Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslankyně
Evy Fischerové na předsedu vlády Václava
Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
POSLANKYNĚ
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
Eva Fischerová
V Praze dne 25.7.1995 |
Vážený pane
premiére,
touto interpelací se na
Vás obracím v záležitosti, která
se během několika příštích
let či pouze měsíc může stát
otázkou prvořadého významu v životě
stovek tisíc pražských občanů.
Veřejné mínění je v posledních
měsících stále více zaměstnáváno
problémy českého zdravotnictví a naši
občané mají všechny důvody se
domnívat, že stav zdravotní péče
v našem stá.tě se během roku 1995 postupně
zhoršuje. Citované usnesení vlády, které
je předmětem této interpelace,
bude mít zcela nepochybně zásadní
dopad na situaci a úroveň zdravotní péče
na celém území Hlavního města
Prahy. Vaše odpovědi na otázky této
interpelaci napovědí, zda tento dopad bude výrazně
negativní či nikoliv.
Poliklinika Budějovická
je patrně nejvýznamnějším zařízením
zdravotnické ambulantní péče na území
hlavního města a mezi pražskými zdravotnickým
zařízeními, která poskytují
pouze ambulantní zdravotní péči, je
nepochybně největší. Její spádovou
oblastí je rozsáhlý region největší
městské části Prahy
4 a jejího okolí. V prostorách polikliniky
funguje pohotovostní služba pro dospělé
pacienty z území Pankráce, Krče, Spořilova,
Libuše, Písnice `a Kunratic, dětská
pohotovostní služba pro celé území
Prahy 4, zubní pohotovost, která ošetřuje
třetinu případů
stomatologických akutních staví na území
Prahy, a jedna ze dvou pražských lékáren
s nepřetržitým provozem, dále také
hygienická stanice příslušná
pro Prahu 4 a široké okolí přilehlých
městských částí. Poliklinika
sama byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
ČR č. PRI/7969 ze dne 3.12.1993 zařazena
do kategorie B zdravotnických zařízení.
Podle tohoto rozhodnutí se v ní má nacházet
113 ordinací praktických a odborných lékařů
všech specializací povinných pro zdrav.zařízení
=kategorie B. Je tedy nepochybné, že případný
funkční kolaps této polikliniky a její
byť i částečné vyřazení
ze systému zdravotní péče by okamžitě
způsobily krizovou situaci pro občany jejího
spádového území a řetězovou
reakcí i pro celé pražské zdravotnictví.
Podle citovaného usnesení vlády se má
nabyvatelem stát Centromed
s. r. o, a to na základě schválení
konkurenčního privatizačního projektu,
předloženého údajně závodním
výborem odborového svazu zdravotnictví a
sociální péče ČR této
polikliniky. Záměrně říkám
údajně, neboť již v této věc
i došlo k záměně, která zpochybňuje
řádný příběh privatizačního
řízení.
Od borová organizace skutečně
podala dne 30.10.1992 konkurenční privatizační
projekt, zapsaný v rejstříku pod č.j.
KPP 83/92. Nebyl však dále aktualizován, neboť
se dostal do rozporu s tehdejším stanoviskem MSNMP
o bezúplatném převodu akcií do maximální
výše 14. Proto ani nemohl být posuzován
v dalším řízení.
Jako projekt odborové organizace
však byl dále posuzován projekt odlišný,
předložený bez jejího vědomí
jejím jménem a pod č.j. KPP 73/92 skupinou
zaměstnanci polikliniky, která později začala
vystupovat jako Centromed, s. r. o.
O záměně
obou projektů informovala odborová organizace dopisem
ze 20.14.1994 zástupce starosty městské části
Praha 4 Petra Ďuricu a dopisem z 9.11.1994 úřednici
MSNMP ČR ing. Kreisingerovou. Starosta městské
části Praha 4 Zdeněk Klausner upozornil na
tutéž skutečnost dopisem z 15.11.1994 ministra
privatizace ing. Jiřího Skalického. Toho
ještě 15.2.1995 žádal dalším
dopisem zástupce starosty Petr Ďurica,
abys ohledem na záměnu a s ohledem okolnosti dosavadního
jednání pozdržel postoupení návrhu
vládě ČR. Dopis dostal i na vědomi
též ministr zdravotnictví dr. L. Rubáš
a vedoucí úřadu vlády ČR, ministr
ing.I.Němec. Místo jakékoliv odpovědi
však přišlo zmíněné
usnesení vlády.
26.4.1995 se zástupce starosty
P.Ďurica obrátil na ministra ing.I. Němce s
žádostí o pomoc legislativního odboru
Úřadu vlády ČR při řešení
situace takto vzniklé. Jeho dopis však byl postoupen
k vyřízení ministerstvu privatizace. Náměstek
ministra ing, J. Jurečka vyslovil v odpovědi názor,
že odborová. organizace se "vzdala všech
svých práv k privatizačnímu prajektu,
včetně práva předkladatele ve prospěch
MUDr. Dokulilové, resp. zprostředkovaně ve
prospěch společnosti CENTROMED".
Pan náměstek se
odvolává na zápis ze 12.11.1992 o dohodě
mezi MUDr. Dokulilovou a tehdejším předsedou
ZV OS Z. Šimánkem. Kdyby však věnoval
dostatečnou pozornost jak tomuto zápisu, tak zápisu
z jednání ZV OS z 5.11.1992 (který má
MSNMP též k disposici), poznal
by, že směšuje dva různé projekty.
Prvním byl projekt
skutečně podaný odborovou organizací,
označovaný v zápisu z 5.11.1992 jako "projekt
na akciovou společnost" a oceňovaný
částkou 15 000,- Kčs.
Druhý, označovaný
v zápisu z 5.11.1992 jako "projekt na přímý
prodej iniciovaný MUDr. Dokulilovou", byl ze strany
odborové organizace kryt částkou 5 000, -Kčs.
ZV však nesouhlasil s jejím proplacením, neboť
s tímto projektem nebyl ani seznámen.
Ze zápisu o dohadě
mezi MUDr. Dokulilovou a předsedou ZV OS jasně vyplývá,
že tu nejde o projekt na akciovou společnost, podaný
odbory o šest dní dříve, ale o druhý
projekt "na koupi Polikliniky jejími zaměstnanci,
sdruženými ve společnosti fys. či právnických
osob)". V závodu se výslovně konstatuje,
že ZV OS částku 5 000,-Kčs
za "konzultace" k tomuto projektu neschválil,
neboť jej sice odsouhlasila většina účastníků
schůze zaměstnanců polikliniky 27.9.1992
(tedy nikoli schůze odborové organizace), ne však
nadpoloviční většina "všech
zaměstnanci polikliniky, resp. člení odborové
organizace".
Na rozdíl od názoru
pana náměstka Jurečky zápis o dohodě
mezi předsedou ZV OS a MUDr. Dokulilovou říká
pouze tolik, že odborová organizace půjčila
5000,- Kčs sdružení zaměstnanců
polikliniky a po vrácení této částky
si již na projekt tohoto sdružení nečiní
žádné nároky, neboť nesplnil předpoklady,
ze kterých by byla ochotna se na něm podílet.
Skutečnost, že v té
době měla odborová organizace již podán
odlišný vlastní projekt, dokresluje chybnost
jiné interpretace. Tehdejší předseda
ZV OS nemohl být ani oprávněn postupovat
práva z podání vlastního projektu
odborové organizace člence sdružení
zaměstnanců, předkládajícího
projekt výslovně odmítnutý závodním
výborem. Zmatečnost celého vývoje
patrně začala již souběžným
financováním dvou různých projektů
z prostředků odborové organizace.
Je však zřejmé,
že během privatizačního řízení
nevěnovali provádějící úředníci
dostatečnou pozornost právním a dalším
náležitostem posuzovaných projektů a
trvali -snad z prestižních důvodů na
omylu i tehdy, když na něj byli upozorněni.
Uvedli tak v omyl i vládu.
Ještě závažnější
jsou ekonomické problémy tohoto privatizačního
projektu a zejména jejich nevyhnutelné následky.
Během posledních měsíců slyšíme
neustálé stížnosti vládních
činitelů a v poslední době i Vaše
osobně, že existující zdroje na úhradu
nákladů zdravotnictví jsou přetěžovány,
že peněžní prostředky se v systému
zdravotnictví nekontrolovaně ztrácejí
a neplynou tam, kde jich je třeba nejvíce a kde
mohou posloužit pojištěncům.
Centromed se zavazuje používat
získané nemovitosti minimálně 10 let
pro zdravotnické účely a přejímá
věcné břemeno v podobě výčtu
ordinací dle uvedeného rozhodnuti, ministra zdravotnictví
ze dne 3.12.1993. Kupuje ovšem Polikliniku Budějovická
na úvěr, za 179 882 000,- Kč. Usnesení
vlády mu sice zajišťuje poskytnutí zvýhodněného
úvěru čili příspěvku
FNM na splácení úroků, i tak ale bude
při běžné úrokové míře
zatížen enormními částkami splátek
a úroků. To ovšem i vzhledem k výši
ohodnocení zdravotnických úkonů, příjmů
lékárny apod.
znamená, že udržení dosavadní úrovně
a struktury zdravotních služeb je iluzorní.
Centromed nebude zcela jistě
schopen dodržet jejich poskytování v rozsahu
stanoveného věcného břemen. V nejlepším
případě splní smlouvu formálně
a bude poskytovat podobu deseti let jen některé
zvláště výnosné zdravotnické
služby. Představitelé společnosti již
taktně prohlásili, že v případě
úspěchu svého privatizačního
projektu budou požadovat částku 3.000 - 3.900
Kč za metr čtvereční ročně
místo dosavadních 380,- Kč. V
poslední době sice pod dojmem ze sílícího
odporu lékařské i laické veřejnosti
proti svému privatizačnímu projektu zahrnují
do této částky i poskytované služby,
ani tak však není tato částka pro většinu
soukromých lékařů polikliniky únosná
a bude znamenat jejich ekonomickou likvidaci.
Domníváte, pane
premiére, že je účelné, aby stát
požadoval od lékařské veřejnosti
stamilionové sumy za privatizací budovy Polikliniky
Budějovická a aby si současně jeho
představitelé stěžovali na přehnanou
nákladnost systému zdravotní péče?
Poškozen bude i státní
rozpočet, neboť nevyhnutelným zvýšením
nájemného bude postižena i hygienická
stanice umístěná v budově polikliniky.
Privatizace Polikliniky Budějovická přímým
prodejem tedy nevyhnutelně povede k ohrožení
jejího charakteru jako střediska poskytování
komplexní zdravotnické péče.
Vzhledem k těmto okolnostem
Vás musím závěrem této interpelace
požádat, abyste mně, ale především
veřejnosti zodpověděl ještě následující
otázky:
Nemá vláda České
republiky důvod znovu zvážit své usneseni
č.116 ze dne 22.2.1995 vzhledem k tomu, že o něm
rozhodovala v omylu, do něhož byla uvedena?
Jste si vědom, že
pokud usnesení zůstane v platnosti, bude i přes
vyloučení soudů z přezkoumávání
privatizačních rozhodnutí vlády právně
napadnutelné?
Připouštíte,
že výsledkem prodeje bude vážné
narušení zdravotní péče v rozsáhlé
oblasti Prahy a poškození občanů, ordinujících
lékařů i státu?
Dovolte mi vyslovit názor,
že daleko výhodnější než dosud
prosazované řešení se po všech
stránkách (dlouhodobě včetně
finanční) ukazuje být bezúplatný
převod do majetku obce, který požaduje Zastupitelstvo
Městské části Prahy 4 a starosta této
městské části a který podpořil
i primátor hlavního města. Nebylo by tudíž
"ztrátou tváře", ale naopak projevem
schopnosti napravovat chyby,
jichž se nevyhnutelně dopouští každý,
kdyby vláda své usneseni č.116 ze 22.února
1995 revokovala a vyhověla jejich návrh.