Místopředseda vlády a ministr financí
Ivan Kočárník zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera dopisem ze dne 23. ledna
1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera. Odpověď je
přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 23. ledna 1995
Čj. 153/2 803/1995
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci, se kterou jste se na mne obrátil
ve věci novely zákona o daních z příjmů
v části upravující základ daně
u poplatníků - fyzických osob - Vám
sděluji:
Na základě zkušeností z uplatňování
zákona č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů
v praxi, bylo mj. konstatováno, že poplatníkům
účtujícím v soustavě jednoduchého
účetnictví způsobuji na přelomu
roku především problémy termíny
stanovené peněžními ústavy pro
prováděni bankovních operaci, což v
mnoha případech mělo negativní vliv
na stanoveni daňového základu, který
pak nezobrazoval reálný stav podnikatelových
příjmů a výdajů.
Především z těchto důvodů
vyhovělo Ministerstvo financí při přípravě
zákona o daních z příjmů připomínkám
Sdružení podnikatelských svazů a do
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
bylo proto zakotveno s účinností od 1.1.1993
ustanovení, které mělo tyto negativní
důsledky zmírňovat.
Ustanoveni § 5 odst. 4 cit. zákona o daních
z příjmů stanovilo v létech 1993 a
1994 u poplatníků - fyzických osob neúčtujících
v soustavě podvojného účetnictví,
že příjmy, které ji.m plynou v době
15 dnů před začátkem nebo v době
15 dnů po skončení zdaňovacího
období (tj. v době od 17.12. do 15.1.), se považují
za příjmy toho zdaňovacího období,
ke kterému hospodářsky patři. Jedná-li
se prokazatelně o příjmy, patřící
hospodářsky do obou zdaňovacích období,
považují se za příjmy toho zdaňovacího
období, do kterého je poplatník přiřadí.
Obdobně se postupovalo i při posuzování
výdajů.
Teprve praxe při uplatňování tohoto
ustanovení opět ukázala, že původně
dobré úmysly při jeho koncipování
se někdy zcela míjely účinkem a bylo
to opět Sdružení podnikatelů, které
v důrazném požadavku na úpravu zákona
o daních z příjmů konstatovalo, že
současný stav "přináší
hlavně drobným řemeslníkům
a živnostníkům neúměrné
zatížení evidování tzv. připočitatelných
a odpočitatelných položek od zúčtování
běžného roku" a jako první alternativu
navrhlo "ponechat daňové období totožné
s obdobím účetním, tzn. daňový
základ určit z proúčtovaných
(realizovaných) daňových příjmů
a výdajů v běžném roce"
s retroaktivní platností novely "pro danění
r. 1994". Ve vládním návrhu zákona
bylo tomuto požadavku vyhověno.
Vzhledem k tomu, že vládní návrh byl
předložen Parlamentu ČR v záři
1994, byl reálný předpoklad, že novela
bude přijata tak, aby se poplatníci měli
možnost se změnami seznámit s dostatečným
předstihem a podle toho upravit svoje podnikatelské
záměry.
Problém však nastal až v té době,
když novela zákona byla schválena až 8.
prosince 1994 a Sbírka zákonů byl a rozeslána
až na přelomu roku, čímž se cítí
poškozeni zejména podnikatelé, kteří
v dobré víře ponechali např. úhradu
faktury vztahující se k roku 1994 na začátek
ledna 1995 a až dodatečně ve Sbírce
zákonů zjistili, že jim jako výdaj roku
1994 nebude uznán.
K tomu je však třeba znovu poznamenat, že předmětné
ustanovení se týká jak posuzování
příjmů, tak i výdajů. Proto
u některých poplatníků může
nastat situace zcela opačná, pro ně výhodnější.
Z hlediska pohledu státního rozpočtu se pak
tyto případy chovají většinou
neutrálně.
Situaci za současného stavu lze řešit
tak, že na základě individuálních
žádostí poplatníků by bylo povolováno
posečkání placení části
daně za rok 1994 cca do března roku 1996 a současně
by byla prominuta i sankční platba (úrok)
z posečkané částky daně.
Jako schůdnější řešení
by se jevila novela zákona o daních z příjmů,
kde by bylo upraveno přechodné ustanovení
40 odst. 1 cit. novely tak, aby nebyly poškozeni ani ti poplatníci,
kteří neměli již možnost zahrnout
např. výdaje hospodářsky se vztahující
k roku 1994 do tohoto zdaňovacího období,
avšak ani ti, kteří již postupovali zcela
v souladu s platným zněním novely. Takovéto
řešení by Ministerstvo financí podporovalo.
Podle mých posledních informací podal již
návrh v této věci pan poslanec Vrzal. Zatím
jsem však neměl možnost se s jeho textem seznámit.
S pozdravem
Vážený pan
Jozef Wagner
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky