Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zdravotnictví Luděk Rubáš zaslal odpověď na interpelaci poslance Pavla Seifera dopisem ze dne 26. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zdravotnictví Luďka Rubáše na interpelaci poslance Pavla Seifera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 5. 4. 1995, ve které se zabýváte péčí o nevidomé, resp. činností Společnosti nevidomých a slabozrakých. Uvádíte, že má přibližně 12, 5 milionů členu. Jde zřejmě o omyl neboť počet evidovaných členů tohoto občanského sdružení je o 3 řády menší - přibližně 12 000.

Předpokládáme, že Vaše interpelace se netýká poskytování profesionální zdravotní péče zrakově postiženým občanům, proto se v další odpovědi soustředím pouze na podporu jejich svépomocných občanských aktivit

Rozvoj svépomoci zdravotně postižených občanů dotované prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR

Legislativně byl proces svépomoci nastartován zákonem č. 83/1990 Sb., O sdružování občanů; od roku 1991 až dosud akceleruje aktivita zdravotně postižených občanů především v oblasti svépomocné péče.

V praxi se tak začala naplňovat myšlenka o větší spoluúčasti občana při snižování negativních důsledků svého vlastního zdravotního postižení. Společenský prospěch v tomto případě vhodně splývá se zájmy jednotlivce a je zvláště cenné, že se jedná o aktivity mnohdy výrazně handicapovaných lidí.

Od počátku je tento proces stimulován a podmíněn masivní pomocí státu - především prostřednictvím státních dotací určených na rozvoj svépomocné, <občanské aktivity zdravotně postižených a na rozvoj charitativní a humanitární péče v této oblasti.,

Tabulka -: Realizované dotace MZ ČR občanským sdružením a humanitárním organizacím v letech 1991 až 1995

a.). počet dotovaných subjektů -- vypovídá o rozvoji organizovanosti.zdravotně postižených,

b.) počet dotovaných projektů - vypovídá o prudkém nárůstu strukturovanosti dotované činnosti,

c.) objem státní dotace - vypovídá o míře státní podpory.

Jasnější je celá dynamika tohoto vývoje při nanesení do grafu, kde za výchozí jsou vzaty ukazatele roku 1991 (tj. o = 100% roku 1991)

Ze státní dotace rozdělené občanským sdružením zdravotně postižených se každoročně určitá část vrací. V roce 1993 to bylo více než 20 500 000 Kč (tj. 10,8%) a v roce 1994 více než 18 500 000 Kč (tj. 7,5%). Postupně se snižující podíl nevyužité části dotace dokladuje:

a.) plánování občanských sdružení se postupně blíží realitě,

b.) státní podpora prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR byla zatím vždy vyšší než svépomocné organizace dokázaly v praxi využít.

Podíl společnosti nevidomých a slabozrakých na státní dotaci Ministerstva zdravotnictví ČR

V roce 1993 činila státní dotace určená na podporu svépomocných aktivit Společnosti nevidomých a slabozrakých více než 10 milionů 700 tisíc korun. Z této částky určené smluvně na svépomocné projekty však společnost splnila jen část, takže 2 miliony korun musela vrátit do státního rozpočtu. Znamená to, že prostředky, které už byly jednou státem určeny na rozvoj občanských aktivit zrakově postižených, byly blokovány na účtu. společnosti, zatímco např. v projektech jiných sdružení zrakově postižených mohly přinést mnoho užitku. Přesto bylo ještě v roce 1994 jen prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR poskytnuto Společnosti nevidomých a slabozrakých více než 7 500 000 korun opět na konkrétní projekty. Na konci roku se však situace opakovala, vráceno bylo více než 1 604 000 korun.

To vše kontrastuje s činností jiného občanského sdružení zrakově postižených v ČR České unie nevidomých a slabozrakých, jejíž moderně pojaté projekty v roce 1994 dotované jen prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR částkou přesahující 10,6 milionů Kč byly splněny bezezbytku viz.srovnání v následujících grafech)

1 letošním roce byla prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR poskytnuta Společnosti nevidomých a slabozrakých v ČR státní dotace v následujícím členění:

Sportovní rehabilitace zrakově postižených

dotace: 175 000,- Kč (70%) z toho na mzdy: 38 500,- Kč

Zdravotně rehabilitační a rekondiční pobyty zrakově postižených

dotace: 336 000,- Kč (70%) z toho na mzdy: 33 600,- Kč

RADAR - vydavatelství a nakladatelství pro nevidomé a slabozraké Vydávání časopisů pro nevidomé a slabozraké

a. v bodovém písmu dotace: 1 700 000,- Kč (85%)

b. ve zvukovém provedení dotace: 700 000,- Kč (70%)

c. v černotisku zvětšeným typem písma dotace: 680 000,- Kč (85%)

Vydávání Tyflologických listů dotace: 25 000,- Kč (50%)

Vydávání odborných publikací

a. odborné publikace v černotisku dotace: 230 000,- Kč (50%)

b. publikace v bodovém písmu dotace: 84 000,- Kč (85%)

c. letáky dotace: 273 000,-Kč (100%)

d. videoprogramy dotace: 60 000,- Kč (50%)

Celkem na projekt RADAR 3 752 000,- Kč z toho na mzdy: 921 990,- Kč Tyflokabinet - centrum rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené

dotace: 1 741 000,- Kč (100%)

z toho -na mzdy: 749 000,- Kč

Konkrétní výše státní dotace je dána schopností organizace realizovat plánované činnosti. Není tedy mírou státní podpory tomu či onomu sdružení, ale zásadně odrazem aktivity jeho členů verifikované praxí.

Metodika pro poskytování státních dotací je stejná pro všechny dotované subjekty. Pro některé to znamená snižování rozsahu činnosti vedoucí k postupnému vytrácení vlivu na relevantní část postižených, u jiných je trend opačný.

Samostatné zaměření občanského sdružení na závažné postižení ještě neznamená samo o sobě kvalitu. Ta se vytváří právě tak jako v jakékoli jiné organizaci motivací, schopností a pracovitostí zúčastněných lidí bez ohledu na to, za jde o zdravotně postiženě nebo tzv. zdravé. Na kvalitní projekty podložené i dobrými výsledky minulé práce se vždy prostředky ve státním rozpočtu našly.

Nyní po poněkud obsáhlejším úvodu. který považuji z hlediska vhledu do problematiky za potřebný odpovím na Vaše dotazy.

Otázka č. 1

"Co brání Vašemu ministerstvu a potažmo vládě, aby braly Společnost nevidomých a slabozrakých a potažmo Sdružení zdravotně postižených v relevantních otázkách jako profesní partnery?"

V současné době u nás existuje zhruba 150 organizací zdravotně

postižených, z toho 7 z nich je sdruženo v tzv.Sdružení zdravotně postižených (SZdP), které je nástupnickou organizací bývalého Svazu invalidů. 105 organizací (mezi kterými je i 6 z organizací, které jsou současně členy SZdP, a to včetně Společnosti nevidomých a slabozrakých) je sdruženo v tzv. Sboru zástupců organizací zdravotně postižených (SZOP). Každá organizace by pochopitelně chtěla mít svého zástupce i ve Vládním výboru (VVZPO), ale většinou chápou, že to není možné, protože těleso se zhruba 150 členy by bylo zcela nefunkční. Není dokonce ani možné, aby svého zástupce ve Vládním výboru mělo každé specifické zdravotní postižení, protože i těch je několik desítek. Zastoupení zdravotně postižených v 19 členném Vládním výboru je tedy vyřešeno tak, že jeho členy jsou z titulu své funkce předseda a místopředseda Sboru zástupců organizací zdravotně postižených, představitel zaměstnavatelů specializovaných na zaměstnávání zdravotně postižených: a vedoucí sekretariátu Vládního výboru. Předseda Sboru zástupců, který je volen v tajném hlasování mj. i zástupci Společnosti nevidomých a slabozrakých, je současně jedním z místopředsedů Vládního výboru. Právě tak je v tajném hlasování volen místopředseda Sboru zástupců a v současné době jím je president České unie nevidomých a slabozrakých pan Milan Pešák (sám nevidomý). Nevidomí a slabozrací mají tedy současné době ve Vládním výboru na rozdíl od jiných zdravotních postižení dokonce přímého zástupce. Signifikantní je přitom fakt, že právníkem sekretariátu Výboru je nevidomý JUDr. Pavel Ptáčník. Právě on koordinuje mj. získávání připomínek organizací zdravotně postižených k jednotlivým návrhům legislativních opatření, které Vládní výbor dostává jako neopominutelné připomínkové místo. Myslím, že není nutno zdůrazňovat, že již z důvodu vlastního postižení má JUDr. Ptáčník nejvyšší možnou motivaci, aby zájmy nevidomých a slabozrakých nebyly v legislativě opomíjeny. Je však samozřejmě v neustálém styku i s právníkem Sdružení zdravotně postižených JUDr. Hutařem, stejně jako právničkou Společnosti nevidomých a slabozrakých JUDr. Cupkovou. Právě tak je ve spojení i s Českou unií nevidomých a slabozrakých. Není tedy pravda, že Vládní výbor pro zdravotně postižené občany "nezastupoval nevidomé a slabozraké", jak píšete. Naopak, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců jsou zastoupeni přímo ve Vládním orgánu, který svou koncepcí zajišťuje nezprostředkovanou komunikaci zdravotně postižených se členy vlády.

otázka č. 2

a.) "Na kolik si vláda cení ročně péči o nevidomé a slabozraké a kolik z toho je ochotna uhradit?"

Domnívám se, že odpověd na tuto otázku vyplývá ze skutečností uvedených na předcházejících stránkách. Podotýkám přitom, že uvedené údaje postihují pouze dotace realizované prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR bez započítání dotací poskytovaných např. Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a další mi resorty.

Tzv. "spoluúčast nařízená Ministerstvem financí ČR, kterou vzpomínáte, neznamená nutnost získat "z vlastních zdrojů organizace určitou částku vlastních peněz". Vyplývá ze "zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR občanským sdružením" a stanovuje zásadu o spoluúčasti konzumenta služby na jejích celkových nákladech. Tato zásada, zajišťující, že nebude se státní dotací vytvářena péče, která v praxi není potřebná, je uplatňována odstupňovaně dle povahy jednotlivých projektů a v odůvodněných případech není uplatněna vůbec (viz. přehled dotovaných projektů Společnosti nevidomých a slabozrakých v roce 1995).

b.) "Je pravdivá informace o navzájem se vylučujících se předpisech o financování organizací hájících zdravotně postižené?"

Tato informace není pravdivá. Přestože lavinovitě narůstá počet občanských sdružení zdravotně postižených (viz. uvedený graf) doposud nedošlo k decentralizaci dotací.

Vládní výbor svolal již 13. 12. 1993 jednání, kterého se zúčastnilo na jedné straně 72 zdravotních a sociálních radů ze 67 okresů a na druhé straně odborníci z Ministerstva financí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a Sboru zástupců. Na tomto foru Vládní výbor apelovat, aby činnost občanských sdružení zdravotně postižených okresní úřady co nejvíce podporovaly. Problém nevidíme v navzájem protichůdných směrnicích, ale spíše v nedostatku legislativy, která by toto financování více podporovala. Proto je v tomto smyslu připravován návrh změny rozpočtových pravidel.

Podle průzkumů provedeného v roce 1993 dostaly členské svazy Sdružení zdravotně postižených vedle dotací Ministerstva práce a

Pokud byly z těchto zdrojů činnosti občanských sdružení zdravotně postižených dofinancování neznamenalo to v žádném případě omezení dotací ze strany ústředních orgánů. Facilituje to však stav, ke kterému dojde v budoucnosti, tedy decentralizaci dotací na projekty s fokální a regionální působností.

Závěrem je třeba konstatovat, že tato odpověd samozřejmě nemůže v úplnosti postihnout tak členitou a rychle se vyvíjející oblast jakou je svépomocné hnutí našich zdravotně postižených spoluobčanů. Budete -!i mít, pane poslanče dále vážný zájem o tuto problematiku pak Vám pracovníci Odboru zdravotně sociální péče Ministerstva zdravotnictví ČR poskytnou další informace o této ve sdělovacích prostředcích neprávem opomíjené oblasti transformace naší společnosti.

S pozdravem Luděk Rubáš

Vážený pan

Mgr. Pavel Seifer

poslanec PSP ČR

Parlament České republiky

Na vědomí:

Vážený pan

Milan Uhde

Předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky