o spotřebních daních, ve znění zákonů č. 199/1993 Sb., 325/1993 Sb.,
Do § 23 se doplňuje nový odstavec 5 v tomto znění:
(5) "Od daně jsou dále osvobozeny technický benzín a lehké topné oleje, pokud je jejich použití či využití nutné v rámci výrobního procesu jako součást technologie výroby nebo v rámci podnikatelské činnosti jako nezbytná potřeba pro uskutečňování této výroby s výjimkou použití těchto látek jako pohonných látek. Takové použití nebo využití se prokazuje vždy k poslednímu dni zdaňovacího období u orgánu, kterému plátce tuto daň odevzdává. Doklad, kterým se prokazuje takové použití či využití musí obsahovat zejména údaje o množství a způsobu využití té které látky spolu s doklady o nákupu této látky. Na požádání příslušného orgánu je plátce daně povinen sdělit veškeré další podrobnosti o technologii výroby nebo o způsobu využití či použití takové látky v podnikatelské činnosti plátce, a to tak, aby bylo možné ověřit skutečnou spotřebu této látky při takto vymezené činnosti."
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Obecně:
Poslední novelizace zákona č. 260/1994 Sb. zatížila technický benzín a lehké topné oleje spotřební daní s úmyslem zabránit zneužití těchto látek jako pohonných látek. S tímto způsobem ochrany před zneužitím lze v zásadě souhlasit. Problém je ovšem v tom, že tyto látky jsou používány v rámci technologie výroby lepidel, ředidel a barev (u technického benzínu), či jako vytápěcí médium např. při chovu drůbeže (lehké topné oleje). Paušální uvalení spotřební daně směřující k těmto látkám je obecně necitlivé a příliš tvrdé vůči podnikatelským subjektům. Předkládaný návrh má tuto situaci vyřešit s přihlédnutím právě k těmto prvkům. Navrhuje se osvobození od daně při naznačeném způsobu využití s tím, že subjekt, který s těmito látkami pracuje, by byl povinen prokazovat způsob využití množství využité látky a na požádání i jakékoliv další údaje, které mají vypovídací hodnotu týkající se použití či využití těchto látek.
Důsledky daňového zatížení vytvořeného poslední novelou zákona představují nutnost promítnout zvýšení cen technického benzínu do finálních výrobků. V případě výroby chemických látek by mělo dojít ke zvýšení cen až o 30%, což samo o sobě znamená, že ceny výrobků nezatížených touto spotřební daní, včetně zahraničních výrobků, tj. např. i lepidel ze Slovenska, jsou výrazně nižší. Již po zvýšení cen jsou patrné reakce odběratelů znamenající pokles prodeje. Tato situace se dá označit jako zvýhodnění konkurenčních dovozových chemikálií i konkurenčních tuzemských výrobců používajících jiné vstupní suroviny. Jedná se ve své podstatě o administrativní zásah do mechanismu trhu, a to zásah, jehož důsledky působí v neprospěch tuzemských výrobců. Prvotním záměrem poslední novely Zákona o spotřební dani bylo zamezit daňovým únikům, ale nikoliv přispívat k likvidaci tuzemských výrobků, a tedy postihovat ty, kteří daně řádně platí. Nejedná se o neopodstatněné úlevy na dani, ale výhradně o objektivní zvážení věcných argumentů a o snahu nalézt řešení, které nijak výrazně nepostihne státní rozpočet a zároveň vystihne věcné argumenty, které hovoří proti paušálnímu uplatnění spotřební daně.
K čl. I
Navrhovatelé po zvážení předkládají návrh, aby byl doplněn § 23 novým odstavcem, který by formuloval jednak obsahově osvobození od daně v přesně vymezených případech a jednak podmínky tohoto osvobození. Uvedený způsob se jeví jako nejvhodnější a právně nejčistší. Subjektům, kterých by se osvobození od daně mělo týkat, jsou záměrně dávány poměrně tvrdé podmínky. Důvodem je skutečnost, že je opravdu nutné zabránit daňovým únikům. To mají na mysli navrhovatelé.
K čl. II
Z ryze praktického hlediska by bylo vhodné navázat s termínem účinnosti této novely na účinnost poslední přijaté novely Zákona o spotřební dani. V tomto případě bychom se však dostali do sporné oblasti. Hlavním problémem by byla retroaktivita tohoto zákona, proto je navrhována účinnost dnem vyhlášení s tím, že i tak dojde k poškození subjektů, jichž se osvobození týká. Podstatné je, aby účinnost nastala co nejdříve.
Navrhovaný zákon by při svém přijetí neměl mít negativní dopad do státního rozpočtu, neboť odpadnutí spotřební daně v takto vymezených případech by mělo být z větší části kompenzováno jiným daňovým zatížením, souvisejícím se zachováním výrobního potenciálu a odběru takových výrobků. Jedná se např. o daň z přidané hodnoty.
V Praze dne
Jegla Jan v.r.
Štambera Dalibor v.r.
Opatřil Rudolf v.r.
Kryčer Jan v.r.
Křížek Josef v.r.
Štěrba Tomáš v.r.
Palas Jaroslav v.r.
Macháček Jiří v.r.