Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
1. Preambule a články I - VII se vypouštějí
2. § 2 - ruší se původní znění a nahrazuje se textem:
"Občané, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají předem poznat navzájem své charakterové a povahové vlastnosti, svůj zdravotní stav, majetkové a osobní poměry, aby mohli založit pevné manželství, které bude plnit své funkce."
3. § 5 - ruší se původní znění a nahrazuje se textem:
"Státní občan České republiky může uzavřít manželství v cizině též před orgánem ČR k tomu zmocněným."
4. § 6 odst. 4 se doplňuje takto:
"Občané vstupující do manželství mohou před uzavřením manželství uzavřít manželskou smlouvu, v níž bude zejména uvedeno, s jakým majetkem každý ze snoubenců do manželství vstupuje, zda věci získané za trvání manželství budou spadat do bezpodílového spoluvlastnictví, jak v případě rozvodu a jiného ukončení manželství bude majetek rozdělen, jak bude dále užíván dosud obývaný byt. Manželská smlouva vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se mohou vůči jiné osobě na tuto dohodu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známá.1)
5. § 23 ruší se text odst.2 a nahrazuje se textem:
"Lehkomyslný poměr k manželství je v rozporu s obecným zájmem. Proto lze ke zrušení manželství přistoupit jen v odůvodněných případech".
6. § 26 odst. 3
slovo "uvědomělého" se nahrazuje slovem "řádného" a na konci se doplňuje věta, která zní: "Přihlíží přitom nejen k osobnostním, povahovým a charakterovým vlastnostem každého z rodičů, ale i k přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."
1) § 143a odst. 3 věta 2. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7. § 27 odst. 3 se doplňuje větou:
"Přihlíží se k přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."
- doplňuje se odst.4:
" V odůvodněných případech /např. zemře-li jeden z rodičů a je-li to v zájmu dítěte/ může soud na základě žádosti upravit i styk dítěte s prarodiči.
8. § 30 se vypouští
9. § 31 se vypouští
10.§ 33 odst. 1 se ruší dosavadní znění a nahrazuje se textem:
"Rodiče odpovídají za všestranný rozvoj svých dětí, za ochranu jejich života a zdraví, jsou povinni pečovat důsledně a soustavně o jejich výchovu, výživu a usměrňují jejich jednání tak, aby z nich vyrostli řádní občané".
11. § 44 odst 2 vypouští se část věty "společnosti na řádné výchově dětí" a nahrazuje slovem "dítěte" odst. 3 se ruši a nahrazuje textem:
"Zneužívají-li rodiče svých práv, zejména na úkor druhého rodiče a proti zájmům dítěte nebo závažným způsobem zanedbávají své povinnosti zejména nedostatečným plněním vyživovací povinnosti a jednají proti zájmům dítěte soud je rodičovských práv zbaví."
12. § 49 - dosavadní znění se označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2 ve znění:
"Ustanovení odst.1 neplatí, je-li rodič ve výkonu rodičovských práv omezen nebo je jich zbaven."
13. § 50 odst. 1 se doplňuje větou:
"Zároveň posoudí, zda dosavadní příspěvky na životní náklady dítěte byly poskytovány v dostatečné výši."
14. § 66 odst. 1 se ruší a nahrazuje zněním" Osvojiteli dítěte mohou být manželé nebo i osamocený rodič, zvlášť jde-li o osvojení dítěte s handicapem.
15. § 68 slova "po dobu šesti měsíců" se nahrazují slovy "3 měsíců"
16. § 70 dosavadní znění se označuje jako odst.1 a doplňuje se odst. 2 ve znění:
"Osvojit lze i dítě nemocné či jinak postižené, je-li to v jeho zájmu a osvojitelé si výslovně toto dítě osvojit přejí. Toto dítě nelze osvojit nezrušitelně dřív než za 3 roky po osvojení."
17. § 78 odst. 1 se doplňuje větou:
"Při rozhodování o tom, komu bude dítě dále svěřeno do výchovy se přihlíží i k vůli zemřelých rodičů a přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."
18. § 81 odst.1 slovo "uvědomělý" se nahrazuje slovem "řádný".
19. V § 83 odst. 2 se vypouští.
20. § 85 odst. 2 se ruší stávající text a nahrazuje se textem ve znění:
"Oba rodiče jsou povinni rozdělit se se svým nezletilým dítětem i k tíži vlastní nutné obživy o vše, co mají k dispozici pro společnou domácnost."
21. § 89 dosavadní znění se označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2 tohoto znění:
" Ustanovení odst. 1. neplatí v případě, že povinný rodič dobrovolně nepolní svou vyživovací a jinou povinnost k dítěti. Pak jeho povinnost přechází pouze na jeho předky, nikoliv na předky druhého rodiče."
22. § 92 odst. 1 první věta se ruší a nahrazuje zněním:
"Rozvedený manžel, který není schopen se sám živit nebo který pečuje alespoň o jedno společné dítě do skončení povinné školní docházky a bez svého zavinění nedosahuje postatačujícího příjmu, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností a možností." Nedohodnou-li se, rozhodne soud o příspěvku na výživu na návrh některého z nich.
23. § 95 odst. 2
Část textu "po dobu dvacetišesti týdnů" se nahrazuje "po dobu třicetisedmi týdnů".
24. § 96 text odst. 2 se vypouští a nahrazuje se novým textem:
" Určené výživné se vždy od 1. července kalendářního roku zvyšuje podle indexu míry inflace stanoveného Českým statistickým úřadem za kalendářní rok".
25. V textu zákona se název Československá socialistická republika nahrazuje názvem Česká republika.
26. V textu zákona se slovo československý nahrazuje slovem český.
27. V textu zákona se název národní výbor nahrazuje názvem obecní úřad.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
I. Obecná část
Zákon o rodině byl
přijat v r.1963 a od té doby, s drobnými
novelami, platí dodnes, aniž by doznal významnější
novelizace po r.1989 tak jako ostatní, tzv. velké
zákony, např. občanský zákoník,
trestní zákon, přepisy procesního
práva občanského i trestního. Jedinou
novelou po r. 1989 byla novela ustanovení § 10, jíž
byl církevní sňatek postaven na roveň
civilnímu. Změna politicko-hospodářsko-společenské
situace v naší zemi, přijetí nové
Ústavy včetně Listiny základních
práv a svobod a ratifikace Úmluvy o právech
dítěte se odrazila v podstatných novelách
výše uvedených velkých zákonů,
ale nebyly vypracovány zákony nové. Proto
shodně navrhujeme, aby zákon o rodině byl
pouze novelizován a to v oblastech, kde je to, dle našeho
názoru, nejvíce zapotřebí. Beze změny
zákona se těžko změní zažité
zvyklosti orgánů rozhodujících o dětech,
protože si za platnosti stávajícího
zákona o rodině
málokdo uvědomí změnu poměrů.
Předkládaná
novela si předsevzala nejen zdůraznit nové
vztahy v rodinách, mezi manželi, ale zaměřila
se zejména na dítě, jakožto subjekt
práva. Přes všechny proklamace, je dodnes dítě
spíše objektem práva. Rozhoduje se o něm
bez něj a bez znalosti jeho přání
a názorů. Novela chce poskytnout dítěti
skutečnou ochranu jeho práv a zájmů
a to v případě potřeby i proti jeho
rodičům. Dítě, na rozdíl od
dospělých, se samo o sebe postarat nemůže,
nemůže se samo bránit a prosazovat
svá práva a své zájmy. A jsou to často
rodiče dítěte, kteří své
dítě nerespektují a vyřizují
si svoje účty na jeho úkor. Dosavadní
praxe soudů jim v tom mnohdy pomáhala a pomáhá.
I proto je nutné změnit některá ustanovení
zákona o rodině teď hned, aby se
změnila zaběhnutá soudní praxe, aby
se dětem dostalo náležité ochrany.
Jak již uvedeno, náš
stát přijal dva významné dokumenty,
jimiž jsme všichni vázáni a to ústavní
zákon - Listina základních práv a
svobod a přistoupit k mezinárodní Úmluvě
o právech dítěte. Oba tyto právní
předpisy jsou nejvyšší právní
síly a ostatní zákony jim nesmí odporovat.
Aplikace dosud platného zákona o rodině je
někdy v rozporu s těmito dokumenty. Dokud nebude
uveden v soulad základní zákon o rodině
s těmito dokumenty, není naděje,
že by se pro děti něco změnilo k lepšímu..
Navrhujeme proto, kromě
drobných úprav vyplývajících
ze změny názvu státu, názvů
státních orgánů apod., významnější
změnu spočívající v zakotvení
manželských smluv do našeho právního
řádu, které by měly vyjasnit vztahy
mezi manželi během manželství i po jeho
skončení. Navrhujeme rovněž zásadní
zrněnu úpravy péče o děti již
během trvání manželství jejich
rodičů a po rozvodu tohoto manželství,
aby se rozpad rodiny dítěte dotkl co nejméně
a aby se zabránilo vyřizování
účtů mezi rodiči prostřednictvím
dítěte. Trváme důsledně na
tom, aby dítě bylo vždy dotazováno na
jeho názor, s přihlédnutím k jeho
věku a rozumové vyspělosti tak, jak to vyžaduje
Úmluva o právech dítěte. Je nezbytné
dbát na hmotné zabezpečení dítěte
třeba i na úkor jeho rodičů, protože
rodič se o sebe postará vždy, zatímco
dítě je zcela závislé na druhých.
Pro budoucnost nové generace je nutné postarat se
o vývoj citové a morální stránky
výchovy dítěte především
tím, že dítě a rodič, který
je má v péči,
bude mít dostatek prostředků k životu,
které musí jistit druhý rodič dítěte,
neboť především on má prvořadou
povinnost dítě po všech stránkách
zabezpečit. Teprve pak, není-li to ze závažných
důvodů možné, nastupuje povinnost státu
postarat se v nezbytné
míře. Tím se promítá i do rodinného
práva odpovědnost každého za sebe a
svou rodinu. Nelze však neustále předpokládat,
že tuto odpovědnost ponese výhradně
rodič, který má dítě v péči,
jak je tomu dosud. Rodič, který dítě
v péči neměl se omezil na minimální
příspěvek na výživu dítěte
pokrývající asi 20 % nákladů
na život dítěte, jako jedinou povinnost při
zachování veškerých práv. Máme
proto za to, že je potřebné více zdůraznit
povinnost rodiče, který dítě svěřeno
do péče nemá a nespoléhat na to, že
druhý rodič
to nějak, s vypětím sil a na svůj
úkor zařídí, aby dítě
přežilo. Výkon práv a povinnosti musí
být v rovnováze nejen u dospělých,
ale i u dětí, což by měla umožnit
i navrhovaná novela.
Realizace zákona si nevyžádá
žádné finanční prostředky
ze státního rozpočtu české
republiky.
II. K jednotlivým bodům
1. Preambule vyhlašuje vybudovat
socialistickou společnost a zakotvení principů
socialismu do rodinného práva. Protože teorie
socialistické rovnosti je neslučitelná se
současným stavem ve společnosti, navrhujeme
ji vypustit stejně jako články I - VII.
2.
§2
Máme za to, že kromě
charakterových vlastností a zdravotního stavu
by snoubenci měli poznat i vlastnosti povahové,
sociální původ a majetkové poměry
svého partnera, jakož i vyživovací povinnosti,
zaměstnání apod. Neznalost i těchto
- v socialistické teorii opomíjených - okolností
vedou k příčinám rozvratu manželství.
3.
§5
Vyplývá ze změny
názvu státu.
4.
§6
Do manželství často
vstupují lidé plni nadšení, bez jakýchkoliv
představ o právech a povinnostech. Zrovna tak si
nedovedou představit případ rozvodu manželství
a problémy s tím spojené. Proto uzavření
tzv. manželské smlouvy sepsané odborníkem,
který vysvětlí i práva a povinnosti
z toho plynoucí,
by mohlo přimět snoubence k seriózním
úvahám o budoucnosti a modifikovat i unáhlené
rozhodnutí o rozvodu manželství. Po rozvodu
manželství dochází často ke zbytečným
sporům o vypořádání majetku,
kterým by uzavření smlouvy mohlo předejít.
5.
§ 23 odst. 2
Odkazujeme opět na změnu
situace, kdy zájem společnosti nahrazuje zájem
jednotlivce a státu. Nemohou-li dva jedinci v manželství
spolu dále žít, je třeba brát
zřetel především na jejich děti
a na ně samotné.
6. § 26 odst. 3
Náhrada přívlastku
"uvědomělý" na "řádný"
odpovídá změněné situaci ve
státě a společnosti.
Je pravdou, že doposud ve
většině případů byly děti
po rozvodu svěřovány matkám. Při
rozhodování o budoucnosti dítěte je
však nezbytné brát v úvahu i osobnostní,
povahové a charakterové vlastnosti obou rodičů,
jakož i přání dítěte,
zejména již odrostlejšího. Doposud na
tyto okolnosti není brán zřetel.
7.
§ 27 odst. 3
Navrhujeme, aby byl brán
ohled na přání dítěte, zda
se vůbec chce s druhým rodičem stýkat,
pokud neplní své rodičovské povinnosti.
Je to právo dítěte, nejen jeho povinnost
stýkat se s rodičem, který o ně skutečný
zájem nemá.
- odst. 4
Navrhujeme úpravu styku
dítěte s prarodiči, a to zvláště
v případech, kdy to není v rozporu se zájmy
dítěte a prarodičům je ve styku s
dítětem bráněno ze strany některého
z rodičů.
8.
§ 30
Navrhujeme vypustit v souvislosti
se změnou situace ve společnosti.
9.
§ 31 dtto § 30
10.
§ 33 odst. 1
Jedná se sice o proklamaci,
ale je třeba zakotvit, jak si stát představuje
péči o budoucí občany.
11.
§ 44 odst. 2
Navrhujeme, aby rodiče
byli zbaveni výkonu svých rodičovských
práv, je-li to v zájmu dítěte, nikoliv
v zájmu společnosti.
- odst. 3
Dosavadní znění
tohoto odstavce se příliš nevyužívá.
Navrhujeme proto nové znění, které
bere v úvahu "menší dopad" zneužívání
rodičovských práv, které v mnoha případech
vyústí až ve fyzické týrání
dětí. Neurotizace dítěte při
"běžném" zneužívání
práv jako je nucený styk, nesouhlas se studiem či
cestováním, nedostatečné příspěvky
na ekonomické zajištění dítěte
apod., zanechává následky na dítěti,
které sice nejsou viditelné, ale poznamenávají
osobu pro celý další život. Pokud rodič
nemá skutečný zájem o dítě,
není důvodu, proč by měl využívat
svá rodičovská práva proti zájmu
dítěte.
12.
§ 49 odst. 2
Byl-li rodič zbaven výkonu
rodičovských práv či jeho výkon
byl omezen, je třeba výslovně zakotvit, že
tento rodič nemá dále možnost dítě
zastupovat a o dítěti rozhodovat. Odpadnou další
zbytečné spory.
13.
§ 50, odst. 1
V případě,
že rodiče již před rozvodem manželství
spolu nežijí a nehospodaří, upravují
se jejich práva a povinnosti k dítěti do
doby rozvodu manželství, zejména se stanoví,
komu bude dítě svěřeno do výchovy
a jak má kdo přispívat na jeho výživu.
Pokud jeden z rodičů vůbec na výživu,
resp. životní
náklady dítěte nepřispíval,
pak soud upraví výživné až 3 roky
zpětně. Přispíval-li alespoň
částečně, tedy vyměřenou
částkou soudním rozhodnutím, většinou
se výživné již nedoměřuje,
přestože je to v neprospěch dítěte.
Proto navrhujeme nový systém stanovování
úhrady životních nákladů dítěte,
které by bylo v dostatečné výši
a dluh by byl doměřován.
14.
§ 66 odst. 1
Dosavadní úprava
nehovoří o osvojení handicapovaných
dětí, pouze stanoví v § 70 zásadu,
že po zdravotní stránce se stav osvojence i
osvojitelů nesmí příčit účelu
osvojení. V současné době, kdy životní
prostředí způsobuje, že se řada
dětí rodí těžce tělesně
i duševně postižených, je na místě,
aby i tyto děti měly možnost vyrůstat
v náhradní péči, pokud je to možné
a má-li někdo o ně zájem. Navíc
zdůrazňuje možnost osvojení osamoceným
rodičem.
15.
§ 68
Existuje rozpor v dosavadní
úpravě mezi možností osvojit a možností
díté přivést na svět, neboť
se pečlivě zkoumá rodina osvojitele i na
úkor rychlosti osvojení, zatímco rodičovství
samo zkoumáno být nemůže. Je třeba
zvýraznit, že zájem rodiče o dítě
musí být skutečný a jen velmi závažné
okolnosti by mu mohly bránit v tom, aby o dítě
pečoval. Pro každé dítě je pobyt
v ústavu stresující, omezuje jeho přirozený
vývoj a proto každý měsíc či
den, o který je
možno tento pobyt zkrátit, je výrazným
pozitivem pro dítě.
16.
§ 70
V praxi se některé
děti neosvojují, protože jsou nějakým
způsobem k osvojení nevhodné, přestože
jsou volné a osvojitelé o ně mají
zájem. Proto navrhujeme, aby v případě,
že osvojitelé byli seznámení s riziky
osvojení problémového dítěte
a přesto je chtějí osvojit, jim toto osvojení
bylo umožněno, jestliže je to i v zájmu
dítěte. Vždy by měla být dána
přednost rodinné výchově před
ústavní a ne za každou cenu hájit zájmy
nezodpovědných
rodičů, kteří zájem projeví
pouze písemnou formou či krátkou návštěvou
dítěte a tím se domnívají,
že plní své rodičovské povinnosti.
17.
§ 78 odst. 1
Dosavadní úprava
nebrala zřetel na vůli či přání
rodiče nebo dítěte, měla na zřeteli
pouze "zájem společnosti", který
mnohdy byl v rozporu se zájmem dítěte (viz
Úmluva o právech dítěte, čl.
12 odst. 1 a 2)
18.
§ 81 odst. 1
Změna "uvědomělého"
nebo "řádného" je odůvodněna
změnou poměrů ve společnosti
§ 83 odst. 2
Navrhujeme vypustit ustanovení opatrovníka
v podobě jakéhokoliv úředního
orgánu, ať již státního nebo samosprávného.
Domníváme se, že je správné,
aby opatrovníkem byla vždy konkrétní
fyzická osoba.
20.
§ 85 odst. 2
Má se za to, že zabezpečeno
po hmotné stránce by mělo být především
dítě, které samo si prostředky k obživě
opatřit nemůže a ani neumí. V žádném
případě by jeho vývoji neprospělo,
aby se právě ono muselo příliš
uskromňovat. Je tedy na rodičích, a to obou,
aby i na úkor vlastní nutné obživy dítě
zabezpečili. Dítě má právo
účastnit
se na životní úrovni svých rodičů
a nemůže být poškozováno tím,
že rodiče spolu nežijí. Dítě
z neúplné rodiny je vyměřením
nízkého výživného poškozováno,
neboť se nemůže účastnit života
tak, jako dítě z úplné rodiny. Dosavadní
úpravy a stanovování výše
výživného pokrývá potřeby
dítěte, tedy jeho životní náklady,
asi z 20 %. Zbývající náklady hradí
rodič, který má dítě v péči
a navíc má výdělek snižovaný
o nemoci dítěte, zkrácenou pracovní
dobu apod. Navrhujeme proto, aby rodič, který nemá
dítě v péči, hradil
životní náklady dítěte, které
neobnáší jenom stravu, ale také oblečení,
kulturu, sport, vzdělávání, mimoškolní
činnost apod. z větší části,
tedy alespoň z 50 % potřebných nákladů.
21.
§ 89 odst. 2
V současné praxi,
jestliže jeden z rodičů nepřispívá
na výživu dítěte, zejména proto,
že nemá výdělek, rozděluje se
jeho vyživovací povinnost na všechny 4 prarodiče
bez ohledu na to, že např. prarodiče ze strany
matky již tak rodinu podporují. Povinnost jednoho
se tak rozdělila na 4 osoby. Navrhujeme proto,
aby vyživovací povinnost nesplnivšího
rodiče přešla pouze na jeho předky,
nikoliv již na předky druhého rodiče.
22.
§ 92, odst. 1
Dosavadní ustanovení
odpovídá teorii socialistického rovnostářství
a snaze, aby náhodou někdo něco nezískal
"bezpracně". Má se však na mysli
"práce ve prospěch společnosti",
za niž se již nepokládala péče
o děti. Proto navrhujeme zrušit dosavadní znění
a nahradit jej novým, které by plně vystihovalo
současnou situaci, kdy rodiče, kteří
pečují o nezletilé děti dosahují
bez zavinění
nižších výdělků než
by dosahovat mohli. Ztrátu dohánějí
několika pracovními poměry, takže jsou
vyčerpáni a nemají čas na péči
o duševní rozvoj dětí v honbě
za péčí hmotnou. Výdělky se
snižuji i nemocnosti dětí, zkrácenou
pracovní dobou, rozlišováním
práce muže a ženy při stejném výkonu
apod. Nižší výdělky rodiče,
který má děti v péči, se pak
přenášejí na nižší
životní úroveň dítěte.
Proto navrhujeme, aby rodiče pečující
o děti povinné školní docházkou,
měli právo na příspěvek od
bývalého manžela, pokud
nedosahují bez svého zavinění dostatečného
výdělku odpovídajícího slušné
životní úrovni, event. životního
minima.
23.
§ 95 odst. 2
Mateřská dovolená
osamělých matek trvá 37 týdnů,
proto máme za to, že alespoň na tuto dobu by
měl muž, jehož otcovství je pravděpodobné,
zabezpečit matku předem. V praxi stejně řízení
skončí za poměrně dlouhou dobu, takže
matka s dítětem má předem peníze
k dispozici málokdy.
24.
§ 96, odst. 2
Stejně jako se valorizují
například důchody v důsledku vzrůstajících
životních nákladů, mělo by docházet
k úpravě příspěvku na životní
náklady dítěte (dnes výživné),
neboť v důsledku hospodářských
změn se finanční poměry mění
velice rychle a soudy nestačí tak rychle reagovat.
Proto navrhujeme, aby se výživné valorizovalo
způsobem uvedeným v naší novele.
25. Vyplývá ze změny
společenské situace a změny názvu
státu.
26. dtto