1. Úvod
2. Regulérní (dovolená) migrace
2.1. Turistika
a) krátkodobé pobyty cizinců na území ČR
b) cestováni českých občanů do zahraničí
c) související mezinárodně smluvní agenda
Vstupní podmínky a stav sjednávání bezvízových dohod
Malý pohraniční styk
2.2. Imigrace
a) dlouhodobé a trvalé pobyty cizinců na území ČR
Činnost mezirezortní skupiny pro analýzu povolování pobytu cizincům
b) uprchlíci, dočasné útočiště a naši krajané
c) migrace občanů Slovenské republiky do ČR a udělená občanství ostatním cizincům
d) Stav přípravy nové právní úpravy cizinecké a azylové problematiky
e) mezinárodně smluvní agenda
3. Neregulérní (nedovolená, nelegální) migrace cizinců
a) hodnocení situace za rok 1994 a srovnání s předchozími lety
b) novelizace právní úpravy pobytu cizinců
e) související mezinárodně smluvní
agenda
4. Situace v Evropě a činnost mezinárodních a nevládních organizací
a) situace v Evropě
b) mezinárodní organizace
c) nevládní a charitativní organizace
5. Vnitrostátní migrace
6. Závěr
Přílohy:
č.1 - Informace o migraci na území České republiky za rok 1994
č.2 - Bezvízové dohody
1. Úvod
Předkládaný materiál obsahuje stručný
přehled stěžejních informací
o problematice migrace: Je doplněn přílohou
č. 1 s podrobnými údaji, komentáři
a grafy a přílohou č. 2 s přehledem
bezvízového vstupu cizinců na území
České republiky.
2. Regulérní (dovolená, legální)
migrace
Pod pojmem regulérní (dovolená) migrace
rozumíme přes hraniční pohyb osob
jak za účelem turistiky, tak za účelem
dlouhodobého nebo trvalého usídlení
se" na území hostitelského státu
při splnění podmínek stanovených
příslušnou vnitrostátní právní
úpravou a mezinárodními dohodami.
2.1. Turistika
Státní hranice ČR lze překračovat
celkem na 112 hraničních přechodech. V roce
1994 bylo otevřeno 6 hraničních přechodů
- na rakouské hranici: Chlum u Třeboně
a České Velenice-Lávka, na polské
hranici: Horní Lištná a na německé
hranici: Dolní Poustevna, Vejprty a Rumburk. Kromě
toho bylo na česko-německých hranicích
1.1.1995 otevřeno 24 turistických stezek.
V roce 1994 odbavila cizinecká policie na hraničních
přechodech v obou směrech 290 milionů osob
(o 77 milionů více než v předchozím
roce). Nejvíce osob bylo odbaveno na státních
hranicích s Německem - 137 milionů. Přeshraniční
pohyb se nejvíce zvýšil na hraničních
přechodech s Polskem (o 56% oproti roku 1993).
a) krátkodobé pobyty cizinců na území
ČR
Naši republiku navštívilo v roce 1994
asi 100 milionů cizinců (ze sousedních
států 74 mil., z dalších států,
jejichž občané cestují bez vízové
povinnosti 26 mil. a cizinců s vízovou povinností
409 tisíc).
b) cestování českých občanů
do zahraničí
V roce 1994 bylo vydáno 2.287.873 cestovních pasů,
což je o 100,9% více než v roce 1993, označeno
(symboly ČR) bylo 1.269.998 cestovních pasů.
V obou směrech překročilo v roce 1994 státní
hranice ČR 91 milionů občanů ČR
(tj. o 27 milionů více, než v roce 1993).
c) související mezinárodně smluvní
agenda
Vstupní podmínky a sjednávání
bezvízových dohod
Cizinec smí vstoupit na území,ČR a
pobývat na něm jen s platným cestovním
dokladem opatřeným vízem, nestanoví-li
jinak vláda ČR nebo mezinárodní smlouva,
jíž je ČR vázána.
V současné době mohou na území
ČR bez viza vstupovat občané celkem 45 stát°u.
dále držitelé cestovních dokladů
limitovaného rozsahu (zejména diplomatické,
služební, úřední a zvláštní
pasy) 20-ti států.
V rámci harmonizace vstupních podmínek se
státy EU je vyžadováno od občanů
některých států (Rumunska a některých
států bývalého SSSR) při vstupu
na naše území předložení
dalších a náležitostí.
Bezvízové dohody jsou sjednávány
ve spolugesci Ministerstva zahraničních věcí
a Ministerstva vnitra. Usnesením vlády ČR.
č. 211 ze dne 20.4.1994 byl vysloven souhlas se sjednáním
bezvízových a dohod s Ruskou federací, Běloruskem,
Ukrajinou, Kyrgyzstánem a Turkmenistánem, jako vzorový
návrh byl schválen text bezvízové
dohody s Bulharskem. Zatím jsou ve stadiu jednání
bezvízové dohody s Kazachstánem, Běloruskem
a Kyrgyzstánem, od Ukrajiny a Turkmenistánu se zatím
nepodařilo získat stanovisko. Jednání
s Ruskou federací bylo ukončeno podpisem bezvízové
dohody dne 7.12.1994 v Moskvě. V roce 1994 byl podepsán
a vstoupil v platnost nový typ bezvízové
dohody s Bulharskem, v současné době probíhají
jednání s Maďarskem a Chorvatskem.
S Rakouskem probíhají jednání o novelizaci
stávající bezvízové dohody.
V jednání je návrh na zrušení
vízové povinnosti s Kanadou (na základě
jednostranných opatření Kanady a ČR)
a projednává se i sjednání bezvízové
dohody na všechny druhy cestovních dokladů
s Kyprem.
V souladu s usnesením vlády č. 324 ze dne
6.6.1994 se v současné době předávají
návrhy na sjednání bezvízových
dohod na diplomatické a služební pasy Gruzii
a Uzbekistánu, posléze i Tádžikistánu,
Arménii a Azerbajdžánu. (obdobné jednání
probíhá s Čínou 4.1.1995 vstoupila
v platnost bezvízová dohoda na diplomatické
a služební pasy Chile. Probíhají jednání
s Izraelem. S Chile a Izraelem se do budoucna zvažuje možnost
zrušit vízovou povinnost i pro držitele ostatních
cestovních dokladů.
Malý pohraniční styk
Pro ulehčení překračování
hranic lidmi žijícími v příhraničních
oblastech a na podporu přátelských vztahů
s občany sousedních států, zejména
za účelem uspokojování společenských,
náboženských, kulturních a sportovních
zájmů, se sjednávají dohody o malém
pohraničním styku.
V roce 1994 byla sjednána a 3.1 1. podepsána Dohoda
mezi vládou ČR a vládou SRN o malém
pohraničním styku na turistických stezkách
a v turistických zónách a o překračování
státních hranic ve zvláštních
případech, která vstoupila v platnost 1.
12. 1994. V lednu 1995 byla po projednání ve vládě
podepsána (tzv. "presidentská smlouva")
Smlouva mezi ČR a Polskou republikou o malém pohraničním
styku, která nahradí stávající
Úmluvu o pohraničním styku mezi oběma
státy z roku 1959.
2.2. Imigrace
a) dlouhodobé a trvalé pobyty cizinců na území ČR
Podmínky pro vstup a pobyt cizinců na území
ČR stanoví zákon č. 123/1992 Sb.,
o pobytu cizinců na území ČSFR ve
znění zákona č. 190/1994 Sb. Dlouhodobý
pobyt lze povolit na dobu potřebnou k dosažení
jeho účelu, nejdéle však na dobu jednoho
roku. Tato doba může být na žádost
cizince opakovaně prodloužena. Trvalý pobyt
lze povolit zejména za účelem sloučení
rodiny, pokud manžel nebo příbuzný v
pokolení přímém je občanem
ČR nebo má na území ČR povolen
trvalý pobyt, v jiných humanitárních
případech nebo pokud je to odůvodněno
zahraničně politickým zájmem ČR.
Žádost o povolení k pobytu podává
cizinec v zahraničí na ZÚ ČR, lze
ji padat též na území ČR u orgánů
Služby cizinecké a pohraniční policie
(většina cizinců využívá
druhé možnosti).
V roce 1994 se zvýšil počet cizinců
usídlených na našem území. Ke
dni 31.12.1994 v ČR žilo celkem 104.343 cizinců
s povoleným trvalým nebo dlouhodobým pobytem,
to je o 56% více než v předchozím roce.
- Největší skupinu cizinců s povoleným
trvalým pobytem tvořili občané Polska
a Slovenska, s dlouhodobým pobytem občané
Bulharska, Ruska, Ukrajiny, Polska a dále Číny,
býv. Jugoslávie a SRN.
Činnost mezirezortní skupiny pro analýzu
povolování pobytu cizincům
Koncem roku 1993 začala pracovat mezirezortní skupina
zabývající se analýzou povolování
pobytu cizincům na území ČR, která
se skládá ze zástupců MPSV, MH, MF,
MZV a MV.
V loňském roce se zabývala zejména
podmínkami podnikáni a zaměstnávání
cizinců. Přijatá opatření se
však míjejí účinkem v okamžiku,
kdy cizinec, jemuž byl povolen pobyt na území
ČR za účelem zaměstnání,
získá snadno povolení k podnikání
a v rámci této podnikatelské činnosti
přiváží další cizince na
práci, aniž by měl povinnost vytvořit
pracovní místa i pro občany ČR. Mezirezortní
skupina se pokusila současný stav zanalyzovat a
kromě rozboru stávající situace navrhuje
i několik opatření, která jsou v souladu
s asociační dohodou ČR k EU a byla připravena
s využitím informací o podmínkách
povolování podnikání cizinců
v jiných státech.
b) uprchlíci, dočasné útočiště
a naši krajané
Od roku 1990 prošlo uprchlickými tábory MV
8.560 cizinců. S přiznaným postavením
uprchlíka žilo ke 4.1.1995 na území
ČR 1.318 cizinců. V roce 1994 požádalo
o přiznání postavení uprchlíka
celkem 1.144 cizinců, což je o 424 méně
než v předchozím roce. Stejně jako v
roce 1993 bylo nejvíce žadatelů z Bulharska
(45%). Postavení uprchlíka bylo přiznáno
102 cizincům.
MV provozuje 4 uprchlické tábory pro žadatele
a 3 integrační pobytová střediska
pro přechodné ubytováni osob, kterým
bylo přiznáno postaveni uprchlí%a před
jejich integrací do obci. V lednu 1995 bylo v uprchlických
zařízeních MV 543 žadatelů o
přiznání postavení uprchlíka
a v integračních střediscích 153 osoby
s přiznaným postavením uprchlíka.
Počínaje rozhodnutím vlády ČSFR
a přijetím usnesení č. 803 ze dne
12.12.1991 o poskytování humanitární
pomoci formou dočasného útočiště
prošlo humanitárními středisky na území
ČSFR celkem 5.986 osob (na Slovensku 602, v ČR
5.384 osob). Postupem času, na základě dalších
usnesení vlády o prodlužování
poskytování humanitární pomoci, došlo
nejen k omezení okruhu oprávněných
osob, ale též k rozhodnutí podporovat snahy
těch, kteří mají zájem žít
samostatně (mimo humanitární střediska
MV). Vláda ČR přijala usnesení č.
284 ze dne 25.5.1994, které mj. obsahuje "Pravidla
pro přijímání osob do dočasného
útočiště a hmotného zajištění
osob v dočasném útočišti".
K 31.12.1994 pobývalo na území ČR
celkem 1.817 občanů Bosny a Hercegoviny, resp. býv.
SFRJ, kterým bylo poskytnuto dočasné útočiště.
Z toho je 1.161 lidí v humanitárních střediscích
MV a 656 v soukromí. Vláda ČR přijala
dne 22.12.1994 usnesení č. 735, kterým se
prodlužuje poskytování dočasného
útočiště do 31. 12. 1995.
Určité specifikum představuje zájem
některých krajanských komunit vrátit
se do rodiště svých předků.
Jedná se zejména o krajany z oblasti bývalého
SSSR a Balkánu. Jako optimální status krajanů,
kteří se chtějí usadit v ČR
se jeví povolení k trvalému pobytu.
Vzhledem k tomu, že pro většinu krajanů
je téměř nemožné prokázat
český původ, zvažuje nyní ministr
vnitra možnost dokládat žádosti i úředním
dokladem, ve kterém je vyznačena česká
národnost, k níž se krajané hlásili
po celou dobu pobytu v cizině. Možnost prokázat
listinnými důkazy český původ
zůstává, stejně jako zákonná
možnost přistěhovat se k příbuzným.
Pokud se jedná o další podmínky, tj.
zejména hmotné zajištění a ubytování.
část krajanů je schopna si tyto náležitosti
zajistit sama. Krajanům ze vzdálenějších
oblastí nabídly pomoc nevládní organizace.
Po předložení projektů vybralo Ministerstvo
vnitra jako garanta tohoto programu Nadaci "Člověk
v nouzi" při České televizi. V rámci
spolupráce předala Nadace Odboru pro uprchlíky
MV nabídky na zajištění ubytování
pro Čechy žijící v Kazachstánu.
U vhodných nabídek byly uzavřeny mezi Ministerstvem
vnitra a příslušnými obcemi "Smlouvy
o poskytnutí finančního příspěvku
na zajištění odpovídajícího
bydlení pro žadatele o trvalý pobyt na území
ČR, kteří prokáží český
původ" zatím pro celkem 45 osob.
c) migrace, občanů Slovenské republiky
do ČR a udělená občanství ostatním
cizincům
Na občany SR se obecně vztahuje výše
zmíněný zákon o pobytu cizinců.
Na základě v dohody ministrů vnitra ČR
a SR ve věci povolování trvalých pobytů
občanům SR, se od 15.8.1994 občan SR, který
byl hlášen k trvalému pobytu na území
ČR dne 31.12.1992 a tento pobyt dále trvá,
neprokazuje při žádosti o povolení k
trvalému pobytu, příbuzenský poměr,
nedokládá, že má zajištěny
prostředky k pobytu, nedokládá, že má
zajištěno ubytování a nedokládá
bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů.
Recipročně bylo upuštěno od vybírání
poplatků spojených s vyřizováním
žádosti o pobytu občanů SR a ČR.
V průběhu let 1993-94 získalo státní
občanství ČR celkem 319.000 občanů
SR a 2.881 dalších cizinců.
d) Stav přípravy nové právní
úpravy cizinecké a azylové problematiky
Podle zákona existují tři kategorie povolení
k pobytu: krátkodobému (nepřekračujícímu
dobu 180 dnů, převážně za účelem
turistiky), dlouhodobému (zejména za účelem
výdělečné činnosti) a trvalému
(zejména za účelem sloučení
rodiny). Obě posledně jmenované kategorie
nejsou nijak omezeny (např. kvótou). Cizinci běžně
přijíždějí na území
ČR bez toho, aby věrohodně doložili
účel pobytu, tj. v rámci turistiky a vzápětí
si vyřizují povolení k práci nebo
podnikání.
Je žádoucí přizpůsobit naši
praxi praxi států EU a USA a výrazně
preferovat vyřizování žádostí
o pobyt cestou zastupitelských úřadů.
Problematiku zaměstnávání a podnikání
cizinců upravují zvláštní
předpisy.. připravovanou novou právní
úpravu je třeba konstruovat tak, aby krátkodobý
pobyt nemohl sloužit k výdělečné
činnosti a aby zároveň respektoval potřebu
ochrany trhu práce. Zde je nutná provázanost
s připravovanými zásadami nového zákona
o zaměstnanosti.
Zánik a zákaz pobytu a vyhoštění
představuje nejzávažnější
zásah do svobody pohybu a pobytu. V zájmu zvýšení
právní jistoty cizinců a snížení
nákladů na státní správu je
žádoucí v nové úpravě
lépe precizovat podmínky zániku resp. zrušení
pobytu.
Hlášení cizinců k pobytu dlouhodobému
a trvalému podle předpisů platných
pro občany ČR se neosvědčilo. V nové
úpravě bude nezbytné hlášení
pobytu cizinců a jejich evidenci upravit samostatně.
Legislativní plán vlády počítá
s projednáním zásad cizinecké a azylové
problematiky ve III. čtvrtletí 1995.
e) mezinárodně smluvní agenda
Jedním z nejvýznamnějších prostředků
pro zajištění oboustranných výhod
plynoucích z migrace pracovních sil je smluvní
úprava zaměstnáván, která stanoví,
v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím,
pro občany a instituce smluvních stran režim
výhodnější, než platí pro
ostatní cizince.
Přístup ČR k jednotlivým státům
musí být diferencovaný. Významnou
roli na úseku zaměstnávání
našich občanů by měla sehrát
Evropská dohoda zakládající přidružení
mezí ČR na jedné straně a Evropskými
společenstvími a jejich členskými
státy na straně druhé.
Do současné doby byly sjednány následující
smluvní úpravy:
1) Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou SRN o
vzájemném zaměstnávání
československých a německých občanů
za účelem rozšíření jejich
jazykových a odborných znalostí ze dne 23:4.1991.
2) Dohoda o vzájemném zaměstnávání
občanů ČSFR a Polské republiky ze
dne 16.6.1992:
3) Smlouva mezi ČR a Slovenskou republikou o vzájemném
zaměstnávání občanů
ze dne 29.10. 1992.
4) Dohoda mezi vládou ČR a vládou Vietnamské
socialistické republiky o vzájemném zaměstnávání
českých a vietnamských občanů
ze dne 4.6.1994.
Je připravováno sjednání dohody o
vzájemném zaměstnávání
občanů s Ruskou Federací, Ukrajinou a Rakouskem,
výhledově je zájem na zahájení
jednání se Švýcarskem, eventuelně
s dalšími státy západní Evropy.
3. Neregulérní (nedovolená, nelegální)
migrace cizinců
Pod pojmem neregulérní (nedovolená, nelegální)
migrace cizinců rozumíme vstup nebo pobyt cizince,
který nesplňuje nebo přestal splňovat)
podmínky pro vstup nebo pobyt, stanovené příslušnými
vnitrostátními právními předpisy
nebo mezinárodní dohodou, jíž je ČR
vázána.
a) hodnocení situace za rok 1994
Cizinecká policie na hraničních přechodech
nepovolila vstup do ČR 91.673 cizincům. Důvodem
byly především různé nedostatky
v cestovních dokladech (66,5 %). Nejvíce cizinců
bylo vráceno na hranicích s Německem (58.004
osob, tj. 63.3 %) a na hranicích se Slovenskem (15.825
osob, tj. 17, 3 %).
Během roku 1994 bylo předvedeno, zajištěno
nebo zadrženo 20.480 osob za pokus o nelegální
přechod státních hranic, z toho 18.832 cizinců
z 90 zemí. Přes podstatný pokles celkového
počtu nelegálních přechodů
státních hranic se v roce 1994 značně
zvýšil počet osob, které se pokusily
o nedovolený přechod státních hranic
ve směru do ČR (z 1.975 osob v roce 1993 na 3.450
osob v roce 1994).
Uplatnění nové vízové politiky
vůči Bosně a Hercegovině a Svazové
republice Jugoslávie se projevilo nejen poklesem počtu
nedovolených přechodů státních
hranic, ale i počtu odbavených osob ze zemí
bývalé Jugoslávie na hraničních
přechodech ČR až o 60%. Toto snížení
je projevem i toho, že úřady Bosny a Hercegoviny
omezují možnosti vycestování svým
občanům z důvodu branné povinnosti,
existují praktické potíže s opuštěním
Sarajeva, vycestování je možné pouze
na služební pas atd.
Závažným a nebezpečným jevem
je převaděčství, na němž
se podílejí jednotlivci i velmi dobře organizované
skupiny, pracující na profesionální
úrovni s mezinárodním propojením.
I kdy celkový počet nedovolených přechodů
státních hranic se snižuje, nelze předpokládat,
že klesá také aktivita převaděčů.
Jejich činnost se stává skrytější
a organizovanější, s využitím falešných
dokladů. Během roku 1994 bylo evidováno celkem
676 osob, které se podílely a převaděčské
činnosti (z toho 462 českých občanů).
V průběhu roku 1994 docházelo ve zvýšené
míře ke zneužívání azylové
procedury. Přibliž třetina žadatelů
o přiznání postavení uprchlíka
(340 osob) svévolně opustila uprchlické tábory,
ve většině případů s cílem
dostat se nelegálně do západní Evropy.
V roce 1994 byl vysloven zákaz pobytu na území
ČR 1.792 cizincům (ve srovnání s rokem
1993 je to o 4.742, tj. o 28,68% případů
méně), přičemž oproti předcházejícím
rokům se mění nejčastější
důvody pro jeho vyslovení.
Počet cizinců vyhoštěných
z ČR v roce 1994 stoupl o 36 osob (tj. cca o 5% ve
srovnání s rokem 1993). Náklady na administrativní
a soudní vyhoštění dosáhly cca
3,8 milionu Kč.
b) novelizace právní úpravy pobytu
cizinců
Stát by měl regulovat vstup cizinců na své
území tak, aby nebyl ohrožen trh práce
a aby naše uzemí nepřijížděli
cizinci bez dostatečného hmotného zajištění.
Na tato fakta reagovala vláda České republiky
již dříve svým usnesením č.
336, o opatřeních vízového režimu
pro rok 1993, je už schválila uzavírání
nových bezvízových dohod s množností
přijetí tzv. regulativních opatření.
Podle §34a zákona č.123/1992 Sb., ve znění
zákona 190/1994 Sb., stanoví Ministerstvo vnitra
právním předpisem výši peněžní
částky uvedené v 2 odst. 3 písm. a)
cit. zákona. Návrh znění vyhlášky
je v současné době v připomínkovém
řízení. Návrh reflektuje alespoň
částečnou úhradu nákladů
vydávaných ze státního rozpočtu
ČR na vyhošťování cizinců,
které by mohly být uhrazeny z prostředku
cizince.
e) související mezinárodně smluvní
agenda
Jedním z účinných mechanismů
při zabraňování nelegální
migraci a omezování jejích důsledků
jsou readmisní dohody.
Readmisní dohody s některými sousedními
státy, tj. s Rakouskem, Slovenskem a Polskem byly uzavřeny
již v předchozích letech.
V roce 1994 byly podepsány další tři
readmisní dohody.
1) "Dohoda mezi vládou České republiky
a vládou Rumunska o předávání
a přebírání osob, jejichž vstup
nebo pobyt je na území druhého státu
protiprávní" vstoupila v platnost 26.5.1994.
2 "Dohoda mezi vládou České republiky
a vládou Maďarské republiky o předání
a převzetí osob na státních hranicích"
byla podepsána 21.1.1994, v platnost vstoupí 30.
dnem ode dne, v němž si smluvní strany písemně
diplomatickou cestou sdělí, že jsou splněny
podmínky pro její vstup v platnost podle jejich
vnitrostátních předpisů.
3) V Bonnu byla 3.11. 1994 podepsána "Dohoda mezi
vládou České republiky a vládou Spolkové
republiky Německo o zpětném přebírání
osob na společných státních hranicích",
která vstoupila v platnost 1.1. 1995. Ve stejný
den byla podepsána "dohoda mezi vládou České
republiky a vládou Spolkové republiky Německo
o spolupráci v oblasti následků vyplývajících
z migračních pohybů". Na jejím
základě bude v období tří let
poskytnuta vládě ČR za smluvně stanovených
podmínek (česká strana musí velmi
přesně dokladovat nárok na splátku
a její využití) celková částka
60 mil. DM s tím, že finanční prostředky
budou použity zejména pro oblasti spojené s
vlastní ochranou. státních hranic, cizineckým
režimem a azylovou infrastrukturou.
V jednání je readmisní dohoda se Slovinskem.
4. Situace v Evropě a činnost mezinárodních
a nevládních organizací
a) situace v Evropě
S ohledem na plán integrace ČR do EU je nutné,
aby se také migrační a vízová
politika v ČR postupně sbližovala s politikou
a právními normami členských zemí
EU. Před dosažením plné kompatibility
by bylo žádoucí, aby ČR získala
status pozorovatele v tzv. Schengenské skupině,
příp. začala zvažovat přistoupení
k tzv. paralelní Dublinské dohodě.
Budou-li přes existující problémy
či neshody Schengenské dohody skutečně
od 1. července uvedeny v život, bude to znamenat velký
posun v integraci Evropy. Hranice mezi Českou republikou
a Spolkovou republikou Německo se tak stane prakticky hranicí
mezi ČR a všemi zeměmi Schengenské dohody.
b) mezinárodní organizace
V r. 1994 se ČR podílela na práci řady
odborných mezinárodních organizací.
Při komplexním řešení migrační
problematiky zaujímá mezi evropskými organizacemi
významné místo Rada Evropy se svým
Evropským výborem pro migraci (CDMG) a Expertním
výborem pro právní otázky územního
azylu, uprchlíků a osob bez státní
příslušnosti (CAHAR). Dále se rozvíjí
spolupráce ČR s Úřadem Vysokého
komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). ČR
zaujímá statut pozorovatele v Mezinárodní
organizaci pro migraci (IOM). MV připravuje v úzké
spolupráci s MZV a MPSV pro vládu ČR materiál,
jehož schválení umožní podat žádost
o členství ČR v IOM. V rámci tzv.
Berlínsko - Budapešťského procesu se skupina
eertů zabývá analýzou témat
z oblasti nelegální migrace. V gesci ČR je
vypracování analýzy zavádění
readmisních dohod a vypracování návrhu
zásad evropské readmisní dohody pro unifikaci
uzavíraných dvou a vícestranných dohod.
Připomínkovým řízením
nyní prochází návrh Dohody o spolupráci
při výměně informací mezi ČR
a ICMPD (Mezinárodní centrum pro vývoj
migračních politik, které v současné
době plní také funkci sekretariátu
Budapešťské skupiny).
c) nevládní a charitativní organizace
Pozn.: v příloze jsou uvedeny stručné
informace k činnosti některých organizací,
které se orientují na pomoc nejen občanům
ČR, ale i migrantům. Jedná se o tyto organizace:
1. Český helsinský výbor - poradna pro uprchlíky
2. Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
3. Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj (ADRA)
4. Nadace "Člověk V tísni" při České televizi
5. občanské sdružení EPlCENTRUM
6. Open Society Fond (Sorozova nadace)
7. Česka katolická charita (CKCH)
8. Sdružení občanů zabývající se emigranty (SOZE)
9. Naděje
10. Fond ohrožených dětí
5. Vnitrostátní migrace
Statistika vnitřní migrace je v ČR založena
na sledování změn obce trvalého pobytu
obyvatel (občanů ČR i cizinců). S
výjimkou Prahy, kde je statisticky sledováno i stěhování
mezi pražskými obvody (městskými částmi),
nejsou do statistiky migrace zahrnuty případy stěhování
uvnitř obcí. V době zpracování
této zprávy byly známy výsledky statistického
sledování migrace za prvních deset měsíců
roku 1994.
Základním rysem dlouhodobého vývoje
vnitřní migrace v ČR je pokles jejího
objemu. vyplývá zejména případů
stěhování na delší vzdálenosti.
Jen místy jsou patrny známky migračních
přesunů z regionů s vyšší
nezaměstnaností do oblastí s dostatkem pracovních
příležitostí. Migrační
proudy mohou v budoucnu zesílit i v souvislosti s rozvojem
trhu s byty.
Migračně výrazně ziskovým regionem
byl Středočeský kraj, dále Jihomoravský
a Jihočeský kraj, nejztrátovějšími
regiony byly Severočeský a Severomoravský
kraj a hlavní město Praha.
Z dlouhodobého hlediska se migrační přírůstek
Středočeského kraje jeví jako anomálie.
Pro střední Čechy byla až do roku 1991
typická každoroční hluboká imigrační
ztráta, způsobovaná odlivem obyvatel do hlavního
města. Zvrat nastal v roce 1992, kdy měl poprvé
Středočeský kraj mírně ziskové
migrační saldo. V roce 1993 a 1994 migrační
zisk Středočeského kraje dále vzrostl.
Jde o důležitý obrat v celé struktuře
vnitřního stěhování v České
republice. Zdrojem tohoto obratu je zejména rostoucí
počet případů přistěhování
do příměstských okresů Prahy
(Praha-západ, Praha-východ a Kladno). Je možno
konstatovat, že migrační situace ve spádových
oblastech velkých měst se přibližuje
trendu v západní Evropě převládajícímu
od šedesátých let migrační růst
obyvatelstva okolí měst na úkor vlastního
městského jádra.
Rok 1994 se stal prvním rokem, ve kterém migrační
saldo Prahy v administrativních hranicích hlavního
města bylo ztrátové. Celkové migrační
saldo Prahy, tj. zahrnující i zahraniční
stěhování, zůstalo i v roce 1994 ziskové,
proti předchozím rokům však výrazně
kleslo. Bezprostřední příčinou
zeslábnuti migrační aktivity Prahy je finanční
nedostupnost nových bytů a celkové utlumení
pražské bytové výstavby. Týká
se to i dalších velkých měst, z nichž
Plzeň a zejména Ostrava vykazuje začnou migrační
ztrátu.
Migračně nejziskovějšími okresy
v prvních deseti měsících roku 1994
byly Příměstské okresy Prahy, Brna,
Plzně a okres České Budějovice.
U okresu České Budějovice je migrační
zisk způsoben jak migračním přírůstkem
v okresním městě, tak intenzivní migrací
do Týna nad Vltavou (související s výstavbou
JE Temelín). Naopak nejhlubší absolutní
migrační ztrátu vykázaly severomoravské
okresy Ostrava a Karviná.
Z přepočtu migračního salda na 1000
obyvatel je patrné, že migrační zisk
příměstských okresů je výraznějším
jevem než migrační ztráta velkých
měst. U okresu Louny, jehož relativní migrační
ztráta je vůbec největší, lze
předpokládat alespoň částečnou
souvislost s relativitě vysokou mírou nezaměstnanosti
v okrese. Obdobně je tomu pravděpodobně u
okresu Bruntál.
Vnitřní migrace v ČR nepředstavuje
sociální ani demografický problém.
Mění se však její struktura a patrně
prochází obdobím zvratu.
6. Závěr
Analýza faktů potvrzuje, že ČR se stává
imigračním státem. Stoupá počet
cizinců, kteří mají zájem o
povolení pobytu na našem úze.ní a klesá
počet cizinců zadržených na západní
hranici, zatímco počet cizinců zadržených
na východní hranici stoupá. Tento trend naznačovaly
již údaje z roku 1993. Stejně jako v západoevropských
státech ani u nás nestoupají počty
žadatelů o azyl, ale roste zejména imigrace
za účelem výdělečné
činnosti. Stoupají také počty turistů,
kteří navštěvují ČR. Zmíněné
trendy s sebou přinášejí na jedné
straně kulturní a hospodářské
obohacení státu, na druhé straně mají
i negativní průvodní rysy, zejména
kriminalitu a ne vždy pozitivní vliv na trh práce.
Mezinárodní spolupráce v otázkách
migrace je na velmi dobré úrovni. Základní
podmínkou pro další úspěšný
postup při řešeni migračních
pohybů je dobrá, objektivní a úplná
informovanost jak ve vnitrostátním tak mezinárodním
měrítku. Pouze pak lze přijímat odpovídající
opatření v oblasti právní i praktické.
Informace o migraci, kterými disponuje Česká
republika, patří v evropském měřítku
k informacím velmi dobře hodnoceným. Je vhodné
si tuto úroveň udržet.
Za poslední rok bylo uzavřeno několik významných
mezinárodních dohod, jak "represivních",
jako jsou dohody readmisní, tak i dohod umožňujících
svobodnější pohyb osob, např. malý
pohraniční styk.
Celkově lze shrnout, že se Česká republika
vyrovnává s migrací poměrně
dobře a zatím není důvodu k velkým
obavám z migračních pohybů. Nebezpečí
je však spojeno s průvodními jevy migračních
pohybů, zejména mezinárodně organizovaným
zločinem.
| Příloha č.1 k č.j. OŘ-284/10-95 |
Zpracovalo Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
s využitím vnitroresortních zdrojů a
informací dalších resortů (zejména
MZV, MPSV a ČSÚ
Obsah:
1. Úvod
2. Regulérní (dovolená) migrace
2.1. TURISTIKA
a) krátkodobé pobyty cizinců na území
ČR
b) cestováni českých občanů
do zahraničí
c) související mezinárodně smluvní
agenda
2.2. IMIGRACE
a) dlouhodobé a trvalé pobyty cizinců
na území ČR
b) uprchlíci, dočasné útočiště
a naši krajané
c) migrace občanů slovenské republiky
do ČR a udělená občanství ostatním
cizincům
d) stav přípravy nové právní
úpravy-cizinecké a azylové problematiky
e) mezinárodně smluvní agenda
3. Neregulérní (nedovolená, nelegální)
migrace cizinců
a) hodnocení situace za rok 1994 a srovnání
s předchozími lety
b) novelizace právní úpravy pobytu cizinců
c) souvise, jící mezinárodně smluvní
agenda
4. Situace v Evropě a činnost mezinárodních
a nevládních organizací
a) situace v Evropě
b) mezinárodní organizace
c) nevládni a charitativní organizace
5. Vnitrostátní migrace