Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 90 odst. 2 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující otázku poslance Jiřího Drápely na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka. Otázka je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ing. Jiří Drápela

poslanec PSP ČR

Poslanecký klub ČMSS

Sněmovní 4

11826 Praha

Vážený pan

ing. Ivan Kočárník

Místopředseda vlády ČR

Ministr financí

Praha

prostřednictvím předsedy PSP ČR PhDr. Milana Uhdeho

Vážený pane ministře,

tak jako většina kolegů i já jsem obdržel žádost o interpelaci ve věcí dotací pro občanská sdružení od Agentury Koniklec.

Z tohoto důvodu se na Vás obracím s dotazem, jakým způsobem jsou dotace pro občanská sdružení rozdělována a dle jakého klíče?

Dále vznáším dotaz, zda existuje vládní koncepce podpoř činnosti občanských sdružení?

S pozdravem

V Praze dne 9.12.1994

Příloha: Dopis Agentury Koniklec

Č. jednací: 959/KU/94

V Praze dne: 28.11.1994

Vážený pane poslanče,

v nejbližších dnech bude Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvalovat zákon o státním rozpočtu na rok 1995. Obracím se na Vás jako zástupce nevládních ekologických iniciativ a zároveň jako člen Stálého výboru Konference neziskových organizací, pověřený řešením fiskálních otázek, se žádostí o interpelaci ve věci dotací pro občanská sdružení.

Po celý tento rok jsme vedli ohledně těchto dotací zcela bezvýslednou korespondenci s panem Předsedou vlády, panem ministrem Němcem, Ministerstvem financí i Ministerstvem životního prostředí. Celostátní konference neziskových organizací v Karlových Varech přijala k této problematice usnesení, které nikdo nevzal na vědomí. Dotace pro občanská sdružení jsou rozdělována nevyváženě a nekoncepčně, podmínky kladen prováděcím předpisem Ministerstva financí jsou byrokratické a nesmyslné. Nejvíce prostředků dostávají ta občanská sdružení, která mají již z minulého režimu největší majetek a zároveň nejlepší podmínky pro sponzoring a podnikání. Naopak občanská sdružení, jež byla minulým režimem perzekuována, dostávají i nadále nejnižší podporu.

Do konce tohoto roku jsme tento stav mohli považovat za opomenutí a nekoncepčnost způsobenou množstvím ekonomické a legislativní práce při transformaci ekonomiky. Z návrhu státního rozpočtu na rok 1995 však plyne, že ani pro příští rok není počítáno se změnami. Vzhledem k tomu, že od ledna 1995 na tuto problematiku intenzivně upozorňujeme, považujeme tento přístup za záměr vládní politiky, respektive za vědomou diskriminaci vládě nepohodlných organizací.

V příloze Vám zasíláme základní podkladový materiál a v případě Vašeho zájmu máme k dispozici velké množství další dokumentace.

S pozdravem

Příloha č.1

Teze k problematika státních dotací občanským sdružením

1. Neexistuje vládní koncepce v podpoře činnosti občanských sdružení. Tedy nebyl zpracován žádný dokument, který by opodstatnil částky přidělované jednotlivým resortům. Kdy jsem pátral do minulosti, od čeho jsou současné částky přidělované jednotlivým občanským sdružením prostřednictvím příslušných resortů odvozeny, zjistil jsem, že se s výjimkou MPSV zásadně procentuálně nezměnily od roku 1991, kdy byla tato kapitola státního rozpočtu odvozena od částek přidělovaných tehdejším "společenským organizacím". Národní frontou, neboť nebyl jiný záchytný bod. Toto zjištění mi dodatečně v osobním - rozhovoru potvrdil jeden z pracovníků Ministerstva financí. Tedy dodnes jsou občanská sdružení financována dle postupu bývalého režimu, tedy dle jejich loajality a rizikovosti vůči bývalé totalitě. Tedy například ČSTV bylo z hlediska komunistického režimu relativně bezproblémově a proto i dnes získává tělovýchova největší objem prostředků:

Návrh státního rozpočtu na rok 1995 počítá s těmito částkami:

a) Ministerstvo školství, ml. a tělovýchovy 304.3 milionu

b) Všeobecná pokladní správa 250.0 milionu

c) Ministerstvo vnitra (částka není blíže určena)

I bez MV se tedy jedná o 37 % z prostředků určených státním rozpočtem na dotace pro občanská sdružení. Vedle toho počítá Všeobecná pokladní správa s další položkou na sportovní reprezentaci ve výši 282 milionů. Tělovýchova mimo to disponuje značným majetkem z minuté doby, vlastní množství nemovitostí, díky profesionálnímu managementu intenzivně podniká a získává přes 70 % veškerých sponzorských příspěvků. Ve vyspělých státech jsou tělovýchovné aktivity řazeny do kategorie vzájemně či skupinově prospěšných, tedy do kategorie ze strany státu méně podporovaných činností.

Naopak tehdejší ČSOP (Český svaz ochránců přírody) byla organizace (přestože jediná povolená z oblasti ekologie) problémová a riziková, proto i dnes je v návrhu státního rozpočtu pro Ministerstvo životního prostředí pouze 11,669 milionu Kč (to činí mimochodem pouze 0.78 % z prostředků uvolňovaných státním rozpočtem na dotace občanským sdružením.

Ekologické nevládní organizace nemají dodnes v celé Praze ani jednu jistou "střechu nad hlavou". Zelený kruh a Rada Brontosaura mají pár místností v objektech, o kterých se vedou privatizační spory, ústřední orgán ČSOP, největší ekologické NO sídlí v "teskodomku" s demoličním výměrem, ostatní organizace v různých podnájmech. Ve světě jsou ekologické aktivity uznávány jako obecně či veřejné prospěšné a proto ze strany státu více podporované.

A tak nadále trvá situace, ve které ty organizace, které byly loajální k totalitě a získaly tak největší majetek, dostávají od státu nadále nejvíc prostředků na svou činnost. Organizace které byly dříve diskriminovány, jsou nadále podporovány nejméně. Při dotazu vzneseném.v této věci na Ministerstvo financí mi odpověděl pan náměstek ministra Téra, že řešení je v kompetenci Ministerstva životního prostředí. MŽP ČR odpovědělo, že tento problém musí vyřešit Ministerstvo financí. Od Úřadů vlády jem konstruktivní odpověď neobdržel vůbec. První dopis (pana premiéra) se zcela vyhnul jakékoli odpovědi, ve druhém dopise pana ministra Němce jsem se dozvěděl, že "... snad přijde někdy doba, kdy budou možné i filozofické disputace na téma postavení neziskových organizací, ..." a třetí dopis pana ministra Němce začínal slovy ".., ano, máte pravdu. Usilujete marně o odpovědi na Vašich 10 otázek, ... ".

e) paušálně vylučují podporu zahraničních cest

Vyhláška vůbec nepamatuje na humanitární organizace které se zabývají problematikou uprchlíků a bezdomovců, ale např. i problematikou slovenských romů v ČR. Jejich práce je sice záslužná, pro stát velmi potřebná, bez zahraničních cest se neobejdou, ale "dotaci" na ně dostat nemohou.

Prostředky jsou někdy samotnými ministerstvy využívány v rozporu se zákonem o státním rozpočtu. Příkladem je příspěvek MŠMT na tábory pro děti, jejichž rodiče pobírají SVP. O tyto příspěvky se musí dítěti snížit poplatek na tábor, resp. musí být vyplacen rodičům. To znamená, že vůbec nejde o dotaci pro občanské sdružení, ale o sociální dávku rodičům. Je tedy z rozpočtové kapitoly "dotace občanským sdružením" vyplácen neoprávněně, v rozporu se zákonem o státním rozpočtu. Naopak se dá říci, že zatěžuje občanská sdružení a to hned dvakrát. Jednou snížením celkové rozdělované částky MŠMT, podruhé náklady na administrativu s vyplácením SVP příspěvků spojenou.

Zpracoval v Praze dne 27.11.1994