Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Josefa Křížka
na místopředsedu vlády a ministra zemědělství
Josefa Luxe. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
V Praze dne 15. ledna 1995
Milan Uhde v. r.
Příloha
Vážený pan
Ing. Josef Lux
místopředseda vlády České republiky
a ministr zemědělství
Vážený pane
místopředsedo,
ve své zemědělské
praxi se bohužel setkávám s různými
nedokonalostmi a nedomyšlenostmi platné zákonné
úpravy. Jedním z markantních příkladů
je právní situace, kterou si dovolím nastínit
a o jejíž řešení si Vás
dovolím v rámci této interpelace požádat.
Jedná se o náhrady
za znehodnocení budov převzatých družstvy
bezúplatně od státu. Tento problém
patří k nejpalčivějším
otázkám aplikace právní předpisů
z oblasti restituce zemědělského majetku
a transformace družstev, neboť platná právní
úprava zde pro obdobné a fakticky stejné
případy přináší naprosto
rozdílná právní řešení
především ve sféře majetkově,
což se negativně promítá do vlastního
finančního dopadu na hospodaření některých
povinných osob.
Platná právní
úprava, tj. zákon č. 229/1991 Sb. ve znění
pozdějších předpisů v ustanovení
§ 16 odst. 2 vychází z toho, že veškerá
znehodnocení, resp. cen vydávaných nemovitostí,
hradí ta právnická osoba, která takovou
nemovitost užívala v den účinnosti citovaného
zákona. Tento zákon přitom vůbec nerozlišuje,
zda tato právnická osoba tyto nemovitosti skutečně
po celou dobu, zpravidla 40 let, užívala nebo zda
je užívala jen třeba několik málo
let před rokem 1991. Takové osobě stanovuje
paušální
povinnost náhrady rozdílu cen za celé rozhodné
období, tj. například od roku 1 948 až
do roku 1991 bez ohledu na skutečnou dobu užívání
takové nemovitosti povinnou osobou.
Určitá modifikace
uvedené zásady dané zákonem č.
229/1991 Sb. je obsažena pouze v ustanovení §
3 odstavec 1 tzv. transformačního zákona,
tj. zákona č. 42/1 992 Sb., o úpravě
majetkových vztahů a vypořádání
majetkových nároků v družstvech. Podle
citovaného ustanovení transformačního
zákona totiž může družstvo - povinná
osoba požadovat na
příslušném státním orgánu,
tj, na Vašem ministerstvu, reprezentovaném příslušným
územním odborem, úhradu znehodnocení
v případě, že došlo k úplatnému
převodu restituované nemovitosti ze státu
na družstvo. V tomto případě je možné
na ÚO MZe požadovat
náhradu za znehodnocení za dobu, kdy takovou nemovitost
užíval někdo jiný než družstvo,
které tuto nemovitost vydává. I transformační
zákon však pamatuje na situaci, kdy tuto nemovitost
družstvo získalo od státu a kdy ji navíc
získalo kupní smlouvou,to znamená
úplatně.
Bohužel však platná
právní úprava kodifikovala naprosto rozdílný,
a troufám si tvrdit, zcela protikladný právní
režim pro situaci, kdy družstvo v minulosti za nemovitost
zaplatilo jakoukoliv částku a pro situaci, kdy ji
získalo bezúplatně. Zatímco v prvním
případě může požadovat na
státu vrácení zaplacené částky
a navíc i úhradu za znehodnocení, ke kterému
došlo v průběhu celé doby, kdy samo
družstvo takovou nemovitost neužívalo. V druhém
případě však nemá povinná
osoba právo na jakoukoliv kompenzaci
a hradí často mnoha milionové částky
za znehodnocení, aniž by ovšem tato právnická
osoba sama jakékoliv znehodnocení způsobila.
Ze všech uvedených
důvodů se na Vás, vážený
pane místopředsedo, obracím s touto interpelací
a žádám Vás:
1. O zvážení
možnosti vyřešení obdobných situací
v rámci rozhodnutí ministerstva a v rámci
finančních prostředků, které
má ministerstvo k dispozici. Bylo by totiž teoreticky
možné řešit konkrétní případy,
kdy k takovéto tvrdosti při uplatňování
zákona dochází na základě
jednotlivých žádostí takto postižených
subjektů.
2. V případě,
že by nebylo možné uplatnit cestu naznačenou
v prvním bodě o zprávu, zda Vaše ministerstvo
uvažuje o zpracování a navržení
novely zákona, která by tuto situaci řešila.
Tuto informaci požaduji hlavně proto, abych mohl sám
zvážit, zda budu či nebudu příslušný
návrh novely zákona iniciovat v Poslanecké
sněmovně.
Děkuji