Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Marie Stiborové na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane premiere,

obracím se na Vás a na další členy vlády České republiky s následující interpelací.

Věda, výzkum a vývoj jsou jedny z nejvýznamnějších faktorů, které rozhodují o růstu a strukturálních změnách na základě zvyšování technické a technologické úrovně výroby, služeb, a dalších odvětví včetně mimopracovní aktivity občanů. Jsou také podstatným zdrojem růstu vzdělanosti a kulturní úrovně společnosti.

Velikost České republiky a její ekonomická úroveň předurčují rozsah vědeckého a technologického potenciálu, možnosti vědecké činností, výzkumu a vývoje, mobilisaci zdrojů podnikatelských subjektů na financování vědy, výzkumu a vývoje i možnosti státu pro vytváření podmínek pro rozvoj poznání systémem financování ze státního rozpočtu.

O to více je třeba usilovat o vymezení strategických směrů, v nichž budou vynakládány prostředky státního rozpočtu pro iniciování a rozvoj vědy, výzkumu a vývoje a vytvářeny podmínky Pro mobilisaci prostředků na výzkum a vývoj v podnikatelské sféře pro získávání nových poznatků, jejich realisaci a vytváření tak Podmínek pro efektivní vstupování na trh s výrobky, jež snesou přísná měřítka konkurence.

Nejde v tomto případě jen o tzv. podporu vědy, výzkumu a vývoje státem, jak se často mylně říká. Jedná se však o vytváření podmínek pro schopné, pracovité, cílevědomé jak ve vědě, výzkumu a vývoji, tak i pro podnikatelské subjekty. Jde o to, aby česká ekonomika byla schopná obstát v mezinárodní konkurenci a vytvářela zdroje pro růst vzdělanosti, kultury, zdraví občanů, ale i ke zlepšování sociálního zabezpečení občanů.

To vyžaduje změnu ve využití potenciálu vědy, výzkumu a vývoje a racionalisaci jeho činnosti. Je nutné posílit vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost na vysokých školách, rovněž jako rozvoj technologií a vývojový potenciál velkých podniků. Tomu by měl napomoci přechod z formy financování čistě rozpočtové i na příspěvkovou formu, v případě přijetí zákona o neziskových organisacích i využití této formy. Příspěvkové a rozpočtové organisace transformace na nové podmínky v podstatě teprve čeká. Výzkumné organisace průmyslu tím, že byly privatisovány, transformací již prakticky prošly. V některých oborech lze předpokládat nárůst jejich výzkumné a vývojové činnosti v souladu s růstem výkonnosti a konkurenceschopnosti průmyslu a je třeba ho podporovat. Bohužel však z tohoto tzv. aplikovaného výzkumu zbyla po tomto procesu, spíše řečeno po nekontrolovaném rozpadu v minulých letech, pouze řada více či méně dobrých malých pracovišť a laboratoří. A to je dle mého názoru velkou chybou.

Prostředky státního rozpočtu by měly být využívány především na financování komplexně pojatých vědeckovýzkumných a vývojových projektů s bezprostředním i potenciálním praktickým využitím získaných poznatků. Projekty by měly být koncipovány v základních strategických směrech. Při tom je třeba si uvědomit, že prostřednictvím techniky, technologiie a výrobků vyráběných v průmyslu je ovlivňována technická a technologická úroveň nejen průmyslu samotného, ale i úroveň v zemědělství, lesnictví, zdravotnictví a dalších odvětvích. Průmysl dále ovlivňuje technickou a kulturní úroveň domácností i zaměřování, úroveň a kvalitu mimopracovní činnosti občanů. Projekty je v současné době možné financovat prostřednictvím jednotlivých odvětví a za účinnost takto vynaložených prostředků musí odpovídat jednotliví ministři.

Vědecké projekty, jejichž výsledky zpravidla nebudou bezprostředně využívány lze pochopitelně organisovat systémem, který se již u nás rozvíjí. Systémem grantových agentur (např. Grantová agentura Akademie věd ČR, Fond rozvoje vysokých škol a pod.). Bohužel však v této činnosti neexistuje koordinace mezi jednotlivými organisacemi a resorty. Na výběru, organisování a vyhodnocování vědeckých projektů by se měla podílet vědecká komunita skládající se ze všech vědců bez ohledu na jejich organisační příslušnosti.

Musím rovněž konstatovat, že existují nedostatky ve statistice výzkumu a vývoje. Nejsou systematicky sledovány všechny prostředky (a jejich toky) vynakládané ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a pod.

Tento stručný exkurs uvádím proto, že věda, výzkum a vývoj jsou mimořádně citlivými problémy, jejichž zanedbání v určitém čase má dlouhodobé účinky. Probíhající restrukturalisace našeho hospodářství po roce 1989 skončí pravděpodobně do roku 2000, avšak důsledky ve vědě a výzkumu se budou projevovat ještě nejméně v prvním desetiletí příštího tisíciletí.

Již na konci roku 1992 jsem se obrátila na Vás, vážený pane premiere, s tím, kdy bude vypracována koncepce politiky vědy a vývoje technologií v ČR. Jak je Vám jistě známo, bylo mi odpovězeno, že vláda uložila tento úkol Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a koncepce bude předložena v červnu roku 1993. Bohužel však ani toto ministerstvo, ani Rada vlády pro vědu a technologie, která vzhledem ke zlepšení svého postavení chtěla zpracovat materiál vědní a výzkumné politiky, nebyly schopny zpracovat konsistentní materiál, který by vycházel z hluboké analysy vědeckovýzkumných procesů před a po roce 1989 a v němž by byly stanoveny tendence budoucího vývoje a využívání zdrojů finančních prostředků. Koncem roku 1994 při Vaší odpovědi na mou interpelaci, která se rovněž týkala vědy a technologií ve smyslu využívání též finančních prostředků EU mně navíc bylo opět sděleno, že MŠMT v současnosti dokončuje materiál týkající se budoucího postupu v oblasti vědy a technologií. To je rozpor. Materiál týkající se této problematiky stále chybí. To, že ke zpracování a projednání vědní a výzkumné politiky doposud nedošlo vyplývá z toho, že ministerstvo školství pravděpodobně nemá na tuto činnost kvalifikované pracovníky a Radě vlády, ačkoliv se skládá z významných pracovníků vědy a výzkumu zřejmě chybí informace o ekonomické situaci, které jsou nutné k tomu, aby mohlo dojít k objektivnímu posouzení probíhajících a předpokládaných vývojových tendencí. Rada vlády je složená tak, že 12 členů Rady je z vysokých škol a ústavů Akademie věd. Toto složení zřejmě nestačí pro komplexní práci, kterou je třeba řešit a zabezpečovat. Jak ministerstvo školství, tak Rada vlády nebyly schopny účinně spolupracovat s ministerstvy a využít jejich znalostí o vědeckovýzkumném a vývojovém potenciálu a jeho předpokládaném vývoji, způsobu využívání i ovlivňování tvorby prostředků na výzkum a vývoj v podnicích i pro zpracování kvalitní vědní a výzkumné politiky.

Vláda ve své činnosti nebyla důsledná, aby včas učinila vhodná opatření pro zpracování strategie rozvoje vědy, výzkumu a vývoje.

Tento úvod jsem považovala za důležitý uvést, protože je nezbytný, abych mohla zformulovat ne jednu, ale několik interpelací. Pokládám vědu a výzkum za vysoce politický problém, jak jsem již uvedla. Nápravy necitlivého přístupu k vědě, výzkumu a vývoji jsou dlouhodobé. Vláda v řízení vědy a výzkumu není důsledná a cílevědomá. Průmyslově vyspělé státy Evropy, Ameriky i Asie kladou velký důraz na strategii rozvoje vědy, výzkumu a vývoje, a proto takovéto strategie i vypracovávají a využívají. To by pro nás mělo být poučné. A parafrází pana Friedmana bych chtěla připomenout, že v žádném státě nebylo čistě totalitní hospodářství a žádném státě není čistě tržní hospodářství. Vzdělání, věda, kultura, zdraví, životní prostředí a bezpečnost přesahují rámec tržního hospodářství a za jejich rozvoj musí převzít odpovědnost také stát.

Obracím se tedy s interpelací na následující členy vlády:

1. na předsedu vlády V.Klause

a) Proč není zhodnocován vývoj vědeckovýzkumného a vývojového potenciálu, způsob vynakládání prostředků státního rozpočtu, jak se projevuje účinnost prostředků státního rozpočtu vynakládaných na vědu a výzkum v ekonomice ČR, jaká je tvorba a využití Prostředků na výzkum a vývoj podnikatelskými subjekty a pod. Táži se, zda je takováto analysa vypracovávána a kdy bude Parlamentu předložena.

b) Obracím se Vás, vážený pane premiere s tím, aby byl stanoven termín předložení strategie vědy, výzkumu a vývoje Parlamentu včetně dodržení termínu jeho předložení a navržení postavení Parlamentu, exekutivy a jejich poradních orgánů v řízení vědy, výzkumu a vývoje.

c) Proč jsou publikované statistické údaje o výzkumu a vývoji neúplné a nedostatečně informují o vynakládaných prostředcích ze státního rozpočtu na tuto oblast. Jaká opatření navrhne vláda ke zdokonalení statistiky výzkumu a vývoje.

2. na ministra vlády I. Němce

a) Proč Rada vlády pro vědu, výzkum a vývoj ve svém personálním složení neodráží strukturu vědeckých, výzkumných a vývojových institucí a strukturu ekonomiky ČR k odbornému posuzování materiálů určených pro vládu. Proč personální výměny členů Rady nejsou v dostatečném předstihu připravovány a projednávány.

b) Proč není stanoven přesný počet a funkční náplň pracovníků sekretariátu Rady, aby tak bylo zabráněno zřízení nového ústředního orgánu.

3. na ministra školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilipa

a) Dosud neexistuje koordinace práce vědeckých pracovníků z různých odvětví. Bude tato činnost organisována či nikoliv. Bude zajištěna institucionalisace vědecké komunity a pracovníků ve výzkunu a vývoji tak, aby všichni pracovníci vědy, výzkumu a vývoje byly zastoupeni bez ohledu na jejich organisační začlenění. Co je potřeba pro vytvoření takového orgánu (instituce) učinit.

b) Jaká opatření a kým je nutno učinit ke zvýšení úrovně vědeckovýzkumné a vývojové práce na vysokých školách, k propojení vysokých škol v této oblasti s praxí tak, aby se také zvyšovala účinnost a kvalita vysokoškolského vzdělání.

4. na ministra průmyslu a obchodu V. Dlouhého

a) Jak ministerstvo průmyslu a obchodu postupuje ve vytváření podmínek a předpokladů zvyšování technické a technologické úrovně průmyslové výroby a průmyslových výrobků, a tím také zvyšování technické a technologické úrovně ostatních odvětví české ekonomiky, životní úrovně občanů, snižování negativních účinků na životní prostředí nejen v průmyslu, ale i v jiných činnostech, kde se používají průmyslové výrobky. Jaké jsou postupy pro vytváření proexportního prostředí pro produkci českých podniků a pro české výrobky. Jaká je realisace celého postupu.

S pozdravem

Vážený pan

doc. ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky