Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr životního prostředí František Benda zaslal odpověď na interpelaci poslance Václava Franka dopisem ze dne 10. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra životního prostředí Františka Bendy na interpelaci poslance Václava Franka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vaši interpelaci ze dne 29. 3. 1995, která se týká při jetí odpovídajícího opatření v souvislosti s dalším rozšiřováním dobývacího prastoru "Hvížcalka", jehož držitelem je a. s. Pragocement Radotín..

Původní dobývací pros tor Kosoř (místně Hvížďalka) byl stanoven v roce 1959 pra dobývání vápenců k výrobě cementu a vzdušného vápna na základě ověřených a schválených geologických zásob.

Následným geologickým průzkumem byly upřesněny zásoby na větší ploše, a proto v roce 1982 byl stanoven v souladu s tehdejším právním řádem (zák. č. 41/1957 Sb. - horní zákon a zák. č. 71/1967 Sb. - správní řád) dobývací prostor Zadní Kopanina I., o kterém se zmiňujete v interpelaci a jež je platný dosud. V současné době se nepřipravují žádné z měny tohoto dobývacího prostoru ze strany těžaře.

Těžba v hranicích stávajícího dobývacího prostoru se řídí plánem otvírky a přípravy dobývání výhradních ložisek (POPD). Tyto plány stanovují konkrétní podmínky pro vlastní dobývání. Jednou z těchto podmínek je i doklad o vyřešení střetů zájmů a z hodnocení vlivu hornické činnosti na povrch a na životní prostředí. o znamená, že všechny námitky je možné a nutné řešit při stanovování POPD.

V současné době se pro lom Hvížďalka připravuje nový POPD, a protože těžař je ze zákona povinen eliminovat střety zájmů včetně řešení vlastnických vztahů, kontaktuje majitele pozemků, které budou do nového POPD zahrnuty.

Vlastní schvalování POPD provádějí orgány státní báňské správy a orgány životní ho prostředí se vyjadřují k těm částem návrhu, které se jich týkají např. § 6, odst. 3 vyhláška č. 242/1993 Sb.), stejně tak se vyjadřují např. i dotčené obce. V rámci tohoto správního řízení je tedy možné se k předloženému návrhu vyjádřit tak, jak je uvedeno výše.

Ministerstvo životního prostředí si je plně vědomo toho, že těžební činnost je činností velmi často poškozující životního prostředí, a proto se snaží řešit střety zájmů ochrany životní prostředí a těžby.

Zde je možné namátkové uvést některá řešení střetů zájmů v oblasti podkrušnohorských hnědouhelných pánví, na Ostravsku, na Českolipsku. a jinde. Rovněž situací v obci Kosoř se již naše ministerstva v minulosti zabývalo, a to na základě stížností občanů v roce 1994.

V uvedeném roce bylo provedeno rozsáhlé šetření o možnostech poškození jednotlivých stavebních objektů v obci vlivem trhacích pracích v lomu, objektivní měření, která byl a prováděna od roku 1993, nezaznamenala však překročení mezních hodnot povolených pro tyto práce.

V obci bylo osazeno i osm stavebních objektů deformometrickými body. Zatím nebyla z jištěna souvislost mezi, trhacími pracemi a puklinami.

Ministerstvo životního prostředí.iniciovalo i práci nezávislé skupiny tří soudních znalců z různých organizací, jejichž úkolem bylo vypracování odborných protokolů o příčinách škod na jednotlivých stavebních objektech v obci Kosoř. V současné době je toto zhodnocení dokončováno a v případě prokázání škod vzniklých trhacími pracemi bude tato práce sloužit k určení výše náhrady škod.

Mimo to si Ministerstvo životní ho prostředí - odbor ochrany horninového prostředí v roce 1993 nechal předložit a prověřil soubor opatření u těžaře, která byla realizována pro zlepšení životní ho a pracovní ho prostředí na závodu Radotín a Loděnice. Na základě tohoto materiálu bylo konstatováno, že navržená opatření jsou účinná a posloužila ke zlepšení stavu životního prostředí proti minulosti.

Těžař zajišťuje i režimní hydrogeologická pozorování v oblasti obce na třech studních a třech vrtech v časovém intervalu 2 - 3 týdny. Dosud provedená pozorování nesignalizují úbytek vody.

V současné době je nejbližší dům vzdálen od těžební etáže 350 m a od hranice skrývky zeminy 300 m. Hranice dobývacího prostoru, stanoveného v roce 1982, je skutečně od nejbližšího domu 160 m. Při jednání v lednu 1995 mezi těžařem a zástupci obce byla diskutována možnost zachování minimální hranice od první zahloubené etáže 200 m s tím, že zásoby přilehlé k obci by byly převedeny do zásob vázaných a tedy netěžitelných. Tato jednání nejsou dosud uzavřena.

Vzhledem k tomu, je Ministerstvo životního prostředí podporuje snahy obce Kosoř o vyřešení střetů zájmů s těžbou, doporučujeme na základě jednání mezi obcí a těžařem stanovení hranice, z a kterou by těž ba neměl a zasáhnout. Na základě této hranice následně provést převod zásob volných do zásob vázaných a nebo provést odpis zásob takto vymezených na základě zmíněné dohody.

Vážený pane poslanče, jsem rád, že i Vy vyjadřujete z nepokojení nad stavem a možnostmi ochrany životní ho prostředí v našem státě. Bohužel i na této lokalitě byl původně vyhlášen jako první dobývací prostor a teprve časově následně CHKO Český kras. To znamená, že i toto chráněné území je zatíženo předchozími rozhodnutími, která v mnoha případech snižují možnosti ochrany této tak cenné oblasti, která je právě vzhledem ke geologickému složení horninového prostředí vystavena silným tlakům těžařů a investorů zabývajících se výrobou vápna a cementu, jak o tom svědčí i další řešený problém, a to Nová Králodvorská cementárna. Věřím, že i při řešení tohoto problému budete na veřejnosti preferovat ekologická hlediska.

V úctě

Benda

Vážený pan

Václav Frank

poslanec

Klub KSM v Poslanecké sněmovně

Parlamentu české republiky

Praha