Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra zdravotnictví Luďka Rubáše. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Právní odbor MZ ČR svým dopisem ze dne 19.7.1994 [Zn.: PRO k VŘÚ-PER-611-11.5.94 (PRO-98/2-20.5.94), ref. Ing. Hrbek, podepsána JUDr. Miloslava Vorlová], oznámil řediteli ÚPN, že k 1.1. 1995 se připravuje "sloučení ÚPN s Fakultní nemocnicí Na Bulovce (FN Bulovka) s tím, že ÚPN k uvedenému datu zanikne". MZ ČR zdůvodňuje tento záměr jako "organizační změnu ke zlepšení organizace a řízení zdravotnictví". Jiné důvody se v dopise neuvádějí.

Dne 22.9.1994 se setkal ředitel ÚPN MUDr. R. Vodrážka s ministrem L. Rubášem a byl ústně pověřen vypracováním nového statutu ÚPN. Zaměstnancům ÚPN nebyl předán žádný písemný záznam z tohoto jednání. Dne 20.10.1994 došlo k setkání zástupců ÚPN s JUDr. P. Posledním, vrchním ředitelem úřadu MZ ČR, který "tlumočil" trvající záměr ministra zdravotnictví zrušit ÚPN sloučením s FN Bulovka. JUDr. Poslední též přislíbil, že nejpozději do 15.11.1994 dojde ke schůzce vedení ÚPN se zástupci MZ ČR.

Zaměstnanci ÚPN mají již pocit naprosté nejistoty a nedůvěry ke zřizovateli, tj. MZ ČR, se kterým nemají od 19. 7. 1994 žádný písemný kontakt. Na protestní dopis zaměstnanců ÚPN z 27.7.1994 [Zn.: 90/10/94/prim.Opálka/Ur, podepsáno 10 vedoucích pracovníků ÚPN] ministr L. Rubáš doposud neodpověděl. MZ ČR dne 7.11.1994 opět odložilo další jednání o osudu ústavu do 1.12.1994, čímž se nedůvěra zaměstnanců ÚPN ještě dále prohloubila. Ze strany MZ ČR nebyly sděleny žádné odborné ani ekonomické důvody pro uvažovaný zánik ÚPN. Za absurdní je zaměstnanci ÚPN považováno tvrzení MZ ČR, že zánikem pracoviště se zlepší organizace a řízení jeho činnosti! Zaměstnanci ÚPN jsou přesvědčeni, že po zániku jejich ústavu bude současná činnost ústavu zcela likvidována.

Současné zaměření ÚPN

Ústav plicních nemocí (ÚPN) je vysoce specializované pracoviště v oboru pneumologie, tuberkulózy, hrudní chirurgie a onkologie. Je jediným zařízením svého druhu v ČR, které zajišťuje komplexní diagnostiku a léčbu onemocnění plic včetně hrudní chirurgie. Ústav má dále moderně vybavené laboratoře pro základní výzkum v oblasti molekulární genetiky, biochemie a imunologie s uznávanými vědeckými výsledky, zvl. v oblasti výzkumu karcinomu plic. Ústav má rovněž dlouholeté zkušenosti s dohledem nad tuberkulózou (TBC). Základním zaměřením ústavu je vědecko-výzkumná činnost a specializovaná diagnostická a léčebná péče v uvedených oborech.

V ÚPN je na 110 lůžkách každoročně hospitalizováno téměř 2000 pacientů, z toho téměř polovina mimopražských. Dále je prováděno přibližně 6500 ambulantních vyšetření a přes 2400 bronchoskopických vyšetření včetně invazivních endobronchiálních výkonů. Z velké části se jedná o komplikované případy z různých míst republiky. Pro něž UPN slouží jako superkonziliární zařízení. V ÚPN se soustřeďují nejkomplikovanější případy TBC, intersticiálních plicních nemocí aj. Na oddělení hrudní chirurgie je ročně provedeno asi 400 hrudních operací (80% pro nádor). zejména komplikovaných případů z celé ČR. Z tohoto počtu je přibližně 150 plicních resekcí pro nádor, což představuje jednu třetinu počtu těchto resekcí z celé České republiky! Jen pouhé uvedené počty těchto zdravotních výkonů provedených na jednom pracovišti jsou v naší republice zcela ojedinělé.

V oblasti výzkumu bylo již ukončeno 16 grantových projektů, v současné době se řeší 7 projektů v oblasti molekulární genetiky nádorů, nádorové enzymologie, epidemiologie plicního karcinomu, diagnostiky intersticiálních plicních procesů a plicní hypertenze. O dalších 10 grantů bylo požádáno. Vědečtí pracovníci ústavu spolupracují s řadou pracovišť v zahraničí, přednášejí a publikují své vědecké výsledky v domácích i zahraničních časopisech. Ústav má dlouhodobou spolupráci s European Organization for Research and Treatment of Cancer, v rámci které se podílí na několika klinických studiích. V oblasti základního a epidemiologického výzkumu pracovníci ÚPN spolupracují s několika evropskými pracovišti (Itálie, Belgie a další). Pracovníci ÚPN prezentovali např. od ledna do října letošního roku 10 příspěvků na mezinárodních a světových kongresech v USA, Německu, Itálii a jinde. ÚPN dále spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v oblasti kontroly a epidemiologie TBC. V současné době byl ÚPN pověřen novelizací systému dohledu nad TBC v ČR. ÚPN poskytuje pregraduální výuku pro posluchače 1. a 3. LF UK Praha a slouží jako postgraduální výukové pracoviště v oboru TBC a plicní nemoci a v oboru hrudní chirurgie pro lékaře celé ČR. Podrobný přehled všech vědeckých a odborných aktivit ÚPN přesahuje rámec interpelace.

V ÚPN pracuje tč. 158 zaměstnanců. Ústav je financován pouze ze zdravotních pojišťoven dle provedených výkonů a z prostředků přidělených grantovými agenturami na výzkumné projekty. V letošním roce byla přidělena MZ ČR účelová investiční dotace na nákup RTG přístroje.

Existence ÚPN jako samostatného právního subjektu je nutná zejména z těchto důvodů:

a) Zachování zcela ojedinělého komplexu výzkumných i klinických laboratoří, diagnostických ambulancí a lůžkových pneumologických a chirurgických oddělení, zaměřených na onemocnění plic. V ÚPN pracují specializované týmy vysokoškolských a středoškolských pracovníků, které se formovaly po řadu let.

b) Zachování vědecko-výzkumné činnosti ústavu. Tato činnost je zaměřena na základní, klinický a epidemiologický výzkum, prevenci, diagnostiku a léčbu plicních nemocí. ÚPN je např. jediné pracoviště v ČR, které provádí výzkum v oblasti molekulární biologie, genové diagnostiky i biochemie karcinomu plic. Zachování této činnosti je zánikem ústavu ohroženo.

c) Provádění specializované diagnostické a léčebné péče zaměřené na nádory plic. Ročně je v ČR diagnostikováno asi 6000 nových případů karcinomu plic. Nejúčinnější léčbou je plicní resekce. Operabilita plicního karcinomu je v ČR nízká (od 6-11 % v jednotlivých oblastech), celkový počet resekcí v ČR za rok činí cca 450. Z tohoto počtu je v ÚPN provedena třetina (cca 150), tj. nejvíce ze všech pracovišť v ČR. V západní Evropě je operabilita mnohem vyšší (18-23%). Tato čísla jasně dokazují nutnost existence výzkumu a specializované péče v této oblasti, která se provádí v ÚPN.

d) Zachováním dosavadní samostatnosti ÚPN jsou dány optimální podmínky pro dobrou organizaci a řízení jeho činnosti.

e) FN Bulovka slouží především jako lůžkové zařízení léčebně-preventivní péče pro spádovou oblast Prahy. Je nebezpečí, že případným sloučením ÚPN s FN Bulovka dojde k rozpadu a likvidaci pracovišť současného ÚPN se zánikem všech funkcí, které plní a které mají celorepublikový význam. Např. počet grantových projektů řešených v ÚPN za poslední 3 roky byl několikanásobně vyšší než v celé FN Bulovka (Čas.Lék.Čes. 131, 1992, č. 20-21, údaje IGA MZ ČR).

Ke všem výše uvedeným tvrzením a údajům jsou k dispozici doložitelné doklady, tj. kopie dopisů, svědecká výpověď, seznamy publikací, grantových projektů atd.

Fatální důsledky zániku ÚPN a jeho připojení k FN Bulovka:

Po zániku ÚPN a jeho připojení k FN Bulovka se specializovaná špičková pracoviště ÚPN přemění v běžné nemocniční plicní oddělení, což vytvoří scénář úpadku. Lékaři a výzkumní pracovníci postupně odejdou, specializované týmy se rozpadnou. Zanikne veškerá odborná a specializovaná činnost ústavu výše popsaná. Zanikne v ČR ojedinělý komplex výzkumných, klinických, diagnostických, onkologických a chirurgických oddělení, zaměřených na onemocnění plic, zejména na plicní karcinom. Vznikne např. roční deficit 2000 hospitalizací komplikovaných případů z celé republiky, 6500 konziliárních ambulantních vyšetření, 2400 bronchologických vyšetření a 400 hrudních chirurgických výkonů. Zanikne výzkumné pracoviště které spolupracuje s celou řadou zahraničních a mezinárodních organizací včetně WHO a které dosáhlo uznávaných výsledků.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti kladu panu ministrovi zdravotnictví tyto otázky:

1. Jak zabrání, aby nedošlo k výše popsaným fatálním dopadům v případě zániku ÚPN?

2. Jak pan ministr hodlá doložit, že se zlepší "organizace a řízení ve zdravotnictví" po zániku ÚPN?

3. Co pana ministra vede k názoru, že začleněním ÚPN do FN Bulovka dojde ke zlepšení zdravotní péče, vědecko-výzkumné činnosti, pre a postgraduální výuky a hospodaření. Pokud se toto nezlepší, jaký je důvod k zániku ÚPN?

4. Existuje odborná a ekonomická analýza zdůvodňující zánik ÚPN začleněním do FN Bulovka?

5. Jak hodlá pan ministr garantovat zachování současného rozsahu zdravotní péče a vědecko-výzkumné činnosti po zániku ÚPN a jeho začlenění do FN Bulovka?

6. Domnívá se pan ministr, že je správné rozhodnout o zániku špičkového specializovaného zdravotnického a současně vědecko-výzkumného pracoviště direktivním způsobem a proti vůli zaměstnanců?

7. Jak zapadá zánik ÚPN do celkové koncepce specializované zdravotní péče a vědeckovýzkumné práce v rezortu zdravotnictví?

8. Jak by byl řešen deficit léčebné péče a vědecko-výzkumné práce po zániku ÚPN a kdo by převzal služby poskytované ÚPN?

9. Co pana ministra vede k tomu, že hodlá zrušit právě ÚPN jako jediné zařízení z vědeckovýzkumných a specializovaných pracovišť v ČR?

Za odpověď v zákonné lhůtě a pochopení děkuje