1. Osoba, která je nebo byla bezprostředně
před svým příjezdem do jednoho smluvního
státu rezidentem v druhém smluvním státě
a která se dočasně zdržuje v prvně
zmíněném státě pouze:
a) jako student na univerzitě nebo škole,
b) jako učeň, nebo,
c) jako příjemce daru, podpory nebo stipendia za
účelem studia nebo výzkumu, poskytovaných
náboženskou, charitativní, vědeckou
nebo vzdělávací organizací
nebude podléhat zdanění v tomto státě
z takových stipendií a podpor.
2. Odměna, kterou pobírá rezident jednoho
smluvního státu za provádění
výzkumu nebo za výuku během období
dočasného pobytu nepřesahujícího
2 roky na universitě, výzkumném ústavu
nebo jiné instituci pro vyšší vzdělání
uznané vládou ve druhém smluvním státě,
nebude podléhat zdanění v tomto smluvním
státě.
1. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom
smluvním státě, ať mají zdroj
kdekoliv, o nichž se nepojednává v předcházejících
článcích této smlouvy, podléhají
zdanění pouze v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy,
jiné než příjmy z nemovitého
majetku, který je definován v článku
6 odstavci 2, jestliže příjemce takových
příjmů, který je rezidentem v některém
smluvním státě, vykonává průmyslovou
nebo obchodní činnost v druhém smluvním
státě prostřednictvím stálé
provozovny tam umístěné, nebo vykonává
v tomto druhém státě nezávislé
povolání ze stálé základny
tam umístěné, a jestliže právo
nebo majetek, pro které se příjmy platí,
jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou
nebo stálou základnou. V takovém případě
se použijí ustanovení článku
7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ
jde.
1. Majetek představovaný nemovitým majetkem
uvedeným v článku 6, který vlastní
rezident jednoho smluvního státu a který
je umístěn ve druhém smluvním státě,
může být zdaněn v tomto druhém
státě.
2. Majetek představovaný movitým majetkem,
který je částí provozního majetku
stálé provozovny, kterou má podnik jednoho
smluvního státu ve druhém smluvním
státě, nebo movitým majetkem, který
přísluší ke stále základně,
kterou má rezident jednoho smluvního státu
ve druhém smluvním státě k výkonu
nezávislého povolání, může
být zdaněn v tomto druhém státě.
3. Majetek představovaný loďmi, čluny
nebo letadly, které jsou používány v
mezinárodní dopravě, a movitým majetkem
sloužícím k provozování takovýchto
lodí, člunů nebo letadel, podléhá
zdanění pouze ve smluvním státě,
ve kterém je umístěno skutečné
vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku rezidenta
smluvního státu podléhají zdanění
pouze v tomto státě.
1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu
obdrží příjmy nebo vlastní majetek,
které mohou být v souladu s ustanoveními
této smlouvy zdaněny ve druhém smluvním
státě, povolí prvně zmíněný
stát snížit daň z příjmů
nebo majetku tohoto rezidenta o částku rovnající
se dani zaplacené v druhém státě.
Částka o kterou se daně sníží
však nepřesáhne takovou část
daně smluvního státu vypočtené
před jejím snížením, která
poměrně připadá na příjmy
nebo majetek, které mohou být zdaněny v tomto
státě.
2. Jestliže v souladu s ustanoveními této smlouvy,
příjmy, které plynou rezidentu jednoho smluvního
státu nebo majetek, který vlastní, jsou vyjmuty
ze zdanění v tomto státě, může
tento stát při výpočtu částky
daně z ostatních příjmů nebo
majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu příjmy
nebo majetek, které byly ze zdanění vyjmuty.
3. Pro účely snížení daně
z příjmů ve smluvním státě
se má za to, že daň z příjmu
nebo majetku zaplacená ve druhém smluvním
státě zahrnuje daň, která by byla
splatná v tomto druhém státě, ale
byla prominuta nebo se jí tento stát vzdal souladu
s jeho zákonnými ustanoveními pro poskytování
daňových úlev.
1. Státní příslušníci
jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém
smluvním státě žádnému
zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,
které jsou jiné nebo tíživější
než zdanění a s ním spojené povinnosti,
kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní
příslušníci tohoto druhého státu,
kteří jsou ve stejné situaci. Toto ustanovení
se bez ohledu na ustanovení článku 1 uplatní
rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho
nebo obou smluvních států.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou
podnik jednoho smluvního státu má v druhém
smluvním státě, nebude v tomto druhém
státě nepříznivější
než zdanění podniků tohoto druhého
státu, které vykonávají tytéž
činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno
jako závazek jednoho smluvního státu, aby
přiznal rezidentům druhého smluvního
státu osobní úlevy, slevy a snížení
daně z důvodu osobního stavu nebo povinnosti
k rodině, které přiznává svým
vlastním rezidentům.
3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku
9, článku 11 odstavce 7 a článku 12
odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky
a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního
státu osobě, která je rezidentem v druhém
smluvním státě, odčitatelné
pro účely stanovení zdanitelných zisků
tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby
byly placeny osobě, která je rezidentem v prvně
zmíněném státě. Podobně,
jakékoliv dluhy podniku jednoho smluvního státu
vůči rezidentu druhého smluvního státu,
budou pro účely stanovení zdanitelného
majetku takového podniku odčitatelné za stejných
podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči rezidentu
prvně zmíněného státu.
4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž
jmění je zcela nebo zčásti, přímo
nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno
osobou nebo osobami, které jsou rezidenty v druhém
smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně
zmíněném smluvním státě
žádnému zdanění nebo povinnostem
s ním spojeným, které jsou jiné nebo
tíživější než zdanění
a s ním spojené povinnosti, kterým jsou
nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky
prvně zmíněného státu.
5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu
na ustanovení článku 2 vztahují na
daně jakéhokoliv druhu a pojmenování.
1. Jestliže se osoba jednoho smluvního státu
domnívá, že opatření jednoho
nebo obou smluvních státu vedou nebo povedou u
ní ke zdanění, které není
v souladu s ustanoveními této smlouvy, může
nezávisle na opravných prostředcích,
které poskytuje vnitrostátní právo
těchto států, předložit svůj
případ příslušnému úřadu
smluvního státu, jehož je rezidentem nebo
jestliže případ spadá pod odstavec 1
článku 24, úřadu smluvního
státu, jehož je státním příslušníkem.
Případ musí být předložen
do tří let od prvého oznámení
opatření, které vede ke zdanění,
jenž není v souladu s ustanoveními této
smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad
považovat námitku za oprávněnou a nebude-li
sám schopen najít uspokojivé řešení,
bude se snažit, aby případ rozhodl dohodou
s příslušným úřadem druhého
smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění,
které není ve shodě s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních
států se budou snažit vyřešit dohodou
obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout
při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou
rovněž konzultovat za účelem zamezení
dvojího zdanění v případech
neupravených ve smlouvě.
4. Jeden smluvní stát nezvýší
po uplynutí lhůty stanovené v jeho vnitrostátních
předpisech a v žádném případě
po 5 letech od konce zdaňovacího období,
ve kterém byl získán příslušný
příjem, daňový základ rezidentu,
kteréhokoliv smluvního státu tím,
že by do něho zahrnul příjmy, které
již byly zdaněny v druhém smluvním
státě. Tento odstavec se nepoužije v případě
podvodu, vědomého zanedbání nebo nedbalostí.
5. Příslušné úřady smluvních
států mohou vejít v přímý
styk za účelem dosažení dohody ve smyslu
předchozích odstavců. Jestliže se ústní
výměna názorů jeví pro dosažení
dohody účelnou, může se taková
výměna názorů uskutečnit prostřednictvím
komise složené ze zástupců příslušných
úřadů smluvních států.
1. Příslušné úřady smluvních
států si budou vyměňovat informace
nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy
nebo vnitrostátních právních předpisů
smluvních států, které se vztahují
na daně, jež jsou předmětem této
smlouvy, pokud zdanění, které upravují,
není v rozporu s touto smlouvou. Výměna informací
není omezena článkem 1. Veškeré
informace obdržené smluvním státem budou
udržovány v tajnosti stejným způsobem
jako informace obdržené podle vnitrostátních
zákonů tohoto státu a budou sděleny
pouze osobám nebo úřadům (včetně
soudů a správních úřadů),
které se zabývají vyměřováním
nebo vybíráním daní, na něž
se vztahuje tato smlouva, trestním stíháním
ve věci těchto daní nebo rozhodováním
o opravných prostředcích. Tyto osoby nebo
úřady použijí takovéto informace
jen k těmto účelům. Mohou uplatnit
tyto informace při veřejných soudních
řízeních nebo v právních rozhodnutích.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném
případě vykládána tak, že
ukládají některému smluvnímu
státu povinnost:
a) provést správní opatření,
která by porušovala právní předpisy
nebo správní praxi některého smluvního
státu,
b) sdělit informace, které by nemohly být
získány na základě právních
předpisů nebo v normálním správním
řízení tohoto nebo druhého státu,
c) sdělit informace, které by odhalily obchodní,
podnikové, průmyslové, komerční
nebo profesní tajemství nebo obchodní postup,
nebo jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným
pořádkem.
Žádná ustanovení této smlouvy
se nedotýkají daňových výsad,
které přísluší diplomatům
nebo konzulárním úředníkům
podle obecných pravidel mezinárodního práva
nebo na základě ustanovení zvláštních
dohod.
1. Tato smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační
listiny budou vyměněny v ........... co nejdříve.
2. Smlouva nabude platnosti výměnou ratifikačních
listin a její ustanovení se budou uplatňovat:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou
u zdroje, na příjmy vyplácené nebo
připisované k 1. lednu nebo později v kalendářním
roce následujícím po roce, v němž
smlouva vstoupí v platnost,
b) pokud jde o ostatní daně z příjmu
a daně z majetku, na daně ukládané
za každý daňový rok začínající
1. ledna nebo později kalendářního
roku následujícího po roce, v němž
smlouva vstoupí v platnost.
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena
některým smluvním státem. Každý
smluvní stát může smlouvu písemně
vypovědět diplomatickou cestou nejméně
šest měsíců před koncem každého
kalendářního roku začínajícího
po uplynutí pěti let od data vstupu v platnost této
smlouvy. V tomto případě se smlouva přestane
uplatňovat:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou
u zdroje, na příjmy vyplácené nebo
připisované k 1. lednu nebo později v kalendářním
roce následujícím po roce, v němž
byla dána výpověď,
b) pokud jde o ostatní daně z příjmu
a daně z majetku, na daně ukládané
za každý daňový rok počínající
1. ledna nebo později kalendářního
roku následujícího po roce, v němž
byla dána výpověď.
NA DŮKAZ TOHO podepsaní, k tomu řádně
zmocnění, podepsali tuto smlouvu.
Dáno ve dvojím vyhotovení v Káhiře
dne 19. ledna 1995 v anglickém jazyce.
Za Českou republiku | Za Egyptskou arabskou republiku |
Václav Klaus v. r. | Atef Sedki v. r. |