kterým se doplňuje zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona ČNR č. 438/1992 Sb., zákona ČNR č.282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona 191/1994 Sb. a zákona č. 218/1994 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona ČNR č. 438/1992 Sb., zákona ČNR č.282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona 191/1994 Sb. a zákona č. 218/1994 Sb. se doplňuje takto:
1. V § 15, odst. 2 písm. k) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a vkláda se písmeno l), které zní: "l) k převodu 5,0 mld. Kč do Národního památkového fondu, které budou v letech 1996-2000 použity pro urychlení obnovy kulturních památek. Do doby, než bude Národní památkový fond zřízen, do rozpočtu Ministerstva kultury.
2. Za odstavec (4) se vloží nový odstavec (5) tohoto znění:
"Ministerstvo kultury se zmocňuje, aby po projednání s Ministerstvem financí vydalo obecně závazný právní předpis, kterým se stanoví pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků na dotace, resp. úhradu úroků na půjčky v rámci programu obnovy kulturních památek podle § 15, odst. 2, písm. l) tohoto zákona."
3. Stávající odstavce 5 a 6 paragrafu 15 se označí jako odstavec 6 a 7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996."
Česká republika patří hodnotou a množstvím svých kulturních památek mezi nejvýznamnější evropské země. Žel, na přední místo patří i pokud jde o jejich zanedbanost a devastaci. Rozsáhlá devastace památek v období vlády KSČ byla způsobena jednak nízkou ekonomickou efektivností hospodářského systému, který potřebné finanční prostředky nebyl schopen vyprodukovat, jednak ideologickými postoji ke kulturním památkám, zejména k těm, které nějakým způsobem souvisely s náboženskou tradicí. Jedná se o velký dluh režimu, který musí splatit současná společnost, je proto zcela oprávněné požadovat, aby část peněžních prostředků, které byly získány prodejem státního majetku v rámci malé privatizace, byla věnována na obnovu kulturních památek.
Stupeň poškození kulturních památek vyjádřený v nákladech nutných na jejich obnovu nemůže být přesně vyčíslen, ale je odhadován na mnoho miliard korun. Na základě vyhodnocení celostátního průzkumu okresních úřadů a Ministerstva kultury z roku 1993 je třeba ročně věnovat na krytí více nákladů na péči o památky 6,0 mld. Kč. Z toho stát pokrývá v rámci výdajů z rozpočtů územních orgánů, okresů, obcí, z rozpočtu Ministerstva kultury a z dalších ústředních orgánů státní správy cca 2 mld. ročně. Zbývající částku více než 4 mld. ročně by měli nad rámec běžné stavebně technické péče poskytovat vlastníci památkových objektů, což je nereálné.
Nedostatek finančních prostředků je jedním z podstatných důvodů, proč obnova kulturních památek nepostupuje dosti rychle. Je proto žádoucí tento proces urychlit významnější státní finanční iniciativou, která by měla být saturována, jak uvedeno výše, z prostředků získaných z malé privatizace. Doporučená finanční hodnota, která by měla být takto využita je alespoň 5 mld.Kč, které by byly postupně uvolňovány počínaje rokem 1996 v částce 1 mld.Kč ročně. Prostředky jsou určeny pro podporu investic do památkových objektů, které jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob, obcí, církví, příp. občanských sdružení, které činí v současné době po restitucích a privatizaci 93% z celkového počtu 36 000 nemovitých památek a 70 000 památek movitých.
Lze oprávněně očekávat, že urychlení obnovy kulturních památek, které se promítne ve zlepšeném vzhledu našich měst a obcí, bude mít za následek větší návštěvnost zahraničních turistů, zvýšení domácí turistiky i rozšíření navazujících služeb. Nelze ani pominout přínos, který vznikne zprovozněním dosud nevyužitých podlažních ploch, a to jak pro kulturní tak i podnikatelské účely. Z toho lze dovodit, že následně, i když s jistým časovým zpožděním, dojde k navrácení vložených finančních prostředků ve formě vyšší daňové výtěžnosti. Není zanedbatelná ani skutečnost, že vzhled našich měst a stav památkových objektů je pro zahraniční návštěvníky přesvědčivým znakem naší připravenosti či nepřipravenosti pro přijetí do EU.
Příloha 1
1. Cíl programu
Výrazněji urychlit obnovu kulturních památek, zejména staveb, které se v důsledku zanedbané údržby v minulých desetiletích nalézají v mnoha případech téměř v havarijním stavu.
2. Užití uvolněných prostředků
Ročně uvolňovaná částka 1 mld.Kč bude z jedné poloviny (tj. 500 mil.Kč) použita jako dotace pro financování vícenákladů na obnovu kulturních památek, které vzhledem ke své povaze nemohou být využity k ekonomickým aktivitám. Druhá polovina částky (tj. 500 mil.Kč) bude použita k úhradě úroků z půjček, které si vlastníci kulturních památek sjednají u peněžního ústavu na krytí nákladů spojených s obnovou kulturních památek v případě, že tyto mohou, resp. budou sloužit k podnikatelskému využití nebo být financovány ekonomicky silným subjektem.
3. Mechanismus uvolňování finančních prostředků
Prostředky z účtu "malé privatizace" budou v ročních částkách 1 mld.Kč převáděny do Národního památkového fondu, a to počínaje rokem 1996 až do roku 2000. Do doby, než bude zřízen, do rozpočtu Ministerstva kultury jako účelová podpora programu obnovy kulturních památek.
4. Podmínky uvolnění prostředků
Pravidla pro podávání žádostí, přidělování a uvolňování finančních prostředků programu obnovy kulturních památek na dotace, resp. úhradu z půjček připraví Ministerstvo kultury ve formě vyhlášky. V těchto pravidlech bude rozlišena forma státního příspěvku (dotace nebo úhrada úroků z půjčky) ve vztahu k charakteru objektu a jeho možnému využití pro podnikatelské aktivity vlastníka.
5. Přínosy programu
Uvolněním navrhované částky pro obnovu kulturních památek se podstatně rozšíří okruh možných příjemců příspěvku, což výrazně zvýší zájem vlastníků těchto objektů o urychlené provedení obnovy. V případech, kdy bude státní příspěvek poskytnut na úhradu úroků z půjček na financování obnovy, budou do obnovy kulturních památek vloženy další nemalé soukromé finanční prostředky. Uvolněním navrhovaných prostředků bude dosaženo toho, že vzhled našich měst a obcí se do roku 2000 výrazně zlepší.