Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ke splnění úkolu uloženého v plánu hlavních úkolů vlády na druhé pololetí 1994 a podle požadavku Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 9. prosince 1993 byly zpracovány zásady zákona o platech a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce ústavních činitelů. Vláda schválila tyto zásady usnesením ze dne 12. října 1994 č. 563.

Zásady upravené podle závěrů jednání vlády byly předloženy Poslanecké sněmovně. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny sdělil usnesením č. 409 ze dne 23. února 1995 souhrnné stanovisko výborů sněmovny k návrhu zásad a doporučil mínistru práce a sociálních věcí přihlédnout k připomínkám a doporučením, které jsou uvedeny v usnesení, při zpracování návrhu zákona. K ujasnění a konkretizaci doporučení výborů Poslanecké sněmovny se v průběhu března t.r. uskutečnila jednání mezi poslanci, které rozpočtový výbor pověřil sledováním přípravy návrhu zákona, a zástupci zpracovatele. Jednání vyústila ve sblížení stanovisek.

Vláda však od předložení návrhu zákona upustila a návrh nebyl vládou projednán. Navrhovatelé proto použili návrhu vypracovaného ministerstvem práce a sociálních věcí, nebo jsou přesvědčeni o nezbytnosti a neodkladnosti zavést tímto zákonem systémově zcela novou úpravu.

Podstatná část připomínek a doporučení výborů Poslanecké sněmovny je v návrhu zákona promítnuta. Proti vládou schváleným zásadám zákona obsahuje předkládaný návrh změny a doplnění:

1. Rozsah působnosti zákona je rozšířen na členy Nejvyššího kontrolního úřadu, ředitele Bezpečnostní informační služby a na soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. V souvislosti s touto změnou rozsahu se navrhuje změna názvu zákona tak, aby lépe vyjadřoval předmět úpravy.

2. Je doplněn nárok poslanců na naturální plnění formou užívání jedné přiměřeně vybavené kanceláře ve volebním kraji nebo obvodu. Protože jde o zásadní požadavek výborů Poslanecké sněmovny, zahrnul jej zpracovatel do návrhu zákona, ačkoliv je toho názoru, že zřízení, vybavení a provoz kanceláře nepatří mezi osobní náležitosti poslance, ale je součástí materiálního zajištěni činnosti Parlamentu. Návrh nezahrnuje požadavek výborů, aby do kanceláře byl přidělen jeden zaměstnanec, neboť pracovně právní vztah tohoto zaměstnance by vznikl ke Kanceláři Poslanecké sněmovny a řídil by se zákoníkem práce. Poslanec, který není vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 9 zákoníku práce, by proto nemohl podle takové úpravy činit vůči zaměstnanci pracovněprávní úkony. Dosažení záměru požadovaného poslanci předpokládá úpravu vzájemných vztahů poslance a zaměstnance jiným zákonem, např. zákonem o jednacím řádu České národní rady.

3. Do návrhu je zahrnut požadavek na náhradu zvýšených výdajů těžce zdravotně postiženým poslancům, kteří k výkonu funkce potřebují průvodce, popřípadě osobního asistenta. V oblasti sociální politiky se v současné době posuzují nároky průvodců a osobních asistentů občanů těžce zdravotně postižených a uspokojování těchto nároků. Do doby přijetí obecné úpravy v sociální oblasti se doporučuje vyhovět požadavku poslanců.

4. Byly zásadně posouzeny podmínky pro poskytování naturálních plnění v tržním hospodářství a do návrhu je zakotvena povinnost státu uhradit

a) nestátním subjektům za představitele náklady, které těmto subjektům vznikly při poskytování plnění podle návrhu zákona, a které podle dosavadní zákonné úpravy byly tyto subjekty povinny plnit bezúplatně. Vzhledem k velkému počtu dopravců nepřejímá se do návrhu dosavadní forma naturálního plnění "bezplatná doprava veřejnými dopravními prostředky" a nahrazuje se u poslanců a soudců Ústavního soudu zvýšením víceúčelové paušální náhrady. Případné použití letecké dopravy bude hrazeno v prokázané výši,

b) veškeré náklady spojené se zdravotní péčí o prezidenta republiky, protože plat prezidenta je osvobozen od všech daní a poplatků a nejsou z něj odváděny příspěvky" na zdravotní a sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

5. Navrhuje se změna způsobu a míry ocenění výkonu funkce představitele po ukončení. tohoto výkonu. Vládni návrh zásad zákona vycházel z dosavadní úpravy s ti.m, že nárok na plat představitele trvá ještě tři měsíce po ukončení.výkonu funkce, pokud v této době představiteli nevznikne nové nárok na plat z výkonu funkce představitele.

Po jednání zástupců zpracovatele s pověření-mi poslanci e v návrhu zákona.upraven nový institut - odchodné (§ 7). Zpracovatel doporučuje přijetí. této úpravy, protože

- odchodné umožňuje ocenit všechny představitele za výkon funkce úměrně k počtu let jejího výkonu,

- právní úprava a uplatnění tohoto institutu jsou jednoduché, podmínky nároku jsou rovné, jednoznačné a plnění je jednorázové. Odchodné je přitom obdobné plnění, které se v našem právním řádu poskytuje v souvislosti s ukončením služebního poměru např. vojáků z povolání a příslušníků policie,

- ocenění výkonu funkce představitele státu uplatňují obdobnou formou i některé státy Evropské Unie (např. Rakouská republika).

Některá doporučení výborů Poslanecké sněmovny jsou v návrhu uvedena alternativně k ustanovením, která vycházejí z vládního návrhu zásad zákona (Alt. I.). Alternativně se navrhuje

1. výše platových koeficientů místopředsedy a předsedy Ústavního soudu (§ 17 odst. 1). Z důvodu rovného platového ocenění nejvyšších představitelů státní moci doporučuje předkladatel přijetí alternativy II.,

2. výše platových koeficientů člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 23 až 25). Z důvodu zachování dosavadních platových relací zpracovatel navrhuje nřiietí alternativy I.,

Návrh zákona neupravuje požadavek výborů Poslanecké sněmovny Parlamentu na zavedení nového naturálního plnění formou zřízení a užívání mobilní telefonní stanice. Zpracovatel zastává názor, že tento prostředek, pokud je nezbytný k racionálnímu výkonu činností spojených s výkonem funkce, by měl být představiteli k dispozici obdobně jako jiné materiální a technické pomůcky, např. počítací, psací, rozmnožovací a jiné obdobné stroje.

K § 1:

Rozsah působnosti vychází z Ústavy České republiky a zahrnuje představitele moci zákonodárné, výkonné a soudní. Na základě požadavku výborů Poslanecké sněmovny Parlamentu je oproti návrhu zásad působnost rozšířena o členy Nejvyššího kontrolního úřadu, ředitele Bezpečnostní informační služby a o soudce všech soudů. Systém platových a dalších náležitostí vrcholných představitelů státu a soudců se utváří v souladu s tímto vymezením rozsahu působnosti zákona, tzn. podle shodných principů. Rozšířenému rozsahu působnosti je přizpůsoben i název zákona.

K § 2:

Taxativně se vymezují druhy náležitostí, které se poskytují představiteli a soudci

- za osobní výkon funkce (plat a další plat),

- ke krytí nákladů spojených s osobním výkonem funkce (náhrady výdajů a naturální plnění) a

- v souvislosti s ukončením výkonu funkce (odchodné).

K § 3 a 4:

Vymezují se pojmy plat a další plat a stanoví se postup při jejich určování. Stanovený postup propojuje platové systémy představitelů a soudců s platovým systémem zaměstnanců státní správy.

Základem pro stanovení platu je platový tarif 12. platové třídy 10. platového stupně zaměstnanců ministerstev, který v současné době činí 13 500 Kč měsíčně a maximální osobní příplatek ve shodné výši, tj. v úhrnu 27 000 Kč měsíčně. Násobek (platový koeficient) zajišťuje zachování zákonem stanovených platových relací a umožňuje růst úrovně funkčních platů ústavních činitelů v závislosti na vývoji platů státních zaměstnanců. Předpokládá se, že úroveň platů státních zaměstnanců se bude upravovat minimálně v rozsahu očekávaného pohybu hladiny spotřebitelských cen, který je jedním z kriterií pro sestavení státního rozpočtu. Výše platového koeficientu pro jednotlivé funkce je navržena v dalších ustanoveních zákona. Na obdobných principech je založena platová soustava státních činitelů ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, Francii a Belgii; podobné pojetí úpravy mají i v Polsku a Maďarsku.

Podmínky, za nichž náleží představiteli a soudci další plat, vychází rovněž z úpravy platového systému státních zaměstnanců. Sledovat plnění těchto podmínek však není vhodné u nejvyšších představitelů státu. Nenavrhuje se proto poskytovat další plat prezidentu republiky, předsedům komor Parlamentu, předsedovi vlády, předsedovi Ústavního soudu, předsedům Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu a poskytování dalšího platu se nahrazuje úměrným zvýšením platového koeficientu.

K § 5 a 6:

Vymezují se jednotlivé druhy náhrad a naturálních plnění podle účelu, k němuž jsou poskytovány. Toto rozlišení umožňuje jednoznačně stanovit v dalších ustanoveních nároky jednotlivých představitelů a soudců a odstupňovat výši nároku podle potřeb racionálního výkonu každé funkce (využití času představitele a soudce) a zajištění odpovídající reprezentace státu. Sjednocuje se tak dosavadní roztříštěná právní úprava a vymezuje se nárok, výše a podmínky i pro plnění, která se zatím poskytovala bez platné právní úpravy.

K § 7:

Výkon funkce představitele státu se navrhuje ocenit v souvislosti s jejím ukončením novou formou plnění - odchodným. Jeho výše je závislá na

- výši měsíčního platu v posledním měsíci výkonu funkce a v této výši náleží představiteli, i když funkci nevykonával po celý kalendářní měsíc, a také jestliže funkci vykonával po dobu kratší než rok,

- počtu celých let, po které představitel funkcí vykonával.

K části druhé:

Ustanovení této části vymezují nároky na náležitosti představitelů spojené s výkonem jednotlivých funkcí. Náležitosti jsou stanoveny na základě jednotného systémového přístupu podle předchozích ustanovení. Jsou odstupňovány z hlediska jejich druhu a výše podle náročnosti, odpovědnosti, charakteru a podmínek výkonu příslušné funkce.

Platové náležitosti:

Základní osu odstupňování platů tvoří deferenciace platových koeficientů funkcí poslance, ministra a předsedy vlády. Na platové ose se navrhuje tato úroveň platových koeficientů a z nich odvozených platů v Kč z platové základny (§ 3 odst. 3)

Platové koeficienty dalších představitelů jsou odvozeny od platové osy podle míry odpovědnosti a náročnosti výkonu funkcí. Navrhuje se platová úroveň shodná s platem

a) ministra (platový koeficient 1,90, resp.2,20 při zahrnutí dalšího platu do měsíčně poskytovaného platu) u funkce

- místopředseda komory Parlamentu (§ 8), - soudce Ústavního soudu (§ 17),

- prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 25, alt. I), - ředitel Bezpečnostní informační služby (§ 27),

b) předsedy vlády (platový koeficient 2,90 včetně zahrnutí dalšího platu) u funkcí

- předseda komory Parlamentu (§ 8),

- předseda Ústavního soudu (§ 16, alt.II).

V rozmezí platových koeficientů poslance (1,00) a ministra (1,90) se navrhují tyto platové koeficienty a z platové základny odvozené platy v Kč u funkcí

X) shodná úroveň se navrhuje pro předsedu poslaneckého klubu, předsedu komise komory Parlamentu a předsedu stálé delegace u orgánů Evropské unie.

V rozmezí platových koeficientů ministra (1,90) a předsedy vlády (2,90) se navrhují platové koeficienty a platy u funkcí

Platový koeficient (4,60) prezidenta republiky se odvozuje ze vztahů vyplývajících z platné zákonné úpravy (zákon č.10/1993 Sb.).

Náhrady výdajů:

Náhrady výdajů poskytované paušální formou jsou stanoveny podle druhu nahrazovaných výdajů a jejich předpokládané výše. Úroveň paušálních náhrad se diferencuje stanovením rozdílného procenta z platové základny, která je shodná s cílovou platovou základnou (nevztahuje se na ni ustanovení § 45 odst. 1 zákona). Tento způsob určování výše paušálníeh náhrad zajišťuje jejich zvyšování pří růstu životních nákladů současně se zvyšováním platové základny.

Výdaje spojené s výkonem funkce, které nejsou zahrnuty do paušálních náhrad, se za podmínek stanovených v této části nahrazují v prokázané výši, případně v prokázané výši až do stanoveného limitu, nebo je jejich výše stanoven přiměřené k náhradám, poskytovaným zaměstnancům v pracovním poměru (stravné). Při stanovení výše náhrady výdajů na stravování a některých dalších výdajů při zahraničních cestách je přihlédnuto vedle stravného i k dalším náhradám výdajů, které se poskytují zaměstnancům v pracovním poměru podle zvláštního předpisu (náhrada nutných vedlejších výdajů nebo kapesné).

Naturální plnění:

Navržená úprava naturálního plnění vychází v zásadě z dosavadních předpisů. Rozdíly spočívají ve změně formy naturálního plnění, ve změně druhů dosud poskytovaných naturálních plnění (blíže všeobecná část důvodové zprávy) a v rozšíření okruhu představitelů, kterým se některá naturální plnění poskytují.

K § 8:

Způsob určení platu vychází ze schválených zásad, podle nichž se uplatní jednosložkový plat. Dosavadní funkční příplatky náležející za výkon funkcí v komoře Parlamentu se proto nahrazují přiměřeným zvýšením platového koeficientu, které odpovídá dosud poskytovaným funkčním příplatkům.

K § 9:

V souladu s odůvodněním uvedeným ve všeobecné části zprávy (část II. bod 4) se navrhuje zvýšit poslancům víceúčelovou paušální náhradu a tím kompenzovat zrušení bezplatné dopravy veřejnými dopravními prostředky a krýt výdaje na stravné při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce. Výši víceúčelové paušální náhrady, která náleží předsedovi a místopředsedovi komory Parlamentu, se současně navrhuje přizpůsobit výši této náhrady, náležející členům vlády, a to s ohledem na srovnatelnost výdajů příslušných představitelů souvisejících s reprezentací státu.

Na základě doporučení výborů Poslanecké sněmovny umožňuje návrh nahradit poslancům prokázané výdaje za ubytování v místě sídla Poslanecké sněmovny, a to až do výše nákladů na ubytování poslance zajišťovaného Kanceláří Poslanecké sněmovny, pokud o to poslanec požádá.

Z důvodu nesporně zvýšených výdajů těžce tělesně postižených poslanců, kteří potřebují k výkonu své funkce průvodce nebo osobního asistenta, se pro tyto poslance navrhuje nový druh jednoúčelové paušální náhrady. Výše této náhrady je navržena tak, aby z ní poslanec mohl uhradit náklady vzniklé jeho průvodci nebo osobnímu asistentovi.

K § 10:

Podle doporučení výborů Poslanecké sněmovny se navrhuje, aby náklady spojené s ubytováním poslanců v místě sídla Poslanecké sněmovny hradil stát. Vyhovuje se rovněž doporučení poslanců zakotvit do návrhu zákona nárok na užívání jedné přiměřeně vybavené kanceláře ve volebním kraji nebo ve volebním obvodu, zřízené po dohodě s poslancem, a to na náklady státu. Pokud v dohodě s poslancem nebude kancelář zřízena, nelze nevyužití tohoto naturálního plnění poslanci kompenzovat poskytnutím finanční náhrady.

K § 11 až 13:

Těmito ustanoveními se realizují příslušné zásady zákona, které byly schváleny vládou. Proti dosavadní úpravě se navrhuje rozšířit naturální plnění o nárok předsedy vlády na užívání přiměřeně vybaveného bytu a vytvořit tak shodné podmínky pro představitele reprezentující stát na srovnatelné úrovni.

K § 14 až 16:

V ustanoveních upravujících poskytování platu a náhrad výdajů se transformují dosavadní nároky vyplývající z platné zákonné úpravy. Do naturálních plnění se výslovně zahrnuje úhrada veškeré zdravotní péče poskytované prezidentovi státem a přesněji se vymezuje nárok na užívání sídla prezidenta.

K § 17 až 19:

Výše platového koeficientu předsedy a místopředsedy Ústavního soudu se navrhuje ve dvou alternativách. Alternativa I je převzata ze zásad schválených vládou, alternativa II vychází z doporučení výborů Poslanecké sněmovny. Zpracovatel doporučuje přijmout alternativu II, která odpovídá platovým vztahům v současné právní úpravě a lépe vyjadřuje rovnost platového ocenění vrcholných představitelů státní moci. Úprava dosavadního nároku na poskytování přiměřeně vybaveného bytu se zpřesňuje výslovným stanovením podmínky úhrady nákladů spojených s užíváním bytu soudcem Ústavního soudu.

K § 20 až 22:

Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se v souladu se zásadami zákona schválenými vládou nově navrhuje poskytovat přiměřeně vybavený byt za shodných podmínek jako soudcům Ústavního soudu.

K § 23 až 27:

V souladu s rozšířením působnosti zákona zahrnuje úprava proti schváleným zásadám zákona také plnění, která náleží členu Nejvyššího kontrolního úřadu. Výše platu v alternativě I se odvozuje z relace platu člena Nejvyššího kontrolního úřadu a poslance, stanovené dosavadními zákony (18 500: 16 100) alternativa II odpovídá doporučení pověřených poslanců. Další náležitosti jsou převzaty z dosavadní zákonné úpravy.

K § 28 až 30:

V souladu s rozšířením působnosti zákona se doplňují do návrhu náležitosti ředitele Bezpečnostní informační služby. Na základě dosavadní zákonné úpravy se navrhuje poskytovat řediteli tyto náležitosti v rozsahu a ve výši náležitostí, které se poskytují ministrovi.

K části třetí:

Podle rozšířené působnosti zákona se upravují i náležitosti soudců okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Z věcného hlediska se v zásadě přejímá úprava platových poměrů soudců obsažená v zákoně č. 391/1991 Sb. v platném znění, která se transformuje do principů navrhovaného zákona. Nepřejímá se však platová úprava justičních čekatelů, kteří jsou zaměstnanci v pracovním poměru. Úprava jejich platových poměrů proto náleží do obecné úpravy platových poměrů zaměstnanců veřejných služeb a správy.

K § 31:

Platové koeficienty pro soudce se navrhují na základě vztahu dosavadní úrovně jejich platů k platové základně (§ 3). Tím se zachovávají relace platové úrovně soudců a zaměstnanců ministerstev, které vyplývají z platných zákonných úprav a trvale se zajišťuje jejich udržení při změně platové základny, tj. při zvýšení úrovně platů zaměstnanců ministerstev.

Funkční a další příplatky, které soudcům náleží podle platné úpravy, jsou nahrazeny zvýšením platových koeficientů. Toto zvýšení zajišťuje, s výjimkou příplatku poskytovaného soudci při přidělení k jinému soudu, dosavadní úroveň příplatků.

K § 32:

Nároky soudců se upravují shodně s nároky zaměstnanců v pracovním poměru, v jejichž platu je v zásadě přihlédnuto k případné práci přesčas. Proti platné úpravě se zpřesňují podmínky nároku na plat za práci přesčas a postup při poskytnutí náhradního volna za práci přesčas..

K § 33:

Na rozdíl od dosavadní úpravy se navrhuje poskytovat soudcům další plat shodně jako představitelům.

K § 34:

Způsob určení platového koeficientu je shodný s dosavadní úpravou určení platu soudce. V návrhu se zpřesňuje posuzování dob rozhodných pro zvýšení platového koeficientu.

K § 35:

Návrh obsahuje novou jednoúčelovou paušální náhradu výdajů poskytovanou soudci, který je přechodně ubytován v místě sídla soudu, k němuž je dočasně přidělen. Její výše je stanovena tak, aby nahradila podle platně právní úpravy poskytovaný platový příplatek. Zpracovatel zastává názor, že zvýšené náklady spojené s dočasným přidělením nemají být kompenzovány v rámci platového systému. Do návrhu nebyl proto transformován platový příplatek náležející soudci, který není v místě sídla soudu, k němuž byl dočasně přidělen, přechodně ubytován. Pokud tomuto soudci vznikají zvýšené náklady, je jejich kompenzace upravena zákonem o cestovních náhradách.

K § 36:

Předsedovi vrchního soudu se zachovávají naturální plnění podle dosavadní zákonné úpravy.

K části čtvrté:

Navrhuje se jednotná úprava

- vzniku nároku na plat tak, že všem představitelům a soudcům náleží plat ode dne, v němž splnili zákonné podmínky pro výkon funkce (§ 37 odst. 1),

- nároku na výši platu v případech, kdy představitel současně vykonává více funkcí představitele (§ 37 odst. 2),

- doby, po kterou má představitel nárok na plat (§ 37 odst.3 a 5),

- splatnosti peněžních náležitostí představitelů a soudců (§ 40 odst.l),

- postupu při provádění srážek z platu (§ 40 odst.3),

- doby po kterou lze uplatnit nárok na plat, další plat a náhrady výdajů (§ 40 odst.4),

- odpovědnosti za škodu (§ 44).

Ztráta nároku na plat, další plat a na paušální náhrady výdajů, popř. jejich části u poslance, který se bez řádné omluvy neúčastnil jednání komory Parlamentu nebo jejího orgánu, se přejímá z dosavadní zákonné Úpravy. Tento postih se podmiňuje posouzením důvodů neúčasti poslance na jednání orgánem pověřeným komorou Parlamentu (§ 41 odst.l).

Ostatní ustanovení části čtvrté se přejímají z dosavadních zákonných úprav.

K části páté:

Ustanovení této části řeší přechod z dosavadních dílčích zákonných úprav na jednotnou komplexní úpravu. Návrh zákona přejímá nebo nově stanoví úpravu platových náležitostí představitelů a soudců. Ruší proto dosavadní zákonné úpravy těchto náležitostí.

Ekonomický dosah zákona v roce 1995

Náklady spojené s platy představitelů jsou kalkulovány na jejich současný počet (254). Vychází ze současné úrovně platové základny (27 000 Kč měsíčně) a jejího vývoje podle návrhu zásad schválených vládou (§ 45, alt. I). Při přijetí úrovně platů podle alternativy II u předsedy a místopředsedy Ústavního soudu (§ 17), členů, předsedy a místopředsedy Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 23 až 25) by se náklady v celoročním vyjádření zvýšily o cca 1 mil. Kč.

Náklady na zřízení, vybavení a provoz kanceláří poslanců vychází z předpokladu, že jednorázové náklady na jednu kancelář činí cca 150 tis. Kč a roční provozní náklady cca 100 tis.Kč.

Ve zvýšených nákladech nejsou zahrnuty náklady na ubytování poslanců (§ 10), protože i bez zákonné úpravy jsou již v současné době hrazeny Kanceláří Poslanecké sněmovny. V nákladech se nekalkuluje s náklady na odchodné představitelů. Tyto náklady vzniknou poprvé v roce 1996 v souvislosti s ukončením volebního období.