65. V § 86 odst.1 se vypouštějí slova "uvedených v § 7 písm.a) a b) zákona o sociálním zabezpečení".
66. § 86 odst.2 zní:
"(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.".
67. V § 88 odst.1 a 3 se vypouštějí slova "písm.a)".
68. § 89 včetně nadpisu zní:
(1) Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat opravný prostředek, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud.61)
61) § 246 a § 2501 občanského soudního řádu.
(2) Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí, které je podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu.
(3) Nemá-li navrhovatel obecný soud v České republice, je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku soud, v jehož obvodu má sídlo Česká správa sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala.
(4) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání opravného prostředku o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání opravného prostředku ode dne, kdy byly účastníku tyto podklady doručeny.
(5) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí důchodu nebo zastavení jeho výplaty nemá odkladný účinek.
(6) Dokud soud nerozhodne, může Česká správa sociálního zabezpečení vydat nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku zcela vyhoví.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o opravných prostředcích proti rozhodnutím o zvýšení důchodu pro bezmocnost.".
69. § 90 písm.b) zní:
"b) výzvy podle § 53 odst.1, 2 a 4.".
70. V § 93 odst.1 se vypouštějí slova "nebo nemocenském zabezpečení25) (dále jen "předpisy o nemocenském pojištění")" a poznámka č.25).
71. V § 94 odst.1 se za slova "šesti měsíců" vkládají slova "včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby pro účely nemocenského pojištění,62)".
72. V § 94 odst.3 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) se slova "nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby" nahrazují slovem "věznice".
73. V § 100 odst.2 se slova "na rychlík" nahrazují slovy "k základnímu jízdnému".
74. V § 100 odst.4 větě druhé se na konci připojují tato slova včetně poznámky č.26): "pro náhrady za používání motorových vozidel při pracovních cestách.26)".
75. V § 104 se na konci připojuje tato věta: "Proti rozhodnutí o náhradách vydanému v odvolacím řízení nelze podat opravný prostředek k soudu.".
76. V § 104b odst.2 písm.b) se vypouštějí slova "a spolupracující osoby".
77. § 104f se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky č. 61 zní:
"(3) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek.".
62) § 15 odst.4 zákona č.54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č.44/1994 Sb.
64) § 2Oa zákona ČNR č.589/1992 Sb., ve znění zákona č.241/1994 Sb.
78. V § 108 se na konci připojuje tato věta: "Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst.2 a § 122a odst.2.".
79. V § 109 se na konci připojuje tato věta: "Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování v prvním stupni též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.".
80. V § 110 odst.1 větě druhé se na konci připojují tato slova: "nebo u útvaru Policie České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.".
81. § 110 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí:
"(4) Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst.1.
(5) Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení organizace, k níž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda je jim vypláceno nemocenské z nemocenského pojištění; organizace je povinna na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.".
82. V § 111 odst.1 se vypouští část věty za středníkem.
83. § 111 odst.5 zní:
"(5) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání lze podat opravný prostředek. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud;61) § 89 platí zde obdobně.".
84. V § 112 se slova "ustanovení § 89 odst.1 a 2 a § 108 neplatí" nahrazují slovy "platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté s výjimkou § 82, 83, 108 a 109".
85. V § 115 se vypouštějí slova "nebo za výsluhu let".
86. V § 117 větě druhé se vypouštějí slova "a způsob výplaty".
87. § 118 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
"(3) Obec ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(4) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného.".
88. Za § 118 se vkládají nové § 118a až § 118d, které včetně nadpisů znějí:
(1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu65), má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely.
(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty dávky. Lhůty uvedené v předchozí větě neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
65) § 37 zákona č. ./1995 Sb.
(4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost.
Jestliže organizace nepodala hlášení nebo nepředložila záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené organizací byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod oskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinna nahradit neprávem vyplácené částky.
Jestliže organizace i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Organizace a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi organizací a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66)
66) § 9 odst.2 písm.d) občanského soudního řádu.
Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.".
89. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
90. § 120 zní:
(1) Výplata starobního důchodu se zastaví, pokud výše předpokládaného hrubého výdělku dosáhne aspoň částky, při níž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží.57)
(2) Pokud po zániku nároku na vdovský důchod v důsledku uzavření nového manželství byly vdově ještě vyplaceny některé splátky tohoto důchodu, zúčtují se tyto splátky s částkou, která vdově náleží podle § 50 odst.5 zákona o důchodovém pojištění.".
91. V § 12Oa se na konci připojuje tato věta: "To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti a přihláška k účasti na nemocenském pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.".
92. V § 12Ob se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují tato slova: "a osoby samostatně výdělečně činné, které pobírají nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.".
93. Za § 12Ob se vkládá nový § 12Oc, který zní:
Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.67)".
67) § 9 zákona č. ./1995 Sb.
94. V § 121 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Osobám uvedeným v odstavci 1, které poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán, u něhož se jednání konalo.".
95. V § 122a odst.2 se vypouští věta třetí.
96. § 123a zní:
(1) Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč
a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o organizaci nebo malou organizaci, nebo
b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení u organizace nebo malé organizace je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.".
68) § 15 odst.1 a 2 zákona ČNR č.589/1992 Sb., ve znění zákona č/1995 Sb.
97. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který včetně nadpisu zní:
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.".
98. § 125 zní:
Ustanovení tohoto zákona týkající se dávek důchodového pojištění platí přiměřeně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost z důchodového zabezpečení.4)".
99. § 126 zní:
Úkoly v důchodovém pojištění plní u interních vědeckých aspirantů69) orgány, které jinak obstarávají věci důchodového pojištění svých zaměstnanců a studentů; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, plní tyto úkoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.".
69) § 102 zákona č. ./1995 Sb.
100. Ve všech ustanoveních zákona se slova "důchodové zabezpečení" nahrazují slovy "důchodové pojištění", slovo "invalidita" nahrazuje slovy "plná invalidita", slova "invalidní důchod" se nahrazují slovy "plný invalidní důchod" a slovo "invalidní" se nahrazuje slovy "plně invalidní".
101. Poznámky č. 3, 7, 12, 15, 24 a 27 se vypouštějí.
Zákon České národní rady č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. ./1995 Sb. a zákona č. ./1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 3 odst.1 písm.c) bod 1 zní:
"1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,".
2. § 3 odst.1 písm.c) bod 2 se vypouští; dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.
3. V § 3 odst.1 písm.c) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:
"5. soudci,".
4. § 3 odst.1 písm.c) body 6 až 8 zní:
"6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,".
5. § 3 odst.1 písm.c) bod 11 zní:
"11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,".
6. V § 3 odst.1 písm.c) se na konci připojují tato slova:"a odst.2".
7. § 3 odst.2 a 3 včetně poznámek č.2), 51), 52) a 53) zní:
"(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení.51) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52)
2) Zákon č/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
51) § 145 a násl. zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.307/1993 Sb., zákona č.241/1994 Sb. a zákona č/1995 Sb.
52) § 9 zákona č/1995 Sb.
(3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.".
8. Nad § 5 se vkládá nadpis, který zní: "Vyměřovací základ". Nadpis pod § 5 se vypouští.
9. § 5 odst. 1 písm. c) až e) a odst.3 až 5 se vypouštějí.
10. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které znějí:
(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou určí, ne však méně než 35% příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují podle zvláštního zákona;54) za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmu fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti55) nebo ostatní příjem56). U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě
53) § 6 zákona č/1995 Sb.
54) § 7 odst.1 a 2 a § 24 odst.1 a 2 zákona ČNR č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 6 zákona ČNR č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
podvojného účetnictví,57) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu58) z této činnosti.
(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění59) (dále jen "neomezená částka pro výpočet důchodu"), která platí k 1.lednu kalendářního roku,za který se pojistné na důchodové pojištění platí. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se čtvrtině neomezené částky pro výpočet důchodu uvedené v předchozí větě za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala
57) § 23 odst.2 zákona ČNR č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.259/1994 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
58) Např. § 7 odst.4 a 5 a § 23 odst.2 zákona ČNR č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.259/1994 Sb.
59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. ./1995 Sb.
samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění. Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený ve větě druhé.
(3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ podle § 14 odst. 2, 4 a 5.
(1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro stanovení výše pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1.lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
(2) Pro účely zákona o důchodovém pojištění se za vyměřovací základ pro stanovení ročního vyměřovacího základu60) považuje vyměřovací základ uvedený v odstavci 1 a upravený tak, že se vynásobí koeficientem stnaoveným jako podíl všeobecného vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění platí, a všeobecného vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, ve
60) § 16 odst.2 a 3 zákona č. ./1995 Sb.
61) § 17 odst.2 zákona č. ./1995 Sb.
kterém bylo pojistné na důchodové pojištění zaplaceno, nejvýše však za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod; pokud však kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění platí, předchází nejvýše o dva roky kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod, považuje se za vyměřovací základ pro účely zákona o důchodovém pojištění vyměřovací základ uvedený v odstavci 1.
Vyměřovací základy podle § 5 až 5b se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.".
11. V § 6 odst.2 se vypouštějí slova "a u spolupracující osoby".
12. V § 7 odst.1 písm.c) se vypouštějí slova "a spolupracujících osob".
13. § 7 odst.1 písm.d) zní:
"d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 27,2% na důchodové pojištění.".
14. § 7 odst.2 zní:
"(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1.lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.".
15. § 7 odst. 3 se vypouští; dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
16. V § 8 odst.1 se ve větě druhé slova "zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem zaměstnání" nahrazují slovy "které mu zúčtovala" a na konci se připojuje tato věta: "Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí organizace nebo malá organizace pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.".
17. V § 9 odst.2 se na konci připojují tyto věty: "Změní-li organizace den, který je určen pro výplatu mezd a platů, tak, že určí den pozdější, je povinna písemně oznámit České správě sociálního zabezpečení tuto změnu nejpozději jeden den před původním dnem výplaty mezd a platů; nesplní-li organizace tuto povinnost, má se za to, že ke změně dne určeného v organizaci pro výplatu mezd a platů nedošlo. Jde-li o pojistné sražené zaměstnanci podle § 8 odst. 1 věty třetí, je toto pojistné splatné ve lhůtách určených podle věty první až čtvrté v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byl zaměstnanci zúčtován příjem, z něhož se pojistné sráží.".
18. V § 10 se na konci připojuje tato věta: "Ustanovení § 9 odst.2 věty čtvrté a páté platí zde obdobně.".
19. V § 11 se ve větě první slova "příslušnému nápravně výchovnému ústavu" nahrazují slovy "příslušné věznici" a ve větě druhé se slova "Nápravně výchovný ústav" a "povinen" nahrazují slovy "Věznice" a "povinna".
20. § 12 odst.2 zní:
"(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby amostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.".
21. V § 13 se slova "platit pojistné za sebe a své spolupracující osoby a odvádět je odděleně" nahrazují slovy "odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění".
22. Dosavadní text § 13 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za podmínek dále stanovených buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "zálohy na pojistné") a doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "doplatek na pojistném").".
23. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:
"(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné
a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst.3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst.1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, nebo
b) za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst.1 za kalendářní rok, ve kterém byla povinně účastna důchodového pojištění podle § 10 odst.1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této povinné účasti trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst.1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění podle § 10 odst.1 a 2 zákona o důchodovém pojištění.
(2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst.3 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm.a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm.b).
(3) Osoba samostatně výdělečně činné je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst.5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.
(4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm.b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst.5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst.3 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm.b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst.1 za tento rok.
(6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "přeplatek na pojistném na důchodové pojištění") nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst.9 a 10) za zálohy na pojistné , pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.".
24. § 14 až § 14b znějí:
(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst.1 písm.c) z měsíčního vyměřovacího základu.
(2) Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro placení záloh na pojistné je částka, kterou určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35% z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.
(3) Po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst.1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce.
(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1.ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle odstavců 2 a 4 nesmí činit méně než čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit.
(7) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; § 5a odst.2 část věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na placení záloh na pojistné za kalendářní měsíc, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, pokud v takovém měsíci vznikla její pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa).
(8) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5.
(9) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
(10) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši
rozdílu mezi výší pojistného
na důchodové pojištění a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti stanoveného
podle § 4 a výší záloh na pojistné
zaplacených za rozhodné období.