na vydání zákona o automatickém zvyšování dávek sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění, o změně a doplnění zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a o doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Automatické zvyšování dávek sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění
(1) Dávky sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění (dále jen "dávky")
a) důchody
1. starobní, včetně nejvyšší a nejnižší výměry a předčasně poskytovaných starobních důchodů [zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 20-28, § 64-65, § 135 a zákon č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobních důchodů a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti],
2. invalidní, včetně nejvyšší a nejnižší výměry [zákon č. 100/1988 Sb., § 29-36, § 64-65, § 135],
3. částečné invalidní [zákon č. 100/1988 Sb., § 37-39],
4. za výsluhu let [zákon č. 100/1988 Sb., § 40-44],
5. vdovský [zákon č. 100/1988 Sb., § 45-48, § 65],
6. vdovecký [zákon č. 100/1988 Sb., § 48a],
7. sirotčí, včetně stanovených nejnižších výměr [zákon č. 100/1988 Sb., § 49-50, § 65],
8. manželky [zákon č. 100/1988 Sb., § 51],
9. sociální, včetně stanovených maximálních výměr [zákon č. 100/1988 Sb., § 52, § 66],
10. minimální částky důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů [zákon č. 100/1988 Sb., § 54, § 64, § 68],
11. nejvyšší výměry úhrnu vyplácených důchodů [zákon č. 100/1988 Sb., § 56, § 70, § 139],
12. rodičů účastníka odboje [zákon č. 100/1988 Sb., § 67],
b) zvýšení důchodu pro bezmocnost [zákon č. 100/1988 Sb., § 70],
c) výchovné k důchodům a příplatek k výchovnému [zákon č. 100/1988 Sb., § 71],
d) peněžitá pomoc v mateřství a peněžitá pomoc zaměstnancům [zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění ve znění pozdějších předpisů, § 8, § 12a],
e) přídavky na děti a příplatky k přídavkům na děti [zákon č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 24],
f) rodičovský příspěvek [zákon č. 384/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, § 7],
g) dávky pěstounské péče [zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů, § 6 a § 9],
h) zvláštní příspěvek horníkům [zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů, § 5],
ch) zaopatřovací příspěvek občanům konajícím službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členům jejich rodin státními dávkami [zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 145p],
i) maximální výše příspěvku na úhradu za užívání bytu a maximální výše úhrady za služby spojené s užíváním bytu (součást zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami) [zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 145s],
j) příspěvek na nájemné [zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, § 6]
se započtením předchozích provedených zvýšení opět zvýší, nejdříve však po uplynutí tří měsíců od posledního zvýšení, jestliže od rozhodného okamžiku pro poslední zvýšení činí nárůst životních nákladů alespoň 10% nebo zvýšení průměrné mzdy zjišťované za poslední tři měsíce alespoň 5%.
(2) Rozhodný okamžik nastává, jestliže jsou splněny podmínky podle odstavce 1.
(1) Růst životních nákladů a růst průměrné mzdy zjišťované za poslední tři měsíce se určují podle statistických údajů Českého statistického úřadu. Základem pro jejich určení jsou hodnoty ukazatelů započtené při poslední změně dávek.
(2) Český statistický úřad uveřejňuje vyhláškou údaje o průměrné mzdě včetně průměrné mzdy zjišťované za poslední tři měsíce a životních nákladech, a to vždy do konce měsíce za předcházející měsíc. Jestliže tyto údaje vykazují hodnoty, které odůvodňují zvýšení dávek, ministerstvo práce a sociálních věcí
a) změnu,
b) termín dosažení rozhodného okamžiku,
c) termín, od kterého se vyplácejí změněné dávky a
d) změněné hodnoty
uveřejní vyhláškou nejpozději do konce druhého měsíce od konce měsíce, ve kterém bylo dosaženo rozhodného okamžiku.
(1) Zvýšení dávek se provede o procento, které se rovná průměru procentní změny průměrné mzdy zjišťované za poslední tři měsíce a procentní změny životních nákladů od předchozího rozhodného okamžiku do nového rozhodného okamžiku.
(2) Zvýšení se neprovede, pokud jeho hodnota zjištěná podle předchozího odstavce je menší než 5%.
(3) Zvýšení dávek náleží od splátky, která má termín od prvního dne třetího měsíce po měsíci, ve kterém nastal rozhodný okamžik.
(4) Nově stanovená výše dávek se stává základem pro jejich další zvýšení podle tohoto zákona.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu se mění a doplňuje takto:
1. Nadpis "Podání návrhu" v § 64 se přesunuje nad číselné označení paragrafu.
2. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který zní:
Orgán oprávněný jednat za občanské sdružení, jehož předmětem činnosti je ochrana hospodářských nebo sociálních zájmů občanů [Listina základních práv a svobod, čl. 27], je oprávněn do 30 dnů od vyhlášení údajů podle zvláštního zákona [§ 2 odst. 2 zákona č. ......../1995 Sb.] podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem o zrušení vyhlášky Českého statistického úřadu nebo vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí, jestliže tvrdí, že touto vyhláškou bylo porušeno základní právo občanů zaručené ústavním zákonem, mezinárodní smlouvou nebo zákonem podle čl. 10 Ústavy České republiky."
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje takto:
Za § 2001 se vkládá nový § 20Om, který včetně nadpisu zní:
Řízení ve věcech automatického zvyšování dávek sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění
(1) Nejvyšší soud je příslušný rozhodovat o určení, zda oprávněným osobám vzniklo právo na zvýšení dávky sociálního zabezpečení či nemocenského pojištění podle zvláštního zákona. [zákon č. ............./1995 Sb.]
(2) Návrh na zahájení řízení může podat orgán oprávněný jednat za občanské sdružení, jehož předmětem činnosti je ochrana hospodářských nebo sociálních zájmů občanů 23)."
Rozhodný okamžik pro poslední změnu dávek před účinností tohoto zákona nastal dva měsíce před termínem, ke kterému byla provedena tato změna. Výchozí údaje k tomuto okamžiku vyhlásí Český statistický úřad spolu s prvními vyhlašovanými údaji podle tohoto zákona.
Zvýšení dávek provedená v období rozhodném pro stanovení nových dávek se do těchto dávek průběžně promítají. Postup stanoví vláda nařízením do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Zrušují se:
1. § 9 až 11 zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, ve znění zákona č. 39/1993 Sb.,
2. § 4 odst. 1, poslední věta zákona č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznaných v roce 1994 a 1995.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Současné znění zákona č. 46/1991 Sb. o zvyšování důchodů nezajišťuje původně stanovený cíl - udržení stálého vztahu mezi důchody na jedné straně a mzdami a životními náklady na straně druhé. Každé zvyšování důchodů je předmětem sporů jak z hlediska výše, tak i termínu jejich provedení. Analogická situace je i pokud jde o většinu dávek sociální péče a nemocenského pojištění, kde dochází k valorizaci s velkým zpožděním, v některých případech dokonce nedochází k valorizaci žádné.
Velké skupiny obyvatel se cítí tímto způsobem ošizeny a poukazují na znehodnocení důchodů a dalších sociálních dávek na přechodnou dobu nebo i trvale. V současné době projednávaný vládní návrh zákona o důchodovém pojištění částečně přejímá současnou úpravu i s jejími vadami, částečně navrhuje jiné, avšak neuspokojivé řešení. Vládní návrh zákona o státní sociální podpoře obsahuje valorizaci vazbou na životní minimum, aniž by však byl uspokojivě stanoven způsob valorizace životního minima.
Navržený zákon má situaci řešit. Vychází ze skutečnosti, že důchody stanovené v různé době byly předchozími úpravami uvedeny na přibližně stejnou úroveň. Pro sociální dávky a dávky nemocenského pojištění to neplatí, je však třeba zajistit alespoň jejich zvyšování, počínaje určitým okamžikem. Pokud by došlo k potřebě měnit důchody nebo jiné sociální dávky z jiných důvodů, včetně toho, že bude z jakýchkoliv důvodů potřeba je jednorázově upravit, nemá tomu být zákon na překážku.
V případě schválení úpravy by ji bylo možné převzít do nově připravovaných legislativních změn.
Porovnáme-li navržený postup v oblasti důchodů s původně zamýšleným udržením vztahu k životním nákladům a průměrným mzdám, nedochází ke zvýšené potřebě finančních prostředků. Navrhovaný zákon zvyšuje jistotu občanů pobírajících důchody o uchování jejich reálné hodnoty, zamezuje možnosti podezírat vládu z manipulací při valorizaci důchodů a zbavuje vládu i Parlament složitých rozhodovacích procesů, nahrazených administrativní rutinou. Úprava dovoluje výrazné snížení nákladů i spotřeby času na přípravu a provedení valorizace tím, že zpracované postupy jsou použitelné opakovaně - úsporu lze odhadnout na několik desítek milionů korun při každém dalším použití.
V oblasti dalších sociálních dávek je situace obdobná, automatické zvyšování však může znamenat zvýšení nákladů, které lze odhadnout maximálně ve výši rozdílu promítnutí průměrné předpokládané inflace do příslušných sociálních dávek a dosud standardně uplatňovaného nepravidelného zvyšování: velmi hrubý odhad je 1,2 až 2 mld Kč ročně při současné výši dávek a předpokládané inflaci.
Vyjmenovávají se dávky sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění, kterých se zákon týká. Nemá-li pokračovat radikální prohlubování sociálních rozdílů ohrožující relativní sociální klid, je třeba stanovit, že dávky se mění nejen při podstatné změně životních nákladů, ale též při změně průměrných mezd, jak to ostatně bylo uvedeno i v původním znění zákona č. 46/1991 Sb. Víceparametrický systém rovněž částečně eliminuje náhodné odchylky jednoho z parametrů. Pro vyrovnání náhodných nebo sezónních odchylek průměrné mzdy se navrhuje porovnávat hodnoty za období předchozích tří měsíců.
Zavádí se pojem rozhodný okamžik pro změnu dávek. K tomuto okamžiku se určuje změna dávek na základě hodnot rozhodných údajů a jejich změny od posledního rozhodného okamžiku.
Zpřesňuje se vyhlašování potřebných údajů Českým statistickým úřadem a vyhlašování změn ministerstvem práce a sociálních věcí.
Stanovuje se způsob změny dávek a výpočtu výše změny. Určuje se termín, od kterého náležejí změněné splátky dávek. Přitom se respektuje potřebná lhůta na zjištění rozhodného okamžiku, přípravu a provedení změny. Uchovává se minimálně tříměsíční lhůta mezi dvěma za sebou následujícími změnami.
Nově se úpravou zákona o Ústavním soudu stanovuje možnost orgánů oprávněných jednat za občanská sdružení, jejichž předmětem činnosti je ochrana hospodářských nebo sociálních zájmů občanů, podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem o zrušení vyhlášky v souvislosti se změnou dávek.
Upravuje se pravomoc Nejvyššího soudu přezkoumávat celý proces automatického zvyšování dávek. Aby byl zákon skutečně účinný, je třeba umožnit podání určovací žaloby (podle § 80 občanského soudního řádu), zda nastala situace odůvodňující zvyšování dávek a vzniklo právo oprávněných osob na zvýšení podle navrhovaného zákona. Návrh mohou podat orgány oprávněné jednat za občanská sdružení, jejichž předmětem činnosti je ochrana hospodářských nebo sociálních zájmů občanů. Příslušnost Nejvyššího soudu je navržena, protože se určovací žaloby budou vztahovat na všechny oprávněné osoby v celé České republice.
Přechodným ustanovením je třeba zajistit zjištění a zveřejnění výchozích údajů spojených s poslední provedenou změnou dávek před účinností tohoto zákona, od kterého je navrženo odvodit další zvyšování dávek, pokud jiným způsobem nebude provedena jejich úprava.
Stanoví se, že zvyšování provedená v období rozhodném pro stanovení nových dávek se promítají do jejich hodnoty a zmocňuje se vláda ke konkretizaci postupu nařízením. To zajišťuje jistotu především nových důchodců, ale i ostatních příjemců dávek, že výše dávek nebudou podhodnoceny při jejich stanovení.
Zrušují se ustanovení, která se dosud obecně vztahují ke zvyšování důchodů.
Vzhledem k velké prodlevě při zvyšování dávek se účinnost navrhuje dnem vyhlášení.
V Praze dne 23. ledna 1995