Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládám Poslanecké sněmovně přehled ústních interpelací a otázek vznesených poslanci na členy vlády České republiky na 25. schůzi Poslanecké sněmovny. Texty interpelací jsou převzaty ze stenografických záznamů.

25. I 01 Interpelace Oldřicha Vrchy na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka a ministra vnitra Jana Rumla ve věci porušení volebního zákona v obci Plumlov, okres Prostějov

Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, staronový starosta obce Plumlov pan Adolf Sušeň po řádném skončení voleb do obecního zastupitelstva v Plumlově svolal nově zvolené zastupitelstvo, aniž by nějak uvědomil předsedkyni volební komise k vyjádření správnosti voleb při zahajovacím ceremoniálu nového zastupitelstva. Podstatná věc je ta, že nově zvolené zastupitelstvo obce Plumlov si demokraticky zvolilo svého nového starostu obce pana Ladislava Otrubu, KDU-ČSL. Místostarostou byl zvolen pan Vladimír Zlatníček, KSČM.

Na základě této skutečnosti odstoupili od svých mandátů v obecním zastupitelstvu obce Plumlov všichni zástupci za ODS a jeden za ČSSD. I všichni ti, kteří by je mohli nahradit. Z těchto důvodů měly proběhnout v obci nové volby, neboť počet členů v zastupitelstvu obce klesl více než o jednu třetinu. Tuto skutečnost potvrdil na radnici města Prostějova i poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Robert Kolář. Po této skutečnosti nezvolený a odstoupený ze svého mandátu v zastupitelstvu obce Plumlov pan Adolf Sušeň ze své iniciativy svolal zastupitelstvo obce, aby převzalo mandáty zpět a nechal se jako nový starosta demokraticky či nedemokraticky navolit do funkce starosty znovu. Jeho uvolněným zástupcem se stal pan Vladimír Zlatníček, KSČM. Z těchto závažným důvodů porušení volebního zákona a všech demokratických práv, ke kterým se naše Česká republika zavázala vůči všem ostatním demokratickým státům světa, a také přijaté Ústavy České republiky, žádám pana ministra spravedlnosti Jiřího Nováka, aby z hlediska právního vykonal zadostiučinění vůči těm, kteří se podíleli ve věci trestní, tj. neoprávněné manipulace s mandáty zastupitelstva obce.

Pana ministra vnitra Jana Rumla žádám, aby vyvodil nápravné opatření činných orgánů zastupitelstva obce Plumlov. Jako důkaz předkládám fotokopie článků z tisku Prostějovský týden ze dne 7. 12. 1994 a redakce Zemědělských novin ze dne 1. 12. 1994. (Přílohy jsou k dispozici v organizačním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.)

25. I 02 Interpelace Oldřicha Vrchy na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka ve věci usnesení Krajského soudu v Brně k porušení volebního zákona místní volební komisí v Prostějově

Dále podávám interpelaci na ministra spravedlnosti pana dr. Jiřího Nováka. Na základě porušení volebního zákona č. 152/1994 Sb. místní volební komisí v Prostějově, která přijala odvolání kandidáta v rozporu s § 29 odst. 3 citovaného zákona, vydal Krajský soud v Brně v usnesení č. 25 Nc/94 na můj podnět pro porušení tohoto volebního zákona zamítavé stanovisko. Krajský soud se vůbec neopírá o zákon, ale o to, že je nepochybné vzdání se kandidatury pana Jindřicha Gronycha a tvrdí, že zaslání jeho odvolání v jednom stejnopise nemůže samo o sobě znamenat neplatnost tohoto úkonu. Krajský soud tvrdí v rozporu s citovaným zákonem, že se pan Jindřich Gronych vzdal své kandidatury v souladu s platností volebního zákona.

Proto podávám tuto interpelaci na vás, pane ministře, abyste zdůvodnil, proč zákon schválený zákonodárným sborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky není ani soudem v naší republice respektován. Soud uvádí pouze svůj názor, jak je uvedeno v závěru usnesení Krajského soudu v Brně, zastoupeného panem JUDr. Böhmem. Fotokopie mé stížnosti na porušení volebního zákona a zamítavé usnesení Krajského soudu v Brně předkládám. (Přílohy jsou k dispozici v organizačním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.)

25. I 03 Interpelace Vratislava Votavy na místopředsedu vlády Jana Kalvodu a ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece ve věci postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených států amerických, který se týká stavu lidských práv a demokratizace v České republice

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo; páni ministři, vážená sněmovno, dovolte, abych vystoupil s interpelací na místopředsedu vlády ČR a zároveň předsedu Legislativní rady vlády ČR pana Jana Kalvodu a zároveň na ministra zahraničních věcí pana Josefa Zieleniece ve věci postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených států amerických, který se týká stavu lidských práv a demokratizace v České republice.

Vážený pane místopředsedo vlády, vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal, jaký postoj zaujme česká vláda ke kritice na adresu České republiky, která byla ve věci dodržování lidských práv vyslovena helsinskou komisí Kongresu Spojených států amerických v zářijové zprávě "Lidská práva a demokratizace v České republice". Nebudu polemizovat s povrchní úrovní zpracování tohoto materiálu ani s tím, do jaké míry v minulosti samy USA respektovaly doma a v zahraničí to, co jinde tak rády kritizují, ale závažná je ta okolnost, že zpráva ukazuje obraz naší země ve světě západní politiky.

Proto připomínám, že ve zprávě se jako problematická položka stavu lidských práv v naší zemi uvádí lustrační zákon, o němž se výslovně konstatuje, že kritické stanovisko mezinárodních organizací na ochranu lidských práv se vůči němu naprosto nezměnilo, i když nás česká oficiální místa ujišťují o opaku. Kongresová zpráva dále vyslovuje nesouhlas se zákonem, který tato sněmovna přijala 9. července 1993, o protiprávnosti komunistického režimu a konstatuje, že není jasné, zda tento zákon vyjadřuje skutečně rozchod s minulostí nebo je odrazem společnosti, která je minulostí stále pronásledována.

Helsinská komise také zpochybňuje oprávněnost těch částí trestního zákona, které ponechávají tresty za hanobení republiky a jejích představitelů. Za zcela nekompetentní pokládám část věnovanou sudetoněmeckému problému, ale otázky růstu netolerance k menšinám nelze přehlížet a domnívám se, že by vláda mohla v odpovědi na tuto zprávu k danému problému zaujmout stanovisko. Připomínám, že vláda dosud nemá např. ani žádnou představu o tom, jak se vzájemně vyrovnat s otázkou života Romů v české společnosti.

Za nejzávažnější pokládám tu část zprávy, kde se ostře kritizuje český zákon o státním občanství. Přisuzuje se mu retroaktivita, diskriminační charakter a hovoří se o něm jako o něčem, co není v souladu se všeobecnou deklarací lidských práv s doporučeními vysokého komisaře OSN pro národnostní menšiny, s dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě atd. Zpráva výslovně kritizuje Radu Evropy, že přijala Českou republiku bez splnění mezinárodních standardů v této otázce. Domnívám se, že takovýto obraz naší země v zákonodárném sboru nejsilnější světové velmoci s nesmírným vlivem na mezinárodní dění poškozuje image České republiky a vyžaduje kvalifikovanou odpověď z české strany, s níž by byl také přednostně seznámen český parlament.

Touto cestou vás o ni žádám, pane místopředsedo vlády Jane Kalvodo a pane ministře zahraničí Josefe Zieleniece.

25. I 04 Interpelace Ladislava Bodyho na předsedu vlády Václava Klause ve věci rasismu, xenofobie a dalších projevů intolerance vůči občanům tmavé barvy, pleti

Obracím se na předsedu vlády České republiky s interpelací ve věci, která je všeobecně známa naší společnosti - bohužel - rasismu, xenofobie a dalších projevů intolerance vůči občanům tmavé barvy pleti.

Vážený pane premiére, s touto vážnou problematikou se na Vás obracím již pravidelně od Vašeho nástupu do funkce předsedy vlády České republiky. Vždy jsem obdržel odpověď, že Vám je tato problematika známa, že ji konzultujete s vládou i s ministrem vnitra i s každým ministrem, který má co do činění s bezpečností v tomto státě a že Vás to osobně velice trápí. Vaše poslední odpověď vyzněla v tom smyslu, že tento problém Vás trápí více, než kohokoliv jiného. Nebudu zde vyjmenovávat konkrétní případy, ale jde mně o zdůraznění faktu, který je celospolečensky znám, a to přístup orgánů spadajících do kompetence resortu Ministerstva vnitra a především Ministerstva spravedlnosti. Tento přístup a jeho hodnocení občanskou veřejností je znám, je odmítavý. Jistě, pane premiére, víte, že ve společnosti se dělají různé výzkumy a průzkumy, které kladou na první místo ohrožení v našem státě, to je otázku bezpečnosti našich občanů.

Vždycky zde vystupuji s požadavky, které jsou známé a přístupné všem občanům. Jsou to požadavky slušných občanů, kteří se obávají o svoji bezpečnost nejen v noci, ale už i ve dne, kdy jsou lidé vražděni za bílého dne, jsou okrádání, napadáni a zabíjeni a jsou samozřejmě souzeni takovým způsobem, že dochází k zesměšňování justice u nás. Poslední případ odsouzení skinheadů v Písku je toho zářným příkladem, jak si u nás představujeme nezávislost justice, kde došlo k vraždě mladého člověka a lidé, kteří ho zavraždili, z toho vyšli se směšným rozsudkem. Jistě víte, že šlo o podmíněný trest v délce jednoho roku.

Domnívám se, že je zbytečné zde předkládat jakékoliv interpelace na vládu, konkrétně na ministra vnitra či ministra spravedlnosti. Zde je možné jenom jedno řešení, pane předsedo vlády. Domnívám se, že v zájmu lidí, kteří sledují dění v tomto státě, by bylo nanejvýš vhodné, abyste učinil rázná opatření a s tím související opatření ve funkci Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

Proto Vás veřejně žádám, abyste využil svého postavení a pravomoci předsedy vlády a odvolal jste z funkce ministra vnitra Rumla a ministra spravedlnosti Jiřího Nováka.

25. I 05 Interpelace Květoslavy Čelišové na předsedu vlády Václava Klause ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže vyhlášené na státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem

Pane místopředsedo, dámy a pánové, omlouvám se, že vystupuji ještě jednou. Chtěla jsem celou záležitost projednat s panem premiérem. Není zde ale přítomen, proto tedy předkládám svoji interpelaci sněmovně.

Moje interpelace se týká prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže vyhlášené na státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem.

Tuto interpelaci jsem podávala panu premiérovi 11. 11. 1993. Žádám o prošetření záhadných okolností kolem rozhodnutí komise Fondu národního majetku. Upozorňuji na nesolventnost vítězné firmy Tronic. Pan premiér mi v jeho odpovědi sděluje, že v mé žádosti je zcela opomíjena skutečnost, že prvním kritériem soutěže byla výše nabídnuté ceny bez jakýchkoliv podmínek. V závěru své odpovědi mně konstatuje, že schválení správnosti postupu hodnotící komise je zcela v kompetenci Fondu národního majetku, kterým byla jmenována.

Závěrem - cituji - bych chtěl podotknout, že jsem byl ujištěn Ministerstvem průmyslu a obchodu, že další vývoj výroby lékařských náplastí i ostatní produkce v podniku Chemofarma bude tímto ministerstvem nadále pozorně sledováno.

Situace k dnešnímu dni je taková, že firma Tronic dodnes dluží Fondu národního majetku 395 miliónů korun. Chtěla bych slyšet dnes odpověď pana premiéra na celou tuto záležitost, na kterou jsem upozorňovala a v momentě, kdy jsem s jeho odpovědí souhlasila, věřila, že opravdu celý vývoj výroby lékařských náplastí bude sledován. Pravda je někde jinde.

25. o 01 Otázka Jiřího Vačkáře na ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku a místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka ve věci ústavů sociální péče a dalších zařízení umístěných v objektech, jež byly restituovány a na něž je uvalen nucený nájem po dobu deseti let

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, chtěl bych se obrátit s otázkou na pana ministra Vodičku a pana místopředsedu vlády Kočárníka k otázce řešení problému, který vyvstal podle zákona 403 a 229, jež se týká především otázek ústavů sociální péče, léčeben dlouhodobě nemocných, domovů důchodců a dalších zařízení umístěných v objektech, jež byly restituovány a na něž je uvalen nucený nájem po dobu 10 let.

Zakladateli těchto zařízení jsou především okresní úřady a pravděpodobně budou i nadále, tak jak to bylo přijato v zákoně o okresních úřadech. Podle mého názoru tento problém je třeba svým způsobem upravit vzhledem k tomu, že zbývá ještě přibližně 7 let na dořešení a předpokládané náklady jdou skutečně do miliard korun.

Byl bych rád, kdyby bylo možné zejména pro rozpočet 1996 a dále s těmito věcmi počítat a tento problém řešit. Znovu opakuji, jedná se o otázky spojené s umístěním těchto ústavů do budoucna a řešením tohoto problému, protože skutečně si myslím, že to není tak jednoduché, jak se může v některých případech zdát.

25. o 02 Otázka Zdeňka Vlčka na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého ve věci nápravy nesprávného postupu Ministerstva průmyslu a obchodu při likvidaci státního podniku ZPA Nový Bor

Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, v prvé řadě bych chtěl přednést, že má interpelace neměla vinit likvidátora z nezákonnosti. Měla ukázat stav věcí ve vašem resortu, kdy případ, kterým jsem se zabýval, není určitě jediný v této republice. Chtěl jsem, aby si likvidátoři uvědomili, že oni, kteří pracují s informacemi, jsou zvýhodněni před občany, kteří na rozdíl od nich mají minimální přístup k informacím. Občané jsou proto zcela odkázáni na přístup ze strany úředníků, kteří jsou vázáni předpisy zaručující serióznost, a občané s nimi takto vstupují v úřední jednání.

Námět ke své odpovědi jste jistě čerpal na svém ministerstvu a ve své dobré mře - jak věřím - jste podepsal odpověď, která je pro mne nepřijatelná. Především z morálního hlediska, a proto s ní z tohoto důvodu nemohu souhlasit.

Jedním ze závažných argumentů, na který mohu poukázat, je porušení živnostenského zákona, kdy firma s.r.o. Cobra-Car uvádí jako sídlo firmy Nádražní ulici v Mladé Boleslavi. Osobně jsem celou tuto ulici kontroloval a na uvedené adrese se firma Cobra-Car nenalézá. Mohu to doložit např. korespondencí, kterou mám u sebe, kdy obyvatelé obytných domů v Sadové č. p. 748 a 749 v Novém Boru posílají firmě Cobra-Car korespondenci, která se jim vrací z důvodu "adresát neznámý".

Další, co mne zaráží, je, jak může ministerstvo, resp. likvidátor uzavřít tak nedokonalou smlouvu, která v podstatě daruje nemovitost. V této souvislosti, pane ministře, kladu tuto otázku. Jak se zodpovědní postarají o nápravu svého nesprávného postupu, který má přímý dopad na obyvatele uvedených objektů, kteří podle mých informací ani nemají možnost domáhat se nápravy u soudu. Dále žádám o sdělení, jaké důsledky i pro budoucnost byly či budou z tohoto případu vyvozeny.

Milan Uhde v. r.