Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí a vinařských obcí a ochranu révového vína uváděného do oběhu stanovením podmínek pro zabezpečení jeho jakosti. Rovněž upravuje vedení vinohradnické a vinařské evidence.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vinohradnictvím pěstování révy vinné na vinici, výroba podnožové révy, roubů, révových sazenic, výsadba a ošetřování vinic a sklizeň hroznů,
b) révou vinnou odrůdy rodu Vitis, registrované ve Státní odrůdové knize jako odrůdy moštové nebo odrůdy stolní,
c) podnožovou révou odrůdy révy registrované ve Státní odrůdové knize1) 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby jako podnož pro révu vinnou, používané jako podnože pro vypěstování révových sazenic,
d) révovou sazenicí sazenice naroubované nebo pravokořenné révy vinné sloužící k vypěstování vinného keře,
e) vinicí pozemky s trvalou kulturou révy vinné v celkovém počtu nejméně 200 keřů nebo přesahující celkovou plochu 300 m2,
f) hrozny plodenství vyrostlá na keřích révy vinné určené pro přímou spotřebu (stolní hrozny) nebo pro výrobu révového vína (moštové hrozny),
g) vinařstvím výroba vína, t.j. zpracování hroznů na révové víno, včetně jeho přetáčení, školení, skladování a lahvování, za účelem uvádění révového vína do oběhu,
h) stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech vyjádřený v kg ve 100 l révového moštu,
i) révovým moštem šťáva získaná oddělením pevných částí hroznů révy vinné,
j) zahuštěným révovým moštem koncentrát, získaný z révového moštu zahuštěním teplem nebo vymrazováním, pro výrobu stolních a jakostních vín známkových také zahuštěním rafinovaným cukrem nebo kombinací uvedených způsobů,
k) révovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením révového moštu a to buď úplným nebo částečným,
1) konzervačními látkami látky, zabraňující druhotnému kvašení vína,
m) přídatnými látkami látky, které nejsou předmětem samostatného konzumu a používají se za účelem ovlivnění některých vlastností révového vína nebo z technologických důvodů,
n) školením vína technologický postup prováděný za účelem odstranění nežádoucích látek a zvýšení kvality révového vína,
o) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jiné osoby za účelem dosažení zisku,
p) pěstitelem révy vinné osoba, která se zabývá vinohradnictvím,
r) výrobcem révového vína osoba, která se zabývá vinařstvím.
(1) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen "ústav") je správním úřadem. Ústav je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"). Vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a působnost stanovenou zvláštními zákony. [Např. zákon č. 61/1964 Sb.]
(2) V čele ústavu je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství; ministr zemědělství schvaluje rovněž statut ústavu.
(1) Vinice pro pěstování podnožové révy smějí být vysazovány jen podnožovou révou, vinice pro pěstování révy vinné smějí být vysazovány jen révou vinnou.
(2) Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané ústavem podle zvláštních předpisů [§ 12 zákona č. 61/1964 Sb.]
(1) Územně se pěstování révy vinné rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti a vinařské obce.
(2) Vinařské regiony jsou český a moravský
(3) Region český je území vymezené obcí Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice, Louny, Most a Kutná Hora, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti a vinařské obce.
(4) Region moravský je území vymezené okresy Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vyškov, Třebíč, Prostějov a Zlín, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti a vinařské obce.
(5) Vinařské oblasti jsou tvořeny katastrálními územími vinařských obcí s podobnými půdněklimatickými podmínkami, vinařské obce jsou tvořeny územími obcí [§ 1 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).] ve vinařských oblastech s viničnými plochami
6) Vinařské oblasti v regionu českém jsou pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská.
(7) Vinařské oblasti v regionu moravském jsou brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech,
b) odrůdy révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět révové víno s přívlastkem.
Révové víno uváděné do oběhu se podle cukernatosti hroznů, z nichž bylo vyrobeno, třídí na
a) révové víno stolní,
b) révové víno jakostní,
c) révové víno s přívlastkem.
(1) Révové víno stolní smí být vyráběno pouze z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo z révového vína z dovozu.
(2) Pokud je révové víno stolní označeno jako české nebo moravské, nesmí přídavek jiných révových vín vyrobených z hroznů jiné než domácí produkce nebo révového vína z dovozu překročit 15% objemu.
(3) Révová vína stolní nesmí být označena názvem odrůdy.
(1) Révové víno jakostní smí být vyráběno pouze ve dvou druzích, a to jako známkové révové víno jakostní nebo jako odrůdové révové víno jakostní.
(2) Druh známkové révové víno jakostní smí být vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo jakostní úpravou odrůdových révových vín a musí mít stálou jakost.
(3) Druh odrůdové révové víno jakostní smí být vyráběno z hroznů domácí produkce odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize1), které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti nebo dovezených hroznů o cukernatosti nejméně 15 stupňů nebo úpravou odrůdového révového vína z dovozu. Při použití hroznů nebo révového vína z dovozu v podílu nad 50%, musí být uveden stát, odkud byly hrozny nebo révové víno dovezeny. U odrůdových révových vín jakostních smí příměs jiné odrůdy dosáhnout nejvýše 15%.
(4) Odrůdové révové víno jakostní smí být označeno vinařskou oblastí a vinařskou obcí jen dosahuje-li podíl hroznů z jiné oblasti nebo podíl odrůdového révového vína z dovozu nejvýše 15%.
(1) Révové víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze ve třech druzích a to jako kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, z hroznů odrůd révy vinné domácí produkce stanovených prováděcím předpisem. Révové víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 90% označené odrůdy a musí nést přesné označení vinařské oblasti a vinařské obce, v níž byly vypěstovány hrozny.
(2) Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů cukernatosti.
(3) Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů cukernatosti.
(4) Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.
(5) Révové víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů, jejichž odrůda,původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena podle zvláštního zákona [§ 3 odst. 1 písm. f) zákona České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.].
(1) Výrobce révového vína smí vyrábět révové víno jen z čerstvých hroznů, přídatných a konzervačních látek, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, prováděcími a zvláštními předpisy [Např. zákon č. 2O/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění].
(2) Výrobce révového vína je povinen dodržovat požadavky na výrobu, jakost a zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními předpisy [Výnos ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1990, Hygienické předpisy, o mikrobiologických požadavcích na poživatiny a jejich obaly (oznámený pod č. 374/1991 Sb.)Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 68/1985, Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na kovové obaly (oznámené v částce 34/1985).
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 49/1978, Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989, Hygienické předpisy (oznámené v částkách 13/1978 Sb. a 8/1989 Sb.).].
(3) Výrobce révového vína je povinen zajistit soustavnou kontrolu své produkce způsobem stanoveným prováděcími předpisy a vést o tom evidenci.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) podrobnosti o třídění a o požadavcích na jakost révového vína,
b) podrobnosti o výrobě révového vína,
c) způsob provádění kontroly produkce včetně odběru vzorků,
d) normy technologických ztrát při výrobě vína.
Je zakázáno
a) doslazovat révové mošty pro výrobu stolních a jakostních révových vín rafinovaným cukrem nebo zahuštěným révovým moštem
1. nad 20 stupňů cukernatosti pro výrobu révových vín bílých,
2. nad 22 stupňů cukernatosti pro výrobu révových vín červených,
b) přislazovat révové víno s přívlastkem a doslazovat révové mošty pro jejich výrobu,
c) konzervovat révová vína s přívlastkem chemickými látkami s výjimkou konzervování použitím dávek oxidu siřičitého v množství stanoveném zvláštním předpisem [Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978, Hygienické předpisy, o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnice č. 63/1984 a směrnice č. 69/1986 (oznámené v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).],
d) užívat takové látky nebo výrobní postupy, které jsou způsobilé
1. révové víno rozmnožovat,
2. ovlivňovat základní vlastnosti révového vína jako je přirozený extrakt nebo přirozená skladba buketních a aromatických látek,
3. změnit chemické složení révového vína tak, že nelze zjistit, zda bylo vyrobeno výlučně kvašením révového moštu, nejde-li o výrobky z révového vína, u kterých je úprava povolena prováděcím předpisem,
e) skladovat vína ovocná nebo jejich směsi v prostorách, kde se skladuje révové víno, nejsou-li tato vína odděleně umístěna a zřetelně označena,
f) označovat jako révové víno
1. nápoje připravené ze zředěného révového moštu,
2. révový mošt a révové víno připravené jiným postupem a s použitím jiných konzervačních a přídatných látek než stanoví tento zákon a prováděcí předpis,
3. alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením výluhů z matolin (druhák),
4. alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených kvasničných kalů (kvasničák),
5. směsi révového vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů,
g) používat
1. nízkokalorická nebo nekalorická sladidla pro úpravu sladkosti vína, s výjimkou vín určených pro diabetiky,
2. syntetické esence nebo voňavé látky, syntetická a přírodní barviva, s výjimkou červeného barviva z modrých hroznů révy vinné,
3. kyselinu citronovou, nejde-li o výrobu šumivých vín,
h) uvádět do oběhu révové víno, jestliže
1. jsou překročeny hodnoty obsahu zdraví škodlivých látek stanovených zvláštními předpisy [Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978, Hygienické předpisy, o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnice č. 63/1984 a směrnice č. 69/1986 (oznámené v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).
Výnos ministerstva zdravotnictví ČR č. 75/1990 (oznámený pod č. 374/1991 Sb.],
2. nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené prováděcím předpisem,
3. neodpovídá zatřídění podle § 6,
4. je neoznačené nebo nesprávně označené podle § 13,
5. nebylo ministerstvem rozhodnuto o jeho zatřídění podle § 14, jde-li o odrůdové révové víno jakostní a révové víno s přívlastkem.
(1) Révové víno smí
být při uvádění do oběhu
baleno pouze do obalů a obalových materiálů,
které odpovídají požadavkům stanoveným
zvláštními předpisy7) a chrání
je před znehodnocením nebo zkažením.
Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat
jakost a zdravotní nezávadnost révového
vína. Révové víno s přívlastkem
smí být plněno pouze do skleněných
lahví o obsahu do O,75 1. Toto omezení se nevztahuje
na révové víno s přívlastkem
dovážené v lahvích.
(2) Lahve musí být uzavřeny funkčně vyhovujícími a zdravotně nezávadnými uzávěry.
(1) Révové víno v balení určeném pro spotřebitele [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.]musí být na obale opatřeno těmito údaji
a) název a sídlo, popřípadě jméno a trvalý pobyt výrobce révového vína, popřípadě osoby, která révové víno uvádí do oběhu,
b) obchodní název výrobku se zatříděním podle § 6, popřípadě podle prováděcího předpisu a u odrůdových révových vín jakostních a révových vín s přívlastkem také název odrůdy,
c) země původu u révových vín dovážených nebo vyrobených z dovezených hroznů, přesáhne-li jejich podíl 50%,
d) obsah balení,
e) výrobní údaje v pořadí rok lahvování, číslo výrobní partie, u révových vín s přívlastkem také rok sklizně hroznů,
f) informace o zařazení révového vína podle obsahu cukru,
g) obsah alkoholu a použité chemické konzervační prostředky včetně jejich množství.
(2) Je-li víno určeno pro určitý okruh spotřebitelů (víno pro diabetiky), musí být tento údaj uveden na obale.
(3) Révová vína s přívlastkem musí mít na obale uvedenou vinařskou oblast a vinařskou obec, nejde-li o révové víno z dovozu.
(4) Obaly s révovým vínem stolním a jakostním uváděné do oběhu nikoliv v balení určeném pro spotřebitele, musí být vždy opatřeny údaji uvedenými v odstavci 1 písm. a), b), c), d), f) a g) a číslem výrobní partie.
(5) Údaje na obale určeném pro spotřebitele musí být uvedeny v jazyce českém.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou přípustné odchylky od obsahu balení určeného pro spotřebitele.
(1) Výrobce révového vína a osoba, která je uvádí do oběhu, jsou povinni před uvedením do oběhu umožnit ministerstvu odběr vzorků k ohodnocení v nezbytně nutném množství, a to u odrůdového révového vína jakostního a révového vína s přívlastkem z každého roku sklizně a u révového vína dovezeného ze zahraničí v cisternách nebo sudech vždy po dovozu.
(2) Po ohodnocení révových vín podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne, zda toto víno lze uvést do oběhu, a v kladném případě rozhodne o jeho zatřídění podle § 6.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob odběru a velikost vzorků révových vín uvedených v odstavci 1 a postup při jejich hodnocení.
Při prodeji nalévaného révového vína je zakázáno mísit révové víno z načatých lahví. Mísení révového vína s vodou, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání révového vína v originální lahvi smí být lahev otvírána jen před zákazníkem.
(1) Révové víno určené k uvádění do oběhu smí být skladováno jen v temných skladovacích prostorách bez přímého denního světla, při teplotách od 6 do 15oC.
(2) Révové víno při skladování v nádobách i lahvích musí být řádně označeno, aby nemohlo dojít k nežádoucí záměně a vždy bylo možné prokázat původ a jedinečnost révového vína.
(1) Veškeré vinice podléhají evidenci. Evidenci vede ústav, který též přiděluje pozemkům, na kterých jsou založeny vinice, registrační číslo.
(2) Pěstitel révy vinné je povinen do jednoho měsíce od právní moci územního rozhodnutí o využití území [§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů,
§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.] požádat ústav o přidělení registračního čísla pozemkům uvedeným v odstavci 1.
(3) Ústav je povinen pěstiteli révy vinné přidělit registrační číslo do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti podle odstavce 2.
(4) Pěstitel révy vinné je povinen ihned pozemky uvedené v odstavci 1 označit přiděleným registračním číslem a zrušení výsadby révy vinné neprodleně oznámit ústavu.
(1) Pěstitel révy vinné je povinen vést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmá plocha vinic s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů, územní rozhodnutí o využití územíll) a registrační číslo, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji.
(2) Výrobce révového vína je povinen vést průkaznou evidenci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených a zpracovaných hroznů nebo objemu révového moštu, o hmotnosti nakoupeného a zpracovaného rafinovaného cukru a o objemu vyrobeného révového vína.
(3) Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na vedení evidence výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin a zředěných kvasničných kalů.
(4) Evidence podle odstavce 1 až 3 a související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánům dozoru.
(5) Ministerstvo upraví vyhláškou podrobnosti o vedení evidence podle odstavců 1 až 3 a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu révového vína.
Orgány dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem jsou ústav, pokud jde o vinohradnictví, a Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen "inspekce"), pokud jde o vinařství.
Orgány dozoru
a) dozírají na dodržování povinností stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy,
b) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,
c) podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.
(1) Oprávnění a povinnosti pracovníků orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy [Zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon České národní rady č. 63/1986 Sb.]
.
(2) Za odebrané kontrolní vzorky se pěstiteli révy vinné nebo výrobci révového vína poskytuje náhrada do výše výrobní ceny.
(1) Jestliže to vyžaduje ochrana zdraví lidí nebo ochrana spotřebitele před falšovanými a nejakostními výrobky, uloží ústav pěstiteli révy vinné nebo inspekce výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, opatření uvedená v odstavcích 2 a 3.
(2) Ústav uloží pěstiteli révy vinné zničení podnožové révy, roubů révy vinné a révových sazenic, které tento pěstitel vyráběl a uváděl do oběhu, aniž by byly uznány ústavem podle zvláštních předpisů3)
(3) Inspekce uloží
a) výrobci révového vína nebo osobě, která uvádí do oběhu révové víno, jež neodpovídá zatřídění podle § 6, v důsledku nesprávné manipulace s révovým vínem po zatřídění podle § 14, jeho přeřazení,
b) výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, při podezření ze zdravotní závadnosti révového vína pozastavení uvádění révového vína do oběhu do doby konečného rozhodnutí o zdravotní závadnosti. Jde-li o závadu odstranitelnou, uloží její odstranění; jde-li o závadu neodstranitelnou, uloží vyloučení révového vína z oběhu,
c) výrobci révového vína nebo osobě, která uvádí do oběhu révové víno v rozporu s tímto zákonem, zákaz jeho uvádění do oběhua nařídí zvláštní způsob jeho zpracování a užití.
(4) Zvláštní opatření lze uložit též vedle pokuty podle § 23.
(1) Ústav uloží pěstiteli révy vinné, který poruší povinnosti
a) uvedené v § 4, § 17 odst. 2 a 4 a § 18 odst. 1 a 4 pokutu až do výše 100 000,- Kč,
b) uvedené pod písm. a) opětovně, pokutu až do výše 300 000,- Kč,
c) nařízené zvláštním opatřením podle § 22 odst l a 2, ztěžuje nebo maří výkon dozoru, neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí ústavu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu do výše 500 000,- Kč,
d) uvedené pod písm. c) opětovně, pokutu až do výše 1 000 000,- Kč.
(2) Inspekce uloží výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, jestliže poruší povinnosti
a) uvedené v § 9 odst. 5, § 10, § 12, § 15 , § 16 a § 18 odst. 2 až 4 pokutu až do výše 100 000,- Kč,
b) uvedené pod písm. a) opětovně, pokutu až do výše 300 000,- Kč,
c) uvedené v § 7, § 8, § 9 odst. 1 až 4, § 11 písm. a), b), c), d), e), f), g) a písm. h) č. 2 až 5, § 13 a § 14 pokutu až do výše 300 000,- Kč,
d) uvedené pod písm. c) opětovně, pokutu až do výše 500 000,- Kč,
e) uvedené v § 11 písm. h) č. 1, ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí inspekce k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000,- Kč,
f) uvedené pod písm. e) opětovně, pokutu až do výše 1 000 000,- Kč.
(3) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti podle tohoto zákona, za něž byla podle odstavce 1 písm. a) a c) a odstavce 2 písm. a), c) a e) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím.
(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán dozoru
zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy k
porušení došlo.
(6) Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil.
Pokutu vymáhá územní finanční orgán [Zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.]podle zvláštních předpisů [Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.].
(7) Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.
Na řízení podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
Pěstitel révy vinné je povinen do 30. června 1996 oznámit ústavu výměru plochy vinic zřízených před nabytím účinnosti tohoto zákona, s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů.
Na označování obalů s révovým vínem vyrobeným před nabytím účinnosti tohoto zákona se nevztahují povinnosti uvedené v § 13, odst. 1 písm. b) a e) a odst. 3.
Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, se mění takto:
1. V § 29 včetně nadpisu se vypouštějí slova "a vinařství", "a vinice" a "a klučit přestárlé vinice".
2. V § 30 odst. 1 se vypouštějí slova "a klučit zdravé vinice".
3. § 33 zní: "Zkušebnictví a odbornou státní kontrolu ústředně řídí Ministerstvo zemědělství."
Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, se mění takto:
1. V § 18 včetně nadpisu se vypouštějí slova: "révové", "révových" a "a vinicích".
2. V § 19 včetně nadpisu se vypouštějí slova: "a révové sazenice", "a sazenic vinné révy", "a sazenice vinné révy", "a vinných hroznů", "a vinařské školy v rozsahu nejvýše 0,05 ha ročně vyškolkovaných štěpovanců nebo řízků," a "a 0,01 ha révových štěpovanců nebo řízků".
3. V § 46 včetně nadpisu se vypouštějí slova "a vinařství", "a vinic" a "a vyklučit přestárlé vinice".
4. V § 47 včetně nadpisu se vypouštějí slova: "a klučení zdravých vinic", " a klučit zdravé vinice větší než 0,10 ha" a "a vyklučit zdravé vinice menší než 0,10 ha".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1995.
Obecná část
Na území České republiky byla problematika vinohradnictví a vinařství do roku 1918 řešena vinařským zákonem Rakousko-Uherska, který byl recipován ČSR po roce 1918, tak jako většina právních norem Rakousko-Uherska při průběžném doplňování předpisů a pokynů vydávaných úřady na různých stupních státní správy a řadou různých doporučení či uzancí vinařských spolků.
Po roce 1945 a zejména přechodem na centrálně řízené hospodářství po roce 1948 se hlavním nástrojem k usměrňování kvality surovin i finálních výrobků stala soustava technických norem. Oblast vinohradnictví je dále upravena rámcově zákonem č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu.
Přestože tyto právní předpisy sehrály ve své době určitou pozitivní roli, v současnosti jsou v řadě institutů zastaralé, překonané vývojem praxe, nerespektují specifika vinohradnictví a vinařství a ve většině případů neodpovídají mezinárodním předpisům.
Z těchto důvodů a v souladu s asociační dohodou s EU a usnesením vlády České republiky č. 396/1991 se přistoupilo k úplné přestavbě systému technických norem a zahájení prací na zákoně o potravinách a také na zákoně o vinohradnictví a vinařství. Tomu však předcházela řada analýz a konfrontací různých koncepčních návrhů, ze kterých jednoznačně vyplynulo, že problematika vinohradnictví a vinařství je natolik specifická, že vyžaduje úpravu samostatným zákonem, jako je tomu v sousedních zemích s vyspělým vinařstvím a nikoliv pouze v rámci připravovaného zákona o potravinách.
Způsob řešení přitom navazuje na historickou minulost vinohradnictví a vinařství v českých zemích a je v plném souladu se způsobem řešení v mnoha vyspělých zemích.
Počet právních aktů vydaných ES týkajících se pěstování révy vinné a produkce vína je mnohem vyšší, než je tomu u ostatních zemědělských komodit. Jedná se převážně o nařízení Rady nebo Komise. Tato situace je vyvolána tím, že mezi členské státy ES patří státy s tradiční a rozsáhlou produkcí vín všech druhů a problematice tohoto sektoru je orgány ES věnována značná pozornost.
Většina těchto nařízení je zaměřena na vymezení a klasifikaci ploch pro pěstování révy vinné ve vztahu k možné kvalitě získaných vín a pro jednotlivé země a pěstitelské oblasti. Promítnutí těchto předpisů by pro Českou republiku přicházelo v úvahu teprve po jejím přijetí do ES, kdy by i pro naši republiku musely být stanoveny pěstitelské zóny a s nimi související pravidla. Český zákon obsahuje jen rámcová pravidla, která nejsou v rozporu s předpisy ES, a to z důvodu, že značná část problémových okruhů řešených v předpisech ES je upravena jinými právními předpisy (např.: zákonem o rozvoji rostlinné výroby, zákonem o státním zkušebnictví, zákonem o péči o zdraví lidu a zákonem o územním plánování a stavebním řádu). Kvalitativní znaky související s odrůdou neřeší tento zákon, ale vyplývají ze schvalování odrůd a jejich zápisu do Státní odrůdové knihy. Ustanovení zákona zabývající se zabezpečením pravosti révy vinné je v souladu s ustanovením nařízení Rady ES 3302/90. Územní rozdělení vinohradnictví a stanovení vinařských oblastí je v členských zemích ES rovněž provedeno v přímé souvislosti s půdněklimatickými podmínkami, vhodnými pro jednotlivé odrůdy. Ustanovení o povinnosti výrobce sledovat jakost vína odpovídá nařízení Rady ES 2048/89, toto nařízení je však mnohem podrobnější. Podrobnosti o výrobě a jakosti vína bude upravovat prováděcí vyhláška k zákonu.
Určité rozdíly jsou ve stanovení přípustných objemů obalů pro vína. Zatímco zákon stanoví přípustné objemy obalů pouze pro vína s přívlastkem, směrnice Rady ES 75/106 specifikuje přípustné objemy pro všechna vína bez rozlišení jakostních tříd, např.: objemy 0,35 1, 0,7 l jsou v zemích ES přípustné jen dočasně, objem O,6 l není přípustný vůbec a naopak jsou navíc přípustné objemy 0,1 1, 0,25 1, 0,375 1, 1 1, 1,5 1, 2 1, 3 1, 5 1, 6 1, 9 l a 10 1. Řešení v českém zákoně nebude překážkou mezinárodního obchodu s vínem.
Ustanovení zákona o obalech vychází z dosavadní praxe a zvyklostí a úplná harmonizace je možná postupně po vytvoření technických podmínek.
Ustanovení zákona o označování a skladování je oproti nařízení ES 355/79 širší o informaci zařazení výrobku podle obsahu zbytkového cukru a uvádění obsahu balení určeného pro spotřebitele, o ustanovení o teplotě skladů a způsobu skladování lahvového vína.
Naproti tomu citované nařízení upravuje i podmínky při dopravě. Vedení vinohradnické evidence obsahují zákony některých vyspělých vinařských zemí např. SRN, tato evidence je v podstatě shodná s ustanoveními navrhovaného zákona. Oblast vinařské evidence je upravena v nařízení ES 1153/75, které je oproti úpravě obsažené v návrhu zákona podrobnější o způsob vedení evidenčních knih. Podrobnější úpravu způsobu evidence bude obsahovat prováděcí vyhláška k zákonu.
Ustanovení týkající se provádění dozoru je v souladu s nařízením Rady ES 2048/89, i zde platí, že toto nařízení je rozpracováno do detailů a navíc je zaměřeno i na součinnost uznaných kontrolních pracovišť v různých zemích.
Výše sankcí za nedodržování zákona je řešena obdobným způsobem jako v zákoně o vinohradnictví SRN.
Pro dovoz vína do zemí ES z tzv. třetích zemí platí povinnost předložení konkrétních dokladů, někdy jsou stanoveny podmínky, které musí splňovat vína s určitým označením, dovážená z určitých zemí (například nařízení Rady 3677/89 se týká vín z Maďarska, Rakouska a Švýcarska), podmínky pro Českou republiku nejsou stanoveny.
V příloze je uveden přehled předpisů ES, které byly použity pro zajištění kompatibility zákona.
V těchto souvislostech a v zájmu vysoké a racionální účinnosti zákona byly do předkládaného návrhu zapracovány přesně formulované povinnosti pro použití sadbového materiálu. Tato ustanovení jsou ustanoveními zvláštními ve vztahu k připravovanému zákonu o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
Přesně formulované povinnosti si vyžádala oblast vlastní technologie výroby, ošetřování a skladování révového vína, neboť procesem demonopolizace a privatizace se mnohonásobně zvýšil počet výrobních subjektů a tím i pravděpodobnost využití technologického prostoru v negativním směru.
Zákon musí řešit i oběh vína a zajišťovat tak bezprostřední ochranu spotřebitele před falšovaným vínem. Je rovněž nezbytné zřídit správní úřad, upravit působnost orgánů dozoru, práva a povinnosti, které nejsou dostatečně řešeny v platném právním řádu. Návrh zákona zásadním způsobem a zcela nově řeší vymezení jakostních tříd moštových hroznů a révového vína na základě přirozené vyzrálosti - přesně zjistitelné cukernatosti. Obdobný způsob je uplatněn ve vinařských zemích.
V úzké souvislosti s novým zatřiďováním podle obsahu cukru, v souladu s požadavky hygieniků a v zájmu ochrany vína a spotřebitele před falšováním, je výrazně omezeno používání rafinovaného cukru, zejména při výrobě jakostních vín. S tím souvisí snižování obsahu cukru a alkoholu ve vínech.
S vývojovými potížemi se již evropské vinařství vyrovnalo. Pokud se mu chceme přibližovat, musíme to dokázat také. Prostředkem k tomu je přijetí a důsledná realizace zákona o vinohradnictví a vinařství.
Navrhovaná právní úprava si vyžádá posílení mzdových nákladů o cca 800 - 900 tis. Kč ročně, tj. úhrada kontrolních vzorků, vybírání pokut a mzdy 3 pracovníků inspekce, o které musí být posílen dozor. Zvýšené náklady budou kompenzovány příjmy z této činnosti do státního rozpočtu.
Zvláštní část
K čl. I
K § 1
Zákon stanoví, které oblasti k zabezpečení ochrany révy vinné pěstované na vinicích a révového vína vyráběného a skladovaného za účelem uvádění do oběhu se závazně upravují.
K § 2
Vymezuje se obsah základních pojmů, ze kterých návrh vychází a které jsou v zákoně dále používány. Tyto pojmy nejsou v rozporu s připravovaným zákonem o potravinách ani s příslušnými mezinárodními normami.
K § 3
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen "ústav") byl zřízen vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 95/1951 Ú.l., která však byla zrušena zákonem č. 61/1964 Sb. Tento zákon však nadále počítá s působností ústavu na úseku zkušebnictví a státní odborné kontroly. Současně se zakotvuje jeho další působnost. Vzhledem k povaze jeho působností se ústav výslovně definuje jako správní úřad.
K § 4
Vysazováním a zakládáním vinic jen povolenými odrůdami, registrovanými ve Státní odrůdové knize, a sazenicemi těchto odrůd uznanými ústavem je zajištěn zásadní předpoklad k dosažení požadované kvality vína a ochrana viničních ploch před nevhodnými nebo zcela nežádoucími odrůdami.
K § 5
Územní rozdělení vinohradnictví navazuje na historickou tradici pěstování révy vinné v českých zemích. Ne všechny oblasti na území České republiky jsou vhodné pro pěstování vinné révy. Hlavní roli hrají půdněklimatické podmínky a stanovení vhodné odrůdy.
Zákonem se vytváří potřebný tlak na výrobce révových vín nejvyšší jakostní třídy, tedy vín s přívlastkem, aby pro výrobu těchto vín byly použity hrozny nejvyšší kvality.
K § 6, 7, 8, 9
Stanoví se základní kriteria pro jakostní třídění révového vína uváděného do oběhu. Základním ukazatelem je vyzrálost hroznů, která se udává ve stupních cukernatosti. Podle dosažené cukernatosti, podílu hroznů domácí nebo dovezené produkce nebo použité receptury se révové víno zařazuje do uvedených jakostních tříd. U révových vín jakostních hraje důležitou roli i podíl použité odrůdy. Pro výrobu vín nejvyšší jakostní třídy lze použít pouze hrozny, u nichž nejen kvalita, ale i odrůda, původ a hmotnost je ověřena pracovníkem inspekce. Toto opatření by mělo zabránit nepovolenému rozmnožování vína a jeho doslazování rafinovaným cukrem. Označení odrůdy, vi- nařské oblasti i vinařské obce u těchto vín slouží k úplné informovanosti spotřebitele a odpovídá právním úpravám evropských vinařských zemí.
K § 10
Stanovené podmínky, za kterých je možno vyrábět víno, zajišťují zásadní předpoklady pro trvalé dosahování požadované kvality a zejména zdravotní nezávadnosti. Z tohoto hlediska je zcela opodstatněné zmocnění pro Ministerstvo zemědělství stanovit další nezbytné podrobnosti výroby tak, jak je tomu ve vyspělých vinařských zemích.
K § 11
Stanovená výrobní omezení jsou nezbytná z hlediska ochrany révy vinné a révového vína a tím i spotřebitele. Zákon uvádí taxativní výčet případů omezení při výrobě révového vína a při jeho uvádění do oběhu.
K § 12, 13
Stanovené vlastnosti obalů musí odpovídat zejména hygienickým požadavkům. Stanovený maximální obsah skleněných lahví pro plnění vínem s přívlastkem jednoznačně a rychle informuje spotřebitele o víně s nejvyšší kvalitou. V souladu se směrnicemi ES o označování potravin (zejména č. 79/112 ve znění pozdějších doplňků) a rezolucí OSN č. 39/248 o ochraně spotřebitele jsou stanoveny všechny nezbytné údaje na obalu, aby poskytovaly spotřebiteli komplex informací při rozhodování o koupi a záruku originality výrobku.
K § 14
Je zohledněna skutečnost, že kvalita révového vína závisí i na klimatických podmínkách toho kterého roku sklizně, a proto je třeba vína, u nichž je deklarována vyšší jakostní třída, každoročně hodnotit. Povinnost předkládat vína k ohodnocení je třeba stanovit i pro vína ze zahraničí, která jsou do naší republiky dovážená nikoli v lahvích, kde jsou uvedeny všechny skutečnosti svědčící o původu a kvalitě vína, ale v cisternách a sudech a lahvují se nebo dále zpracovávají teprve u nás.
K § 15
Ustanovení chrání spotřebitele při prodeji nalévaného révového vína před klamáním o vlastnostech podávaného vína, ale také výrobce a značku jeho vína.
K § 16
S ohledem na skutečnost, že révové víno velmi citlivě reaguje ve všech fázích výroby a zrání na nevhodné skladování, je nezbytné, aby zákon stanovil podmínky, za nichž je možné skladovat révové víno, aby nedošlo ke zhoršení jeho kvality a zdravotní nezávadnosti a rovněž k nežádoucí záměně např. vín stolních s víny s přívlastkem.
K § 17
Kvalita révového vína je ovlivňována již použitím kvalitního výsadbového materiálu a následně i kvalitou moštových hroznů. Je proto nezbytné, aby byl vytvořen systém jednotné evidence vinic již od samého založení vinice. Taková evidence umožňuje provádění objektivní kontroly v této oblasti.
K § 18
Toto ustanovení stanoví povinnosti evidence pro pěstitele révy vinné. Jeho smyslem je zabránit, aby vinice nebyly osazovány neuznanými révovými sazenicemi a při ošetřování nebyly použity nepovolené chemické přípravky nebo ve větších koncentracích, než je povoleno, což má pozitivní vliv na zajištění zdravotní nezávadnosti hroznů. Evidence hmotnosti a cukernatosti hroznů podle odrůd je důležitým předpokladem pro zamezení falšování.
V návaznosti na povinnosti evidence stanovené pěstitelům révy vinné je třeba stanovit i povinnosti pro výrobce révového vína a osoby, které je uvádějí do oběhu. Právě v této fázi může totiž dojít nejčastěji k falšování vína. Hlavním ukazatelem pro kvalitu a množství vyrobeného révového vína je hmotnost a cukernatost zpracovaných hroznů a použití rafinovaného cukru. Proto je evidence právě těchto údajů pro provádění následné kontroly naprosto nezbytná.
Výrobci révového vína, kteří vyrábějí a uvádějí do oběhu alkoholické nápoje vyrobené z výluhu matolin a kvasničných kalů, mají stejné povinnosti evidence jako při vlastní výrobě révového vína. Evidence údajů o výrobě a užití těchto nápojů je nezbytným předpokladem k účinné kontrole možného zneužívání a nedovoleného přidávání alkoholických nápojů do révového vína a tím k jeho falšování.
Tak jako například účetní nebo mzdové doklady je třeba pro provádění následné kontroly uchovávat po určitou dobu, je ze stejného důvodu stanovena uvedená povinnost i pro pěstitele révy vinné a výrobce révového vína.
Aby byl způsob vedení evidence podle předchozích ustanovení upraven jednotně, zmocňuje se Ministerstvo zemědělství k vydání vyhlášky, která bude obsahovat podrobnosti o vinohradnické a vinařské evidenci.
K § 19
Dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o vinohradnictví a vinařství je svěřen dvěma orgánům, České zemědělské a potravinářské inspekci a Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
K § 20
Tímto ustanovením se stanoví způsob výkonu dozoru.
K § 21
Těmito ustanoveními jsou stanovena oprávnění pověřených pracovníků dozoru při jeho výkonu a současně stanoveny adekvátní povinnosti pěstitelů révy vinné, výrobců révového vína a osob uvádějících révové víno do oběhu, kteří mají výkon dozoru pověřeným pracovníkům umožnit.
K § 22
Zvláštní opatření je závažným zásahem do pěstování révy vinné a výroby révového vína. Proto je lze uložit pouze za zákonem přesně stanovených podmínek, to znamená při ohrožení zdraví lidí, při falšování vína nebo uvádění do oběhu nejakostního vína a při uvádění neuznané révové sadby do oběhu.
Uložením zvláštního opatření je též sledována ochrana zájmů pěstitelů révy vinné, výrobců révového vína a osob uvádějících révové víno do oběhu a také ochrana zájmu spotřebitele.
K § 23
Přísnost navrhovaných pokut je opodstatněna potřebou ochrany révy vinné před zavlečením a šířením karanténních chorob, škůdců zemědělských plodin, ochrany pravosti odrůd, zdraví lidí a ochrany pěstitelů révy vinné, výrobců révového vína a osob uvádějících révové víno do oběhu před porušováním pravidel obchodního styku a hospodářské soutěže. Výše pokut za porušování jednotlivých ustanovení zákona je adekvátní výši pokut navrhovaných v připravovaném zákoně o potravinách. Nově se zavádí institut vybírání pokut orgány dozoru.
K § 24
Na rozhodování o právech a povinnostech dotčených subjektů se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
K § 25
Smyslem tohoto ustanovení je poskytnout časový prostor pěstitelům révy vinné pro splnění povinnosti evidence všech vinic, tedy i těch, které byly založeny před účinností zákona. Stanovený termín oznámení výměry ploch vinic do 30.6.1996 zohledňuje problematiku dořešení vlastnických vztahů k půdě a jejich registraci.
K § 26
Přechodné ustanovení, kterým je vyjmuto označování révového vína vyrobeného před nabytím účinnosti tohoto zákona, je nezbytné vzhledem k tomu, že nelze zpětně zjistit údaje, na jejichž základě by bylo možno toto révové víno označit.
K čl. II a III
V souvislosti s vydáním nového zákona je třeba vypustit ty části zákona č. 61/1964 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 62/1964 Sb., které upravují vinohradnictví a vinařství.
K čl. IV
Účinnost zákona dnem 1. září 1995 je stanovena záměrně s ohledem na evidenci sklizně 1995.
Příloha
Vinohradnictví
379R0347 - zásady klasifikace révy
386R2392 - seznam vinic v určitých zemích ES a jejich zařazení
387R0649 - seznam vinic v určitých zemích ES a jejich zařazení
390R3302 - podrobná pravidla pro převod práv při přesazování révy
Zpracování vína, vína určitých oblastí, chem. složení vín
384R3406 - výroba šumivých vín
387R0823 - zvláštní předpisy pro jakostní vína z určitých oblastí
389R2202 - definice (kupáž, stáčení do lahví .)
389R3677 - obsah alkoholu a kyselin v určitých dovážených jakostních vínech
391R3664 - aromatizovaná vína a nápoje
392R1759 - změna nař. o šumivých a dezertních vínech
389R2048 - zásady kontroly ve vinařském sektoru
389R2240 - hlášení, provádění a kontrola obohacování, okyselování a odkyselování vína
Označování, balení a prezentace
385R3309 - zásady značení, balení a prezentace šumivých vín a vín s C02
386R2707 - prováděcí podmínky pro značení šumivých vín a sycených vín (podmínky i pro některé třetí země, ale ne pro Českou rep.)
390R1014 - podrobná pravidla pro definice, značení a prezentaci alkoholických nápojů
391R1601 - pravidla pro značení a prezentaci aromatizovaných vín a nápojů s vínem
391R3895 - pravidla pro značení a prezentaci aromatizovaných vín a nápojů s vínem
391R3901 - některá pravidla pro značení a prezentaci jakostních vín
355/79 - všeobecná pravidla pro značení a balení vína
1153/75 - předpisy o vystavování dokladů o evidenci vín
379R0354 - obecná pravidla pro dovoz vín, hroznové šťávy a moštu
381R3388 - podrobná pravidla týkající se licencí pro dovoz a vývoz ve vinařském sektoru
388R0333 - vyrovnávací poplatky za dovoz určitých vín z určitých zemí
Destilace vín a vedlejších vinař. prod.
379R0343 - pravidla pro destilaci stolních vín
383R2179 - pravidla pro destilaci stolních vín
389R2046 - pravidla pro destilaci vína a vedlejších produktů
392R1758 - pravidla pro destilaci vína a vedlejších produktů
Metody stanovení
390R2676 - stanovení společných analytických metod pro vinařský sektor
391R2348 - databanka výsledků analýz pomocí NMR