Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Vážený pane poslanče,

na Vaši interpelaci přednesenou na 29. schůzi Poslanecké sněmovny dne 16. března 1995 sděluji na Vaše otázky tyto následující odpovědi:

1. Proč vaše ministerstvo nepostupovalo při výběru strategického partnera podle příslušných zákonných norem pro provádění veřejného výběrového řízení, čímž došlo k žalobě jednoho ze zájemců u soudu a v důsledku rozhodnutí soudu i k vážnému ohrožení celého výběrového řízení?

Ministerstvo hospodářství bylo pověřeno vládou ČR usnesením č. 428 z 10. srpna 1994 provést výběr strategického partnera.

Na základě tohoto rozhodnutí ministerstvo vyhlásilo a zahájilo výběrové řízení, jehož vítěz se stane nabyvatelem 27% akcií SPT Telecom. Toto výběrové řízení je řízením organizovaným ministerstvem hospodářství na základě zákona o velké privatizaci, nikoliv veřejnou soutěži ve smyslu obchodního zákoníku.

V prvním kroku proběhla tzv. předkvalifikace, v jejímž rámci měli uchazeči prokázat toliko elementární předpoklady pro roli strategického partnera pro SPT Telecom, jakožto národního telefonního operátora.

Tento postup, kromě toho, že je efektivní, je navíc zcela legitimní a legální, ministerstvo jím neporušilo žádnou právní normu.

Žaloba jedné ze společností, které neprošly předkvalifikací měla za následek předběžné opatření soudu, které nařizuje ministerstvu hospodářství nevyhlašovat a nezahajovat výběrové řízení. Proti tomuto opatření bylo vzápětí podáno odvolání. Toto rozhodnutí soudu nemělo za důsledek ohrožení ani zpoždění výběrového řízení. Jak známo, odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu 1. instance a tak dal za pravdu postupu ministerstva.

2. Domníváte se, pane ministře, že je normální a politicky únosné podmiňovat průběh výběrového řízení hrozbami sebevraždou oběšením, což jste veřejně učinil?

Bylo to jinak. Řekl jsem, že bych se musel oběsit, kdybych doporučoval pustit do 1. fáze výběrového řízení firmu Telis. Tato firma v předkvalifikaci nevyhověla základním kritériím kladeným na strategického partnera. Myslím, že není nutno vysvětlovat, že každý člověk, i ministr, jestliže je přesvědčen, že jedná správně, má právo na občasnou nadsázku dokonce i takto emotivně zdůrazněnou. Nevidím na tom nic nenormálního ani politicky neúnosného a nemá to nic společného s nějakým podmiňováním výběrového řízení hrozbou sebevraždy.

3. Jak je možné, že vaše ministerstvo nerespektuje rozhodnutí soudu?

Všechny kroky, které ve výběrovém řízení ministerstvo hospodářství činí, vždy předem posuzovalo z hlediska rozhodnutí soudu, tak aby se s ním nedostaly do konfliktu. Mezitím soud vyšší instance už rozhodl ve prospěch odvolání MH, takže i Vaše otázka se ukázala jako bezpředmětná.

4. Jak je možné, že vaše ministerstvo, jakožto orgán státní správy ČR, vyžadovalo zaplacení nenávratného účastnického poplatku v amerických dolarech, přesně 100 000 amerických dolarů účastnického poplatku?

Tento účastnický poplatek je běžnou praxí. Je určen pro pokrytí nezbytných nákladů na vlastní výběrové řízení a zároveň slouží jako elementární průkaz kredibility uchazečů. Tím, že uchazeči akceptují nevratnost poplatku prokazují svůj seriózní zájem o výběrové řízení.

Při mezinárodních výběrových řízeních je platba v amerických dolarech normálním postupem. Domnívám se, že společnost, která je připravena zaplatit v dolarech řádově až jednu miliardu za majetkový podíl na SPT Telecom, musí být připravena a schopna (kromě jiného) zaplatit v dolarech 100 000 za účast v soutěži. Jinak v ní nemá co dělat.

5. K čemu a jak byly použity prostředky v hodnotě kolem 30 až 35 milionů Kč získané nevratnými účastnickými poplatky?

Tyto prostředky jsou uloženy na zvláštním účtu u ČNB. Budou z nich uhrazeny náklady prokazatelně spojené s výběrovým řízením.

6. Podle Ústavy ČR je úředním jazykem čeština. Proč a pro koho měli odevzdávat zájemci o prodej strategických akcií SPT Telecom všechna sdělení jak v českém, tak i v anglickém jazyce?

V transakcích, kde se předpokládá i účast, resp. převážně účast zahraničních subjektů je obvyklá praxe všechny dokumenty předávat i vyžadovat jak v domácím jazyce, tak i v anglické verzi. To platí tím spíše, jsou-li účastníci výběrového řízení z různých částí světa s různými domácími jazyky.

7. Jak je možné, že české ministerstvo hospodářství udává zájemcům o doplnění informací o výběrovém řízení na prodej české firmy kontaktní adresu na soukromou osobu a navíc cizího státního příslušníka do Londýna?

Při přípravě této transakce, která je dosud největší privatizační akcí v transformujících se ekonomikách, ministerstvo hospodářství spolupracuje s poradenskou firmou J. P. Morgan se sídlem v Londýně.

Kromě toho, že kontaktní osobou pro uchazeče je pověřený pracovník ministerstva hospodářství, jehož jméno je na prvním místě, byla zároveň určena i kontaktní osoba z této společnosti.

Uvedená adresa je sídlem společnosti J. P. Morgan, nikoliv adresou fyzické osoby.

8. Nemyslíte, pane ministře, že takto připravené výběrové řízení, jeho skandální průběh a evidentně negativní dopady do českého hospodářství nejsou kromě jiného dostatečným důvodem k vašemu zamyšlení nad dalším setrváním v odpovědné funkci ministra hospodářství ČR?

Výběrové řízení bylo připraveno dobře, zcela jistě nemá skandální průběh a není mi známo nic o tom, že by mělo jakékoliv negativní dopady do českého hospodářství. To potvrzuje i moje osobní zkušenost z různých setkání s účastníky výběrového řízení, případně s jejich poradci, kteří sdělují, že průběh řízení považují za férový.

Vláda mě pověřila organizováním výběru strategického partnera a já toto zadání plním.

S pozdravem

Vážený pan

Michal Kraus

Poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky