Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění zákona č. 308/1993 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění zá kona č. 308/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 písm. a) se slova "Československé armády" nahrazují slovy "Armády České republiky" a slova " a vojsk ministerstva vnitra" se vypouštějí.

2. V § 1 se za písmeno b) vkládají písmena c) a d), která znějí:

"c) poskytování jednorázového mimořádného odškodnění a finančního příspěvku;

d) poskytování některých náhrad výdajů vojáků z povolání s pra videlným místem výkonu služby v zahraničí.".

3. V § 4 odst. 2 se slova "federálního ministerstva obrany" nahrazují slovy "Ministerstva obrany" a slova "nebo federálního ministerstva vnitra" se vypouštějí.

4. V § 4 odst. 4 se slova "federálního ministerstva obrany" nahrazují slovy "Ministerstva obrany" a slova "nebo federálního ministerstva vnitra" se vypouštějí.

5. V § 4 odst. 5 se slova "Československé armády" nahrazují slovy "Armády České republiky" a slova "nebo federálního minister stva vnitra" se vypouštějí.

6. V § 6 se vypouštějí slova "České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky mohou" a za slovo "obrany" se vkládá slovo "může".

7. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou zní:

(1) Vojáci mají nárok na náhrady při služebních cestách, od velení, přemístění a přestěhování.

(2) Vojáci z povolání s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí mají nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí^8a).

__________________________

^8a) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí.".

8. V § 10 odst. 1 se slova "Československé armády" nahrazují slovy "Armády České republiky" a slova "nebo federálního ministerstva vnitra" se vypouštějí.

9. V § 10 odst. 2 písm. a) se slovo "Kčs" nahrazuje slovem "Kč".

10. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou zní:

(1) Vojákovi v činné službě, který se stal částečně invalid ním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "úraz") při

a) zajišťování vojenské kázně, byl-li úraz způsoben úmyslnou trestnou činností,

b) leteckém výcviku ve speciálních zařízeních, jako je nácvik na specializovaných a komplexních trenažérech, na centrifuze, výcvik v termokomoře a v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letadel, vrtulníků a balonů,

c) výcviku v těžko dostupných oblastech, například ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách,

d) provádění jízdních zkoušek kolejových, silničních a speciálních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénu za podmínek překračujících předpisy platné pro jejich řízení nebo provoz,

e) telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, při pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, vesměs ve výškách nad 10 m,

f) činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izo lační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv,

g) činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčského přístroje s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchacího přístroje se vzduchem stlačeným v lahvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavání techniky,

h) činnosti s rizikem ozáření,

i) cvičení ve vojenské hasičské jednotce,

náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8b)též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 10 000,- Kč.

(2) Stal-li se voják v činné službě částečně invalidním následkem úrazu vzniklého při letech letadel, vrtulníků, balonů a ultralehkých letounů podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letounů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách ohrožujících lidské životy nebo majetek anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona ^8b), též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 40 000,- Kč. Došlo-li však k takovému úrazu při provádění pyrotechnické asanace ve zrušených vojenských újezdech nebo v dalších určených prostorech, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 80 000,- Kč.

(3) Stal-li se voják v činné službě částečně invalidním následkem úrazu při výkonu služby za zvlášť nebezpečných podmínek v zahraničí, náleží mu mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8b), též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 200 000,- Kč. Za zvlášť nebezpečné podmínky se považuje válečný stav v zemi pobytu a plnění zvláštních úkolů.

________________________

^8b) § 193 a následující zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 126/1994 Sb.).

(4) Vojákovi v činné službě, který se stal invalidním následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona ^8b), též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 40 000,- Kč. Stal-li se voják v činné službě invalidním následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3.

(5) Pozůstalým po vojákovi v činné službě, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 1 až 3, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8c), též jednorázové mimořádné odškodnění. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které splňuje podmínky pro přiznání sirotčího důchodu, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny částek uvedených v odstavci 4. Pozůstalým rodičům a dalším fyzickým osobám, pokud byli na vojáka v činné službě odkázáni výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění v úhrnné výši 20 000,- Kč. Jednorázové mimořádné odškodnění náleží v těchto případech rovným dílem.

(6) Jednorázové mimořádné odškodnění podle odstavců 1 až 5 náleží i tehdy, jsou-li splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti za škodu při úrazu, s výjimkou, kdy škodu si postižený voják v činné službě přivodil svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek.

(1) Ke zmírnění škody vzniklé poškozením zdraví v souvislosti s výkonem vojenské činné služby nebo v souvislosti s přípravou pro službu vojáka z povolání může Ministerstvo obrany na žádost ve zvláštních, zřetele hodných případech přiznat vojákům, žákům škol a pozůstalým po těchto osobách finanční příspěvek do výše 50 000,- Kč.

________________________

^8c) § 197 a následující zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 126/1994 Sb.).

(2) Finanční příspěvek nelze přiznat v případě, že osobám uvedeným v odstavci 1 bylo přiznáno jednorázové mimořádné odškodnění podle § 1Oa.

(3) Za pozůstalé se pro účely přiznání finančního příspěvku podle odstavce 1 považují manžel, manželka, děti, které splňují podmínky pro přiznání sirotčího důchodu, rodiče a další fyzické osoby, které byly na zemřelého odkázány výživou.".

Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá.

11. V § 11 se slova "Federální ministerstvo obrany" nahrazují slovy "Ministerstvo obrany" a slova "a federální ministerstvo vnitra" se vypouštějí.

12. V § 11 písm. a) se za slova "§ 8" vkládají slova "odst.1".

13. § 13 se vypouští.

Nárok vojáka v činné službě a pozůstalých po něm na jednorázové mimořádné odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, k němuž došlo nebo která byla zjištěna přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

Zrušuje se předpis federálního ministerstva národní obrany Všeob-P-21 (práv.) - Vyšetřování a odškodňování úrazů a nemocí z povolání, registrovaný v částce 11/1980 Sbírky zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

I. Obecná část

Poslední novelizací zákoníku práce provedenou zákonem č. 74/1994 Sb. byla z § 206 odst. 2 vypuštěna věta za středníkem, která obsahovala zmocnění m.j. pro Ministerstvo obrany stanovit právním předpisem v oboru své působnosti potřebné odchylky od ustanovení § 187 až 205c zákoníku práce, která se jinak vztahují i na příslušníky ozbrojených sil. Naposledy v roce 1980 byl na základě tohoto zmocnění federálním ministerstvem národní obrany v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí vydán předpis Vyšetřování a odškodňování úrazů a nemocí z povolání /evid. zn. Všeob-P-21 (práv.)/, registrovaný v částce 11/1980 Sbírky zákonů. Obsahuje zejména zvláštní instituty jednorázového mimořádného odškodnění a finančního příspěvku, o něž se navrhuje doplnit zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění zákona č. 308/1993 Sb.

Jednorázové mimořádné odškodnění a finanční příspěvek byly dlouhodobě součástí právní úpravy odškodňování úrazů a nemocí z povolání v oboru působnosti Ministerstva obrany. Obdobné odchylky od zákoníku práce jsou u ostatních ozbrojených složek již provedeny zákonnou úpravou, např. u příslušníků Policie České republiky zákonem č. 186/1992 Sb., u příslušníků Bezpečnostní informační služby České republiky zákonem č. 154/1994 Sb.

Předkládaný návrh respektuje hledisko ústavnosti, když další formy odškodnění újmy na zdraví začleňuje do již platného zákona.

Navrhovaná úprava překlene období do přijetí zákona o služebním poměru vojáků z povolání a zákona o průběhu základní (náhradní) služby a vojenských cvičení, které budou předloženy vládě podle plánu práce vlády do konce roku 1995.

V zájmu zabezpečení stejného postavení vojáků z povolání s výkonem práce v zahraničí se zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí při poskytování jiných než cestovních náhrad je nezbytné doplnit znění § 8 a § 11 písm. a) zákona o jiné než cestovní náhrady obdobně,jak stanoví § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

Začlenění odchylek od obecné úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání obsažené v zákoníku práce do zákona a zejména zájem na urychleném sjednocení problematiky poskytování náhrad některých výdajů vojáků z povolání v souvislosti s výkonem práce v zahraničí se zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí jsou důvody, proč nebyl návrh předložen ve formě zásad.

II. Zvláštní část

K článku I:

K bodu 1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11

Upravuje se znění na základě státoprávních změn spojených se zánikem federace.

K bodu 2

Rozsah platnosti se upravuje v souvislosti se zavedením nových institutů.

K bodu 7

Těmito jinými náhradami se shodně s právní úpravou obsaženou v nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, rozumí náhrady zvýšených životních nákladů, zvýšených vybavovacích nákladů, jízdních výdajů a výdajů za ubytování při některých cestách do České republiky a zpět a výdajů spojených s přepravou osobních věcí.

K bodu 10

K § 1Oa

Výrazná specifika výkonu služby u některých druhů vojsk odůvodňují nárokové přiznávání zvláštního odškodnění, a to nejen samotným poškozeným, ale i pozůstalým po nich. Pro účely aplikace zákona jsou v ustanovení § 1Oa uvedeny druhy některých rizikových činností a přímo vyjmenováni pozůstalí, kterým jednorázové mimořádné odškodnění náleží. Navrhuje se zde výše jednorázového mimořádného odškodnění v závislosti na stupni poškození zdraví.

K § 1Ob

Z hlediska náročnosti výkonu vojenské služby, která s sebou nese i častější selhání lidského faktoru, se považuje za potřebné umožnit i nadále fakultativně přiznávat finanční příspěvek ke zmírnění škody vzniklé poškozením zdraví, a to nejen samotným poškozeným, ale i pozůstalým po nich. S ohledem na růst platů a životních nákladů se navrhuje stanovit maximální hranici finančního příspěvku na 50 000,- Kč.Finanční příspěvek je možné přiznat v případech, kdy jsou splněny důvody hodné zvláštního zřetele. Nelze jej přiznat v případě, kdy bylo přiznáno jednorázové mimořádné odškodnění podle § 1Oa.

K bodu 12

Z důvodu doplnění § 8 o odstavec 2 je nezbytné zpřesnit i ustanovení § 11 písm. a).

K bodu 13

V důsledku zrušení Federálního policejního sboru se navrhuje § 13 vypustit.

K článku II:

Nároky na jednorázové mimořádné odškodnění vzniklé před dnem účinnosti novely zákona se posuzují podle dosud platného předpisu evid.zn. Všeob-P-21 (práv.) - Vyšetřování a odškodňování úrazů a nemocí z povolání.

K článku III:

Vzhledem k tomu, že odškodňování úrazů a nemocí z povolání je upraveno zákony a vyšetřování úrazů bude řešeno interním normativním aktem, je možno zrušit dnem účinnosti tohoto zákona předpis Všeob-P-21 (práv.) - Vyšetřování a odškodňování úrazů a nemocí z povolání, registrovaný v částce 11/1980 Sb.

K článku IV:

Účinnost novely zákona č. 480/1992 Sb., ve znění zákona č. 308/1993 Sb., je navrhována v souladu se zákonem ČNR č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky.

Finanční dopad navrhované právní úpravy není možné dostatečně precizovat, neboť nelze pro futuro stanovit počet případů a závažnost poškození zdraví následkem pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a úmrtí v jejich důsledku. Lze však předpokládat, že nedojde k podstatnému zvýšení nároků na finanční prostředky ze státního rozpočtu. Důvodem je skutečnost výše konstatovaná, že se do zákonné úpravy recipují instituty již zavedené a dlouhodobě používané, a to bez podstatných změn. Za rok 1994 od 1. ledna do 31. prosince bylo ve formě finančního příspěvku vyplaceno ve třinácti případech 185 000,- Kč. Pokud jde o maximální částky jednorázového mimořádného odškodnění do výše 400 000,- Kč, které budou poskytovány např. příslušníkům mírových sil v zahraničí nebo pozůstalým po nich, (a těm jen do výše 200 000,- Kč), budou České republice refundovány podle podmínek, které stanoví Memorandum pro vlády vysílající jednotky do ochranných sil Spojených národů - UNPROFOR, popřípadě další, v budoucnosti přijaté dokumenty příslušných mezinárodních organizací. Základní podmínkou v uvedeném Memorandu je, aby odškodnění bylo založeno národní legislativou; obdobné podmínky lze očekávat i v dalších mezinárodních dokumentech. Nelze však vyloučit mimořádnou jednorázovou potřebu zvýšení prostředků rozpočtové kapitoly MO ze státního rozpočtu v důsledku výjimečných katastrofických případů, např. při hromadných úmrtích při náletech a bojových činnostech v prostorech činnosti jednotek mírových sil.

Současně je při ekonomické rozvaze třeba vzít do úvahy i fakt, že okruh oprávněných pro poskytování jednorázového mimořádného odškodnění bude restringován např. v důsledku zrušení

Železničního vojska, na jehož příslušníky se předpis Všeob-P-21 (práv.) rovněž vztahoval nebo v důsledku zrušení tzv. vojenských výpomocí na základě novely branného zákona č. 72/1990 Sb. Tyto skutečnosti naopak povedou ke snížení výdajů.