Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona GNR č. 35/1989
Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jaroslava Broulíka na ministra hospodářství
Karla Dybu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Doc. Ing. Karel Dyba,CSc.
ministr hospodářství ČR
prostřednictvím
PhDr. Milana Uhdeho
předsedy Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR
V Praze 9. května 1995 |
Vážený pane ministře,
V souvislosti s výběrem strategického partnera
pro SPT-Telekom a.s. se objevují různé názory,
které vyvolávají zejména u odborně
veřejnosti zneklidňující otázky.Proto
se obracím s následující interpelací
na ministra hospodářství ČR Karla
Dybu ve věci telekomunikací v České
republice.
Jedním z velice často užívaných
argumentů pro odůvodnění postupu ministerstva
hospodářství ČR při výběru
strategického partnera je údajný naprostý
nedostatek nejkvalitnějších telekomunikačních
odborníků v naši republice.Údajně
by neuměli zvládnout očekávaný
rozvoj telekomunikací v patřičné rychlosti
a kvalitě. Přes různá technická
embarga a zákazy vzájemných styků,
prosazovaná před rokem 1989 vládnoucí
mocí, bylo u nás značné množství
nejkvalitnějších odborníků v
mnoha výzkumných ústavech a na vysokých
školách. Někteří z nich emigrovali
do zahraničí.Postavení kterého potom
dosáhli ve svém oboru ukazuje, že teoretické
zaostávání v oblasti telekomunikací
u nás nebylo tak velké, jak se v současné
době prezentuje na veřejnosti.Odborníci na
telekomunikace si plně uvědomují význam
spojů a jejich provázanost se všemi odvětvími
společenského života a průmyslu. Schopnost
některých českých manažerů,
kteří realizují program transformace hospodářského
systému naznačuje, že v mnoha případech
předčí zkušené manažery
ze zahraničí.Zde bych chtěl připomenout
případ automobilky Tatra, kde se ukazuje značný
kvalitativní posun od nástupu nového vedení
složeného z našich odborníků pod
vedením ředitele ing.Benedy. Úspěch
ředitele Škody Plzeň a.s. ing.Soudka ve zlepšení
situace v jednom z nejvýznamějším strojírenském
podniku je též nepopiratelný. V poslední
době se veřejně postavil na obhajobu českého
manegmentu. Dle jeho názoru je velice urážející,
zejména od některých státních
úředníků, že pro odůvodnění
svých zahraničních cest používají
záminku vyhledávání poradců
pro naši zemi, pro údajný nedostatek kvalitních
odborníků u nás. Pravděpodobně
je tento postup pro ně méně náročný,
jednodušší a výhodnější,
než vyhledat kvalitním výběrovým
řízením naše odborníky a vytvořit
jim dobré pracovní podmínky a to rozhodně
nemusí být jenom finanční.
První otázka, kterou si dovoluji Vám pane
ministře položit, souvisí s personální
situací v oblasti spojů.Jste přesvědčen,
že u nás neexistují vlastní špičkoví
odborníci v oblasti telekomunikací, kteří
by byli schopni realizovat potřebný rozvoj telekomunikací,
nebo je nedokáže ministerstvo nalézt a pověřit
je přesně definovanými úkoly v oblasti
strategického rozhodování?
V roce 1992 byly vydán předpis "Hlavní
zásady přestavby veřejné telekomunikační
sítě na ISDN " (Integrated services digital
network) na základě řady předcházejících
ročních zpráv vypracovaných v roce
1992 pro ministerstvo hospodářství ČR
v jehož čele jste tehdy též stál.Vydání
předpisů bylo jistě připomínkováno
a jejich tvorba vycházela z poznatku několika studii
v oboru telekomunikací.Dle mých informací
tento materiál byl hodnocen i zahraničními
experty kladně a to zejména po odborné stránce.
Předpis přesně definoval technický
postup zkvalitnění naši telekomunikační
sítě na úroveň standartu průmyslově
vyspělých států.Od té doby
uplynuly několik let, které umožňují
zhodnocení tehdy předloženého předpisu.Protože
se jednalo o závazný předpis pro projektanty
v oblasti spojů, je více než pravděpodobné,
že mnoho telefonních ústředen se bude
realizovat dle tohoto dokumentu i v nejbližší
době. Tento dokument je možno považovat za významnou
část tzv.know-how.Dle argumentů i toho se
u nás nedostává a údajně by
je měl přinést strategický partner
jako nefinanční "věno" do podniku
SPT-Telekomu.
Druhá otázka pane ministře zní: Výše
uvedený předpis definoval postup rozvoje a zejména
kvalitativní změny v rozvoji telekomunikační
sítě. Kde byly hlavní koncepční
a technické nedostatky tohoto dokumentu ze současného
pohledu, které by nám bránily přejít
na technicky kompaktibilní standard v telekomunikacích
vlastními silami?
Dle mých informací v posudcích o koncepčních
směrech rozvoje telekomunikací, které ministerstvo
mělo k dispozici v době klíčového
rozhodnutí o dalším postupu, nebyly zásadní
výtky k navržené technické úrovni
řešení problému. Zásadní
věcí se jevilo zajištění potřebného
objemu financí pro rozvoj spojů. Tehdy se jevilo
nemožné zajistit toto množství prostředků
z vnitřních zdrojů v České
republice. Dle vyjádření z finančních
kruhů, tyto zdroje nyní v České republice
v existují. A co je nejdůležitější,
banky se stavějí příznivě k
zafinancování rozvojového programu telekomunikací.
Faktem zůstává, že tyto hlasy nebylo
dříve dostatečně slyšet.
Třetí otázka na kterou neznám odpověď
a doufám, že mi ji předložíte,
pane ministře zní: Uvažuje se o aktualizaci
podmínek výběrového řízení,
když jeden z hlavních důvodů, proč
by měl být vybírán zahraniční
partner se výrazně změnil?
Po dobu transformace hospodářského systému
došlo již k několika velice významným
vstupům klíčového partnera do odvětví
nebo podniku. Je možné ukázat kladné,
ale i varující příklady.Dovolím
si vyjmenovat několik těch nepovedených.Prvním
je výběr firmy Air France pro naše ČSA.Stačí
si zalistovat v novinových zprávách a zápisech
z různých jednání, jaké argumenty
se užívali k odůvodnění postupu
a výběru.Výsledek je znám.Dalším
příkladem jsou dlouhá neúspěšná
jednání ve Škodě Plzeň, která
se nacházela v té době v nelehké hospodářské
situaci, kterou také měl zahraniční
partner řešit.Když se připravoval vstup
Volkswagenu do automobilky Škoda, tak také byly naprosto
jiné představy. Smlouva se musela několikrát
aktualizovat a je veřejným tajemstvím, že
se pouze napravovaly velké chyby v základní
smlouvě a nad výsledkem těchto dalších
jednání nemůžeme jásat, ale jsou
alespoň přijatelné pro náš stát.Jsem
si plně vědom, že každá taková
smlouva je závěrem velice složitého
a dlouhého vyjednávání. Často
je výhodnější volit postup po krocích.
Další otázka zní: Neuvažuje se
proto využít těchto našich zkušeností
a volit postupný prodej podílu strategickému
partnerovi po splnění konkrétních
kroků při rozvoji telekomunikací?
Nechtěl bych být přehnaně podezíravý
k případnému strategickému partnerovi
našeho SPT-Telekomu.Je pochopitelné, že své
aktivity zde chce realizovat s určitými podnikatelskými
záměry.Z důvodů, které se nemohou
předvídat, existuje možnost, která jej
donutí změnit rozvojové záměry.Příkladem
je zde klíčová automobilka Škoda a.s,
kde byl projektovaný rozvojový investiční
program výrazně redukován.
Dále se ptám, zda je v podmínkách
výběru strategického partnera smluvně
zajištěna realizace rozvoje bez případného
nekontrolovaného tlaku na zvyšování
finančních požadavků na úkor
občanů tj.zejména zvyšováním
cen služeb za telekomunikace?
Jedním z nejvýznamějších privatizačních
fondů, který má zastoupení po kupónové
privatizaci v SPT-Telekom jsou Harvardské privatizační
fondy.Nyní se objevují v tisku informace, že
jeden z významných činitelů těchto
fondů pan Kožený měl v určitém
období velice nejasnou minulost.Dokonce dle veřejných
vyjádření mohl být agentem zahraniční
rozvědky.Asi bychom byli velice unikátní
stát, který si neověří klíčové
osoby, které mohou ovlivňovat přes různé
privatizační fondy naše hospodářství
a nebo některá jeho strategická odvětví,
jakým telekomunikace bezesporu jsou.
Proto si dovolím položit velice jednoduchou otázku,
na kterou mi stačí z pochopitelných důvodů
odpověď ano nebo ne.Požádal jste o předložení
informací od institucí, které k tomuto účelu
má naše republika, o vazbách privatizačních
fondů, které mají zastoupení v SPT-Telekom
na potencionálního strategického partnera?
V případě, když je na první otázku
odpovězeno ne, dovolím si položit doplňující
otázku. Jakým způsobem jsou tedy jištěny
zájmy našeho státu, které by zabránily
budoucímu nežádoucímu chování
některých fondů společně se
zahraničním partnerem?
Ve významných novinách Financial Times se
objevily údaje o nabídnutých cenách
za podíl v SPT-Telekomu předložených
při výběrovém řízení
zahraničními zájemci.Je to jistě velice
nemilá okolnost.Je jasné, že člověk
je tvor, který se nechá negativně ovlivnit.
Příkladem je třeba pan Lízner a další
osoby ve spojitostí s úplatky a korupcí.Mohou
zastávat i velice významné postavení.Často
může dojít i k úniku důležitějších
informací.
Další otázka zní: Jaké opatření
jste udělal, aby k úniku informací z výběrového
řízení nedocházelo, případně
k zamezení nevhodného, s korupcí hraničícího
jednání zúčastněných
osob? (Zda se jednalo o věci technického nebo organizačního
rázu při přípravě a provádění
výběrového řízení)
Bez komentáře si dovolím položit poslední
otázku této interpelace.Jaké budou v připravované
smlouvě se strategickým partnerem určeny
jeho základní rozhodovací pravomoce?
S pozdravem
poslanec Jaroslav Broulík
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
poslanec Ing. Jaroslav Broulík
Sněmovní 4