Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Tomáše Štěrby dopisem ze dne 20. března 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Tomáše Štěrby. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený tane poslanče.

Ve své interpelaci z 15. 2. 1995, která se týká způsobu privatizace Nemocnice s poliklinikou Sušice a privatizace Vojenských nemocnic v Klatovech a Karlových Varech mne žádáte o vysvětlení okolností privatizace výše zmíněných objektů. Dovolte mi tedy, sdělit Vám následující informace.

Pokud se týká Vašeho prvního dotazu, je třeba uvést, že žádný z projektů na privatizaci Nemocnice s poliklinikou Sušice předložených ve stanoveném termínu neobsahoval návrh privatizace lůžkové části subjektu. Základní projekt doporučoval tuto část ponechat nadále státní.

Dne 30. 5. 1994 podal MUDr. Korec, předkladatel konkurenčního privatizačního projektu č. 27213, dodatek, který zásadně měnil původní projekt. Navrženým nabyvatelem se namísto fyzické osoby stává obchodní společnost a předmět privatizace je rozšířen o lůžkovou část subjektu. Dodatek byl doručen přímo na MSNMP ČR a neobsahoval vyjádření zřizovatele příslušného zdravotnického zařízení.

Všechny projekty včetně zmíněného dodatku byly řádně projednány dle zásad stanovených usnesením vlády ČR č. 393/1994. Na základě výsledku jednání bylo rozhodnuto o zamítnutí projektu č. 27213, privatizaci polikliniky podle projektu 27216 (viz odpověď k Vaší druhé otázce) a ponechání lůžkové části prozatím ve vlastnictví státu.

Jelikož schvalovací řízení ve věci privatizace Nemocnice s poliklinikou Sušice proběhlo v souladu s platnými předpisy, není důvod k revokaci rozhodnutí o privatizaci části majetku subjektu, o které žádáte ve své interpelaci.

K Vaší druhé otázce uvádím, že při projednávání privatizace Polikliniky Sušice, která je součástí majetku Nemocnice s poliklinikou Sušice, bylo dne 13. 9. 1994 přijato usnesení vládní privatizační komise č. 33. Tato komise doporučila schválit přímý prodej nabyvateli Poliklinika Sušice, s.r.o. na základě projektu č. 2.721.6. V souladu se zněním uvedeného usnesení vydala pak vláda rozhodnutí o privatizaci Polikliniky Sušice.

Pokud jde o Vaše další otázky, týkající se vojenských nemocnic, je třeba nejdříve uvést, že tyto nemocnice v Klatovech a Karlových Varech nebyly zařazeny do žádného ze seznamu privatizovaných subjektů, a nejde tedy o státní majetek, který by měl být převáděn na jiné osoby ve smyslu zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z textu Vaší interpelace a jejích příloh vyplývá, že v tomto případě nejde o privatizaci majetku, ale o výběrové řízení na pronájem částí vojenských nemocnic. Předmětný majetek tudíž nebyl ve smyslu zákona č. 92/1991 Sb. privatizován, a je proto bezpředmětné hovořit o revokaci rozhodnutí o privatizaci.

V tomto případě se jednalo o pronájem majetku a stalo se tak zejména na základě Koncepce vojenského zdravotnictví po roce 1993, kterou zpracovalo Ministerstvo obrany.

Základním záměrem této koncepce byl návrh na realizaci dalšího využití vojenských posádkových nemocnic formou pronájmu movitého a nemovitého majetku, který by umožňoval průběžné plnění specifických požadavků Armády ČR.

Docházelo k přehodnocování významu těchto nemocnic, vzhledem k tomu, že postupně klesal počet příslušníků armády, patřících do spádových oblastí těchto nemocnic a tím také neúměrně rostly provozní náklady nemocnic.

Uvedenou situaci by bylo možné řešit buď prodejem nebo pronájmem nestátním zdravotnickým zařízením. Vzhledem k potřebám Armády ČR a nutnosti dostupnosti těchto nemocnic za účelem poskytování zdravotní péče vojákům v činné službě, se jevil prodej nemocnic jako nevýhodný, zatímco pronájem umožní průběžně plnit specifické požadavky AČR ze strany nájemce.

Na základě těchto skutečností proběhlo výběrové řízení na pronájem nemocníce v Klatovech. Do soutěže se přihlásili 3 uchazeči: Gabreta Hospital, s.r.o., Česká národní nadace Vojenské nemocnice Klatovy a Sdružení k obchodní činnosti. Jako nejvýhodnější se jevila nabídka Sdružení k obchodní činnosti. Současně však požádal přednosta OkÚ Klatovy o převod práva hospodaření k této nemocnici s tím, že bude využita pro účely civilního i vojenského zdravotnictví.

Po zvážení všech okolností a v souladu s vyhlášenými podmínkami výběrového řízení komise ministra obrany pro nakládání s přebytečným a neupotřebitelným nemovitým majetkem toto výběrové řízení zrušila. Doporučila upřednostnit zájem státu s tím, že do doby, kdy Vojenská nemocnice Klatovy bude pro potřeby armády přebytečná a neupotřebitelná, bude tato bezúplatně zapůjčena pro potřeby státního zdravotnického zařízení - Nemocníce s poliklinikou Klatovy. Tato forma dočasné výpůjčky je podložena konkrétními podmínkami stanovenými v zájmu zabezpečení zdravotní péče pro potřeby vojenské správy, která měla být původně zajištěna vítězem výběrového řízení na pronájem této vojenské nemocnice. Současně je stanovena úhrada provozních nákladů.

Pokud jde o pronájem Vojenské posádkové nemocnice v Karlových Varech, do výběrového řízení se přihlásili dva uchazeči. Volné sdružení podnikatelů lékařů vojenské nemocnice a Gabreta Hospital s.r.o. Po zhodnocení nabídek, bylo komisí doporučeno Volné sdružení podnikatelů, jejichž návrh byl pro vojenskou správu jednoznačně výhodnější. V současné době je ve stádiu příprav nájemní smlouva.

Věřím, vážený pane poslanče, že informace, které sem Vám podal budou pro Vás uspokojující.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Tomáš Štěrba

poslanec PSP ČR

Praha