Místopředseda vlády
a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď
na otázku poslance Jana Jegly dopisem ze dne 13. února
1995.
Podle § 90 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb.; o jednacím řádu
české národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra zemědělství Josefa
Luxe na otázku poslance Jana Jegly. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Místopředseda vlády
a ministr zemědělství
České republiky
Ing. Josef Lux
V Praze dne 13.2.
Č.j.: 364/98 - 10
Vážený pane
poslanče,
souhlasím s Vámi,
že privatizace státních statků je jednou
z nejsložitějších majetkových transformací
v naší ekonomice. Nemůžu však souhlasit
s konstatováním, že stav privatizace státních
statků je nejasný.
Privatizace, a to nejen státních
statků, je procesem probíhajícím ve
více etapách a to od poměrně složitého
schvalovacího řízení až po vlastní
realizaci, kterou provádí příslušný
fond (převážně Pozemkový fond
ČR). Vzhledem k tomu hodnocení stavu privatizace
je třeba posuzovat
z hlediska té které etapy.
Postup privatizace státních
statků a ostatních obdobných organizací
(dále jen "státních statků")
byl zejména negativně ovlivněn počtem
a objemem uplatněných restitučních
nároků (více jak 21 mld. Kč) a jejich
postupným vydáváním. V době,
kdy byla většina privatizačních projektů
státních statků vypracována a předkládána,
nebyly uplatněny všechny restituční
nároky podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění
zákona č. 93/1992 Sb. a 195/1993 Sb. Termín
uplatňování těchto restitučních
nároků byl prodloužen do 31.3.1993. V důsledku
toho státní majetek určený k privatizaci
v původních projektech doznal značných
změn a proto bylo nutno přikročit v návaznosti
na usnesení vlády
ČR č. 334 ze dne 23.6.1993 k vypracování
zakladatelských projektů. Většina privatizačních
projektů mohla být schvalována až po
vypracování zakladatelských projektů,
t.j. v roce 1994. Z hlediska nedořešených restitučních
nároků se v současné době
bude řešit teprve privatizace např. Státního
statku Třeboň, Statku Nové Hrady a Státního
statku Karviná.
Přes složitost transformace
státních statků se podařilo MZe po
řadě přijatých opatření
zpracovat a MSNMP ČR předložit zakladatelské
projekty na všechny státní statky, které
nebyly privatizovány podle povinného nebo konkurenčních
projektů.
Z 316 státních statků
bylo do konce roku 3994 vydáno rozhodnutí MSNMP
ČR, resp. vládou ČR ve 276 případech
(t.j. cca 87), realizováno PF ČR je 215 privatizačních
projektů (t.j. cca 78%), z hlediska hodnoty privatizovaného
majetku to představuje více jak 61%. Realizováno
bylo za 10 947 mld. Kč majetku z toho připadá
cca 8 910 mld: Kč na majetek zemědělské
prvovýroby prodávaný formou splátkového
režimu pro zemědělskou prvovýrobu
(t.j. cca 81%).
V návaznosti na uvedené
lze konstatovat, že většina státních
statků je zprivatizována a že Ministerstvo
zemědělství svoji úlohu splnilo.
Současně považuji
za vhodné připomenout, že kompetentním
orgánem ke schválení privatizačních
projektů je Ministerstvo pro správu národního
majetku a jeho privatizaci, resp. vláda ČR a orgánem
pro realizaci Fond národního majetku ČR.
Privatizace státních
statků by měla být dokončena z podstatné
části do poloviny tohoto roku. Zbudou pouze případy,
které jsou ještě restitučně nevyjasněné
- v řešení soudu.
Státní půda
se bude privatizovat až po přesném vyčíslení
restitučních nároků a to včetně
náhradních restitucí. Při privatizací
zbylé státní půdy budou mít
přednost nájemci této půdy.
Zpráva o stavu privatizace
státních statků MZe ze dne 23.1.1995 č.j.
374/95-10 byla předána Zemědělskému
výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Tato zpráva byla v Zemědělském výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednána
dne 26.1.1995.
S pozdravem
Vážený pan
JUDr. Ing. Jan Jegla
Poslanecký klub
Českomoravská unie středu
Praha
Na vědomí: | Vážený pan |
PhDr. Milan Uhde | |
předseda Poslanecké sněmovny | |
Parlamentu České republiky | |
Praha |