Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Zákon č. 18/1992
Sb., o civilní službě, ve znění
zákona č.135/1993 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. § 1 odst. 2 zní:
"(2) Občan vykonává
civilní službu formou pomocných a obslužných
fyzických prací u právnických osob
činných ve zdravotnictví, v sociálních
službách, při ochraně životního
prostředí, při likvidaci následků
živelních pohrom, popřípadě v
jiných obecně prospěšných činnostech
nebo u fyzických osob činných ve zdravotnictví,
v sociálních službách a při ochraně
životního prostředí
(dále jen "zaměstnavatel").".
2. V § 1 se za odstavec 2
vkládá nový odstavec 3, který včetně
poznámek č. 3a) až 3f) zní:
"(3) Civilní služba
se vykonává u zaměstnavatelů, kteří
jsou příjemci prostředků ze státního
rozpočtu republiky,3a)
z rozpočtu okresního úřadu3b)
nebo z rozpočtu obce,3c)
a dále též u zaměstnavatelů -
občanských sdružení,3d)
kterým jsou poskytovány dotace ze státního
rozpočtu republiky;3e)
jde-li o zaměstnavatele činné ve zdravotnictví,
je podmínkou, že náklady zdravotní péče
jimi poskytované jsou hrazeny na základě
smluv uzavřených s příslušnou
zdravotní pojišťovnou.3f)
Dosavadní odstavce 3 až
5 se označují jako odstavce 4 až 6.
3a) § 5 odst.
1 písm.a) a d) zákona České národní
rady č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České
republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla republiky).
§ 1 odst.4 zákona
č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu
České republiky na rok 1995.
§ 73a zákona č.100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č.180/1990 Sb.
3b) § 28 odst.5
písm.a) zákona České národní
rady č.576/1990 Sb.
3c) § 24 písm.a)
a b) zákona České národní rady
č.576/1990 Sb.
3d) Zákon č.83/1990
Sb., o sdružování občanů, ve
znění zákona č.300/1990 Sb., zákona
č.513/1991 Sb. a zákona č.68/1993
Sb.
3e) § 5 odst.3
písm.c) zákona České národní
rady č.576/1990 Sb.
3f) § 13 zákona
České národní rady č.550/1991
Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění zákona č.161/1993 Sb.".
3. § 1 odst. 4 zní:
"(4) Délka civilní
služby činí pro odvedence4)
dvojnásobek délky vojenské základní
(náhradní) služby5)
a pro vojáky v záloze dvojnásobek délky
nevykonaných vojenských cvičení.6)".
4. V § 1 odst. 5 a v §
11 odst. 1 se vypouštějí slova "České
a Slovenské Federativní Republiky" a v §
14 odst. 1 se vypouštějí slova "České
republiky a vláda Slovenské republiky".
5. Název části
první zní: "Postup při určení
k výkonu civilní služby".
6. § 2 včetně
poznámek č. 7 až 9 zní:
(1) Občan může
být určen k výkonu civilní služby,
jen jestliže podal ve lhůtě stanovené
v odstavci 2 písemnou žádost o určení
k výkonu civilní služby (dále jen "žádost")
u okresní nebo jí na roveň postavené
vojenské správy příslušné
podle místa jeho trvalého pobytu (dále jen
"vojenská správa").
(2) Žádost podává
a) odvedenec do 30 dnů
ode dne oznámení odvodního rozhodnutí,7)
b) odvedenec, jemuž byl povolen
odklad vojenské základní (náhradní)
služby, do pěti dnů ode dne pominutí
důvodu, pro který mu byl odklad povolen,
c) odvedenec nebo voják na trvalé dovolené
ze zdravotních důvodů,
u něhož bylo přezkumným řízením8)
rozhodnuto o schopnosti k výkonu vojenské základní
(náhradní) služby, do pěti dnů
ode dne oznámení tohoto rozhodnutí,
d) voják na trvalé
dovolené z jiných než zdravotních důvodů
do pěti dnů ode dne pominutí důvodu,
pro který byl na trvalou dovolenou propuštěn,
e) voják v záloze9)
do 31. ledna kalendářního roku.
(3) V žádosti je občan
povinen uvést důvody a skutečnosti, pro které
odmítá vykonat vojenskou základní
(náhradní) službu nebo vojenská cvičení.
(4) Vojenská správa
je povinna do pěti dnů ode dne doručení
žádost postoupit okresnímu úřadu
příslušnému podle místa trvalého
pobytu občana (dále jen "okresní úřad").
V hlavním městě Praze vykonávají
působnost okresního úřadu podle tohoto
zákona městské části, ve
kterých působí
obvodní úřad. Se žádostí
vojenská správa okresnímu úřadu
poskytne též údaj o délce nevykonané
vojenské základní (náhradní)
služby a u vojáků v záloze o délce
nevykonaných vojenských cvičení; spolu
s tím poskytne i osobní údaje a údaje
o zdravotním stavu
občana.
(5) Vojenská správa
je povinna občana písemně vyrozumět
o přijetí žádosti a jejím postoupení
okresnímu úřadu.
7) § 16 odst.9 branného zákona.
8) § 23 odst. 1 branného zákona.
9) § 38 vládního
nařízení č. 21/1958 Sb.".
7. Za § 2 se vkládají
nové § 2a až 2d, které včetně
poznámek č. 9a) až 9h) znějí:
(1) O určení občana
k výkonu civilní služby rozhoduje komise pro
civilní službu (dále jen "komise"),
kterou zřizuje přednosta okresního úřadu
jako zvláštní orgán.9a)
Komise posuzuje, zda jsou dány
důvody k odmítnutí vojenské služby
uvedené v § 1 odst.l.
(2) Předsedu komise, jeho
zástupce a ostatní členy komise jmenuje a
odvolává přednosta okresního úřadu
z odborníků zejména v oboru práva,
teologie a medicíny. Tajemníkem komise je určený
zaměstnanec okresního úřadu.
(3) Komise je schopna jednat a
usnášet se, je-li přítomen předseda
komise nebo jeho zástupce, nejméně tři
další členové komise a dále tajemník
komise. Komise se usnáší většinou
hlasů přítomných členů;
při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy
komise a v jeho nepřítomnosti hlas jeho zástupce.
Tajemník nemá hlasovací právo.
(4) Členové komise
a tajemník komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním
dozvěděli, a to i po skončení členství
v komisi; tajemník komise je povinen zachovávat
mlčenlivost o těchto skutečnostech i po skončení
pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat
mlčenlivost mohou být členové komise
a tajemník komise zproštěni pouze tím,
v jehož zájmu tuto povinnost
mají, a to písemně s uvedením rozsahu
a účelu.
(5) Údaje týkající
se jednotlivých občanů, které se komise
při svém jednání dozví, sděluje
jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní
zákon;9b)
v ostatních případech může komise
tyto údaje sdělit jiným subjektům
jen se souhlasem občana.
(6) Účast člena
komise na jednání je jiným úkonem
v obecném zájmu,9c)
při kterém se zaměstnanci poskytuje pracovní
volno s náhradou mzdy v nezbytně nutném rozsahu.
Náhradu mzdy uhradí zaměstnavateli, u něhož
byl člen komise v době uvolnění v
pracovním poměru, okresní úřad.
(7) Výše náhrady
výdělku člena komise, který není
v pracovním nebo obdobném poměru, avšak
je výdělečně činný,
se stanoví tak, že částka základu
daně z příjmů fyzických osob9d)
se dělí počtem pracovních hodin stanovených
zvláštním předpisem9e)
připadajících na týž kalendářní
rok. Výši základu daně z příjmů
fyzických osob prokazuje člen komise posledním
platebním výměrem orgánu vykonávajícího
správu daně ze dne, jenž předcházel
dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován;
pokud nelze výši ušlého výdělku
tímto způsobem prokázat, přísluší
náhrada v částce 17 Kč za hodinu,
nejvýše však 136 Kč za jeden den.
(8) Členům komise
náleží cestovní náhrady podle
zvláštního předpisu.9f)
(1) a opravném prostředku
proti nepravomocnému rozhodnutí komise rozhoduje
soud;9g) podání
opravného prostředku má odkladný účinek.
(2) Pravomocné rozhodnutí
se doručuje též vojenské správě.
Vojenská správa
propustí občana z vojska9h) ke
dni, kdy nabude právní moci rozhodnutí
o určení k výkonu civilní služby,.
a zašle o této skutečnosti do deseti dnů
písemné vyrozumění občanu a
okresnímu úřadu.
Občana nelze povolat k
výkonu vojenské základní (náhradní)
služby nebo vojenských cvičení s nástupem
v době, kdy běží lhůty podle
§ 2 odst.2 a v době řízení podle
§ 2a a 2b.
9a) § 9 odst.
3 zákona České národní rady
č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech,
úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících,
ve znění zákona České národní
rady č.321/1992 Sb.
9b) Např. §
128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění zákona
č. 519/1991 Sb. a § 8 odst. 1 zákona č.141/1961
Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění zákona
č.178/1990 Sb. a zákona č.292/1993 Sb.
9c) § 2 vyhlášky federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
č.18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném
zájmu.
9d) § 5 odst.
1 zákona České národní rady
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
9e) § 83 odst. 1 zákoníku práce.
9f) Zákon č.119/1992
Sb., o cestovních náhradách, ve znění
zákona č.44/1994 Sb. § 2501 občanského
soudního řádu.
9h) § 22 odst. 1 písm.e) branného
zákona.".
8. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový
odstavec 2, který zní:
"(2) Občané
určení k výkonu civilní služby
jsou povinni dostavit se na základě předvolání
k okresnímu úřadu ve stanoveném termínu
k ověření skutečností souvisejících
s výkonem civilní služby, pokud jim v tom nebrání
vážný důvod; za vážný
důvod se považuje zejména dočasná
pracovní neschopnost občana potvrzená lékařem,
pobyt občana v cizině z
pracovních nebo studijních důvodů,
zajištění, zadržení, vazba a výkon
trestu odnětí svobody.".
Dosavadní odstavce 2 až
6 se označují jako odstavce 3 až 7.
9. V § 3 odst. 3 se slova
" v určené organizaci" nahrazují
slovy "u určeného zaměstnavatele".
10. V § 3 odst.4 se slova
"příslušný úřad"
nahrazují slovy "okresní úřad"
a slovo "prohlášení" slovem "žádosti".
11. V § 3 odst.5 se nahrazují
slova "v příslušné organizaci"
slovy " u určeného zaměstnavatele",
slova "příslušný úřad"
slovy "okresní úřad", slova "
v této organizaci" slovy " u tohoto zaměstnavatele"
a slova "příslušného úřadu"
slovy "okresního úřadu".
12. V § 3 odst. 7 se slova
"organizace, ve které" nahrazují slovy
"zaměstnavatel, u kterého".
13. V nadpisu § 4 se slova "do jiné organizace"
nahrazují slovy "k
jinému zaměstnavateli".
14. § 4 odst.2 zní:
"(2) Okresní úřad
může na žádost zaměstnavatele z
důvodů hodných zřetele nástup
do civilní služby odložit, její výkon
přerušit, popřípadě převést
občana k výkonu civilní služby k jinému
zaměstnavateli.".
15. V § 4 odst. 4 až
6, § 6 odst. 2 a § 11 odst.2 se slova "příslušný
úřad" nahrazují slovy "okresní
úřad".
16. § 4 odst.10 zní:
"(10) Občané
povinní vykonat civilní službu, kteří
se zdržují v cizině nebo tam pobývají
z pracovních nebo studijních důvodů,
se po dobu pobytu v cizině k výkonu civilní
služby nepovolávají jsou však povinni
vykonat civilní službu po návratu z ciziny.".
17. § 4 se doplňuje
odstavcem 11, který zní:
"(11) Odvolání
proti rozhodnutí okresního úřadu o
odkladu nebo přerušení výkonu civilní
služby nebo o převedení občana k výkonu
civilní služby k jinému zaměstnavateli
nemá odkladný účinek.".
18. V § 5 odst.2 se slovo
"organizace" nahrazuje slovem "zaměstnavatele",
slova "v organizaci" se nahrazují slovy "u
zaměstnavatele" a na konci se připojuje tato
věta: "Dále je občan povinen podrobit
se lékařským prohlídkám a vyšetřením
nezbytným pro zjištění jeho zdravotní
způsobilosti k výkonu civilní služby.".
19. V § 5 odst.3 se slova
"vedoucího organizace" nahrazují slovem
"zaměstnavatele" a vypouštějí
se slova "nebo jeho statutárního zástupce".
20. § 5 odst.4 včetně
poznámky č.9i) zní:
"(4) Občan konající
civilní službu nesmí být činný
v pracovněprávních vztazích, vykonávat
činnosti, které se podle zvláštních
předpisů považují za samostatnou výdělečnou
činnost,9i)
ani být členem orgánů společností
založených za účelem podnikání.
9i) § 2 odst.3
a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona
České národní rady č.37/1993
Sb. a zákona č.307/1993 Sb.".
21. V § 5 odst. 5 se slovo
"pracovníků" nahrazuje slovem "zaměstnanců"
a na konci se připojuje tato věta: "Občan
je povinen podrobit se nezbytné přípravě
pro výkon civilní služby, a to neprodleně
po nástupu této služby.".
22. V § 6 odst. 1 se slova "vedoucí organizace"
nahrazují slovem "zaměstnavatel", slova
"příslušnému úřadu"
slovy "okresnímu úřadu" a slova
"příslušný úřad"
slovy "okresní úřad".
23. Nadpis § 7 zní:
"povinnosti zaměstnavatele".
24. V 7 odst.l ve větě
první se slova "Organizace, v níž se vykonává
civilní služba, je povinna" nahrazují
slovy
"Zaměstnavatel, u
něhož se vykonává civilní služba,
je povinen", a ve větě druhé se slovo
"Organizace" nahrazuje slovem "Zaměstnavatel".
Na konci se připojuje tato věta: "Zaměstnavatel
je povinen zabezpečit přípravu občana
pro výkon civilní služby.".
25. V § 7 odst.2 se slovo
"organizace" nahrazuje slovem "zaměstnavatel".
26. V § 7 odst. 3 se slovo
"organizace" nahrazuje slovem "zaměstnavatel"
a slova "u ní" se nahrazují slovy "u
něho".
27. §? odst.5 zní:
"(5) Pokud zaměstnanci
náleží při výkonu práce
podle mzdových předpisů příplatky
za práci ve ztíženém nebo ve zdraví
škodlivém pracovním prostředí
nebo pokud má zaměstnanec z tohoto důvodu
nárok na dodatkovou dovolenou, je zaměstnavatel
povinen poskytnout tyto
příplatky nebo dodatkovou dovolenou za stejných
podmínek i občanu vykonávajícímu
u něj civilní službu ve stejných podmínkách.".
28. § 7 se doplňuje
odstavci 6 a 7, které znějí:
"(6) Zaměstnavatel
zastaví poskytování požitků podle
odstavců 1, 3 a 5 po dobu zaviněné nepřítomnosti
občana ve výkonu civilní služby; o tom
je povinen písemně informovat občana a okresní
úřad.
(7) Proti postupu podle odstavce
6 může ten, o jehož právech, právem
chráněných zájmech nebo povinnostech
má být v řízení jednáno
nebo jehož práva, právem chráněné
zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím
přímo dotčeny, uplatnit do 30 dnů
ode dne doručení písemné informace
zaměstnavatele námitky u okresního úřadu.
Okresní úřad rozhoduje na základě
podaných námitek o poskytování požitků
podle odstavců 1, 3 a 5 za dobu nepřítomnosti
občana ve výkonu civilní služby.".
29. V § 8 odst.l se slova
"Vedoucí organizace" nahrazují slovem
"Zaměstnavatel".
30. § 9 včetně
nadpisu a poznámky pod čarou č.13 zní:
(1) Občané vykonávající
civilní službu mají nárok na řádnou
dovalenou a lze jim poskytnout zvláštní dovolenou
a dovolenou bez nároku na peněžité náležitosti
za stejných podmínek a ve stejném rozsahu
jako vojákům v základní (náhradní)
službě. 13)
(2) Doba řádné
dovolené a zvláštní dovolené
se započítává do doby výkonu
civilní služby. Dovolená bez nároku
na peněžité náležitosti se do doby
výkonu civilní služby nezapočítává.
(3) Nástup dovolené
určuje zaměstnavatel s tím, že poslední
datum nástupu na dovolenou musí být nejpozději
měsíc před ukončením civilní
služby.
(4) Poskytnutí dovolené
bez nároku na peněžité náležitosti
je povinen zaměstnavatel oznámit do pěti
dnů ode dne jejího nástupu okresnímu
úřadu.
13) § 12 zákona
č. 76/1959 Sb.,o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění zákona
č. 74/1990 Sb., zákona č. 77/1992 Sb. a zákona
č. 226/1992 Sb.".
31. Za § 9 se vkládají
nové § 9a a 9b, které včetně
nadpisů a poznámky č. 13a) znějí:
(1) Ministerstvo práce
a sociálních věcí a okresní
úřady (dále jen "orgán kontroly")
jsou oprávněny provádět kontrolu dodržování
tohoto zákona u zaměstnavatelů, u kterých
je civilní služba vykonávána, a na místech
výkonu civilní služby.
(2) Zaměstnanci orgánu
kontroly pověření provedením kontroly
jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení,
v nichž je civilní služba vykonávána,
požadovat od zaměstnanců zaměstnavatele
předložení potřebných dokladů
a podání potřebných informací
a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených.
(3) Zjistí-li zaměstnanci
orgánu kontroly pověření provedením
kontroly porušení tohoto zákona, jsou oprávněni
vyžadovat na zaměstnancích zaměstnavatele
odstranění zjištěných nedostatků
a podání zprávy o přijatých
opatřeních ve lhůtě k tomu určené.
(4) Zaměstnancům
zaměstnavatele, kteří v určené
lhůtě zaviněně nesplní povinnost,
která je jim uložena podle odstavců 2 a 3,
může orgán kontroly pověřený
provedením kontroly uložit pořádkovou
pokutu až do výše 1000 Kč, a to i opětovně,
nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově
určené lhůtě. Pořádkovou
pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode
dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.
(5) orgán kontroly je oprávněn
uložit zaměstnavateli za porušení povinností
vyplývajících z tohoto zákona pokutu
až do výše 100 000 Kč a při opětovném
porušení povinností, za jejichž nedodržení
byla již pokuta uložena, pokutu až do výše
500 000 Kč. Pokutu lze uložit ve lhůtě
jednoho roku ode dne, kdy se orgán kontroly dozvěděl
o porušení těchto povinností, nejpozději
však do tří let ode dne, kdy k porušení
povinností došlo.
(6) Při ukládání
pokuty podle odstavce 5 se přihlíží
k závažnosti porušení, k míře
zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení
povinnosti došlo.
(7) Pokutu nelze uložit,
byla-li zaměstnavateli za totéž porušení
povinnosti již pokuta uložena jiným orgánem.
(8) Pokuty podle odstavců
4 a 5 jsou příjmem státního rozpočtu.
(1) Na poskytování
zdravotní péče občanům vykonávajícím
civilní službu se vztahují obecně závazné
předpisy upravující péči o
zdraví občanů s tím, že výběr
lékaře je možný jen v rámci územního
obvodu okresního úřadu, ve kterém
je civilní služba vykonávána.13a)
(2) Trvá-li pracovní
neschopnost občana vykonávajícího
civilní službu déle než tři měsíce,
je zaměstnavatel povinen na základě doporučení
ošetřujícího lékaře podat
okresnímu úřadu návrh na přerušení,
popřípadě na zproštění
výkonu civilní služby. Okresní úřad
rozhodne o způsobilosti občana k výkonu civilní
služby na základě posouzení jeho zdravotního
stavu lékařem, kterého určí
okresní úřad.
13a) § 10 odst.3
zákona České národní rady č.
550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění zákona České národní
rady č. 15/1993 Sb.".
32. V § 12 se slovo "prohlášení"
nahrazuje slovem "žádost".
33. Za § 12 se vkládají
nové § 12a a 12b, které znějí:
(1) Okresní úřady
vedou evidenci občanů povinných civilní
službou.
(2) Občané určení
k výkonu civilní služby nebo vykonávající
civilní službu jsou povinni písemně
do deseti dnů hlásit okresnímu úřadu
skutečnosti rozhodné pro evidenci, zejména
změny místa trvalého nebo přechodného
pobytu, zaměstnavatele, u něhož jsou v pracovním
nebo obdobném poměru, druh zaměstnání,
úrazy a onemocnění potvrzené lékařem
mající vliv na výkon civilní služby,
přijetí ke studiu, jeho přerušení
nebo ukončení, pobyt v cizině
z pracovních nebo studijních důvodů,
nastoupení a ukončení výkonu trestu
odnětí svobody.
(1) Ministerstvo práce
a sociálních věcí může
osobám, které nabyly státní občanství
České republiky, na jejich žádost započítat
do celkové doby výkonu civilní služby
dobu civilní, popřípadě obdobné
služby, kterou vykonaly v cizině.
(2) Na zápočet podle
odstavce 1 se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.15)".
34. V § 13 se slova "postupují
příslušné úřady"
nahrazují slovy "se postupuje".
35. V § 14 odst.2 se slovo
"organizaci" nahrazuje slovem "zaměstnavateli"
a slovo "organizace" slovem "zaměstnavatele".
(1) Postup při odepření
výkonu vojenské základní (náhradní)
služby nebo vojenských cvičení a délka
civilní služby se řídí dosavadními
předpisy, pokud občan podal před dnem účinnosti
tohoto zákona prohlášení o odepření
výkonu vojenské základní (náhradní)
služby nebo vojenských cvičení.
(2) Pokud je civilní služba
vykonávána ke dni účinnosti tohoto
zákona, lze ji dokončit na dosavadním místě
výkonu; délka civilní služby se řídí
dosavadními předpisy.
(3) Pokuty podle tohoto zákona
nelze ukládat za porušení povinností,
k němuž došlo před dnem účinnosti
tohoto zákona.
(4) Vojenská správa
propustí z vojska i občana, který podal před
dnem účinnosti tohoto zákona prohlášení
o odepření výkonu vojenské základní
(náhradní) služby nebo vojenských cvičení
a před nástupem do civilní služby byl
civilní služby zproštěn nebo mu byl její
výkon prominut, a to ke dni zproštění
civilní služby
nebo prominutí jejího výkonu, nejdříve
však ke dni účinnosti tohoto zákona;
o propuštění z vojska zašle vojenská
správa občanu do deseti dnů písemné
vyrozumění.
Předseda Poslanecké
sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce
zákonů vyhlásil úplné znění
zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě,
jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. července 1995.
Obecná část
Zákon č.18/1992
Sb., o civilní službě, umožňuje
občanům, kterým jejich svědomí
nebo náboženské vyznání nedovoluje
konat vojenskou službu, odmítnout vykonávat
vojenskou základní (náhradní) službu
nebo vojenská cvičení. Realizace uvedeného
zákona v konkrétních podmínkách
okresních úřadů a jednotlivých
subjektů, kde občané civilní
službu vykonávají, ukázala nutnost novelizace
některých ustanovení tohoto zákona.
Zákon vymezuje důvody,
pro které může občan vojenskou službu
odmítnout a místo ní vykonat civilní
službu, ale neumožňuje prověřit
závažnost, přesvědčivost a věrohodnost
těchto občanem uváděných důvodů.
Dosavadní praxe ukazuje, že u odvedenců i u
vojáků v základní službě
skutečná motivace k podání prohlášení
o odmítnutí vojenské služby v řadě
případů neodpovídá důvodům
uvedeným v zákoně. Před vydáním
zákona o civilní službě
byl počet občanů v bývalé České
a Slovenské Federativní Republice odmítajících
výkon vojenské služby ročně průměrně
130. V současné době je na území
České republiky evidováno cca 30.000 občanů,
kteří svým prohlášením
odmítli výkon vojenské služby a jsou
povinni vykonat službu civilní.
Jen za rok 1993 podalo prohlášení 7.170 občanů.
(Přehled o vývoji počtu občanů
konajících civilní službu v roce 1994
je uveden v přílohách č. 1 a 2).
Ve většině
evropských států je zaveden institut přezkoumávání
důvodů pro odmítnutí vojenské
služby. Například v SRN působí
výbor pro otázky odpírání vojenské
služby. V Rakousku byly k tomuto účelu zřízeny
komise. Na příkladu Rakouska lze dostupnými
číselnými údaji dokumentovat skutečnost,
že přezkoumávání důvodů
odmítnutí výkonu
vojenské služby komisí snižuje počty
občanů určených k výkonu civilní
služby. Ročně v této zemi odmítá
výkon vojenské služby 10000 - 12000 občanů.
Z tohoto počtu je 32 žádostí po přezkoumání
důvodů uznáno jako neodůvodněných,
tzn. zamítnuto.
Z uvedených důvodů
se navrhuje včlenit do zákona o civilní službě
takové mechanismy, které by zabraňovaly jeho
zneužívání. Navrhuje se změnit
institut podání prohlášení o
odmítnutí výkonu vojenské služby
na institut podání žádosti o určení
k výkonu civilní služby, o níž
by rozhodovala komise zřízená pro tyto účely
příslušným okresním úřadem.
Komise fungující jako nestranný a nezávislý
rozhodovací orgán by posoudila, zda je v konkrétním
případě důvod pro zproštění
výkonu vojenské služby a určení
k výkonu služby civilní.
Nově se vymezuje okruh
činností, které mohou být v rámci
civilní služby vykonávány. Rovněž
se upřesňuje okruh subjektů, u nichž
se civilní služba vykonává. Civilní
služba by měla být podle návrhu zákona
konána pouze u subjektů, které jsou příjemci
prostředků ze státního rozpočtu
republiky, z rozpočtu okresního úřadu
nebo z rozpočtu obce, a dále u občanských
sdružení, kterým jsou poskytovány dotace
ze státního rozpočtu republiky.
Navrhovanou úpravou se
prodlužuje délka civilní služby pro odvedence
na dvojnásobek délky vojenské základní
(náhradní) služby a pro vojáky v záloze
na dvojnásobek délky nevykonaných vojenských
cvičení.
Nově se v zákoně
zavádí institut ohlašovací povinnosti
a evidence občanů povinných civilní
službou. Nedostatečný přehled o místě
pobytu těchto občanů, stejně tak jako
o dalších skutečnostech, které brání
okamžitému nástupu k výkonu civilní
služby (při studiu, vzetí do vazby, pobytu
v cizině apod.), brání okresním úřadům
v povolávání občanů k výkonu
civilní služby.
V zájmu ochrany občanů
povinných výkonem civilní služby se
nově navrhuje do zákona zařadit ustanovení
upravující kontrolní činnost dodržování
předpisů souvisejících s výkonem
civilní služby ze strany subjektů, u nichž
je služba vykonávána.
Do zákona se novelou navrhuje včlenit
též některá ustanovení obsažená
dosud v nařízení vlády č.372/1992
Sb., kterým se stanoví podrobnosti k výkonu
civilní služby, týkající se stanovení
příslušnosti, poskytování dovolené,
zdravotní péče apod.
Právo Evropských
společenství tuto problematiku neupravuje.
Ekonomicky dopad
Odhaduje se, že okresní
úřady vyplatí zaměstnavatelům
členů komisí na náhradách mezd
částku cca 1 mil. Kč ročně.
Lze předpokládat, že tyto výdaje budou
vzhledem k jejich objemu pokryty v rámci dotace státního
rozpočtu na výkon státní správy
u územních orgánů.
Zvláštní
část
K Čl. I:
K bodu 1
Civilní služba je
vykonávána formou pomocných činností.
S ohledem na nejasnosti pojmu "pomocná činnost"
se upřesňuje charakter vykonávaných
činností tak, aby byl přesněji vyjádřen
záměr umožnit výkon civilní služby
jen formou aktivit fyzického charakteru, tzn. jde o vyloučení
činností spojených zpravidla s dlouhodobou
odbornou přípravou.
Pokud jde o možnost vykonávat
civilní službu u fyzických osob, je omezena
na oblast zdravotnictví, sociální služby
a ochranu životního prostředí.
K bodu 2
Navrhovaným ustanovením
dochází k upřesnění subjektů
u kterých může být civilní služba
vykonávána; navrhuje se, aby civilní služba
byla napříště vykonávána
pouze u zaměstnavatelů, kteří jsou
příjemci prostředků ze státního
rozpočtu republiky, z rozpočtu okresního
úřadu nebo rozpočtu obce. Dále bude
možné vykonávat civilní službu
též u občanských sdružení,
ovšem jen za podmínky, že se jedná o sdružení,
kterému jsou poskytovány dotace ze státního
rozpočtu republiky.
V případě, že bude civilní služba
vykonávána u zaměstnavatelů činných
ve zdravotnictví, je podmínkou, že zaměstnavatel
má uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
K bodu 3
Prodlužuje se délka
civilní služby; podle dosavadní právní
úpravy je civilní služba pro odvedence o polovinu
delší než vojenská základní
(náhradní) služba a pro vojáky v záloze
o polovinu delší než nevykonaná vojenská
cvičení.
K bodům 4, 5, 9 až
13, 15, 18, 19, 21 až 26, 29, 32, 34, 35
Do uvedených ustanovení se promítají
změny vyplývající z upřesnění
výčtu subjektů, u nichž je civilní
služba vykonávána, dochází k
nahrazení pojmu "organizace" pojmem "zaměstnavatel",
k zavedení žádosti namísto prohlášení
a k dalším navazujícím terminologickým
změnám.
K bodu 6
K zamezení možnosti
obcházení zákona o civilní službě
se navrhuje změnit institut podání prohlášení
o odmítnutí vojenské služby na institut
podá.ní žádosti o určení
k výkonu civilní služby, o níž
by měla rozhodovat zvláštní komise.
V žádosti musí být uvedeny konkrétní
důvody vedoucí k odmítnutí výkonu
vojenské služby, aby komise mohla objektivně
posoudit jejich oprávněnost.
Úprava umožní
požádat o výkon civilní služby
i těm odvedencům (vojákům na trvalé
dovolené ze zdravotních důvodů), u
nichž po odvodu (v průběhu této služby)
došlo ke změně zdravotního stavu a dočasné
neschopnosti k výkonu vojenské činné
služby. Po dobu dočasné neschopnosti k výkonu
vojenské činné služby, která
může trvat až tři roky, není občan
způsobilý plnit služební povinnost.
K bodu 7
Navrhovaná právní
úprava vychází z rezoluce Centra pro lidská
práva OSN č. 1993/94 nazvané "Odmítnutí
výkonu vojenské služby z důvodu svědomí",
která vyzývá členské státy,
aby zřídily v rámci svých národních
právních systémů nezávislé
a nestranné orgány, jejich
úkolem bude rozhodovat v jednotlivých případech,
zda jde o odmítnutí výkonu vojenské
služby z důvodu svědomí.
V zájmu právní
jistoty občana se navrhuje, aby komise rozhodovala o žádosti,
kterou občan žádá o určení
k výkonu civilní služby, ve správním
řízení.
Z důvodů zachování
objektivity řešení se zároveň
upravuje institut opravného prostředku proti rozhodnutí
komise, a to možnost přezkoumání rozhodnutí
soudem podle části páté hlavy třetí
(§ 250 1) občanského soudního řádu.
Navrhovaná právní úprava
vylučuje možnost povolání občana
k výkonu vojenské základní služby
nebo vojenských cvičení do doby pravomocného
rozhodnutí o žádosti.
Upravuje se nárok členů
komise na náhradu mzdy (výdělku) a na cestovní
náhrady.
K bodu 8
Uvedené ustanovení
ukládá občanům povinným výkonem
civilní služby povinnost dostavit se k okresnímu
úřadu na základě předvolání
k jednání ve věci nástupu výkonu
civilní služby. Účelem tohoto jednání
je získání nezbytných osobních
informací o občanu, které mají význam
při výběru pomocné
činnosti tak, aby co nejlépe odpovídala zdravotnímu
stavu, fyzickým i psychickým schopnostem občana,
ale též potřebám subjektů, u
nichž má být civilní služba vykonávána.
Ověření těchto skutečností
má zvláštní význam zejména
v souvislosti s výkonem civilní
služby zdravotnictví a sociálních službách,
kde dochází při výkonu civilní
služby k přímému kontaktu se zdravotně
postiženými občany.
K bodu 14
Ustanovení umožňuje,
aby okresní úřad po zvážení
důvodů sdělených zaměstnavatelem
odložil nebo přerušil výkon civilní
služby, popřípadě převedl občana
k výkonu civilní služby k jinému zaměstnavateli.
Důvodem mohou být např. překážky
na straně zaměstnavatele, ale též změna
způsobilosti občana k určitému konkrétnímu
druhu činnosti.
K bodu 17
Stanovuje se, ve kterých
případech nemá odvolání proti
rozhodnutí v řízení o civilní
službě odkladný účinek. V ostatních
případech odvolání odkladný
účinek má (§ 55 správního
řádu).
K bodu 24
Záměrem upřesnění
dosavadní úpravy je, aby občané vykonávající
c.vilní službu nemohli souběžně
s výkonem civilní služby být činní
v pracovněprávních vztazích ani vykonávat
činnosti podnikatelského charakteru.
K bodu 28
Navě se navrhuje odejmout
požitky za dobu zaviněné nepřítomností
při výkonu civilní služby s cílem
motivace těchto občanů k řádnému
plnění povinností. Podle dosavadní
právní úpravy požitky náležejí
jak po dobu zaviněné nepřítomnosti
při výkonu civilní služby, tak i v době
prodloužení služby z důvodu zaviněné
nepřítomnosti. Tím vznikají subjektům,
u nichž se civilní služba
vykonává, další neodůvodněné
výdaje.
K bodu 34
Dovolenou se navrhuje poskytovat
občanům vykonávajícím civilní
službu za stejných podmínek a ve stejném
rozsahu jako vojáků.m v základní vojenské
službě. Odlišností je pouze termín,
ve kterém nejpozději tito občané musejí
dovolenou nastoupit - měsíc před skončením
civilní služby, aby mohla být civilní
služba řádně skončena. Do zákona
se zároveň přebírají potřebná
navazující ustanovení obsažená
dosud v nařízení vlády č.372/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 31
Zkušenosti s dosavadním
výkonem civilní služby svědčí
o nezbytnosti vytvořit kontrolní mechanismus pro
orgány státní správy na úseku
civilní služby. Navrhovaná úprava by
měla přispět ke zkvalitnění
kontrolní činnosti a zároveň i k dodržování
předpisů upravujících výkon
civilní služby ze strany subjektů, u nichž
je civilní služba vykonávána.
Do zákona se rovněž
přebírá z nařízení vlády
č.372/1992 Sb. právní úprava řešící
poskytování zdravotní péče
občanům ve výkonu civilní služby
včetně možnosti zproštění
povinnosti výkonu civilní služby při
nepříznivém zdravotním stavu.
K bodu 33
Evidence občanů
v civilní službě byla doposud upravena v nařízení
vlády č.372/1992 Sb. Ustanovení se upřesňuje
a přesouvá do zákona.
Obdobně jako v § 82
odst. 6 branného zákona, na jehož základě
je možno započítat osobám dobu vojenské
služby, kterou vykonaly v cizině, do celkové
doby základní (náhradní) služby,
se umožňuje postupovat v případě
zápočtu doby výkonu civilní služby
v cizině. Vychází se z poslání
civilní služby
jako alternace vojenské služby.
K Čl. II:
Přechodná ustanovení
v odstavcích 1 až 3 stanovují, ve kterých
případech se bude i po nabytí účinnosti
zákona postupovat podle dosavadních předpisů.
Podle dosavadní právní úpravy mohla
vojenská správa
propustit občana z vojska ke dni jeho nástupu do
civilní služby. Vzhledem k tomuto ustanovení
nemohlo dojit k propuštění z vojska a vyjmutí
z vojenské evidence u občanů, kteří
byli zproštěni civilní služby nebo jimž
byla civilní služba prominuta dříve,
než k jejímu
výkonu nastoupili. Přechodné ustanovení
v odstavci 4 řeší tyto případy.
Příloha č. 1 |
k 31.12.1993 | k 31.3.1994 | k 30.6.1994 | k 30.9.199 | k 31.12.1994 | |
Celkem evidováno | 31 323 | 30 492 | 31 184 | 27 572 | 28 201 |
Nevykonává | 21 460 | 20 307 | 21 170 | 19 708 | 19 379 |
Vykonává celkem | 9 863 | 10 185 | 10 014 | 7 864 | 8 822 |
z toho v oblasti | |||||
zdravotnictví | 3 637 | 3 582 | 3 434 | 2 492 | 2 879 |
sociální | 1 524 | 1 492 | 1 373 | 1 148 | 1 299 |
životni prostředí | 4172 | 4 210 | 4 296 | 3 255 | 3 717 |
ostatní | 530 | 901 | 911 | 969 | 927 |