Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Ivan Pilip zaslal odpověď na interpelaci poslance
Jiřího Macháčka dopisem ze dne 26.
května 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
školství, mládeže a tělovýchovy
Ivana Pilipa na interpelaci poslance Jiřího Macháčka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Ministr školství,
V Praze dne 26.5.1995
Čj.: SM 878/95 - 40
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci, kterou jsem obdržel dopisem
předsedy Parlamentu Milana Uhdeho ze dne 27.4.1995 sděluji,
že se plně ztotožňuji s Vaším
názorem o nutném zabezpečení kvalitní
výchovně vzdělávací soustavy
pro budoucí rozvoj České republiky a to především
kvalifikovanými a odpovědnými pedagogy.
K Vašim jednotlivým podnětům uvádím:
Zvýšeni platových tarifů o 20%:
Platovým poměrům pracovníků
resortu školství věnuje MŠMT maximální
pozornost. O tom svědčí i výrazná
spolupráce s MPSV na novele nařízení
vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech
zaměstnanců rozpočtových a některých
dalších organizací, ve které MŠMT
prosadilo zapracování takových změn,
které by odstranily nejpalčivější
problémy v oblasti odměňování
a mimo jiné i úpravu platových tarifů.
Závisí však na celkovém vývoji
ekonomiky, ze kterého se bude odvíjet rozhodnutí
vlády, zda a kdy budou platové tarify navýšeny.
Předběžné doporučení porady
ministrů k této otázce zní zvýšení
tarifů o 10% od 1.8. t.r.
Zvýšení platových tarifů o
50% v roce 1996:
MŠMT bude sledovat i další vývoj platových
tarifů v roce 1996 a dílčí změny
uplatní již do návrhu státního
rozpočtu na rok 1996 za resort školství. Jejich
výše je však závislá na možnostech
státního rozpočtu, neboť zvýšení
platových tarifů se dotýká zaměstnanců
rozpočtových a příspěvkových
organizací všech resortů. Každé
zvýšení platových tarifů v rozpočtové
sféře přináší sebou i
další finanční plnění
ve výši 37,55%, které se odvozuje z velikosti
vyplacených mzdových prostředků (zejména
na zdravotní a sociální pojištění).
Pouze pro resort školství by zvýšení
platových tarifů o 50% představovalo částku
cca 16,5 mld. Kč, což by činilo nárůst
celkového rozpočtu kapitoly školství
o 36% a takovýto růst je proto nereálný.
Přesnější vývoj této oblasti
budete i Vy mít možnost diskutovat při přípravě
státního rozpočtu na příští
rok.
Valorizace platů:
S automatickou valorizací platů zaměstnanců
rozpočtové sféry tak, jako tomu je u důchodců,
se neuvažuje. Valorizace platů je řešena
individuálními úpravami zvyšování
tarifních platů a uzákoněním
"dalšího platu" dvakrát ročně
(v roce 1995 ve výši 50%, od roku 1996 v plném
rozsahu).
Statistické výkaznictví:
Existuje rozsáhlá evidence a to jak celostátní
(výkaz Práce 2-04), tak i resortu školství
(výkazy Škol P 1-04 a Škol P 1a-02), která
poskytuje relativně detailní informace o počtech
zaměstnanců, průměrném platu
ale i jednotlivých složkách platu (tj. tarifním
platu, příplatků za vedeni, osobních
příplatků, odměn, přesčasové
práce) a to jak u pedagogických tak i nepedagogických
zaměstnanců. Z resortních výkazů
sledujeme i platovou úroveň na jednotlivých
typech škol a školských zařízení
v okresním členěni. Pro Vaši informaci
Vám, vážený pane poslanče, zasílám
hlavní statistické údaje o odměňování
pedagogických pracovníků resortu školství
v roce 1994.
Vytvoření rezerv finančních prostředků
rozpočtových organizací:
Hospodaření rozpočtových a příspěvkových
organizací se řídí závaznými
právními normami, zákonem č. 576/1990
Sb. a vyhláškou MF č. 205/1991 Sb., které
stanoví způsob financování a hospodaření
s prostředky státního rozpočtu. Tyto
právní normy neumožňují rozpočtovým
organizacím převádět koncem roku nevyčerpané
finanční prostředky do dalšího
období.
Financováni škol a školských zařízení:
Ke způsobu financování škol a školských
zařízení si Vám dovoluji, vážený
pane poslanče, pro bližší orientaci zaslat
"Rozpočet resortu školství, kapitoly 333
MŠMT, státního rozpočtu ČR na
rok 1995". Podle mého názoru je systém
financování škol a školských zařízení
ze státního rozpočtu jedním z nejrozpracovanějších
a je založen na objektivních metodách, kde
v podstatě se nefinancují instituce, ale počty
studujících. Od počtu studujících
se normativním způsobem odvozují nejen celkové
neinvestiční výdaje, ale i objemy mzdových
prostředků, počty zaměstnanců
i ostatní neinvestiční výdaje. Zapojením
všech komponentů do normativního propočtu
(tj. naplněnost tříd, vyučovací
povinnosti pedagogů, dělení tříd,
průměrný počet hodin odučený
týdně, nenárokové složky platu,
tj. osobní příplatky a odměny) jsou
dány rovnocenné podmínky všem školám.
Resortní způsob rozdělováni prostředků
státního rozpočtu respektuje zvlášť
oba stupně řízení a to jak rozpis
závazných ukazatelů z úrovně
MŠMT pro školské úřady, tak i nižší
stupeň řízení, tj. školský
úřad - škola či školské
zařízení.
Jsem si vědom toho, že stanovení rozpočtu
na kalendářní rok jak školskému
úřadu, tak samotné škole nebo školskému
zařízení je důležité zajistit
již počátkem roku. Dochází však
k časové tísni, neboť zákon o
státním rozpočtu na další kalendářní
rok je schvalován Parlamentem ČR a rozepisován
Ministerstvem financi v měsíci prosinci. Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy
provádí rozpis do 15 dnů na školské
úřady tak, jak je stanoveno zákonem o státním
rozpočtu.
S pozdravem
Ivan Pilip
Vážený pan
Ing. Jiří Macháček
poslanec Parlamentu ČR