, ustanovení

§ 1, § 3, § 4, § 5 odst. 1 a 3, § 6 odst. 1 a 3 a § 7 až 14.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č .38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 41 se vypouští.

2. Do přílohy č. 3 skupiny 314 "Ostatní” obor "Provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí” se do sloupce 4 doplňují slova "Ministerstvo hospodářství”.

Dražby movitých věcí zahájené podle zákona č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb., se dokončí podle dosavadních předpisů.

(1) Osoby oprávněné k provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí podle předpisů platných před účinností tohoto zákona mohou provádět dražby pouze v rozsahu již uděleného živnostenského oprávnění, pokud do jednoho roku po účinnosti tohoto zákona požádají Ministerstvo hospodářství o udělení souhlasu podle § 4 odst. 1. Pokud tak neučiní, jejich oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Ministerstvo hospodářství se vyjádří k žádosti o udělení souhlasu do 60 dnů ode dne doručení žádosti; v této lhůtě své stanovisko doručí osobě uvedené v odstavci 1 a příslušnému živnostenském úřadu

(3) Pokud Ministerstvo hospodářství souhlas neudělí, zaniká osobám uvedeným v odstavci 1 oprávnění k provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí dnem doručení zamítavého stanoviska.

Zrušuje se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995.

Významným předpokladem rozvoje výstavby bytů a modernizace domovního fondu - stejně jako investiční výstavby vůbec - je řádná funkce dlouhodobých finančních nástrojů na finančním trhu. Tyto nástroje dosud chybí. Poskytování dlouhodobých úvěrů finančními ústavy bývá nejčastěji podmíněno zajištěním ve formě hypotéky na nemovitosti, navíc však předpokládá vytváření dostatečných dlouhodobých finančních zdrojů.

K vytvoření potřebného právního klimatu, v němž by fungovaly dlouhodobé hypoteční úvěry, byl dne 18. dubna 1995 Parlamentem přijat zákon, kterým se provádějí některé změny v zákonu o dluhopisech, zákonu o bankách, zákonu o konkursu a vyrovnání, v obchodním zákoníku a v občanském soudním řádu. Cílem těchto pěti novel je vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj hypotečního úvěrování.

Dalším z potřebných kroků na této cestě je nyní předkládaný návrh zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí. Jeho základním záměrem je posílit míru likvidity hypotékou zajištěných pohledávek a formulovat právní nástroj k efektivnímu postupu při realizaci zástavy v případech, kdy dlužník přestal plnit své povinnosti vůči zástavnímu věřiteli (bance).

Stávající právní úprava umožňuje uspokojení věřitele prodejem nemovitosti v soudním řízení o výkonu rozhodnutí. Tento způsob je složitý a časově náročný. V řadě případů lze dosáhnout stejného výsledku veřejnou dražbou mimo soudní exekuci, která je ostatně pro vlastníka hypotékou zatížené nemovitosti ekonomicky výhodnější. Dražba mimo exekuci není však zákonem dostatečně upravena. Pravidla stanovená zákonem č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, přes úpravy provedené pozdějšími předpisy, nelze pro prodej nemovitostí použít. Z toho důvodu bankovní ústavy, které projektují poskytování hypotečních úvěrů jako svou budoucí obchodní aktivitu, požadují jejich rozšíření o možnost prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě, která není vázána na rozhodnutí soudu.

Tyto důvody vyvolaly aktuální naléhavou potřebu vydat zvláštní zákon, který upraví dražby mimo soudní výkon rozhodnutí, a to jak dražby prováděné na návrh zástavního věřitele, tak dražby na návrh vlastníka věci. Zákonem je účelné upravit rovněž dražby majetku státních organizací v likvidaci. V souladu s požadavkem, aby zákon dostatečně pamatoval na možnost ochrany oprávněného vlastníka věci před zásahem do jeho práv a na dozor nad průběhem dražby, se navrhuje povinné ověření průběhu dražby věcí větší hodnoty notářem. Rovněž písemná smlouva, v níž vlastník zástavy projeví souhlas s jejím prodejem, má být provedena formou notářského zápisu.

Provádění dražeb vyžaduje zajištění určité standardní kvality fyzické nebo právnické osoby, pro níž je provádění dražeb vlastně předmětem obchodní činnosti. K ověření těchto předpokladů se navrhuje, aby před udělením koncese byl vyžadován souhlas Ministerstva hospodářství. Pro dražby nemovitostí je nutno dále stanovit přesná pravidla včetně vypořádání věcných práv váznoucích na nemovitosti a rozvrhu pohledávek.

Navrhovaná právní úprava dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí prakticky nevyvolává požadavky na státní rozpočet. Výkon státní správy spojený s udělováním souhlasu k provádění dražeb lze řešit v rámci rozpočtových prostředků Ministerstva hospodářství. Náklady dražby budou hrazeny z jejího výtěžku. Lze důvodně předpokládat, že uplatněním zákona dojde ke snížení agendy soudů při výkonu rozhodnutí, neboť řada oprávněných věřitelů zvolí časově méně náročný postup umožňující uspokojení pohledávek mimo soudní řízení.

Navrhovaná úprava má význam především pro bankovní ústavy, které se budou zabývat hypotečními obchody, neboť usnadnění realizace zástavy zvyšuje likviditu hypotečních pohledávek. V tomto směru navrhovaná úprava prospívá vytvoření podmínek pro rozvoj hypotečního úvěrování.

Možnost realizovat zástavu formou dražby mimo soudní řízení je příznivá i pro dlužníky, jejichž vlastnictví bude předmětem dražby, neboť tato forma dražby zpravidla umožňuje dosáhnout vyšší ceny při prodeji hypotékou zatížené nemovitosti.

K § 1

Zákon upravuje dražby prováděné mimo soudní výkon rozhodnutí. Jsou to jednak dražby, které se provádějí k uspokojení pohledávek zajištěných zástavním právem, jednak dražby ostatní, které nejsou zajištěny zástavou. Mezi ostatní dražby patří i dražby provedené na návrh likvidátora nebo osoby, která má právo hospodaření k majetku státu.

Z působnosti zákona bylo nutno vyloučit dražby, které se provádějí podle zvláštních předpisů. Jsou to dražby prováděné podle předpisů o privatizaci, a to podle zákona č. 427/1990 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb. a dále dražby zemědělského majetku podle nařízení vlády č. 239/1993 Sb. vydaného na základě zákona č. 229/1991 Sb. V těchto předpisech je celý dražební proces specificky upraven vzhledem k povaze předmětu dražby a vzhledem ke sledovanému účelu a navrhovaná obecná úprava by pro ně nebyla vhodná. Původní ustanovení obsahuje dále zásadu veřejnosti dražby, kterou se dražby odlišují od jiných forem (tzv. aukce) nebo prodeje věcí omezené na určitý okruh účastníků.

K § 2

V prvním odstavci se označují jednak tzv. dražby nucené, které lze provést i proti vůli vlastníka věci, a to na návrh osoby, které zástavní dlužník nesplnil svůj závazek zajištěný zástavním právem; pro tuto osobu se zavádí legislativní zkratka "věřitel". Druhou formou dražeb je dražba dobrovolná, která se provede na návrh vlastníka věci.

Ve druhém odstavci se odkazuje na podmínky stanovené v § 299 odst. 2 obchodního zákoníku. Podle tohoto ustanovení zástavní věřitel může při výkonu svého zástavního práva prodat ve veřejné dražbě zastavenou nemovitost nebo jinou zástavu, kterou má u sebe a s kterou je oprávněn nakládat, jestliže na tento zamyšlený výkon zástavního práva včas upozorní zástavce a dlužníka.

V souladu s uvedeným ustanovením obchodního zákoníku, že zástavní věřitel, může prodat zástavu i jiným vhodným způsobem, vyžaduje návrh zákona písemnou smlouvu, v níž zástavní dlužník projevil souhlas s prodejem zástavy. K ověření existence závazku a splatnosti pohledávky zajištěné zástavním právem se zde ukládá povinnost kvalifikované formy; tou je notářský zápis.

K § 3

V tomto ustanovení se rozšiřuje předmět dražby i na věci nemovité, na rozdíl od zákona č. 174/1950 Sb., podle něhož je možné dražit pouze věci movité. V souladu s právní úpravou dražeb prováděných soudním výkonem rozhodnutí je nutné i u dražeb upravených navrhovaným zákonem vyloučit věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí a dále věci, jejichž prodej je zvláštními předpisy zakázán. U dražby dobrovolné, která se provádí na návrh vlastníka věci, není zapotřebí vylučovat věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, avšak i pro ně platí zákaz prodeje určitých věcí (např. zbraně, střelivo apod.). Předmětem dražby může být i podnik; pokud jde o rozsah práv a závazků, které na vydražitele podniku přecházejí, se odkazuje na ustanovení § 476 a násl. obchodního zákoníku.

K § 4

Náročnost procesu dražeb vyžaduje, aby fyzické nebo právnické osoby, které je budou provádět, splňovaly potřebné odborné a morální předpoklady. Pro tyto osoby se zavádí legislativní zkratka "dražebník". Před udělením oprávnění k podnikání podle živnostenského zákona (koncese), bude nutný předchozí souhlas Ministerstva hospodářství. K provedení této zásady se v druhé části navrhuje odpovídající úprava zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V návrhu zákona se stanoví obecná kritéria, podle nichž bude Ministerstvo hospodářství posuzovat splnění předpokladů pro výkon dražeb (kromě podmínek uvedených přímo v živnostenském zákoně). Konečně se zde stanoví podmínky pro výkon funkce licitátora jako fyzické osoby, kterou dražebník pověří vlastním prováděním dražby.

K § 5

Zatímco u movitých věcí není nutné, aby odhad ceny byl vyjádřen znaleckým posudkem, u nemovitostí je tento požadavek na místě. Pokud jde o odhad práv spojených s nemovitostí a závazků, které na ní váznou, navrhuje se, aby bylo postupováno v podstatě stejným způsobem, jak je upraven v občanském soudním řádu (§ 336a). Vlastníku věcí je třeba zákonem uložit povinnost, aby umožnil ocenění i prohlídku věci; jinak by věc nemohla být dražena.

K § 6

Náležitosti dražební vyhlášky jsou stanoveny v rozsahu nezbytném pro účastníky dražby. Pro nemovité věci je kromě toho nutné uvést další údaje z katastru nemovitostí, závazky včetně služebností váznoucích na nemovitosti. Výše dražební jistoty je limitována polovinou vyvolávací ceny, která představuje zároveň nejnižší podání. Pokud je nejnižší podání vyšší než 5 milionů Kč, nesmí dražební jistota přesáhnout 20% z této částky. Okruh osob, kterým dražební vyhláška musí být doručena, koresponduje s okruhem osob zainteresovaných na výsledku dražby.

K § 7

Toto ustanovení obsahuje základní předpoklady k provedení dražby. Stanoví se zde, které listiny přikládá žadatel o provedení dražby dražebníkovi a povinnost dražebníka přezkoumat předkládané doklady.

Ve třetím a čtvrtém odstavci jsou obsažena ustanovení, jejichž účelem je chránit dlužníka nebo vlastníka věci, jestliže by důvodně popírali existenci a splatnost pohledávky věřitele. Důvodem pro neprovedení dražby je zahájení soudního řízení.

K § 8 až 10

Do ustanovení o průběhu dražby a o opakované dražbě, byla v podstatě přejata v modifikované formě ta ustanovení, která vyhovují pro dražby obecně, tedy i ta ustanovení, která jsou obsažena v jiných předpisech včetně soudního výkonu rozhodnutí. U dražeb nucených se stanoví limit nejnižšího podání polovinou ceny; tento limit není potřebný u dobrovolné dražby.

K § 11

Vlastnictví věci na vydražitele přechází příklepem licitátora za předpokladu, že vydražitel zaplatí ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením. Bylo nutno rozlišit maximální lhůtu pro zaplacení ceny. U ceny nad 1 mil. Kč se umožňuje zaplatit cenu do dvou měsíců.

K § 12

Pro zápis do katastru nemovitostí bylo nutno v zákoně stanovit, že právě potvrzení dražebníka o příklepu je tím listinným dokladem, který osvědčuje vznik vlastnického práva příklepem licitátora ve veřejné dražbě (§ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb.).

K § 13

Zde byla přejata dosavadní vyhovující úprava. A dále se stanoví postup vypořádání dražební jistoty pro vydražitele, který ve stanovené lhůtě nezaplatil cenu a nestal se vlastníkem věci.

K § 14

Náležitosti protokolu a připojení notářského zápisu, který osvědčuje průběh dražby, odpovídají úloze notáře, který vykonává dozor nad prováděním dražby. Zde se navazuje na ustanovení § 8 odst. 1.

K § 15 až 19

Závěrečným stadiem dražby je rozvrhové řízení, ve kterém se rozděluje nejvyšší podání. Je zde stanoven postup, podle kterého se uspokojí ti, kteří mohli do rozvrhového jednání přihlásit svou vymahatelnou pohledávku. Stanoví se rovněž pořadí, podle kterého se uspokojují jednotlivé pohledávky těch, kteří se k rozvrhovanému jednání přihlásili a těch, kteří se přihlásili se svými pohledávkami po vydání dražební vyhlášky.

Vzhledem ke zvláštnosti povahy dražby prováděné mimo soudní výkon nebylo možné v návrhu zákona pouze odkázat na příslušná ustanovení občanského soudního řádu, pokud upravují rozvrhové jednání (§ 336n až 337e). Byla převzata jen některá ustanovení z této úpravy.

V § 18 se stanoví náležitosti protokolu o rozvrhu rozdělované podstaty a kterým osobám se protokol doručuje. Tyto osoby mohou uvést námitky proti obsahu protokolu, o nichž musí být rozhodnuto do 30 dnů od doručení.

V § 19 je pamatováno na ochranu osob, jejichž námitkám dražebník nevyhověl. Jako jediný v úvahu přicházející způsob byla zvolena forma návrhu na zahájení soudního řízení, v němž se rozhodne o platnosti pohledávek přihlášených k rozvrhu (anal. § 267 odst. 2 občanského soudního řádu). Rozvrhové jednání se vylučuje u dražeb dobrovolných.

K § 20

Zde jsou obsažena ustanovení, která se použijí pro dobrovolné dražby, pokud již předtím v příslušných ustanoveních není úprava přímo provedena.

K § 21

Vzhledem k tomu, že zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje pouze dražbu věcí movitých, navrhuje se změna tohoto zákona tak, aby bylo umožněno na základě koncesní listiny provádět i dražby mimo soudní výkon rozhodnutí podle předkládaného návrhu.

K § 22

Uvedené ustanovení umožňuje dokončit dražby již zahájené podle dřívějších předpisů, a to podle nich.

K § 23

Zde je obsaženo přechodné ustanovení určující režim podnikatelů v oblasti dražeb podle dosavadních předpisů. Je stanovena poměrně dlouhá lhůta jednoho roku, během níž mají fyzické a právnické osoby dosud oprávněné k provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí , možnost požádat Ministerstvo hospodářství o udělení souhlasu. Neučiní-li tak, jejich oprávnění zaniká posledním dnem roční lhůty.

V druhém odstavci se stanoví dvouměsíční lhůta, v níž se Ministerstvo hospodářství vyjádří k žádosti o udělení souhlasu.

V třetím odstavci je obsaženo ustanovení o zániku oprávnění osobám, jímž Ministerstvo hospodářství souhlas neudělí.

K § 24

Zákon v plném rozsahu nahradí již nevyhovující úpravu dražeb movitých věcí. Je proto na místě zrušit dosavadní zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

K § 25

Účinnost zákona se navrhuje k 1. 8. 1995 podle časového předpokladu legislativního procesu a s ohledem na žádost vlády o upuštění od projednání návrhu zásad zákona.