o neziskových právnických osobách a o změně a doplnění zákona o daních z příjmů, zákona o dani z nemovitostí a zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje postavení a právní poměry neziskové právnické osoby.
(1) Nezisková právnická osoba je právnickou osobou, která:
a) je založena podle tohoto zákona,
b) poskytuje obecně prospěšné služby a
c)její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců.
(2) Obecně prospěšnými službami se rozumí služby poskytované veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.
(3) Název neziskové právnické osoby musí obsahovat označení "nezisková právnická osoba" nebo jeho zkratku "n.p.o.". Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodním jménu toto označení používat.
Zakladateli neziskové právnické osoby mohou být fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky;
zakladatelem může být i stát nebo obec.
(1) Nezisková právnická osoba se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve formě notářského zápisu.
(2) Zakládací listina nebo zakládací smlouva (dále jen "zakládací listina") obsahuje:
a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, jde-li o právnické osoby, nebo jméno a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzické osoby,
b) název a sídlo neziskové právnické osoby,
c) druh obecně prospěšných služeb, které má nezisková právnická osoba poskytovat,
d) podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb,
e) dobu, na kterou se nezisková právnická osoba zakládá, pokud není založena na dobu neurčitou,
f) jména a trvalý pobyt členů správní rady,
g) způsob jednání správní rady jako statutárního orgánu,
h) jména a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena,
i) hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem,
j) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření neziskové právnické osoby,
(3) Zakládací listina může stanovit, že určitý počet členů správní rady, popřípadě dozorčí rady je volen nebo jmenován na návrh předem určeného okruhu občanů nebo na návrh určité právnické osoby, orgánu územní samosprávy nebo orgánu státní správy, popřípadě, že určitý majetek vložený pň založení nelze zcizit, či zatížit, nebo že určený druh poskytovaných obecně prospěšných služeb nelze po stanovenou dobu nebo za stanovených podmínek měnit.
(1) Nezisková právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku neziskových právnických osob (dále jen "rejstřík"). Rejstřík vede soud určený zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku1) (dále jen " rejstříkový soud").
(2) Návrh na zápis neziskové právnické osoby do rejstříku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. K návrhu na zápis musí být přiložena zakládací listina.
(3 ) Do rejstříku se zapisují tyto údaje:
a) název, sídlo a identifikační číslo2) neziskové právnické osoby,
b) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a trvalý pobyt zakladatele, je-li zakladatelem fyzická osoba,
c) jména a trvalý pobyt členů správní rady,
d) způsob jednání správní rady jako statutárního orgánu,
e) druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována (§ 17),
f) jména a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena.
-----------
1) § 27 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.
(4) Pokud nezisková právnická osoba bude vykonávat činnosti k jejichž výkonu se vyžadují zvláštní podmínky, popřípadě způsob jejich provádění, je zakladatel povinen splnění těchto skutečností prokázat.
(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí.pro vedení rejstříku neziskových právnických osob a řízení ve věcech rejstříku neziskové právnické osoby obdobně ustanovení obchodního zákoníku3) a občanského soudního řádu4), vztahující se k obchodnímu rejstříku.
(1) Ve věcech souvisejících se vznikem neziskové právnické osoby za ni do jejího vzniku jednají její zakladatelé společně nebo ten z nich, kterého k tomu písemně zmocnili.
(2) Závazky vzniklé podle odstavce 1 přecházejí na neziskovou právnickou osobu okamžikem jejího vzniku. Nezisková právnická osoba může do tří měsíců odmítnout takové závazky, které jí brání naplnit účel, pro nějž byla založena. V takovém případě za nepřevzaté závazky ndpovídají všichni zakladatelé společně a nerozdílně.
(1) Nezisková právnická osoba zaniká ke dni výmazu z rejstříku.
(2) Zániku neziskové právnické osoby předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se nevyžaduje, jde-li o zrušení neziskové právnnické osoby sloučením, splynutím či rozdělením; pro zánik zrušené neziskové právnické osoby, jakož i přechod práv a závazků platí § 69 obchodního zákoníku obdobně.
(1) Nezisková právnická osoba se zrušuje:
a) uplynutím doby, na kterou byla založena,
b) dosažením účelu, pro který byla založena,
c) dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení neziskové právnické osoby,
d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení neziskové právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,
e) prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
-----------
3) § 27-33 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 20Oa-20Od zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) musí správní rada oznámit písemně zakladateli nejméně dva měsíce přede dnem, ke kterému má být nezisková právnická osoba zrušena, jinak toto rozhodnutí pozbude platnosti. Dříve, než je nezisková právnická osoba podle rozhodnutí správní rady zrušena, může zakladatel toto rozhodnutí změnit nebo zrušit, musí však současně zajistit činnost neziskové právnické osoby, alespoň v rozsahu, který odpovídá důvodům, pro než bylo rozhodnutí správní rady změněno nebo zrušeno.
(3) Pokud zakladatel změnil nebo zrušil rozhodnutí správní rady v době, kdy již toto rozhodnutí bylo oznámeno rejstříkovému soudu, musí být soudu oznámeno také rozhodnutí zakladatele. Předchozí návrhy správní rady neziskové právnické osoby na likvidaci případně i jmenování likvidátora jsou v takovém případě neúčinné.
(4) Soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem rozhodne o zrušení neziskové právnické osoby a o její likvidaci, jestliže:
a) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady,
b) nebyly jmenovány orgány neziskové právnické osoby a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem,
c) nezisková právnická osoba neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než šest měsíců,
d)provozováním doplňkové činnosti došlo vobdobí šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena,
e) užívá příjmů ze své činnosti a svěřeného majetku v rozporu s tímto zákonem
f) porušuje ustanovení v § 17 odst. 2,
g) porušuje ustanovení obsažená dle § 4 odst.3 v zakládací listině.
(5) Soud může stanovit Ihůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení neziskové právnické osoby navrženo.
(1) K provedení likvidace jmenuje správní rada likvidátora.
(2) Není-li likvidátor jmenován správní radou, bez zbytečného odkladu jej jmenuje příslušný soud podle sídla neziskové právnické osoby.
(3) Likvidátor zahajuje likvidaci:
a) ověřením, že zakladatelé neziskové právnické osoby byli včas o likvidaci informováni,
b) výzvou k věňtelům a ostatním osobám likvidací dotčeným, k přihlášení se o svá práva a pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce,
c) zveřejněním vstupu neziskové právnické osoby do likvidace v Obchodním věstníku,
d) oznámením zahájení likvidace obci, v níž nezisková právnická osoba sídlí a příslušnému finančnímu úřadu.
(4) Postup likvidace se stanoví tak, aby byl zpeněžen pouze majetek nutný pro splnění závazků neziskové právnické osoby.
(5) Majetek ve vlastnictví neziskové právnické osoby tvoří součást likvidační podstaty a použije se k uspokojení pohledávek věřitelů v pořadí jako pohledávky vzniklé po prohlášení konkursu5). Odměna likvidátora se uspokojí v pořadí příslušejícím správci konkursní podstaty dle zákona o konkursu a vyrovnání5).
(6) Likvidační zůstatek nabídne likvidátor k převodu obci, ve které sídlí nezisková právnická osoba v likvidaci. Pokud obec do 30 dnů od doručení nabídky nepotvrdí písemně úmysl převzít předmětný majetek, převede jej likvidátor okresnímu úřadu příslušnému podle sídla neziskové právnické osoby.
(7) Bezúplatně lze nepeněžitý majetek převést na obec pouze za podmínky, že se obec smluvně zaváže, že předmětný majetek využije v plném rozsahu k zajišt'ování obecně prospěšných služeb.
(8) Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz neziskové právnické osoby z rejstříku.
(1) Správní rada je statutárním orgánem neziskové právnické osoby.
(2) Správní rada má nejméně tři a nejvýše patnáct členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Nejméně dvě třetiny členů správní rady musí být občané České republiky.
(3) Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům a není ani sama, ani osoby jí blízké6), s touto neziskovou právnickou osobou v pracovněprávním vztahu.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti neziskové právnické osoby.
(5) Členství ve správní radě neziskové právnické osoby je neslučitelné s členstvím vdozorčí radě téže neziskové právnické osoby. Členům těchto orgánů nepřísluší odměna za výkon funkce člena statutárního orgánu. Nezisková právnická osoba může členům správní rady a dozorčí rady poskytovat jen náhradu výdajů do výše určené právním předpisem7).
(1) Funkční období členů správní rady je tříleté.
(2) Funkci člena správní rady nelze zastávat déle než po dobu dvou po sobě jdoucích funkčních období. Po šestiletém členství ve správní radě může být stejná osoba zvolena nejdříve po uplynutí jednoho roku.
----------
5) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
(3) Členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady.
(4) Při rozhodování je hlasovací právo členů správní rady rovné. Pri rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady. Nestanoví-li zakládací listina nebo statut jinak, je správní rada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a k rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů.
(1) Správní radu jmenuje zakladatel, pokud v zakládací listině nestanovil jinak.
(2) Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po roce a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech.
(3) Členství ve správní radě zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) úmrtím,
c) odstoupením,
d) odvoláním z důvodů zániku podmínek požadovaných tímto zákonem pro výkon funkce člena správní rady.
(4) Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději na nejbližším zasedání správní rady kooptováni noví členové.
(1) Do výlučné působnosti správní rady náleží:
a) vydat ve lhůtě 6 měsíců ode dne vzniku statut, kterým se podrobněji upraví vnitřní organizace. Údaje ve statutu musí být v souladu s údaji v zakládací listině,
b) schvalování změn zakládací listiny s výjimkou omezení stanovených podle § 4 odst. 3 v zakládací listině,
c) rozhodovat o zrušení neziskové právnické osoby,
d) dbát na zachovávání účelu, pro který byla nezisková právnická osoba založena,
e) schvalovat rozpočet neziskové právnické osoby a jeho změny a jmenovitě náklady na vlastní činnost (správu) neziskové právnické osoby,
f) schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu neziskové právnické osoby,
g) rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností neziskové právnické osoby nad rámec vymezený v zakládací listině (§ 4 odst. 2 písm. c)),
h) udělovat souhlas ke zcizení či zastavení nemovitého majetku neziskové právnické osoby nebo s jeho pronájmem na dobu delší jednoho roku, pokud statut nestanoví dobu kratší,
i) jmenovat a odvolávat ředitele neziskové právnické osoby, dohlížet na jeho činnost a stanovit mu mzdu, pokud podle zakládací listiny je funkce ředitele zřízena,
j) rozhodovat o dalších otázkách, které do působnosti správní rady svěřuje zakládací listina, popřípadě statut.
(2) Správní rada zasedá nejméně dvakrát ročně.
(1) Ředitelem může být jmenována pouze fyzická osoba, která je bezúhonná.
(2) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn účastnit se jednání správní rady s hlasem poradním.
(3) Ředitel řídí činnost neziskové právnické osoby pokud tato činnost není zákonem, zakládací listinou, statutem vyhrazena do působnosti správní rady, popřípadě i jiného orgánu neziskové právnické osoby.
(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem neziskové právnické osoby.
(2) Dozorčí radu zňzují povinně neziskové právnické osoby, do jejichž majetku byl vložen majetek státu.nebo obce, nebo které užívají nemovitý majetek státu nebo obce a neziskové pcávnické osoby, které podle zvláštních předpisů účtují v soustavě podvojného účetnictví; zřízení dozorčí rady může stanovit i zakládací listina.
(3) Dozorčí radaje nejméně tříčlenná a nejvýše sedmičlenná. Členové dozorčí rady volí svého předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady.
(4) První dozorčí radu jmenuje zakladatel.
(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro způsob ustanovení a členství v dozorčí radě obdobně ustanovení o správní radě.
(1) Dozorčí rada zejména:
a) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu neziskové právnické osoby,
b) nejméně jedenkrát ročně podává zprávu správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti,
c) dohlíží na to, že nezisková právnická osoba vyvíjí činnost v souladu se zakládací listinou a statutem neziskové právnické osoby.
(2) Dozorčí rada je opcávněna:
a) podávat správní radě návrh na odvolání ředitele,
b) nahlížet do účetních knih ajiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje,
c) svolat mimořádné jednání správní rady, jestliže to vyžadují zájmy neziskové právnické osoby,
d) členové dozorčí rady mají právo účastnit se jednání správní rady a musí jim být uděleno slovo pokud o ně požádají.
(3) Dozorčí rada je povinna upozornit správní radu na zjištěná porušení zákonů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti neziskové právnické osoby.
(1) Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena nezisková právnická osoba, může vykonávat i jiné činnosti ("doplňková činnost") za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb.
(2) Nezisková právnická osoba se nesmí účastnit na podnikání jiných osob a mimo území České republiky nesmí zřizovat ani organizační složky.
(3) Hospodářský výsledek po zdanění, vykázaný ke konci účetního období, převádí nezisková právnická osoba v celé výši do rezervního fondu. Rezervní fond používá především ke krytí ztráty, vykázané v následujících účetních obdobích.
(4) Vlastním zdrojem financování neziskové právnické osoby je její jmění.
Jmění se tvoří :
a) hodnotou vkladů zakladatelů
b) hodnotou přijatých darů a dědictví
c) fondy neziskové právnické osoby.
(5) Při zajišt'ování své činnosti se může nezisková právnická osoba ucházet také o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtů jiných územních orgánů8) nebo ze státního fondu.
(1) Pokud nezisková právnická osoba poruší § 2 a 20 pozbývá:
a) pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí9),
b) pro následující zdaňovací období, po roce, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákonem o dani z nemovitostí10).
----------------
8) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 3 5 7/ 1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Podvojné účetnictví musí vést nezisková právnická osoba:
a) která provozuje doplňkovou činnost nebo,
b) jejíž celkové příjmy (výnosy) v předchozím roce dosáhly 3 miliony Kč.
(2) Nezisková právnická osoba je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správou neziskové právnické osoby.
(3) Roční účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem ty neziskové právnické osoby, které:
a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce za nějž je účetní závěrka sestavována 1 milion Kč nebo,
b) nezřídily dozorčí radu nebo,
c) ve výši čistého obratu překročily 10 milionů Kč.
(4) V ostatním platí pro neziskové právnické osoby předpisy o účetnictvíll).
(1) Nezisková právnická osoba vypracovává a zveřejňuje výroční zpráv o činnosti a hospodaření v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. Ve statutu lze upravit hodnocené období na školní rok u neziskové právnické osoby, jejíž obecně prospěšnou činností je činnost v oblasti výchovy a vzdělání.
(2) Nezisková právnická osoba je povinna uveřejnit první výroční zpráw o své činnosti a hospodaření nejpozději do 18 měsíců od svého vzniku.
(3) Výroční zprávy musí být veřejně přístupné.
(1) Výroční zpráva neziskové právnické osoby obsahuje:
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu založení neziskové právnické osoby,
b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována,
d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění dle zdrojů,
f) vývoj a konečný stav fondů neziskové právnické osoby,
-------------
11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
g) stav a pohyb majetku a závazků neziskové právnické osoby,
h) úplný objem nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a náklady na vlastní činnost (správu) neziskové právnické osoby, v tom mzdy asociální náklady na zaměstnance, výdaje (náklady) na investice, ostatní výdaje (náklady),
i) změny zakládací listiny a složení řídících orgánů, k nimž došlo v průběhu roku,
j) další údaje stanovené správní radou.
(2) Ministerstvo financí se zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu, který bude podrobněji upravovat závazný obsah výroční zprávy.
(1) Dotace z prostředků státního rozpočtu nebo rozpočtu okresního úřadu nebo z rozpočtu jiného územního orgánu státní správy může být neziskové právnické osobě poskytnuta na stejnou činnost nebo stejný projekt pouze z jednoho místa.
(2) O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu žádá nezisková.právnická osoba příslušný orgán státní správy podle charakteru převažující činnosti, kterou nabízí.
(3) Orgán, jehož prostřednictvím je dotace poskytována, vyhlašuje podmínky pro poskytnutí dotace, kontroluje a vyhodnocuje její využití.
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/ 1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/ 1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 32/1995 Sb., se doplňuje takto:
1. v § 18 odst. 7 se na konec první věty připojí slova "neziskové právnické osoby",
2. § 34 se doplňuje odstavcem 1?, který zní:
"(12) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na neziskové právnické osoby.".
Zákon České národní rady č. 3 3 8/ 1992 Sb., o dani z nemovitosti ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slova "sdružení občanů" připojují slova "a neziskových právnických osob".
2.V § 9 odst. 1 písm. f) se za slova "sdružení občanů" připojují slova "a neziskových právnických osob".
Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb:, zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., a zákona č. 113/1994 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 20 odst. 4 se doplňuje nové písmeno c), které zní:
"c) neziskovými právnickými osobami určená najejich činnost".
2. V § 21 odst.1 se doplňuje nové písmeno d), které zní :
"d) uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20 odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý majetek za toto období".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.
I. Obecná část
Návrh zákona o neziskových právnických osobách řeší vytvoření nové formy právního subjektu, která je obvyklá i v jiných demokratických zemích s tržní ekonomikou a v našem právním řádu doposud absentuje (ačkoliv předválečná legislativa Československé republiky tento typ právního subjektu znala).
Z evropských zemí má významný neziskový sektor zvláště Velká Británie, Belgie,
Holandsko, Německo, relativně menší význam hrají neziskové instituce v Rakousku, ve Francii a ve Švýcarsku. Rozměr neziskového sektoru ve Spojených státech evropské poměry zcela přesahuje. Prosté aplikaci některého zahraničního předpisu ovšem brání, a to více než v jiných oblastech práva, naše historicky odlišně se vyvíjející podmínky sociálních vztahů, absence zvykového práva i tradice.
V současné době v České republice neziskový sektor representují:
rozpočtové a příspěvkové organizace, které podle potřeby zřizuje státní orgán nebo obec ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice;
občanská sdružení, zakládaná dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů k výdělečné činnosti nebo k zajišťování řádného výkonu povolání. V současné době se týká více než 20 tisíc občanských sdružení;
nadace, jejichž zakládání je obsaženo v zákonu č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku a pro něž se připravuje zvláštní právní úprava. Cílem nadace (jejichž substrátem nejsou osoby, ale majetek), není podnikání ani jiné provozování služeb, ale účelové sdružení majetku, které slouží veřejně prospěšným účelům. Počet nadací je nepřehledný a pohybuje se mezi 3 až 4 tisíci;
církve a náboženské společnosti, které mají zvláštní právní úpravu v zákonu č. 218/ I 949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností. Již z názvu zákona je však patrné, že jeho působnost je omezena na jediný typ zakladatele;
politické strany, které hospodaří podle zákona č. 424/ 199 I Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích;
veřejnoprávní instituce a státní fondy, které jsou zřizovány zvláštními zákony jejichž součástí je i specifická úprava pravidel hospodaření;
do jisté míry též obchodní společnosti, pokud jsou zakládány podle § 56, zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodního zákoníku, k jiným účelům, než k podnikání. V těchto společnostech ovšem zůstává vplatnosti základní princip vztahu podnikatele vlastníka k dispozici s majetkem, obvyklý i pro obchodní společnosti a družstva zřizovaná za účelem
dosažení zisku. Jejich neziskový provoz může tedy mít jen dočasný charakter a kladný hospodářský výsledek (zisk) mohou ukládat do majetku, který zůstávájejich vlastnictvím.
"Nezisková právnická osoba" je název, který se u nás v poslední době vžil, ale přesto je k němu uplatňována výhrada, spočívající v možné záměně s obecnou identifikací subjektů které nejsou zřizovány nebo zakládány za účelem podnikání, resp. za účelem dosažení zisku.
Tato připomínka se objevila i při projednávání zásad tohoto zákona ve výborech Parlamentu a proto byla hledána možnost alternativního označení. Nejčastěji se objevil název "nezisková společnost", ale ani tento název není zcela imunní proti možné záměně pojmů (týká se slova "nezisková" i slova "společnost"), jak naposled prokázalo i meziresortní připomínkové řízení k návrhu tohoto zákona.
Cílem navrhovaného zákonaje:
vyplnění existujícího právního vakua, vytvořením podrobnější právní úpravy;
širší (než dosud) otevření neziskového sektoru soukromé iniciativě a formalisace potřebných podmínek pro provázání funkcí a vztahů těchto organizací s okolním prostředím;
umožnit neziskovým právnickým osobám ucházet se o dary od sponzorů, kteří si jejich
hodnotu mohou odečítat od základu daně;
umožnit státu a obci, pokud mají zájem zprostředkovat výkon některých služeb pro občany vnestátních zařízeních, aby je mohly smluvně zadat neziskovým právnickým osobám a dotovat z veřejných rozpočtů;
určit postavení neziskových právnických osob v daňovém systému a jejich vztah k úlevám, které tento systém poskytuje pro obecně prospěšnou činnost;
vyřešit formy veřejné i profesionální kontroly neziskových právnických osob.
Zákon upřesňuje specifické podmínky a vztahy, které jsou pro činnost těchto subjektů nezbytné a nejsou v potřebné míře obsaženy v občanském nebo v obchodním zákoníku, případně v dalších zákonech, jimiž se jinak neziskové právnické osoby řídí.
Za definiční znaky neziskové právnické osoby lze pokládat:
jde o soukromý subjekt s prvky samosprávného řízení, který je nezávislý na svém
zakladateli;
zákaz rozdělování hospodářského výsledku jiným osobám a povinnostjeho užití pro rozvoj obecně prospěšných služeb neziskové právnické osoby. Tento princip, který vyjadřuje tzv. neziskovost, zároveň neznamená, že nezisková právnická osoba nemůže dosahovat zisku, nebo že nehradí výdaje nadosažení, zajištění a udržení svých příjmů (včetně výdajů mzdových);
povinnost poskytovat služby všem za stejných, předem zveřejněných podmínek, což
vylučuje případné preference určitých uživatelů;
veřejná kontrola. K ní patří zveřejňování výsledků hospodaření neziskové právnické osoby tak, aby především okruh uživatelů a sponzorů, ale i každý další zájemce, měli příležitost informovat se jak konkrétní subjekt hospodaří. Dále se na kontrole podílí volené správní a dozorčí rady;
v momentu registrace zanikají vlastnická práva zakladatelů neziskové právnické osoby
k vloženému majetku;
odlišný způsob likvidace, který zajišt'uje, aby majetek, vložený do neziskové právnické osoby, nebo jí jinak získaný, zůstal i po likvidaci v neziskové sféře.
Předkládaný návrh zákona sleduje vytvoření takového prostředí, v němž by kterákoliv fyzická či právnická osoba mohla založit právní subjekt, hospodařící za obdobných podmínek jako organizačně právní typy již kodifikované, tedy jako subjekty jejichž cílem není podnikání za účelem dosažení zisku. Od příspěvkové organizace se nezisková právnická osoba liší především tím, že je soukromým právním subjektem, plně odpovídá sama za sebe a není podřízena svým zakladatelům. Podobně jako ostatní neziskové formy má právo ucházet se o dotace ze státního rozpočtu, rozpočtu obce, případně zjiného veřejného rozpočtu. Na rozdíl od nadace poskytuje konkrétní výkon služeb a nepřerozděluje získaný majetek. Výsledky její ekonomické aktivity nemohou být využívány vymezenou členskou základnou, jako tomu je u občanských sdružení.
Od otevření prostoru soukromé iniciativě se očekávají kladné efekty v diversifikaci
nabídky služeb, které neziskový sektor zajišt'uje. Širší spektrum výběru bude mít k dispozici jak občan - konsument služeb, tak i sponzoři těchto služeb. Předpokládá se, že tato právní forma bude atraktivní pro potenciální sponzory, kteří se zdráhají přispívat na činnost státních organizací. Bohatší nabídka na trhu služeb by měla nalézt svůj odraz i v důslednější orientaci poskytovatelů služeb na poptávku a efektivnost.
Daňový režim neziskových právnických osob je stejný, jako u občanských sdružení, u nadací, u příspěvkových organizací atd., to znamená, že je pro celý neziskový sektor tato úprava řešena shodně. Instituce neziskového sektoru jsou osvobozeny od daní z nemovitostí (pokud neslouží k podnikatelské činnosti nebo pronájmu), dále od daně dědické a darovací. Mohou odečíst ze základu daně z příjmu až 30%, maximálně však do výše 3 milionů korun.
Snaha o zachování principu jednotnosti podnikatelského prostředí vedla k odmítnutí dalších požadavků na výjimky z daňových povinností, cel a správních poplatků.
Odměňování zaměstnanců neziskových právnických osob vychází ze stejného předpisu, který platí pro ostatní soukromoprávní subjekty, ze zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Tento zákon dává vládě pravomoc k regulaci vývoje mezd. Nezisková právnická osoba si může zvolit vnitřní předpis pro odměňování, kterým by v rámci zákona řešila motivaci pracovníků a limitování celkového objemu mzdových nákladů. Právo rozhodování má správní rada, která musí též zajistit zveřejňování údajů o vyplacených mzdách ve výroční zprávě. Podmínit výdaje na mzdy lze také ve smluvních podmínkách o dotacích z veřejných rozpočtů, pokud na tom bude zájem. Přirozená funkce trhu, na němž se budou neziskové právnické osoby pohybovat, bude působit na vývoj veškerých, tedy i mzdových nákladů těchto právních subjektů.
V pojetí navrhovaného zákona se neziskové právnické osoby liší od obchodních
společností především povinným reinvestováním dosaženého hospodářského výsledku do obecně prospěšných služeb avyloučením soukromého zisku. Dále jsou velmi omezena vlastnická práva zakladatelů, která poregistraci v podstatě zanikají a vliv zakladatele se prosazuje již jen zprostředkovaně přes správní a dozorčí radu a navržené personální obsazení managementu. Zásada, ze které vyplývá, že zakladatel nemá žádná práva k majetku ani při likvidaci neziskové právnické osoby, je mimo jiné i jednou z důležitých pojistek proti možnému spekulativnímu chování.
Formulace jednotlivých paragrafů navrhovaného zákona je vedena snahouminimalizovat výjimky vůči platným zákonům, zvláště pak vůči občanskému zákoníku, obchodnímu zákoníku, živnostenskému zákonu, zákonu o rozpočtových pravidlech, zákonu o konkursu a vyrovnání nebo vůči daňovým zákonům. Specifické řešení je navrhováno pouze tam, kde to jednoznačně vyžadují věcné důvody související s jedinečností tohoto právního subjektu nebo formální důvody terminologické.
Pokud dojde k tomu, že neziskové právnické osobě bude poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, bude respektován odvětvový princip, to znamená, že prostředky bude poskytovat ten správce rozpočtové kapitoly, kterého se v převažující míře dotovaná činnost nejvíce dotýká, a který může její náklady i výsledné efekty nejlépe posoudit. Obdobným způsobem jsou již nyní poskytovány dotace občanským sdružením.
Obdobně jako výdaje na mzdy, lze pň poskytnutí dotace podmínit ceny poskytovaných služeb, zvláště pak u dotací, které by umožnily požadovat ceny nižší než je obvyklé.
Předkládaný návch neupravuje otázky transformace rozpočtových a příspěvkových organizací, nakládání s majetkem státu nebo obcí, způsobilost k výkonu odborných činností, ani varianty a podmínky distribuce finančních zdrojů. Je pojat tak, aby činnost neziskových právnických osob bylo možno bez průtahů zahájit od dne platnosti zákona, přitom však bere v úvahu i v současné době uvažované resp. připravované zákonné úpravy.
Přímý dopad do výdajů státního rozpočtu z přijetí tohoto zákona bude postupný a zřejmě nepřekročí 5 mil. Kč ročně. Jde onáklady spojené s provozováním rejstříku neziskových právnických osob v resortu Ministerstva spravedlnosti (kapacita cca 10 pracovních sil), v resortu Ministerstva financí při výkonu správy daní nových právních subjektů a při kontrole jejich hospodaření (nárůst dle reálné potřeby až na cca 20 pracovních sil).
Vzhledem k předpokládané účinnosti zákona k 1. 1. 1996 budou nabíhající náklady kryty v
rámci schválených rozpočtů příslušných kapitol.
II. K jednotlivým paragrafům.
K § 1 a 2
Vymezují předmět právní úpravy. Jde o novou formu právnické osoby, která stojí mimo obecnou úpravu obchodních společností, družstev, rozpočtových a příspěvkových organizací, nadací, občanských sdružení, politických stran, odborů, církví a náboženských společností. Je samozřejmé, že na neziskovou právnickou osobu se ve vztazích, do nichž bude vstupovat, vztahují platné právní předpisy, pokud tento zákon neupraví některé věci jinak.
Definování obecné prospěšnosti je nejen obtížné, ale obsah tohoto pojmu bude vždy flexibilní (prakticky se o něm rozhoduje hlasováním). V našem právním řáďú však nejde o termín nový (viz např. občanský zákoník § 20 b). V návrhu zákona je navíc obecná prospěšnost spojena s principem rovných, předem zveřejněných podmínek k přístupu k poskytovaným službám pro všechny zájemce. Tato podmínka je i určitou pojistkou proti cenovému nebo jinému zvýhodňování případných zájmových skupin nebo jednotlivců.
Předchozí etapy prací prokázaly, že pokusy o vymezování obecně prospěšných služeb na principu věcném jsou zatíženy velkým rozptylem a obtížemi pň interpretaci.
Tím, že nezisková právnická osoba není zvýhodňována vůči ostatním poplatníkům, kteří nebyli zřízeni za účelem podnikání a kterým již současně platné předpisy poskytují totožné daňové úlevy a také proto, že tento zákona neumožňuje specifické manipulace s majetkem státu, odpadly i hlavní argumenty pro důsledné taxativní vymezení pole v němž lze neziskové právnické osoby zakládat.
Neziskovost nespočívá v tom, že by příslušný právní subjekt nemusel vykazovat ztrátu, ale v tom, že hospodářský výsledek musí být reinvestován ve prospěch obecně prospěšných služeb pro které byla nezisková právnická osoba založena. Případný nisk ani majetek neziskové právnické osoby si tedy nemohou přivlastňovat zakladatelé, členové orgánů, zaměstnanci ani jiné osoby.
Pro spolehlivou identifikaci musí název neziskové právnické osoby obsahovat označení "nezisková právnická osoba" nebo jeho zkratku "n.p.o.".
K § 3
Zakladatelem neziskové právnické osoby může v podstatě být kterýkoliv subjekt práva. Zvlášt' je mezi možnými zakladateli uveden i stát nebo obec, ačkoliv jejich role jako zakladatelů neziskových právnických osob by měla být výjimečná, protože stát i obce mají jiné možnosti zřizování potřebných organizací.
K § 4
V zájmu třetích osob musí zakládací listina obsahovat informace, které neziskovou
právnickou osobu i její reprezentanty dostatečně identifikují. Zákon stanoví obligatorní a fakultativní náležitosti zakládací listiny s tím, že zakladateli ponechává právo ovlivňovat v zakládací listině, vedle struktury orgánů neziskové právnické osoby, rovněž nakládání s majetkem, který byl do neziskové právnické osoby vložen. Tato ovlivnění však nemohou překročit meze zákonem stanovené.
Uvedením všech členů orgánů, tj. správní i dozorčí rady se sleduje též zveřejnění
informací o občanech, kteří mají hájit zájmy veřejnosti.
K § 5
Ve smyslu § 19 odst. 2 občanského zákoníku je odlišováno založení neziskové právnické osoby od jejího vzniku. Teprve dnem jejího zápisu do veřejného seznamu (do rejstříku neziskových právnických osob) je proces vzniku završen.
Zápis do rejstříku má konstitutivní charakter, proto soud zmocněný k vedení rejstříku přezkoumává formální náležitosti pro zápis i deklarovaný účel.
Vedením rejstříku neziskových právnických osob jsou pověřeny rejstříkové soudy, které vedou i obchodní rejstřík. Jak vyplývá z § 5 odst. 6, vztahují se na vedení rejstříku neziskových právnických osob přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku, zvláště ve věcech provádění a zveřejňování zápisů, jejich nahlašování orgánům státní správy atd. Podmínkou všech činností neziskové právnické osoby je plné respektování předpisů, které se na tyto činnosti vztahují, tedy včetně prokazování odborné způsobilosti a případného akreditačního řízení.
K § 6
Před vznikem neziskové právnické osoby jednají v jejích věcech zakladatelé, kteří nesou vlastní odpovědnost z tohoto jednání, protože nově zakládaný subjekt dosud neexistuje.
Zákon umožňuje neziskové právnické osobě odmítnout takové závazky, které jí brání naplnit účel, pro který byla založena. Řeší se zde důsledky jednání zakladatelů v zájmu právní jistoty třetích osob.
K § 7 až 9
Zákon rozlišuje mezi zrušením a zánikem neziskové právnické osoby. Zrušení je právní skutečností s níž zákon spojuje zánik právnické osoby. Zánikem chápe skončení právní subjektivity.
Návrh na zrušení neziskové právnické osoby vychází z § 69 obchodního zákoníku a v pňměřeném rozsahu uplatriuje specifické podmínky, za kterých se nezisková právnická osoba zrušuje. Specifické důvody pro zrušení neziskové právnické osobyjsou uvedeny v § 8.
Navrhovaná úprava dává právo všem zakladatelům pozastavit rozhodnutí správní rady o zrušení neziskové právnické osoby. Podmínkou uplatnění tohoto práva je zajištění činnosti neziskové právnické osoby, a to minimálně v rozsahu, který odpovídá důvodům pro něž bylo rozhodnutí správní rady změněno nebo zrušeno. Právo zakladatele pozastavit rozhodnutí správní rady o zrušení neziskové právnické osoby má význam při ochraně třetích osob vpřípadě, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví, života případně jiné osobní újmě občanů (například zrúšení sociálního zařízení pro děti ev. staré lidi apod. bez zajištění náhrady může představovat pro uživatele těchto zařízení bez vnější pomoci téměř neřešitelnou situaci).
Zákon nařizuje pro případ zániku neziskové právnické osobyjejí likvidaci.
Likvidace neziskové právnické osoby navazuje na § 70 až 75 obchodního zákoníku, který řeší proces likvidace i postavení a úlohu likvidátora. Působnost řádných orgánů neziskové právnické osoby je v průběhu likvidace pozastavena a přechází na likvidátora.
Soud může jmenovat likvidátora i bez vzneseného návrhu, což vyplývá z § 79 odst. 1 a § 81 odst.1 občanského soudního řádu.
Osobou, která osvědčí právní zájem, může být především člen některého z orgánů nebo statutární zástupce neziskové právnické osoby. V konkrétním případě však může být takovou osobou i jiný subjekt, např. věřitel neziskové právnické osoby. Státním orgánem bude zejména rejstříkový soud, živnostenský úřad, finanční úřad. Odstavec 4 také opravňuje soud zrušit neziskovou právnickou osobu v případě, že se zpronevěří svému hlavnímu poslání nebo jinak narušuje ustanovení tohoto zákona.
K zamezení tvrdosti dává zákon oprávnění soudu k vydání rozhodnutí o odstranění důvodů, které by mohly vést k zániku neziskové právnické osoby.
Na vstup do likvidace je vztažena povinnost zveřejnění ve smyslu § 73 a 769 obchodního zákoníku. Na rozdíl od obchodních společností nemusí být brán zřetel na pohledávky uplatněné po zákonné lhůtě 3 měsíců, protože za neziskovou právnickou osobu neručí již žádné další právní subjekty, na které by bylo možno aplikovat ustanovení § 56 odst. 6 obchodního zákoníku.
S ohledem na veřejný zájem na dalším využití majetku, který bude jakožto vlastnictví neziskových právnických osob sloužit k obecnému prospěchu, stanoví se postup naložení s majetkem neziskové právnické osoby tak, aby bylo v maximální míře zajištěno další užití tohoto majetku pro obecně prospěšné služby. To platí i pro majetek vložený do neziskové právnické osoby zakladateli nebo jinými dárci, a ani tento majetek se nevrací původním majitelům, ale zůstává v neziskové sféře
Preferován je převod majetku obci, a to bez ohledu na zakladatele, nebot' obec je velmi silně zainteresována na zajišt'ování obecně prospěšných služeb v okruhu své působnosti. Obec je zároveň se svými samosprávnými orgány pod nejtěsnější kontrolou občanů.
Pro případ, že obec likvidační zůstatek odmítne, převádí se tento na stát, který
z princiu svého poslání pečuje o obecně prospěšné služby. Stát v tomto případě reprezentuje místně příslušný okresní úřad.
Likvidátor má ve smyslu obchodního zákoníku povinnost do 30 dnů po ukončení
likvidace podat rejstříkovému soudu návrh na výmaz neziskové právnické osoby z rejstříku.
K § 10
Postavení správní rady jako statutárního orgánu neziskové. právnické osoby vyplývá z principu veřejné kontroly, který je typický pro tento druh subjektů, jimž je umožňováno též hospodaření s prostředky veřejných rozpočtů. Ze stejných důvodů je vylučováno, aby se členem správní rady stala osoba svázaná s neziskovou právnickou osobou pracovně právním vztahem.
Pro potřebu tohoto zákona je definována bezúhonnost vázaná na pravomocné odsouzení, pro úmyslný trestný čin jehož skutková podstata souvisí s činností neziskové právnické osoby.
Členství ve správní radě je neslučitelné s členstvím v dozorčí radě a členům těchto orgánů nepřísluší odměna.
K § 11 až 13
Aby nedocházelo k pochybnostem o způsobu další obnovy správní rady, vymezuje zákon základní mechanismus, zajišt'ující kontinuální obměny členů správní rady. Cyklací členů správní rady se sleduje možnost stabilní veřejné kontroly při současném vyloučení nebezpečí příliš těsného spojení jmenované správní rady s neziskovou právnickou osobou a zamezení eventuálního konfliktu zájmů při práci členů správní rady.
Mezi důležité úkoly správní rady patří její péče o dodržování účelu, pro který byla nezisková právnická osoba založena.
Technika obměny členů správní rady je postavena na omezení vykonávat funkci člena rady pouze po dvě funkční období. Bude-li veřejný zájem na dalším členství ve správní radě příslušného člena správní rady, je tak možné učinit nejdříve rok po té, kdy skončilo jeho předcházející funkční období (a to at' jedno funkční období, či dvě po sobě bezprostředně následující).
Návrh umožňuje zakladateli jmenovat správní radu a řeší způsob kooptování nových členů správní rady na uvolněná místa. Kooptace bude prováděna volbou, na níž se účastní dosavadní členové.
Zákon upravuje co patří do výlučné působnosti správní rady s tím, že může rozhodovat i o dalších otázkách, které vyplývají ze zakládací listiny, popřípadě ze statutu. Právo změn v zakládací listině je pro správní radu omezeno některými ustanoveními ve smyslu § 4 odst. 3, která se týkají složení orgánů a nakládání s majetkem neziskové právnické osoby.
Za důležité, zvláště z ekonomického pohledu, lze póvažovat právo správní rady, rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností, které nezisková právnická osoba realizuje nad rámec obecně prospěšných služeb pro které byla zřízena, a které jsou zapsány vjejí zakládací listině.
K § 14
Postavení ředitele je konstruováno jako postavení zaměstnance vybaveného takovým rozsahem pravomocí, které mu svěřila správní rada. Zřízení této funkce je fakultativní (§ 13 odst.1 písm. i)).
Jako profesionální vedoucí pracovník odpovídá ředitel za dodržování zákonů, zakládací listiny a statutu, za hospodárné vynakládání prostředků, za zveřejňování výročních zpráv, apod. Jako zaměstnanec nemůže být členem správní rady, má však právo účastnit se její práce s hlasem poradním.
K § 15 až 16
Zákon určuje podmínky, kdy nezisková právnická osoba zřizuje povinně dozorčí radu. Zároveň umožňuje aby malé neziskové právnické osoby, které účtují vjednoduchém účetnictví a neužívají majetek státu nebo obce nebyly povinny dozorčí rady zňzovat, což může mít praktické důsledky (např. malá organizace v malé obci bude obtížně získávat členy správní a, dozorčí rady): Ukolem dozorčí rady je především kontrola hospodaření a činnosti neziskové právnické osoby. První dozorčí radu jmenuje zakladatel, jinak pro způsob ustanovení a členství v dozorčí radě platí obdobně ustanovení o správní radě.
K § 17
Klíčovým zdrojem pro financování neziskové právnické osoby budou výnosy z poskytování obecně prospěšných činností. Zákon umožňuje, aby se neziskové právnické osoby ucházely i o dotace z veřejných rozpočtů, na které však nemají právní nárok.
Předpokládá se výraznější podpora takových metod poskytování dotací, jako je zadávání veřejných zakázek, granty, tendry apod.
Zákon zavádí termín jmění neziskové právnické osoby a vymezuje jeho složení.
Rezervní fond neziskové právnické osoby je tvořen z hospodářského výsledku po jeho zdanění, pokud výnosy převyšují náklady. Fond je používán především ke krytí ztráty. Pokud se prostředků ve fondu nedostává mohou ztrátu hradit ze jmění neziskové právnické osoby.
Neziskové právnické osobě se umožňuje vykonávat i jiné činnosti (doplňkové činnosti). Tím se sleduje možnost efektivnějšího využití majetku, pracovních sil a posílení finančních zdrojů pro výkon obecně prospěšných služeb.
Zisky z těchto doplňkových činností musí být použity ve prospěch hlavní činnosti, to je té, kteráje zapsána v zakládací listině.
K § 18
Zákon obsahuje dva stupně sankcí za porušení určených ustanovení. Slabší z těchto sankcí je odebrání výhod daňového zvýhodnění. Vyšší sankcí je pak zrušení neziskové právnické osoby.
K § 19
Zákon respektuje, že mohou být zakládány i velini malé neziskové organizace, které by vedení podvojného účetnictví nepřiměřeně administrativně zatěžovalo, a proto určuje podmínky, za kteiých povinnost podvojného účetnictví platí.
Ukládá povinné oddělení účtování pro činnost spojenou s poskytováním obecně prospěšných služeb v hlavní a doplňkové činnosti. Pro zvýšení průhlednosti hospodaření neziskové právnické osoby se požaduje i oddělené vykazování nákladů na vlastní provoz.
Povinný audit je zákonem uložen příjemcům dotací z veřejných rozpočtů nad hranici 1 milionu Kč., přičemž je respektováno hledisko poměru nákladů na audit k výši dotace a dále těm neziskovým právnickým osobám, které nezřídily dozorčí radu nebo překročily výši čistého obratu 10 milionů Kč.
K § 20 a 21
Zpracování výroční zprávy a její zveřejnění patří k vnějším znakům, jimiž se nezisková právnická osoba odlišuje od jiných právnických osob. Této zprávě se přikládá zvláštní důležitost, protože umožňuje široké veřejnosti kontrolovat činnost a hospodaření neziskové právnické osoby. S ohledem na předpokládaný pružný vývoj zaměření a činnosti neziskových právnických osob, navrhuje se pro případ potřeby zmocnění Ministerstva financí k úpravě závazného obsahu výroční zprávy.
K § 22
V tomto paragrafu jsou formulována přechodná opatření, z nichž vyplývá vztah neziskových právnických osob k možným dotacím ze státního rozpočtu. Zachovává se zásada, že na stejnou činnost nelze poskytovat více než jednu dotaci z prostředků státního rozpočtu, ale lze kombinovat dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu obcí. Vlastní technika poskytování dotací bude obdobná jako v případě občanských sdružen;. Jednotliví správci rozpočtových kapitol budou rozhodovat o poskytování dotací neziskovým právnickým osobám, budou kontrolovat nabídky jejich služeb i konečné užití dotace. Protože na tyto dotace není žádný právní nárok (stát poskytuje neziskovým právnickým osobám daňové zvýhodnění), bude jejich poskytnutí vázáno na smlouvu v níž budou specifikovány požadavky na výkon rozsah a kvalitu služeb i na informace o hospodaření s poskytnutými prostředky, případně nahospodaření neziskové právnické osoby Jako celek (pro kontrolu vstupních údajů v žádosti o dotaci).
K části druhé až čtvrté
Jak již bylo uvedeno, zařazují se neziskové právnické osoby mezi poplatníky, kteří nejsou zňzováni za účelem podnikání a v tomto smyslu jsou doplňovány do dikce stávajících daňových zákonů. Širší úpravy zdanění by vedly k porušování principů daňové rovnosti, k ovlivňování hospodářské soutěže a k vytvoření nežádoucího prostoru pro spekulativní chování.
K části páté
Předpokládaná účinnost zákona je 1. ledna 1996.